Array ( [0] => 15489884 [id] => 15489884 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Xanten [uri] => Xanten [3] => Silvered-bronze horse trappings from Xanten (BM).JPG [img] => Silvered-bronze horse trappings from Xanten (BM).JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Xanten [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Xanten - Markt - Gotisches Haus 01 ies.jpg [4] => | znak = DEU Xanten COA.svg [5] => | mapa = Lage_der_Stadt_Xanten_in_Deutschland.png [6] => | vlajka = [7] => | název vyššího celku = [[Severní Porýní-Vestfálsko]] [8] => | pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]] [9] => | pojem nižšího celku = [[Zemský okres]] [10] => | název nižšího celku = [[Zemský okres Wesel|Wesel]] [11] => | rozloha = 72,39 [12] => | nadmořská výška = 24–75 [13] => | počet obyvatel = 21465 [14] => | obyvatelé aktuální k = 2005 [15] => | zeměpisná šířka = 51.6622222 [16] => | zeměpisná délka = 6.4538889 [17] => | telefonní předvolba = (+49) 28 01, 28 04 [18] => | web = http://www.rathaus-xanten.de/ [19] => | starosta = Christian Strunk [20] => | administrativní dělení = 6 městských částí [21] => | psč = 46509 [22] => }} [23] => '''Xanten''' je město v severozápadní části [[Německo|německé]] spolkové země [[Severní Porýní-Vestfálsko]], nedaleko hranic s [[Nizozemsko|Nizozemskem]]. Nachází se v [[Zemský okres Wesel|zemském okrese Wesel]] na řece [[Rýn]] a je to jediné německé [[město]] začínající na [[X]]. [24] => [25] => Město se skládá ze tří správních obvodů: Hochbruch, Niederbruch a centra města. Území města je dále rozděleno na 6 městských částí: ''Birten, Lüttingen, Marienbaum, Vynen, Wardt'' a ''Xanten''. Na území města se rovněž nachází část přírodní rezervace [[Bislicher Insel]]. [26] => [27] => Severovýchodní hranici města tvoří řeka [[Rýn]]. Na severu Xanten sousedí s městem [[Rees (Severní Porýní-Vestfálsko)|Rees]], na východě s městem [[Wesel]], na západě s městy [[Uedem]] a [[Kalkar]] a na jihu s obcemi [[Alpen (Severní Porýní-Vestfálsko)|Alpen]] a [[Sonsbeck]]. [28] => [29] => == Historie == [30] => [31] => === Starověk === [32] => [[Soubor:Harbor temple (2) (archaeological park Xanten, Germany, 2005-04-23).jpg|náhled|vlevo|Římský chrám v Xantenu]] [33] => První izolované kmeny se v této oblasti usídlily kolem roku [[2000 př. n. l.]] V roce [[15 př. n. l.]] byl v lokalitě Fürstenberg v oblasti dnešní části Birten [[Římané|Římany]] založen tábor '''Castra Vetera''' („starý tábor“). Tento tábor byl určen jako základna pro vojenská tažení do [[Germánie]] a až do svého zničení během [[povstání Batavů]] v roce [[70]] n. l. byl obýván 8 000–10 000 vojáky a sloužil jako základna římského námořnictva v rámci [[Dolnogermánský limes|Dolnogermánského limitu]] (''Classis Germanica''). [34] => [35] => Po zničení Castra Vetera byl v oblasti Bislicher Insel založen nový tábor jménem '''Castra Vetera II''', který se stal hlavní základnou Legie VI ''Victrix''. V sousedství byla založena vesnice obývaná 10–15 tisíci bývalých legionářů. Této vesnici udělil roku [[110]] římský císař [[Marcus Ulpius Traianus]] statut ''colonia'' a město bylo přejmenováno na '''Colonia Ulpia Traiana'''. Následně se město stalo druhým nejvýznamnějším obchodním centrem provincie ''[[Dolní Germánie|Germania Inferior]]'', významnější byla jen Colonia Agrippinensis (dnešní [[Kolín nad Rýnem]]). V roce [[122]] se Castra Vetera II stala základnou pro Legii XXX ''Ulpia Victrix'', která nahradila VI ''Victrix'' přesunutou do [[Provincie Británie|Británie]]. [36] => [37] => V roce [[275]] bylo město téměř zničeno [[Germáni|germánskými kmeny]]. Na území colonie proto bylo založeno nové město jménem '''Tricensimae''', které bylo menší, ale lépe opevněné a lépe ubránitelné. Na počátku [[5. století]] však intenzita útoků narostla do té míry, že město bylo opuštěno. Podle [[legenda|legend]] Nibelungů se v tuto dobu v ruinách kolonie narodil [[Siegfried z Xantenu]]. [38] => [39] => Předpokládá se, že [[křesťan]] [[Viktor z Xantenu]] byl spolu s 360 dalšími členy ''Thébské legie'' popraven koncem třetího století poblíž dnešní části Birten, neboť odmítl vyznávat římské bohy. Proto je Viktor z Xantenu považován za mučedníka a následně také za ochránce a patrona katedrály vystavěné nad předpokládaným místem jeho