Array ( [0] => 15483320 [id] => 15483320 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vulgata [uri] => Vulgata [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Meister Theoderich von Prag 002.jpg|náhled|Autor ''Vulgaty'', sv. [[Svatý Jeroným|Jeroným]] na obrazu [[Mistr Theodorik|Mistra Theodorika]]]] [1] => [2] => '''''Vulgata''''' je [[Pozdní antika|pozdně antický]] [[latina|latinský]] [[Překlady bible|překlad bible]], který je převážně dílem [[Církevní otcové|církevního otce]] [[Svatý Jeroným|Jeronýma]] z přelomu 4. a 5. století. Na rozdíl od překladu ''[[Vetus Latina]]'' je pořízen z původních jazyků ([[hebrejština]], [[aramejština]] a [[Starořečtina|řečtina]]) a stala se závazným textem [[Západní křesťanství|západní církve]] pro celý [[středověk]]. Teprve v [[16. století]] se rozšířila studia textů bible v původních jazycích, která dala vzniknout původním [[Překlady bible|národním překladům bible]] i revidovaným textům ''Vulgáty'' (''[[Sixto-klementina]], [[Neovulgata]]''). [3] => [4] => Základem Vulgáty je Jeronýmův překlad většiny biblických knih [[Starý zákon|Starého zákona]] z hebrejštiny do latiny, pro knihy [[Nový zákon|Nového zákona]] pouze revidoval starší překlad [[Vetus Latina]]. Podnět k tomuto dílu dal [[papež]] [[Damasus I.]] a název pochází ze spojení ''versio vulgata'', tedy ''lidové vydání''. Překlad byl pořízen do běžné latiny, aby mu jeho posluchači rozuměli, a záměrně neaspiroval na klasickou vybroušenost jazyka [[Marcus Tullius Cicero|Ciceronova]]. Pro křesťanský Západ byla Vulgata dlouho jediným překladem Starého zákona přímo z [[hebrejština|hebrejštiny]], kterou se Jeroným naučil od židovských učenců. Do národních jazyků se Bible dlouho překládala z Vulgaty, někde až do 20. století.A. Novotný, ''Biblický slovník'', heslo Starý zákon, str. 979n. [5] => [6] => == Různá vydání == [7] => Sám Jeroným je autorem přinejmenším tří mírně odlišných verzí Vulgaty. První z nich je tzv. římská Vulgata, která přetrvala pouze v [[Britské ostrovy|Británii]], a to až do roku [[1066]]. Druhou verzí byla galikánská Vulgata, kterou Jeroným upravil o několik let později. Jednalo se o menší vylepšení, zvláště v textu [[Starý zákon|Starého zákona]]. Tato verze se několik desetiletí po svém sepsání stala standardním latinským vydáním Bible [[katolická církev|katolické církve]]. Hispánská Vulgata se shoduje s římskou Vulgatou až na [[Kniha žalmů|knihu žalmů]], kterou Jeroným přeložil potřetí přímo z hebrejštiny. [8] => [9] => == Vznik Vulgaty == [10] => [11] => === Vetus Latina a Jeronýmovy překlady === [12] => Latinská bible užívaná před Vulgatou, obecně známá jako ''[[Vetus Latina]]'' neboli starolatinský překlad, nebyla výsledkem práce jednotlivce. Jednotlivé knihy byly přeloženy v různé kvalitě a stylu. Vzhledem k tomu, že Jeroným považoval [[Deuterokanonický spis|deuterokanonické knihy]], resp. knihy nezařazeného do [[palestinský kánon|palestinského kánonu]] za méně důležité než ostatní knihy, převzal jejich existující překlad (až na úseky [[Kniha Tóbijáš|knihy Tóbijáš]] a [[Kniha Júdit|Júdit]]). [13] => [14] => Jeroným začal revizí překladu [[Evangelium|evangelií]], následně přešel k revizi překladu [[Kniha žalmů|žalmů]]. O této revizi žalmů však není nic známo. Když se Jeroným přesunul v roce [[387]] do [[Betlém]]a, začal překládat ze [[Septuaginta|Septuaginty]] podle [[Órigenés|Órigenovy]] [[Hexapla|Hexaply]]. Vznikl tak nový překlad žaltáře, tzv. „galikánský“ (neboť se používal v galikánské [[liturgie|liturgii]]). Ze Septuaginty přeložil také [[kniha Jób|Jóba]], [[Kniha přísloví|Přísloví]], [[Píseň písní]], [[Kniha Kazatel|Kazatele]] a [[1. kniha Paralipomenon|1.]] a [[2. kniha Paralipomenon|2. knihu Paralipomenon]]. Není známo, zda ze Septuaginty nepřeložil i některé další knihy. [15] => [16] => V dalších překladech pokračoval Jeroným z hebrejštiny, tj. z originálního jazyka valné většiny Starého zákona. Započal svou práci opět žaltářem, dále pokračoval proroky včetně Daniela a jeho řeckých doplňků ([[390]] – [[392]]), 1. a 2. knihou Samuelovou, 1. a 2. knihou královskou ([[392]] nebo [[393]]), Jóbem ([[394]]), a knihami Ezdráš a Nehemjáš ([[394]]). Poté následovaly knihy 1. a 2. Paralipomenon ([[395]] – [[396]]), Přísloví, Kazatel, Píseň písní ([[398]]) a [[Tóra|Pentateuch]] (asi [[400]]). Svou práci zakončil překladem knihy Ester s dodatky (krátce před [[404]]) a knihami Jozue, Soudců a Rút ([[405]] – [[406]]). [17] => [18] => Z Jeronýmova pera nám chybí překlady knih Makabejských, Bárucha a Jeremjášova dopisu. Také text Nového zákona – kromě revize evangelií – prostě převzal. [19] => [20] => === Formace a složení Vulgaty === [21] => Jeronýmův počin byl sice velký, neznamenal však sám o sobě nic převratného – nebyl ani prvním, ani posledním pokusem o překlad Písma do latiny. Skutečnost, že překládal z hebrejštiny, také nebyla pro jeho současníky tak významná. Byla to autorita papeže Damasa I. a jeho zmínky v prologu k evangeliím, které učinily z Jeronýmova překladu hlavní a nejpoužívanější překlad. Jeronýmovy překlady začaly být používané zvláště od začátku [[9. století|devátého století]], kdy se objevily ve větším počtu jednosvazkové biblické rukopisy. Nejvíce se prosadila verze [[Alcuin]]ova, doplněná o latinskou verzi zbývajících, Jeronýmem nepřeložených knih. Alcuinova Vulgáta byla základem pro tzv. ''pařížskou vulgátu'', standardní text latinské bible používaný ve [[13. století]] v [[Paříž]]i, na němž se sjednotil více méně celý Západ. Vulgáta jako taková tedy existuje až od doby Alcuinovy, tj. od doby karolinské ([[9. století]]). [22] => [23] => Od 9. století (tj. v Alcuinově verzi) obsahovala Vulgata následující knihy a překladové verze: [24] => * Jeronýmovy překlady z hebrejštiny včetně překladu knih Júdit a Tobiáš a s řeckými dodatky k [[kniha Ester|Ester]] a [[kniha Daniel|Danielovi]]; [25] => * galikánský žaltář, tj. Jeronýmův překlad z řečtiny; [26] => * [[Kniha Báruch]], která byla ve Vetus Latina součástí knihy Jeremjáš, velmi často v [[8. století|8.]] – [[13. století]] chybí; [27] => * Některé verze (např. zmíněná a převládající pařížská) po knize [[kniha Nehemjáš|Nehemjáš]] obsahovaly 3. knihu Ezdrášovu, pod španělským vlivem následovala i [[4. kniha Ezdrášova]]. Po 2. knize Paralipomenon následovala obvykle [[Modlitba Manassesova|Manassesova modlitba]]. Přestože tyto knihy nebyly uznány [[Tridentský koncil|Tridentským koncilem]] za součást [[biblický kánon|biblického kánonu]], byly i v [[Sixto-klementina|Sixto-klementině]] tištěny jako dodatky. [28] => [29] => == Vulgata Sixto-clementina == [30] => [[Soubor:Vulgata Sixtina.jpg|náhled|Vulgata Sixtina]] [31] => Toto vydání Vulgaty (tzv. [[Sixto-klementina]]) bylo užíváno v [[liturgie|liturgii]] [[římskokatolická církev|římské církve]] až do [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]]. Během [[středověk]]u se nevyhnul původní Jeronýmův