Array ( [0] => 15498319 [id] => 15498319 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vršovci [uri] => Vršovci [3] => Vraclav pamatka vrsovcu.jpg [img] => Vraclav pamatka vrsovcu.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Vršovci [2] => | znak = [3] => | popisek = [4] => | země = {{Vlajka a název|České knížectví}} [5] => | mateřská dynastie = [6] => | tituly = [7] => * [[velmož]]i [8] => | zakladatel = [9] => | mýtický zakladatel = [10] => | poslední vládce = [11] => | rok založení = [[10. století]] [12] => | konec vlády = [[12. století]] [13] => | současná hlava = [14] => | větve rodu = [15] => }} [16] => [[Soubor:Josef Mathauser - Záhuba Vršovců.jpg|vpravo|náhled|Obraz Záhuba Vršovců od [[Josef Mathauser|Josefa Mathausera]]]] [17] => [[Soubor:Vraclav-památník2011.jpg|vpravo|náhled|upright|Památník vyvraždění rodu Vršovců ve Vraclavi]] [18] => '''Vršovci''' (někdy také ''Wrissowici'', či v německém přepise ''Werschowetz''){{Citace monografie [19] => | příjmení = Žemlička [20] => | jméno = Josef [21] => | příjmení2 = [22] => | jméno2 = [23] => | titul = Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali [24] => | vydání = 1 [25] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [26] => | místo = Praha [27] => | rok vydání = 2005 [28] => | počet stran = 498 [29] => | strany = 8–10, 138, 148–152, 281, 327–328 [30] => | isbn = 80-7106-759-8 [31] => }} byli český raně středověký [[velmož]]ský rod, který v [[11. století|11.]] a na počátku [[12. století|12. století]] významně ovlivňoval dějiny přemyslovského státu. Vršovci bývají vedle [[Munici|Municů]] a [[Těptici|Těpticů]] uváděni jako příklad tzv. [[raná šlechta|rané šlechty]]. [[Přemyslovci]] se Vršovce pokusili třikrát vyvraždit (poprvé v roce [[1003]], znovu asi [[1014]], [[Vyvraždění Vršovců (1108)|naposled a opět ne důsledně]] v roce [[1108]] na [[Vraclav (hradiště)|vraclavském hradišti]] nedaleko [[Vysoké Mýto|Vysokého Mýta]]). [32] => [33] => == Vývoj rodu == [34] => [35] => === Původ a vzestup rodu === [36] => O původu rodu existují diskuze. Tradičně historici zastávají názor, že se jedná o [[Pozemková šlechta|starou pozemkovou šlechtu]], vyskytují se i názory, že Vršovci byli [[úřednická šlechta|úřednickou šlechtou]]. [[Kosmas]] Vršovce zmiňuje v souvislosti s vybitím [[Libice nad Cidlinou|Libice]] v roce [[995]]. Vršovci měli za pomoc při útoku na [[Slavníkovci|Slavníkovce]] získat právě libické [[hradiště]].Část [[historik]]ů toto tvrzení přijala ([[Gelasius Dobner]] poprvé, naposledy [[Dušan Třeštík]]), někteří k němu mají výhrady ([[Rudolf Turek]], [[Jiří Sláma]]). [37] => [38] => Už koncem 10. století Vršovci v rámci Čech s Přemyslovci soupeřili a mezi rody několikrát došlo k násilným činům. Přemyslovci se pokusili o vyvraždění Vršovců třikrát, poprvé už v roce 1003 ([[Boleslav III.]]),{{Citace elektronického periodika [39] => | titul = 48. schůzka: Vyvraždění Vršovců, Jaromír a Oldřich [40] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/48-schuzka-vyvrazdeni-vrsovcu-jaromir-a-oldrich-7938285 [41] => | periodikum = Dvojka [42] => | datum vydání = 2006-11-30 [43] => | datum přístupu = 2019-10-25 [44] => }} pak v roce 1014 ([[Oldřich (kníže)|Oldřich]]) a potřetí v roce 1108 ([[Svatopluk Olomoucký|Svatopluk]]). Vršovcům byla naopak přičítána smrt [[Jaromír (kníže)|knížete Jaromíra]] (1035), [[Břetislav II.|Břetislava II.]] (1100) a potom také strůjce jejich třetího vraždění [[Svatopluk Olomoucký|Svatopluka]] (1109).{{Citace monografie | příjmení1 = Fiala | jméno1 = Zdeněk | titul = Přemyslovské Čechy | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1975 | počet_stran = 252 | strany = 30–31}} [45] => [46] => Rod Vršovců získal silné pozice ve druhé polovině [[11. století|11. století]], kdy se jeho přední člen [[Mutina]] stal pobočníkem a tajemníkem knížete [[Břetislav II.