Array ( [0] => 15501062 [id] => 15501062 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vormsi [uri] => Vormsi [3] => Estonia-nordic-cross-flag-02.jpg [img] => Estonia-nordic-cross-flag-02.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Vormsi je malý ostrov v Baltském moři ležící přibližně 4 km od pevninského pobřeží Estonska. Patří k Estonsku a je součástí Läänemaa kraje. Ostrov je tvořen vápencovým a pískovcovým podložím a pokrývají ho převážně borové lesy. Většina obyvatelstva ostrova tvoří Estonci, avšak jelikož se na Vormsi nacházelo několik švédských osad, zachovala se zde i švédština jako úřední jazyk. Na ostrově se nachází několik vesnic, z nichž největší je Hullo. Vormsi je oblíbenou turistickou destinací, kde si návštěvníci mohou užít přírodní krásy, mořské pláže a klidné plavby. Na ostrově se také nachází několik historických památek, jako jsou kostely, větrné mlýny a tradiční estonské farmy. Vormsi slouží také jako důležitá překladiště při přepravě zboží mezi pevninským Estonskem a souostrovím Hiiumaa. [oai] => Vormsi je malý ostrov v Baltském moři ležící přibližně 4 km od pevninského pobřeží Estonska. Patří k Estonsku a je součástí Läänemaa kraje. Ostrov je tvořen vápencovým a pískovcovým podložím a pokrývají ho převážně borové lesy. Většina obyvatelstva ostrova tvoří Estonci, avšak jelikož se na Vormsi nacházelo několik švédských osad, zachovala se zde i švédština jako úřední jazyk. Na ostrově se nachází několik vesnic, z nichž největší je Hullo. Vormsi je oblíbenou turistickou destinací, kde si návštěvníci mohou užít přírodní krásy, mořské pláže a klidné plavby. Na ostrově se také nachází několik historických památek, jako jsou kostely, větrné mlýny a tradiční estonské farmy. Vormsi slouží také jako důležitá překladiště při přepravě zboží mezi pevninským Estonskem a souostrovím Hiiumaa. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=ostrově Vormsi|druhý=samosprávné obci zahrnující tento ostrov|rozlišovač=obec}} [1] => {{infobox - ostrov [2] => | název = Vormsi [3] => | název části1 = kraj [4] => | část1 = Lääne [5] => | název části2 = obec [6] => | část2 = Vormsi [7] => | rozloha = 93 [8] => | nejvyšší vrchol = 13 [9] => | počet obyvatel = 331 [10] => | obyvatelé aktuální k = 2000 [11] => | mapa = Eesti_Vormsi.png [12] => | zeměpisná šířka = 59 [13] => | zeměpisná délka = 23.2166667 [14] => }} [15] => '''Vormsi''' ([[Švédština|švédsky]] ''Ormsö'', [[Němčina|německy]] ''Worms'', ve vormském švédském nářečí ''Årmse'') je jeden z [[Estonsko|estonských]] [[ostrov]]ů v [[Baltské moře|Baltském moři]]. [16] => [17] => Vormsi se rozkládá mezi estonskou pevninou, vybíhající naproti ostrovu do [[Noarootský poloostrov|Noarootského poloostrova]], a ostrovem [[Hiiumaa (ostrov)|Hiiumaa]]. Zeměpisné souřadnice středu ostrova jsou 59° 00' severní šířky a 23° 13' východní délky. [18] => [19] => Ostrov má rozlohu 93 km², což ho činí čtvrtým největším ostrovem v Estonsku, a zvedá se nad mořskou hladinu do výše 13 m. [20] => [21] => == Jméno == [22] => [23] => Estonské jméno ostrova vzniklo poestonštěním švédského pojmenování ''Ormsö'', které je odvozeno ze slov ''orm'' („had“) a ''ö'' („ostrov“). Pravděpodobně se však nejedná o „hadí ostrov“, nýbrž o „Ormův ostrov“, pojmenovaný podle vikinského náčelníka Orma. [24] => [25] => == Geografie == [26] => [27] => [[Soubor:Vormsi_islands.png|náhled|Vormsi a okolní ostrovy a pevnina]] [28] => [29] => === Vormsi mezi okolními