Array ( [0] => 15485758 [id] => 15485758 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vršovice [uri] => Vršovice [3] => Michle, vršovická vodárenská věž, znak Vršovic.jpg [img] => Michle, vršovická vodárenská věž, znak Vršovic.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Vršovice [2] => | městská část = [[Praha 10]] [3] => | správní obvod = [[Praha 10]] [4] => | obvod = [[Praha 10]] [5] => | rozloha = 2,94 [6] => | počet ZSJ = 16 [7] => | obrázek = Čechovo nám. celek 2.JPG [8] => | popisek = Náměstí Svatopluka Čecha s kostelem sv. Václava [9] => | PSČ = [10] => | mapa = Praha KÚ Vršovice.png [11] => | obec = [[Praha]] [12] => }} [13] => {{Různé významy|tento=[[Část obce|čtvrti]] v Praze}} [14] => '''Vršovice''' ({{Vjazyce2|de|''Werschowitz''}}) jsou [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] na jihovýchodě širšího centra [[Praha|Prahy]], součást městské části i městského obvodu [[Praha 10]]. Sousedí na severu a severozápadě s [[Vinohrady (Praha)|Královskými Vinohrady]], na východě se [[Strašnice]]mi, na jihovýchodě s [[Michle|Michlí]] a na jihozápadě s [[Nusle]]mi. Od roku 1885 byly [[městys|městečkem]], v letech [[1902]]–[[1921]] [[město|městem]]. [15] => [16] => == Historie == [17] => [[Soubor:Vršovice-znak.png|vlevo|náhled|Znak města Vršovic]] [18] => [[Soubor:Michle, vršovická vodárenská věž, znak Vršovic.jpg|vlevo|náhled|upright|Znak Vršovic na vršovické vodárenské věži]] [19] => Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí [[Botič]]e v době, kdy se na [[Vyšehrad]]ě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce [[1088]] v zakládající listině [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|Vyšehradské kapituly]], pod kterou osada spadala. [20] => [21] => Původ názvu Vršovic je vykládán různě, avšak žádné vysvětlení zatím není jednoznačně potvrzené. V [[Hájkova kronika|Hájkově kronice]] se píše, že se Vršovice jmenují podle jakéhosi Vrše z Lechova. Další teorie odvozuje název od rybářské [[Vrš|vrše]], která se později dokonce objevila ve znaku Vršovic. Jiná teorie zas tvrdí, že původ názvu Vršovic souvisí s rodem [[Vršovci|Vršovců]]. [22] => [23] => V roce [[1311]]–[[1328]] ves vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, [[vinice]] a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves [[řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] v Praze. Ve vsi byla v té době [[Vršovice (tvrz)|tvrz]] u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády [[Karel IV.|Karla IV.]] se svahy Bohdalce a nuselského údolí změnily na vinice. [24] => [25] => Vesnice byla pravděpodobně zasažena spolu s Nuslemi [[Bitva pod Vyšehradem|bitvou u Vyšehradu]] roku [[1420]] a stala se svědkem porážky císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]]. Roku [[1448]] odtud také zaútočil pozdější český král [[Jiří z Poděbrad]] proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce [[1556]] získal Vršovice [[Kašpar Granovský z Granova|Kašpar]] [[Granovští z Granova|Granovský z Granova]], který sloužil [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandu I.]] jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu [[Trčkové z Lípy|Trčkovi z Lípy]]. V té době bylo ve Vršovicích deset gruntů, jež stály při jižní straně Pražské silnice, okolo kostela a u ohybu Botiče{{Citace monografie [26] => | příjmení = Výrut [27] => | jméno = Karel [28] => | titul = Kapitoly z pražské historie [29] => | vydání = Vyd. 1 [30] => | vydavatel = Vyd. Nová Tiskárna Pelhřimov [31] => | místo = Pelhřimov [32] => | počet stran = 219 [33] => | isbn = 978-80-86559-01-8 [34] => }}. Trčka však v době konfiskací ([[1620]]) přišel o majetek a vesnice i s [[Vršovice (tvrz)|vodní tvrzí]] připadla [[Šternberkové|Šternberkům]] a příbuzné rodině [[Paarové|Paarů]]. [35] => [36] => Vesnice byla zasažena během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] saskými a švédskými vojsky v roce [[1634]] a švédským vojskem znovu roku [[1639]]. Místní rolníci přišli o veškerá tažná