text běžným opisovačským chybám, proto existovalo několik pokusů očistit takto poškozený text; mezi ně patří pokus [[Alcuin|Alcuina z Yorku]] na začátku [[9. století]] za vlády [[Karel Veliký|Karla Velikého]], který se stal podkladem pro Pařížské vydání Vulgaty. S příchodem [[knihtisk]]u se zmenšilo i nebezpečí lidských chyb při vydávání knih a to přispělo k jednotnosti textu. [[Tridentský koncil]] potvrdil Vulgatu jako závazný latinský překlad Písma, a to vedlo k tomu, že bylo potřeba text ujednotit a pokusit se nalézt jeho původní znění. Prvním z těchto pokusů byl pokus papeže [[Sixtus V.|Sixta V.]] ([[1585]] – [[1590]]), tzv. Sixtinská Vulgata (''Vulgata Sixtina''). Příchod dalšího papeže, [[Klement VIII.|Klementa VIII.]] ([[1592]] – [[1605]]), však přinesl další z pokusů text očistit a vydat. Tato Klementinská Vulgata (''Vulgata Clementina'') z r. [[1592]] se stala standardním vydáním bible pro latinsky hovořící církev až do 60. let [[20. století]]. [32] => [33] => == Nova Vulgata == [34] => Současným oficiálním latinským překladem římskokatolické církve je ''Nova Vulgata'' (též Neovulgata), vypracovaná z rozhodnutí papeže [[Pavel VI.|Pavla VI.]] v rámci provádění [[Liturgická reforma|liturgické reformy]] [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]] primárně pro potřeby biblických textů zařazovaných do nově vydávaných [[Liturgická kniha|liturgických knih]]. Jde o moderní biblický překlad z originálních jazyků, hlavní předlohou pro překlad Starého zákona byl hebrejský [[masoretský text]]. Překladatelská komise práci začala r. 1969 překladem žalmů (latinské liturgické knihy pro [[Denní modlitba církve|denní modlitbu církve]] vydané r. 1971 měly žalmy již v neovulgátním znění, ostatní biblické texty stále z Vulgáty), překlad kompletní bible byl dokončen a souborně vydán r. 1979, následně byl postupně aplikován do dříve vydaných liturgických knih.{{Citace monografie [35] => | příjmení = Pavlík [36] => | jméno = Jakub [37] => | příjmení2 = [38] => | jméno2 = [39] => | titul = Žaltář římského oficiav proměnách 20. století [40] => | url = https://theses.cz/id/c28n5q/ [41] => | vydání = [42] => | vydavatel = [43] => | místo = [44] => | rok vydání = 2018 [45] => | počet stran = [46] => | strany = 25–30 [47] => | isbn = [48] => | poznámka = bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta [49] => }} [50] => [51] => == Stuttgartské vydání == [52] => Je potřeba se též zmínit o vydání Vulgaty vydaném německou biblickou společností (Deutsche Bibelgesellschaft) se sídlem v Stuttgartu. Toto vydání, ''Biblia Sacra Vulgata'' ({{ISBN|3-438-05303-9}}), se snaží reprodukovat původní, čistou Vulgatu, jak ji sepsal Jeroným před zhruba 1600 lety. Jde o klasické kritické vydání, které se ale musí potýkat s neobvykle vysokým počtem dochovaných [[rukopis]]ů. Základem vydání je ''[[Codex Amiatinus]]'' z počátku 8. století, jenž je považován za nejlepšího svědka původního Jeronýmova textu. Důležitou součástí textu jsou též Jeronýmovy úvody ke knihám. Toto vydání je ze zmíněných edic nejběžnější na [[internet]]u a obsahuje též 3. revizi Jeronýmova překladu Žalmů. [53] => [54] => == Význam pro evropskou kulturu == [55] => [[Soubor:'Moses' by Michelangelo JBU190.jpg|náhled|upright|[[Michelangelo Buonarroti|Michelangelův]] rohatý [[Mojžíš]]]] [56] => Vulgata má pro vývoj kultury a umění ve [[středověk]]u privilegované postavení. Byla biblickým překladem, který sjednocoval západní