ostrovy === [30] => [31] => Ostrov Vormsi (na mapce vpravo '''1''') je oddělen od pevninského Noarootského poloostrova ('''2''') průlivem [[Voosi kurk]] ('''4''') a od ostrova Hiiumaa ('''3''') průlivem [[Hari kurk]] ('''5'''). V těsné blízkosti jej obklopuje několik desítek menších ostrovů a ostrůvků, z nichž největší jsou [[Hobulaid]] ('''8'''), [[Pasilaid]] ('''9''') a [[Suur-Tjuka]] ('''10'''), oddělená průlivem ''Tjuka väin''. Na sever od celé ostrovní formace se otevírá [[Baltské moře]] ('''6'''), na jihu se rozkládá [[Průlivové moře]] (''Väinameri'', '''7'''), vnitřní moře [[Západoestonské souostroví|Západoestonského souostroví]]. [32] => [33] => [[Soubor:Vormsi_form.png|náhled|Útvary pobřeží ostrova Vormsi]] [34] => [35] => === Pobřeží === [36] => [37] => Pobřeží Vormsi je velmi členité a různorodé. Na severní a západní straně ostrova se břeh a následné mořské dno rychle svažuje, na jižní a východní straně je moře ještě v několikakilometrovém pásu mělké a místy zarostlé [[rákos]]ím. Z výběžků pobřeží jsou na severní straně nejvýraznější ''Kjursgrunne'' (na mapce vpravo '''b'''), ''Kärrslätti neem'' ('''c'''), ''Austurgrunne'' ('''d'''), ''Borrby holm'' ('''e'''), ''Klubba'' ('''f''') a ''Norrby neem'' ('''h''') na severu, široký ''Gjusgrunne'' ('''i''') na východě a ''Obholmen'' ('''j'''), ''Långaurn'' ('''k'''), ''Rumpo nina'' ('''m'''), ''Mõisanina'' ('''n''') a ''Mõisaholm'' ('''o''') na jihu. Ze zálivů jsou zmínky hodné na severní straně široký ''Rälby laht'' ('''A'''), členící se dále v ''Borrby laht'' ('''B'''), ''Rännan'' ('''C''') a ''Austurvike'' ('''D'''), a východněji ležící úzký ''Diby laht'' ('''E'''), na jižní straně ''Kroken'' ('''F'''), ''Sviby laht'' ('''G'''), ''Hullo laht'' ('''H'''), ''Austurvike'' ('''I''') a ''Såndvike'' ('''J'''), na západní straně pak ''Västurvike'' ('''K'''). [38] => [39] => === Povrch === [40] => [41] => Plochý povrch ostrova se zvedá jen do několika nevysokých pahorků, soustředěných spíše v západní části ostrova. Nejvyšším bodem ostrova je nevýrazná bezejmenná vyvýšenina v zalesněném území mezi vesnicemi ''Förby'', ''Suuremõisa'' a ''Fällarna''. [42] => [43] => Vlivem postupného zvedání ostrova vznikla z bývalých zálivů tři větší jezera – ''Diby järv'' při severovýchodním pobřeží ostrova, ''Kärrsläti järv'' na severozápadě a ''Prästviik'' na jihu, poblíž Hullo lahtu. [44] => [45] => Z mnoha bludných balvanů si vlastní jméno vysloužily ''Parunikivi'' nedaleko Hullo, ''Skärestain'' na jihovýchodě ostrova, ''Kerrgrundstain'' na Norrby neemu a ''Smen'' jihovýchodně od Borrby. [46] => [47] => == Příroda == [48] => [49] => === Geologie === [50] => [51] => Ostrov se vynořil z moře přibližně před 3000 lety a od té doby se vlivem pokračujícího tektonického zdvihu rozšířil do dnešní velikosti. Horninové jádro ostrova tvoří [[Ordovik|ordovické]] [[Vápenec|vápence]], částečně překrytý mladšími [[štěrk]]ovými a [[Písek (materiál)|pískovými]] usazeninami, formovanými [[Ledovec|pevninským ledovcem]]. Povrch ostrova proto zdobí množství [[Bludný balvan|bludných balvanů]]. [52] => [53] => === Flóra === [54] => [55] => Typickým rostlinným společenstvem západní části ostrova je vápencová step s porosty [[Jalovec obecný|jalovce]], zatímco východní část má spíše charakter mokřadní. Více než polovina ostrova je pokryta lesem. Díky staletému tradičnímu způsobu hospodaření vznikly na Vormsi jedinečné a druhově mimořádně bohaté pobřežní pastviny, stromové