zvířata nutná k obdělávání půdy a nastal úpadek ve zdejším hospodářství. Ve Vršovicích zůstali kromě statku, jehož pány se v roce [[1648]] stali [[Šternberkové]], sedláci Jan Kotík, Kateřina Lukešová a Daniel Plachta spolu se 14 chalupníky. [37] => [38] => Po smrti hraběte [[František Matyáš Karel ze Šternberka|Františka Matyáše Karla ze Šternberka]] byla obec zanechána jeho manželce a potomkům. Vesnice v té době byla natolik zadlužená, že na ni musela být v roce [[1727]] uvalena nucená úřední zpráva. [39] => [40] => V roce [[1788]] měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali. [41] => [42] => Roku [[1797]] koupil Vršovice [[Jakub Wimmer|Jakub z Wimmerů]] a pro ves nastalo dobré období. [[Wimmerové]] vlastnili i přilehlé [[Nusle]], [[Záběhlice]] a několik dalších vesnic. Zaváděli moderní metody zemědělství, štěpařství, založili sady, vinice, dbali na rozvoj [[manufaktura|manufaktur]] a také štědře podporovali kulturu. Jakub Wimmer v roce [[1809]] prodal Vršovice za 200 tisíc zlatých [[Jan Filip z Wessenberka|Janu Filipovi z Wessenberka]], od něhož je roku [[1832]] za 254 tisíc zlatých koupil [[Karel Ferdinand Putteany]]. V polovině [[19. století]] vršovická tvrz zanikla. Posledním šlechtickým majitelem Vršovic se stal hrabě [[Jiří František August Buquoy]] od roku [[1841]]. Po něm byl dalším vlastníkem od roku [[1858]] Alois Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku [[1909]] Občanské záložně. [43] => [44] => Od roku [[1871]] prochází územím Vršovic železniční trať postavená společností [[Dráha císaře Františka Josefa]], ale [[železniční stanice]] zde vznikla až roku [[1882]] a dlouho nesla jméno sousedních Nuslí; současný název [[Praha-Vršovice (nádraží)|Praha-Vršovice]] obdržela za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]]. [45] => [46] => 22. února [[1885]] byly Vršovice povýšeny na [[Městys|městec]] a 2. března [[1902]] na [[město]]. 24. listopadu získaly Vršovice městský znak – český lev je znakem [[České království|Království českého]], širočiny s vrší jsou znakem pánů [[Sekerkové ze Sedčic|Sekerků ze Sedčic]], kteří odvozovali svůj původ od rodu Vršovců, jež měli modrý znak, s vrší. Hradební zeď s cimbuřím je polovicí znaku [[Praha|Královského hlavního města Prahy]]. [47] => [48] => V letech 1906–1907 byl pro Vršovice vybudován vodárenský systém; patřil k němu také zemní vodojem, přečerpávací stanice a obytný dům. Areál postavený podle návrhu [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] ve stylu pozdní geometrické secese se nachází v Michli a je [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památkou]].{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = vodarna - Památkový Katalog [50] => | periodikum = www.pamatkovykatalog.cz [51] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/vodarna-15659482 [52] => | datum přístupu = 2023-06-30 [53] => }} [[Vršovická vodárna (Michle)|Vršovická vodárna]] má věž z režných červených cihel vysokou 42 metrů a po uvedení do provozu zásobovala pitnou vodou Vršovice, Michli, Braník a část Nuslí. Svoji funkci přestala plnit v roce 1975. [54] => [55] => Počátkem roku [[1922]] byly Vršovice začleněny do [[Velká Praha|Velké Prahy]]. [56] => [57] => === Vývoj počtu obyvatel === [58] => {| class="wikitable" [59] => ! 1840 !! 1860 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [60] => |- [61] => | 900 || 2400 || 3693 || 5732 || 8624 || 13 580 || 24 646{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 624 | strany = 62 | vydání = 1 | svazek = 2 | isbn = 80-250-1311-1}} || 33 008 || 39 875 || 43 724 || 58 908 || 55 185 || 48 059 || 41 567 || 37 301 [62] => |} [63] => [64] => Největší nárůst počtu obyvatel proběhl po roce 1950, kdy byl postaven soubor budov v linii [[Eden (Vršovice)|Eden]] – náměstí Kubánské revoluce (dnes [[Kubánské náměstí]]). Do [[sídliště Vlasta]], stavěného od roku 1972, byli přestěhováni obyvatelé středočeské obce [[Milovice]] (zhruba 3 500 lidí, většinou vojáků a rodinných příslušníků), kteří byli vystěhováni ze svých původních domovů v souvislosti s umístěním okupačních sovětských vojsk po [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazi v roce 1968]].