|Břetislava II.]] V roce 1108 pak dokonce zastupoval [[Svatopluk Olomoucký|Svatopluka]] v době jeho výjezdu do Uher. V této době byl i [[kastelán]]em v [[Litoměřice|litoměřické]] kastelánii. Další člen rodu Božej byl kastelánem v [[Žatec|Žatci]]. [47] => [48] => === Vyvraždění Vršovců === [49] => Snad na 3000 členů rodu Vršovců bylo povražděno roku 1108 na příkaz knížete [[Svatopluk Olomoucký|Svatopluka]] poté, co byl po Svatoplukově návratu z Uher Mutina označen za zrádce.{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = 62. schůzka: Svatopluk (vyvraždění Vršovců) [51] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/62-schuzka-svatopluk-vyvrazdeni-vrsovcu-7938237 [52] => | periodikum = Dvojka [53] => | datum vydání = 1996-09-22 [54] => | datum přístupu = 2019-10-25 [55] => | jazyk = cs [56] => }} Český kronikář [[Kosmas]] ve své kronice popisuje scénu, jež se odehrála 28. října roku 1108 na pražském tržišti a jíž byl očitým svědkem: [57] => [58] => {{Citát|Nemohl jsem se dověděti, kolik hlav z tohoto rodu bylo vydáno na smrt, protože nebyli zabiti ani jednoho dne, ani na jednom místě. Neboť jedni byli vedeni na tržiště a jako dobytek byli skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích. Ale co mám říci o smrti synů Mutinových, jejichž smrt byla snad nad každou jinou smrt ukrutnější? Byli to hodní hošíci, v tváři sliční, na pohled líbezní, jakých by ani bystrý umělec v bílé slonovině, ani malíř na stěně nedovedl vypodobiti. Neboť jsme je viděli, jak byli žalostivě vlečeni na tržiště, a slyšeli, jak častokrát volali: Máti má, máti má! až je oba krvavý kat, jako prasátka je drže v podpaží, podřezal nožem.|''Kosmova kronika''{{Citace elektronické monografie | příjmení1 = Veselý | jméno1 = Josef | titul = 62. schůzka: Svatopluk (vyvraždění Vršovců) | url = http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/0062-schuzka-22-09-1996-svatopluk-vyvrazdeni-vrsovcu--277177 | vydavatel = Český rozhlas | datum_vydání = 1996-09-22 | datum_přístupu = 2017-11-24}}|200}} [59] => [60] => === Vršovci ve 12. století === [61] => Po vyvraždění v roce 1108 zůstala z rozsáhlého rodu naživu jen jedna známá rodina. Tito zbylí Vršovci dokázali do konce 12. století v podstatě získat zpět dřívější pozice. [[Nemoj II.]] se stal nejdříve [[kastelán]]em v [[Litoměřice|Litoměřicích]] a kolem roku 1160 i královským [[Komorník (úřad)|komorníkem]]. Jeho bratr [[Jarohněv]] byl [[kastelán]]em v [[Žatec|Žatci]] v dlouhém období mezi roky 1146/1147 až 1177. [62] => [63] => Vedle českých Vršovců existovala ve 12. století i moravská větev Dětřichovců (Hrutovců), kteří drželi pevné pozice v rámci znojemsko-bítovské provincie [64] => [65] => V polské heraldice existují od 15. století teorie, že větev Vršovců přežila poslední vyvraždění, byli přijati v Polsku pod [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslavem III. Křivoústým]] a dostali území v [[Mazovské knížectví|Mazovsku]]. Historik [[Jan Długosz]] (1415–1480) navrhl v ''Annales seu cronici incliti regni Poloniae'', že někteří nositelé polských erbů Oksza (bílá sekera na červeném poli) a Rawicz (princezna v červeném sedící na medvědovi před žlutým polem) jsou jejich potomci. Jezuita Kasper Niesiecki (1682–1744) zmiňuje stejnou teorii, ale klaní se spíše k původu mezi pohanskými Poláky. Jako důvod k původu mezi Vršovci se uvádí jména rodů. Erb Oksza mají rody Werszowic, Werszowiec, Wierszowiec a Rawicz mají Warsz, Warsza. Členové těchto rodů jsou považovány za účastníky [[Bitva u Grunwaldu|bitvy u Grunwaldu]]. Nejvýznamnější člen rodů je básník, spisovatel a teolog [[Mikołaj Rej]] (1505–1569). [66] => [67] => == Odkazy == [68] => [69] => === Poznámky === [70] => [71] => [72] => === Reference === [73] => [74] => [75] => === Literatura === [76] => * {{Citace monografie [77] => | autor = Kosmas [78] => | odkaz na autora = Kosmas [79] => | titul = Chronica Boemorum [80] => | místo = [[České knížectví]] [81] => | rok vydání = 1119–1125 [82] => | jazyk = la [83] => }} [84] => * {{Citace monografie [85] => | příjmení = Palacký [86] => | jméno = František [87] => | odkaz na autora = František Palacký [88] => | příjmení2 = [89] => | jméno2 = [90] => | titul = Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. Díl I [91] => | vydání = 4 [92] => | vydavatel = Bursík a Kohout [93] => | místo = Praha [94] => | rok vydání = 1894 [95] => | počet stran = 554 [96] => | strany = 136–201 [97] => | isbn = [98] => }} [99] => * {{Citace monografie [100] => | příjmení = Loskot [101] => | jméno = František [102] => | odkaz na autora = František Loskot [103] => | titul = Kronika Vraclavská [104] => | místo = Praha [105] => | rok vydání = 1908 [106] => | počet stran = 111 [107] => }} [108] => * {{Citace monografie [109] => | příjmení = z Merseburku [110] => | jméno = Dětmar [111] => | odkaz na autora = Dětmar z Merseburku [112] => | titul = Kronika [113] => | vydavatel = Argo [114] => | místo = Praha [115] => | rok vydání = 2008 [116] => | počet stran = 342 [117] => | isbn = 978-80-257-0088-4 [118] => }} [119] => * {{Citace monografie [120] => | příjmení = Długosz [121] => | jméno = Jan [122] => | odkaz na autora = Jan Długosz [123] => | titul = Annales seu cronicae incliti Regni Poloniae [124] => | rok vydání = 1701–1703 [125] => | jazyk = la [126] => }} [127] => * {{Citace monografie [128] => | příjmení = Okolski [129] => | jméno = Szymon [130] => | titul = Orbis Polonus [131] => | vydání = 2 [132] => | místo = Krakov [133] => | rok vydání = 1642 [134] => | strany = 581–602 [135] => | jazyk = la [136] => }} [137] => * {{citace periodika | příjmení = Kopal | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Neznámý známý rod. Pokus o genealogii Vršovců | periodikum = Sborník archivních prací | odkaz na periodikum = Sborník archivních prací | rok = 2001 | měsíc = | ročník = 51 | číslo = 1 | strany = 3–84 | url = | issn = 0036-5246}} [138] => * {{Citace monografie [139] => | příjmení = Teige [140] => | jméno = Josef [141] => | titul = Blätter aus der altböhmischen Genealogie – Slavnikiden / Die Vrsovcen / Die Herren von Lichtenburg [142] => | místo = Dämbock [143] => | rok vydání = 2005 [144] => | isbn = 3-900589-45-3 [145] => | jazyk = de [146] => }} [147] => * {{citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Třeštík | titul = Kosmova kronika : studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení | odkaz na titul = | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1968 | počet stran = 251 | isbn = }} [148] => * {{citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Čechy v době knížecí 1034–1198 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2007 | vydání = 2 | počet stran = 712 | isbn = 978-80-7106-905-8}} [149] => * {{Citace monografie [150] => | příjmení = Sommer [151] => | jméno = Petr [152] => | příjmení2 = Třeštík [153] => | jméno2 = Dušan [154] => | titul = Přemyslovci. Budování českého státu [155] => | vydání = 1 [156] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [157] => | místo = Praha [158] => | rok vydání = 2009 [159] => | počet stran = 779 [160] => | strany = [161] => | isbn = 978-807106-352-0 [162] => }} [163] => [164] => === Související články === [165] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [166] => * [[Sekerkové ze Sedčic]] [167] => [168] => === Externí odkazy === [169] => * {{Commonscat}} [170] => * [http://www.obecvraclav.cz/historie O hradě Vratislavi a jeho podhradí (výňatek z Kroniky vraclavské] [171] => [172] => {{Autoritní data}} [173] => {{Portály|Středověk|Česko}} [174] => [175] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [176] => [[Kategorie:České dějiny za vlády Přemyslovců]] [] => )
good wiki

Vršovci

Josefa Mathausera Památník vyvraždění rodu Vršovců ve Vraclavi Vršovci (někdy také Wrissowici, či v německém přepise Werschowetz) byli český raně středověký velmožský rod, který v 11. a na počátku 12.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Svatopluk Olomoucký','kastelán','11. století','Žatec','Kosmas','Břetislav II.','Litoměřice','12. století','velmož','Těptici','Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů','Munici'