louky (''puisniit''), stanoviště mnoha chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů. [56] => [57] => Na ostrově je evidováno přes 900 [[druh]]ů vyšších rostlin, z nich přibližně 60 je přísně chráněno – mezi nimi například [[střevíčník pantoflíček]], [[okrotice dlouholistá]], [[okrotice červená]], [[tořič hmyzonosný]], [[vraneček brvitý]], [[sleziník routička]] či [[matizna bahenní]]. Velmi bohatá a zajímavá je druhová skladba [[lišejník]]ů, jichž na Vormsi roste 301 druhů. [58] => [59] => === Fauna === [60] => [61] => Na ostrově byly nalezeny tři druhy [[plazi|plazů]] a tři druhy [[Obojživelníci|obojživelníků]], mezi nimi vzácná [[ropucha krátkonohá]], která žije v mělkých pobřežních jezírkách. Savců je evidováno 25 druhů, mezi nimi též chráněný [[netopýr ušatý]] a [[rys ostrovid]]. Velmi četné je na ostrově [[prase divoké]]. [62] => [63] => Nejčetněji zastoupenou skupinou jsou [[ptáci]]. Celkem bylo na Vormsi pozorováno 211 ptačích druhů. Hnízdí zde [[orel mořský]] a [[jeřáb popelavý]], vyskytuje se tu [[sokol stěhovavý]], [[výr velký]], [[bukač velký]], [[jespák obecný ]]baltský, [[chřástal polní]]. [64] => [65] => Ostrovem procházejí dvě linie [[Tažní ptáci|ptačího tahu]] — jedna vede přes [[Noarootský poloostrov]], nad Vormsi se stáčí k jihu a pokračuje nad pobřežím [[Průlivové moře|Průlivového moře]] přes [[Virtsu]] do [[Rižský záliv|Rižského zálivu]], druhá přichází od východu po severním pobřeží Estonska a přes Vormsi vede dále směrem na [[Tahkunský poloostrov]]. K nejvýznamnějším zástupcům tažných druhů patří [[berneška bělolící]] a již zmíněný [[jeřáb popelavý]]. [66] => [67] => == Doprava == [68] => [69] => Každodenní spojení ostrova s pevninou zajišťuje pravidelná linka mezi vormským přístavem Sviby a přístavem Rohuküla, k dispozici je též vodní taxi pro mimořádnou přepravu. Doprava po ostrově je možná jednak po státní silnici, která ve tvaru osmičky se středem v Hullo prochází většinou obydlených míst, jednak po síti dalších zpevněných i nezpevněných cest. Po státní silnici jezdí jediná pravidelná autobusová linka na ostrově, navazující na příjezdy a odjezdy přívozu Sviby-Rohuküla. Ve Sviby funguje půjčovna jízdních kol a pramic. [70] => [71] => == Dějiny == [72] => [73] => === Od nejstarších dob do Severní války === [74] => [75] => Od svého vzniku byl ostrov pravděpodobně neosídlený až do [[13. století]], kdy na něj přišli [[Švédové|švédští]] osadníci. Do let 1330-1340 je datována výstavba nejstarší části kostela [[Svatý Olaf|sv. Olafa]], z roku [[1391]] pochází první listinná zmínka o ostrově. [76] => [77] => Během [[Livonská válka|livonské války]] ostrov roku [[1575]] vyplení [[Rusko|Rusové]], roku [[1581]] však Vormsi dostane pod kontrolu [[Švédsko]] a přičlení je ke svému území. V roce [[1590]] se Vormsi stává samostatnou [[farnost]]í, [[1604]] jsou založeny panské statky ''Magnushof'' (dnes ''Suuremõisa'') a ''Söderby'', [[1632]] získává Vormský kostel dostavbou hlavní lodi současnou podobu. V roce [[1660]] sám švédský král [[Karel IX. Švédský|Karel IX.]] uděluje obyvatelům ostrova zvláštní ulehčení z poddanských povinností. [78] => [79] => === Od Severní války do sovětské okupace === [80] => [81] => Roku [[1700]] propuká [[Severní válka]], v níž se Švédsko snaží obhájit svou nadvládu v baltském prostoru proti konkurenčním mocnostem, zejména [[Rusko|Rusku]]. Po [[Bitva u Poltavy|bitvě u Poltavy]] v červenci [[1709]] padají švédské državy v