[http://www.atlasceska.cz/praha/vrsovice/ Informace o sídlišti Vlasta] [65] => [66] => === Spolky === [67] => * ''Dělnický spolek Kruh'' ([[1873]]) – pro podporu v případech „neschopnosti k práci“ [68] => * ''Obchodní grémium na pomoc zchudlým obchodníkům'' ([[1887]]) [69] => * ''Spolek vzájemně se podporujících živnostníků'' ([[1895]]) [70] => * ''Občanská záložna'' – Roku [[1888]] byla založena Občanská záložna. Kromě hospodářské činnosti plnila společenské funkce a přispívala k rozkvětu obce. Zasloužila se o výstavbu, veřejné osvětlení, zásobování obce pitnou vodou a podporovala kulturní a tělovýchovné organizace. V roce [[1911]] přistoupila záložna ke stavbě vlastní budovy. [71] => [72] => == Další informace == [73] => [[Soubor:Vršovice kostel sv. Mikuláše 2a.jpg|alt=|náhled|[[Kostel svatého Mikuláše (Vršovice)|Barokní kostel svatého Mikuláše]]]] [74] => [[Soubor:Vršovický Husův sbor 1.jpg|náhled|Vršovický Husův sbor v roce 2023]] [75] => [76] => === Zajímavé budovy === [77] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek ve Vršovicích}} [78] => * [[Husův sbor (Vršovice)|Husův sbor]] – moderní kostel [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] z roku [[1930]] postavený podle projektu [[Karel Truksa|Karla Truksy]] jako první stavba v Praze z [[předpjatý beton|předpjatého betonu]]. Kostel byl vybudován v rekordním čase 9 měsíců a stojí na rohu [[Vršovické náměstí|Vršovického náměstí]] a Moskevské třídy. Jeho 26 metrů vysoká hranolovitá věž je stylizovaná do podoby lucerny a jejím autorem je [[Pavel Janák]]. V suterénu budovy sboru se nachází sál, kde účinkuje soubor [[Divadlo MANA|divadla MANA]]. [79] => * [[Kostel svatého Václava (Vršovice)|Kostel sv. Václava]] na [[Náměstí Svatopluka Čecha]] – vrcholné [[Funkcionalismus|funkcionalistické]] dílo od architekta [[Josef Gočár|Josefa Gočára]] z let [[1929]] – [[1930]]. Interiáry (oltáře) jsou od sochaře [[Čeněk Vosmík|Čeňka Vosmíka]]. [80] => * [[Kostel svatého Mikuláše (Vršovice)|Kostel sv. Mikuláše]] z roku [[1374]], původně gotický kostel, [[baroko|barokně]] rekonstruovaný v roce [[1704]] a dále ještě několikrát upravovaný. Na jeho místě původně stála románská kaple Máří Magdaleny z roku [[1028]]. [81] => * [[Vršovická záložna|Budova občanské záložny]] na Vršovickém náměstí – secesní stavba od arch. Balšánka z roku [[1911]] – dnešní Česká spořitelna. [82] => * [[Rangherka|Vršovický zámeček]] – tzv. Rangherka. [83] => * Továrna [[Koh-i-noor Waldes]] je výrobcem knoflíků a patentek. [84] => * [[Cukrovar Vršovice|Vršovická rafinerie na cukr a sirob]] – v Petrohradské ulici. [85] => * [[Vršovická sokolovna]] – budova TJ Sokol Praha Vršovice z roku 1933 [86] => * [[Praha-Vršovice (nádraží)]] – budova z 19. století na samé hranici s [[Nusle]]mi [87] => [88] => === Sport a vzdělávávní === [89] => Vršovice jsou sídlem dvou známých fotbalových klubů [[SK Slavia Praha]] a [[Bohemians Praha 1905]]. Slavia má tady i hokejový tým i tým vodního póla. Nachází se i zde oddíl stolní tenisu, který nese název Lokomotiva Vršovice, kde své domácí zápasy hraje KT Praha extraligu. Je zde také [[gymnázium Přípotoční]]. Nachází se zde také pobočka tělocvičné jednoty [[Sokol (spolek)|Sokol]], která provozuje sportovní halu v [[Heroldovy sady|Heroldových sadech]]. [90] => [91] => === Parky === [92] => * [[Heroldovy sady]] [93] => * u [[Praha-Vršovice (nádraží)|nádraží Praha-Vršovice]] ([[park Jiřiny Haukové a Jindřicha Chalupeckého]]) [94] => * [[náměstí Svatopluka Čecha]] [95] => * mezi ulicemi Bělocerkevská, 28. pluku a Konopišťská [96] => [97] => == Další fotografie == [98] => [99] => Soubor:Vršovice pohled od nádraží 1903.jpg|Vršovice – pohled od vršovického nádraží, 1903 [100] => Soubor:Praha, Vršovice - Kodaňská 582 226.jpg|Dům č. p. 582 na rohu ulic Kodaňská a Finská [101] => Soubor:Praha Vršovice Koh-i-Noor 5.jpg|Továrna [[Koh-i-noor Waldes]] [102] => Soubor:Praha-ministerstvo-ŽP-2.jpg|Budova [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstva životního prostředí]] u Vršovické ulice [103] => Soubor:Stadion Eden (2).jpg|Fotbalový stadion [[SK Slavia Praha|Slavie]] v [[Fortuna Arena|Edenu]] [104] => Soubor:Zimní stadion Eden exteriér (únor 2024).jpg|[[Zimní stadion Eden|Hokejová hala]] [[HC Slavia Praha|HC Slavia]] [105] => Soubor:Stadion Bohemians, vchod (03).jpg|Fotbalový stadion [[Ďolíček]], kde sídlí [[Bohemians Praha 1905]] [106] => Soubor:Vršovická záložna 5.jpg|Secesní [[Vršovická záložna]] architekta [[Antonín Balšánek|Antonína Balšánka]] [107] => Soubor:Vršovice zámeček.jpg|Vršovický zámeček ''[[Rangherka]]'' [108] => Soubor:Vršovice, kostel sv. Václava oltář2.JPG|Interiér [[Funkcionalismus|funkcionalistického]] [[Kostel svatého Václava (Vršovice)|kostela sv. Václava]] na [[Náměstí Svatopluka Čecha|Čechově náměstí]] [109] => Soubor:Praha-Eden železniční zastávka (únor 2024).jpg|[[Praha-Eden (nádraží)|Železniční stanice Praha-Eden]] [110] => Soubor:Železniční stanice Praha-Vršovice (únor 2024).jpg|[[Praha-Vršovice (nádraží)|Nádraží Praha-Vršovice]] [111] => [112] => [113] => == Odkazy == [114] => [115] => === Reference === [116] => [117] => [118] => === Literatura === [119] => * {{Citace monografie | příjmení = Šplíchal | jméno = Bedřich | titul = Paměti obce vršovické u Prahy : Vydané na oslavu povýšení obce této na město r. 1902 | vydavatel = Městské zastupitelstvo | místo = Praha | rok = 1902 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:1c36f2c0-78c0-11dd-b140-000d606f5dc6?page=uuid:cd814290-b0c2-11e1-8da6-0030487be43a }} [120] => * {{Citace monografie | příjmení = Šplíchal | jméno = Bedřich | titul = Kostel sv. Mikuláše ve Vršovicích : K 900letému jubileu r. 1928 | vydavatel = Občanská záložna | místo = Praha | rok = 1928 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:72093670-4da2-11dd-ae53-000d606f5dc6?page=uuid:c2f48b70-4da2-11dd-869b-000d606f5dc6 }} [121] => * PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, {{ISBN|978-80-200-2469-5}} [122] => [123] => === Související články === [124] => * [[Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice]] [125] => * [[Městská památková zóna Nusle]] [126] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru ve Vršovicích|Seznam uměleckých realizací z let 1948–1989 ve Vršovicích]] [127] => [128] => === Externí odkazy === [129] => * {{Wikislovník|heslo=Vršovice}} [130] => * {{Commonscat|Vršovice}} [131] => * {{KM|732257|Vršovice}} [132] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=91336f77087247e782a270562fa191ce Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [133] => * [https://web.archive.org/web/20100214123150/http://www.praha10.cz/ Městská část Praha 10] [134] => * [http://aplikace.mvcr.cz/adresy/Region.aspx?regid=21139 Místopisné informace na serveru ministerstva vnitra] [135] => * {{Facebook|starevrsovice}} [136] => [137] => {{Město Praha}} [138] => {{Autoritní data}} [139] => [140] => {{Portály|Praha}} [141] => [142] => [[Kategorie:Vršovice| ]] [143] => [[Kategorie:Praha 10]] [144] => [[Kategorie:Města začleněná do Prahy]] [145] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [146] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [] => )
good wiki

Vršovice

Vršovice jsou městská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě širšího centra Prahy, součást městské části i městského obvodu Praha 10. Sousedí na severu a severozápadě s Královskými Vinohrady, na východě se Strašnicemi, na jihovýchodě s Michlí a na jihozápadě s Nuslemi.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha-Vršovice (nádraží)','Praha 10','Nusle','Praha','Rangherka','Funkcionalismus','Heroldovy sady','1930','1911','Náměstí Svatopluka Čecha','Vršovice (tvrz)','Bohemians Praha 1905'

1911

1930

Funkcionalismus

Nusle

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Rangherka