hrobu. [40] => [41] => === Středověk === [42] => [[Soubor:XantenerDomMitObelisk.JPG|náhled|vlevo|Katedrála St.Viktor]] [43] => V [[5. století]] začali oblast dnešního Xantenu osidlovat [[Frankové]], ale nezakládali zde žádné vesnice. V polovině [[8. století]] byl na místě starořímského hřbitova postaven kostel pojmenovaný ''Sanctos (super Rhenum)'' (též zmiňován jako ''ad Rhenum''). Tento [44] => název znamená „místo svatých“ a je odvozeno od předpokládaného místa hrobu mučedníka [[Viktor z Xantenu|Viktora z Xantenu]]. Toto pojmenování se stalo [[etymologie|etymologickým]] základem dnešního názvu '''Xanten'''. Založením ženského kláštera jižně od tohoto kostela vzniklo městské centrum. V roce [[939]] porazily v [[bitva u Xantenu|bitvě u Xantenu]] jednotky [[Otto I.|Otty I.]] franská, saská a lotrinská vojska pod velením [[Heinrich I.|Heinricha I.]]. Poté byla podepsána dohoda o přičlenění [[Porýní]] ke království Otty I. Městská práva udělil Xantenu [[15. červenec|15. července]] [[1228]] kolínský arcibiskup [[Heinrich z Molenarku]]. Na konci [[14. století]] bylo město obklopeno hradbami. [45] => [46] => V raném středověku žila v Xantenu početná [[Židé|židovská]] komunita. Během [[první křížová výprava|první křížové výpravy]] došlo ke dvěma masakrům ([[1. červenec|1. července]] a [[27. červenec|27. července]] [[1096]]). Později spáchali někteří židé sebevraždu, aby unikli řádění křižáků. [47] => [48] => V roce [[1392]] se severní část města dostala do vlastnictví hrabat z [[Kleve]], zatímco jižní část zůstala v majetku arcibiskupa kolínského. Toto rozdělení bylo příčinou nepřátelství mezi Kleve a [[Kolín nad Rýnem|Kolínem]] a bylo ukončeno přechodem celého Xantenu do majetku hrabat z Kleve v roce [[1444]]. [49] => [50] => Vlivem válek a poklesu životní úrovně v područí Kleve klesl počet obyvatel z 5000 na počátku [[16. století]] na 2500 na konci [[18. století|století 18.]] Řeka [[Rýn]] hrála klíčovou roli v obchodu, dokud nebylo koryto odkloněno od města, což způsobilo propad ekonomické situace. Řeka také několikrát zaplavila lokalitu Birten. [51] => [52] => Místní část Marienbaum přesto patřila mezi lety [[1430]] až [[1441]] mezi nejstarší poutní místa Dolního Porýní. V roce [[1460]] zde byl založen klášter Birgitten s opatským kostelem ''St. Mariä Himmelfahrt'' (Kostel Nanebevzetí Panny Marie), který dodnes slouží jako farní kostel. [53] => [54] => [[Protestantismus]] se ve městě začal prosazovat v roce [[1572]], ale na počátku [[20. století]] se zde přesto k protestantismu hlásilo jen 5 % obyvatel. Během století se však podíl protestantské populace zvýšil na 20 %. Poté, co Xanten přešel v [[17. století]] do vlastnictví hrabat [[Braniborsko|Braniborska]], byl protestantismus postaven na roveň katolické církvi, což bylo stvrzeno Xantenskou smlouvou [[12. listopad]]u [[1614]]. Následně byl na náměstí Großer Markt postaven kostel, později rozšířený o [[spirium]]. [55] => [56] => === Moderní dějiny === [57] => [[Soubor:Xanten Klever Tor.jpg|náhled|Brána Klever Tor]] [58] => V roce [[1805]] byl ženský klášter zkonfiskován [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem Bonaparte]] a jeho knihovna byla sloučena s knihovnami zrušených klášterů. Vlivem toho došlo k dalšímu prohloubení ekonomické krize. Pro snížení výdajů byla v roce [[1821]] zbořena městská brána ''Marstor'', v roce [[1825]] pak také brána ''Scharntor'' a část městských hradeb. Zbourání brány ''Klever Tor'' a mlýna ''Kreimhildmühle'' zabránila v roce [[1843]] městská rada. V této době ruiny '''Colonia Ulpia Traiana''', které od pádu římského osídlení sloužily jako skládka, upoutaly pozornost archeologů a mezi lety [[1819]] až [[1844]] zde byly provedeny vykopávky. V září [[1927]] slavila katolická církev ve městě výročí 1600 let a v roce [[1937]] udělil papež [[Pius XI.]] katedrále St. Viktor právo užívat titulu ''Basilica minor''. V roce [[1905]] žilo v Xantenu 3770 obyvatel, z toho 30 [[Židé|Židů]]. [59] => [60] => V roce [[1933]] byl starosta města Heinrich Wagner obviněn z úplatkářství a uvězněn ve věži ''Meerturm''. Jeho nástupcem se stal Friedrich Karl Schöneborn a funkce místostarosty se ujal Heinrich Prang mladší. Prang již v roce [[1925]] založil místní buňku [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Poté, co byl rozpuštěn místní výbor [[Deutsche Zentrumspartei]], tři z osmi členů městské rady byli z řad NSDAP. Zbývající opozici tvořili komunisté a liberálové, kteří ovšem neměli reálnou politickou moc. [61] => [62] => Následující období se neslo v duchu pronásledování židovských obyvatel Xantenu. V této souvislosti je třeba připomenout zničení místní modlitebny a znesvěcení ostatků několika židovských obyvatel [[9. listopad]]u [[1938]]. Po tomto incidentu odešli všichni Židé z města. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] byla v lese za městem založena továrna na munici pro [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]. V listopadu [[1942]] a říjnu [[1944]] zde došlo ke dvěma nehodám, kdy explodovala uskladněná munice, což si vyžádalo životy několika dělníků. V květnu [[1940]] byla ve městě umístěna 256. dělostřelecká divize jako příprava na nadcházející invazi do [[Nizozemsko|Nizozemska]]. [63] => [[Soubor:XantenBlickVonHees.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Xanten z Hees]] [64] => Když v únoru [[1945]] vstoupila spojenecká vojska do města, starosta Schöneburn uprchl a spolu s ním odešla na východ i většina členů městské rady. Ve stejném měsíci začalo bombardování města, jehož oběťmi se stávali zejména civilní obyvatelé, a které zničilo značnou část města Xantenu. Rovněž katedrála byla zasažena a těžce poškozena bombardováním. [[Kanada|Kanadské]] jednotky převzaly kontrolu nad městem [[8. březen|8. března]] [[1945]] Podle údajů kanadské strany zemřelo 400 spojeneckých vojáků při boji s německými Fallschirmjägery bránícími město. Tou dobou bylo 85 % zničeno a obyvatelé byli evakuováni do města [[Bedburg-Hau]] v rámci příprav na překročení [[Rýn]]a poblíž [[Wesel]]u. Německé dělostřelectvo dál z pravého břehu řeky ničilo město. Poté, co se [[24. březen|24. března]] [[1945]] podařilo spojencům překročit Rýn, válka pro Xanten skončila. [65] => [66] => O poválečnou obnovu města a katedrály se velmi zasloužil archeolog a památkář [[Walter Bader]]; tato obnova trvala do roku [[1966]]. Díky přílivu uprchlíků z [[Východní Prusko|Východního Pruska]], kteří se v Xantenu usadili, vzrostla populace o 40 %. V rámci územněsprávní reformy byly v roce [[1969]] lokality Birten, Lüttingen, Marienbaum, Obermörmter, Vynen a Wardt přičleněny k městu. Rozloha města tak vzrostla z 8 km² na 42 km², počet obyvatel dosáhl 16 000. [67] => [68] => Na rozdíl od většiny římských osad se Xanten nerozvíjel na území colonie, ale v jejím sousedství. Proto byl po částečné rekonstrukci římské Colonia Ulpia Traiana v roce [[1975]] založen [[Archeologický park Xanten]] (APX). Další historické budovy se nacházejí v centru města a v blízkosti ''Xantener Südsee'' a ''Xantener Nordsee'', dvou jezer spojených malým kanálem v sousedství lokalit Wardt a Vynen. V roce [[1982]] zde bylo otevřeno volnočasové středisko (Freizeitzentum Xanten, FZX). V roce [[1988]] navštívilo město 800 000 turistů, a proto Xanten jako první město v [[Düsseldorf]]ském okrsku obdržel [[28. listopad]]u [[1988]] titul ''Staatlich anerkannter Erholungsort''. Mezi lety [[1990]] až [[2004]] vzrostl počet obyvatel z 16 930 na 21 305 osob. [69] => [70] => == Partnerská města == [71] => * {{flagicon|Belgie}} [[Geel]], [[Belgie]], [[1990]] [72] => * {{flagicon|Francie}} [[Saintes]], [[Francie]], [[2002]] [73] => * {{flagicon|Spojené království}} [[Salisbury]], [[Anglie]], [[Spojené království]], [[2006]] [74] => [75] => == Související články == [76] => * [[Norbert z Xantenu]] [77] => [78] => == Externí odkazy == [79] => * {{Commonscat|Xanten}} [80] => * {{Otto|heslo=Xanten}} [81] => [82] => {{Zemský okres Wesel}} [83] => {{Autoritní data}} [84] => {{Portály|Německo}} [85] => [86] => [[Kategorie:Města v Severním Porýní-Vestfálsku]] [] => )
good wiki

Xanten

Xanten je město v severozápadní části německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, nedaleko hranic s Nizozemskem. Nachází se v zemském okrese Wesel na řece Rýn a je to jediné německé město začínající na X.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rýn','1945','Viktor z Xantenu','Nizozemsko','Židé','Kolín nad Rýnem','5. století','Wesel','1988','1990','Severní Porýní-Vestfálsko','Zemský okres Wesel'

1945

1988

1990

Nizozemsko

Rýn

Wesel

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.