Estonsku postupně do rukou Rusů, roku [[1710]] i Vormsi. Na život ostrovanů to zprvu nemá velký vliv. Situace se mění teprve v roce [[1748]], kdy ostrov kupují baroni ze Stackelbergu. Zatímco dosavadní feudální páni Vormsi ponechávali svým poddaným poměrnou svobodu a dodržovali dříve udělená privilegia, Stackelbergové se projevili jako páni samolibí a krutí. Svědčí o tom řada soudních procesů, které vormští sedláci proti baronům vedli. Teprve v roce [[1841]] se jim podařilo dosáhnout toho, že vláda estonské [[gubernie]] zbavila tehdejšího barona ze Stackelbergu vlády nad Vormsi. Roku [[1844]] však uspěl baronův syn se žádostí, aby bylo panství vráceno jemu; neoblíbený rod tak vládl ostrovu ještě několik desítek let – roku [[1887]] smrtí barona Otta vymřeli Stackelbergové po meči, a v roce [[1894]] pak vdova po baronovi prodala panství státu. [82] => [83] => Poměry ke konci panství Stackelbergů nejspíše byly již mnohem snesitelnější než dříve. Nemáme zprávy o stížnostech poddaných, ba dozvídáme se o nebývalém duchovním a kulturním rozvoji, jejž ostrov zažil během působení evangelického obnovného misionáře Larse-Johana Österbloma v letech [[1873]]-[[1887]]. Österblom přišel na Vormsi ze Švédska a přinesl řadu nových impulsů do náboženského a kulturního života ostrovanů. V jednotlivých vesnicích byly založeny modlitebny, vznikla první škola mimo faru, pod vlivem rostoucích kontaktů s mateřským Švédskem byly zaváděny nové stavební a polnohospodářské technologie. Počet obyvatel ostrova vzrostl na cca 2500, z toho velká většina byli [[Švédové]], [[Estonci|Estonců]] bylo jen několik set. [84] => [85] => Změny života na ostrově pokračovaly i na začátku [[20. století]]. Panský statek odkoupený státem byl roku [[1905]] na popud Marie Fjodorovny, vdovy po [[car]]u [[Alexandr III. (car)|Alexandrovi III.]], proměněn v sanatorium pro šlechtické dívky. Vormským sedlákům byla dána možnost vykoupit od státu svou půdu, což se do roku [[1920]] podařilo všem ostrovanům. Obyvatelé se, jako už po staletí, věnovali jednak rybolovu, jednak zemědělství, a vormské brambory, jablka a skopové maso patřily v letech mezi válkami dokonce mezi vývozní zboží. Ostrov měl pověst vzkvétajícího a idylického kraje. Roku [[1924]] přijel na Vormsi kázat sám [[Uppsala|uppsalský]] [[arcibiskup]] [[Nathan Söderblom]], v roce [[1932]] navštívil ostrov švédský král [[Gustav VI.]]. Počet obyvatel dále postupně vzrůstal, na počátku 40. let jich bylo téměř 3000. [86] => [87] => === Sovětská doba === [88] => [89] => Utěšený rozvoj ostrova skončil [[Sovětský svaz|sovětskou]] [[Vojenská okupace|okupací]] [[1940]]. Téměř okamžitě po zahájení práce sovětské správy ostrova začala násilná [[kolektivizace]] a [[likvidace]] obyvatel. Sověti museli už v následujícím roce ostrov opustit před postupující [[německo]]u armádou. V roce [[1943]] se však [[Válečná fronta|fronta]] začala pohybovat opět na západ. Téměř všichni obyvatelé Vormsi z obav před krutostmi blížící se [[Rudá armáda|Rudé armády]] s ní se vracejícího [[Komunistický režim v Sovětském svazu|sovětského režimu]] do jara [[1944]] opustili ostrov, většina míříc do Švédska. [90] => [91] => Po obnovení sovětské okupace byl celý ostrov prohlášen za hraniční pásmo, do něhož měli přístup jen hlášení obyvatelé ostrova. Dosavadní majitelé usedlostí byli [[Deportace|deportováni]], zbylí obyvatelé rozděleni do několika [[kolchoz]]ů, které byly později sdruženy ve Vormský [[sovchoz]]. Sovchoz