křesťanstvo a vlastně celý evropský kontinent. Dodnes se s ní můžeme v různých dílech – a nejen církevních – setkat. Dokonce mnohé obrazy převzaté přímo z latinského překladu Bible se staly prostorem, v němž se vyvíjel kánon evropského umění a svérázná symbolika. Svým stylem i obraty ovlivnila Vulgata všechny ostatní překlady Bible do moderních jazyků. [57] => [58] => Příkladem kulturního dopadu Vulgaty je charakteristika tváře [[Mojžíš]]e po jeho návratu z rozhovoru s [[Hospodin]]em na hoře [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]]. Podle knihy Exodus byla zářící,{{Citace bible|Ex|34|29}} Jeroným však souhláskový [[Kořen (mluvnice)|kořen]] KRN [[Vokalizace písem|vokalizuje]] odlišně (doplňuje jiné samohlásky) a překládá jako „cornuta“, tedy ''rohatá''. Rohatý Mojžíš se tak vyskytuje ve starším umění, včetně slavného [[Michelangelo Buonarroti|Michelangelova]] Mojžíše na náhrobku [[Julius II.|Julia II.]] v [[San Pietro in Vincoli (Řím)|bazilice sv. Petra v okovech]] v Římě. [59] => [60] => == Vulgata Koránu == [61] => Pojmu Vulgata se užívá v [[arabistika|arabistice]] též pro autorizovaný text [[korán]]u, jak byl vytvořen za vlády třetího [[chalífa|chalífy]] [[Uthmán ibn Affán|Uthmána]] (''uthmánská redakce'', ''uthmánský kodex'').''Korán'', přel. I. Hrbek, Praha: Odeon 1972, str. 73. [62] => [63] => == Odkazy == [64] => [65] => === Reference === [66] => [67] => [68] => === Literatura === [69] => * [[Adolf Novotný]], ''Biblický slovník''. Praha: Kalich 1956. [70] => * ''[[Ottův slovník naučný]]'', heslo Sv. 26, str. 1073. [http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a1a19c90-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c Dostupné online.] [71] => * [[Miloš Bič]], ''Ze světa Starého zákona II''. Praha: Kalich, 1989. Str. 574-579. [72] => * SLEPIČKA, Martin. ''Úcta k svatému Jeronýmovi v českém středověku. K 1600. výročí smrti církevního otce svatého Jeronýma''. Ostrava: Repronis, 2021, s. 29–32. [https://www.academia.edu/49243338/%C3%9Acta_k_svat%C3%A9mu_Jeron%C3%BDmovi_v_%C4%8Desk%C3%A9m_st%C5%99edov%C4%9Bku_K_1600_v%C3%BDro%C4%8D%C3%AD_smrti_c%C3%ADrkevn%C3%ADho_otce_svat%C3%A9ho_Jeron%C3%BDma Dostupné online]. [73] => [74] => === Externí odkazy === [75] => * {{Commonscat}} [76] => * [http://vulsearch.sourceforge.net/html/index.html Klementinská Vulgata] [77] => * [http://www.LatinVulgate.com Stuttgartské vydání Vulgaty] [78] => * [http://www.drbo.org/lvb/ Stuttgartské vydání Vulgaty s galikánským žaltářem a úplnou knihou Daniel] [79] => * [http://www.vatican.va/archive/bible/nova_vulgata/documents/nova-vulgata_index_lt.html Nova Vulgata] [80] => * Samuel Berger, [http://www.archive.org/stream/histoiredelavul00berggoog#page/n12/mode/2up ''Histoire de la Vulgate pendant les premiers siècles du Moyen Age''] (Paris 1893). [81] => [82] => {{Autoritní data}} [83] => {{Portály|Bible|Křesťanství}} [84] => [85] => [[Kategorie:Překlady Bible]] [86] => [[Kategorie:Latina]] [87] => [[Kategorie:Svatý Jeroným]] [] => )
good wiki

Vulgata

Mistra Theodorika Vulgata je pozdně antický latinský překlad bible, který je převážně dílem církevního otce Jeronýma z přelomu 4. a 5.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sixto-klementina','Vetus Latina','9. století','středověk','Kniha žalmů','1592','Překlady bible','Tridentský koncil','Druhý vatikánský koncil','hebrejština','Alcuin','13. století'

1592

Alcuin

Hebrejština

Sixto-klementina

Středověk