pěstoval obilí a brambory, choval skot, ovce a prasata, měl přidruženou mlékárnu a pekárnu. Námořní plavba byla civilnímu obyvatelstvu zcela zakázána, vyjma účasti na státním rybolovu. [92] => [93] => Určité oživení na ostrově začalo na sklonku sovětské doby. Společným úsilím současných i někdejších Vormských obyvatel byl roku [[1990]] opraven a [[29. červenec|29. července]] znovuvysvěcen poničený kostel sv. Olafa, po obnovení estonské samostatnosti [[20. srpen|20. srpna]] [[1991]] ožily kontakty se Švédskem, rozproudil se kulturní život, ostrov se otevřel turistům. [94] => [95] => == Současnost == [96] => [97] => Vormsi spolu s přilehlými ostrůvky tvoří [[Vormsi (obec)|obec Vormsi]], která je součástí kraje [[Läänemaa]]. Z celkem 19 vesnic, které na Vormsi v minulosti byly, je dnes osídleno 14 — Borrby, Diby, Fällarna, Förby, Hosby, Hullo, Kersleti, Norrby, Rumpo, Rälby, Saxby, Sviby, Söderby, Suuremõisa — některé ovšem mají jen několik stavení. Na ostrově jsou hlášeny přibližně tři stovky trvalých obyvatel, avšak toto číslo se dlouhodobě stále snižuje. [98] => [99] => Na ostrově působí mateřská a základní škola, které ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo 13 předškolních dětí a 18 školáků. Funguje též veřejná knihovna, k dispozici jsou dvě střediska, v nichž se konávají přednášky, kurzy a kulturní pořady. Roku [[1991]] byla založena ''Skupina lidového tance Vormsi'' (''Rahvatantsurühm Vormsi''), od roku [[2000]] pracuje ''Vormská společnost lidových řemesel'' (''Vormsi Käsitöö Selts''). O obnovu vesnického života usiluje ''Saxbyský vesnický spolek'' (''Saxby Külaühing''). Pro celkové oživení ostrova ve smyslu [[Trvale udržitelný život|trvale udržitelného života]] pracuje neziskové sdružení ''Západní pobřeží'' (''Läänerannik''). [100] => [101] => == Fotografie == [102] => [103] => Soubor:Saxby majakka.jpg [104] => Soubor:Lehmihaka.jpg [105] => Soubor:Vormsi-tuulimylly.jpg [106] => Soubor:Metsänvartijanmökki1.jpg [107] => Vormsi lõunasihi alumine tulepaak.jpg [108] => [109] => [110] => == Odkazy == [111] => === Související články === [112] => * [[Seznam ostrovů Estonska]] [113] => [114] => === Externí odkazy === [115] => * {{Commonscat}} [116] => * [http://www.vormsi.ee/ Domovská stránka ostrova] (estonsky, anglicky) [117] => * [http://weather.ee/vormsi Webová kamera v přístavu Sviby] [118] => * [http://www.vormsi.ee/saxby/ Saxbyský vesnický spolek] (estonsky) [119] => * [https://web.archive.org/web/20061113155402/http://www.l-rannik.ee/ Neziskové sdružení Läänerannik] (estonsky) [120] => * [http://www.veeteed.com/ AS Kihnu Veeteed — firma provozující pravidelnou linku Sviby-Rohuküla] (estonsky, anglicky) [121] => * [http://www.vormsi.ee/sviby/ Revalees s.r.o — vodní taxi, půjčovna pramic a jízdních kol] (estonsky, finsky, švédsky, anglicky, rusky) [122] => [123] => {{Autoritní data}} [124] => {{Portály|Geografie|Estonsko}} [125] => [126] => [[Kategorie:Läänemaa]] [127] => [[Kategorie:Ostrovy Západoestonského souostroví]] [] => )
good wiki

Vormsi

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Noarootský poloostrov','jeřáb popelavý','Průlivové moře','1887','Rusko','Baltské moře','Švédové','1991','Ledovec','Němčina','chřástal polní','Švédsko'

1887

Rok 1887 byl stupňujícím se obdobím ve vývoji Českých zemí.

1991

Ledovec

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Rusko

Švédové

Švédsko

Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.