Array ( [0] => 14710752 [id] => 14710752 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Xenofanés [uri] => Xenofanés [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba}} [1] => '''Xenofanés z Kolofonu''' ([[řečtina|řecky]] Ξενοφάνης ὁ Κολοφώνιος) byl [[starověké Řecko|starověký řecký]] [[Předsókratici|předsokratický filosof]]. Narodil se v [[Kolofón]]u nejspíše kolem roku [[570 př. n. l.]], později byl však z města vyhnán (tento údaj lze odhadnout poměrně přesně: jde o rok 545/546 př. n. l.). Poté mnoho cestoval, nejvíce se zdržoval na [[Sicílie|Sicílii]]. Žil poměrně dlouho, zemřel asi kolem roku [[480 př. n. l.]] Považuje se za předchůdce [[Eleaté|Eleatů]]. Někdy se spekuluje, že byl jeho žákem [[Parmenidés]], ale jejich učení je spíše paralelní než navazující. [2] => [3] => Filosofickému úzu se vymyká kromě obsahu také stylem: na rozdíl od miléťanů nepsal v próze, ale v [[jamb]]ech (elektickém [[distich]]u a [[hexametr]]ech). Jeho [[poezie]] je satirickou, často reflexivní [[Lyrická poezie|lyrikou]], dochovaly se nám ale pouze zlomky jeho díla. [4] => [5] => Kritizuje často antické spisovatele ([[Homér]]a, [[Hésiodos|Hesioda]]), způsob, jakým zpodobňují bohy, olympijské hry (politicky zneužívanou tradici) a konzumní společnost. Zcela odmítá každý druh pověry, bojuje proti víře v zázraky a ve věštění i proti nauce o putování duší a o vnuknutí božím (tedy nadpřirozené inspiraci). Existenci bohů jako takových však nepopírá, pouze zpochybňuje smýšlení některých ostatních, že bozi mají svůj počátek (narození, vznik), neboť podle něj, co má počátek, má i konec. Ostře se vymezuje proti používání peněz jako platidla. [6] => [7] => Údajně jako první použil řecký výraz pro třešeň. Nejdříve z řeckých filosofů také reflektuje pozici básníka; podle něj je původcem díla sám autor, ne inspirace prostředkovaná múzami. Též se jako první zmiňuje o [[pythagoreismus|pythagorejcích]]. Jako jeden z prvních rovněž vyslovuje domněnku, že [[Fosilie|zkameněliny]] měkkýšů jsou skutečné pozůstatky živočichů kdysi žijících v moři (na místě nynější souše). [8] => [9] => Po Xenofanovi je pojmenován kráter [[Xenophanes (kráter)|Xenophanes]] na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené straně Měsíce]].{{Citace monografie [10] => | příjmení = Rükl [11] => | jméno = Antonín [12] => | odkaz na autora = Antonín Rükl [13] => | titul = Atlas Měsíce [14] => | vydavatel = Aventinum [15] => | místo = Praha [16] => | rok = 1991 [17] => | kapitola = Markov [18] => | strany = 28/1 [19] => | isbn = 80-85277-10-7 [20] => }}[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/6606 Crater Xenophanes on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}} [21] => [22] => == Kritika bohů == [23] => '''zlomky''': [24] => :'''B11''' [25] => :To všechno přiřkli Homér a Hésiodos (Bohům), [26] => :co u lidí je potupou a hanbou, [27] => :že kradou, cizoloží a že se navzájem podvádějí. [28] => [29] => :'''B15''' [30] => :Kdyby však voli, koně, lvi měli ruce [31] => :kdyby mohli rukama kreslit a dovršovat díla jako lidé; [32] => :pak koně koním a voli zase volům podobné [33] => :tak kreslili by podoby bohů a tvořili těla taková, [34] => :jako (každí) právě sami mají postavu. [35] => [36] => Xenofanés jako první kritizuje řecké náboženství. Vadí mu nejen nemorální chování bohů, ale i jejich [[antropomorfismus|antropomorfizace]]. Jestliže jiné národy zpodobňují své bohy podobni sobě, proč by to neměla dělat zvířata? Oba dva úryvky jsou velice provokativní, kritizovat Homéra a tvrdit, že i zvířata mají své bohy, znamenalo porušit tabu. [37] => Na rozdíl od milétské školy se Xenofanés nepokoušel vytvořit ucelenou koncepci světa, myšlenky z ní čerpal nesystematicky, a jeho hlavním cílem bylo především zajistit pořádek v řecké obci: řecká polis dle jeho mínění potřebuje boha, který není podoben člověku, ale je živou silou, která ovládá kosmos – aplikuje tedy [[milétsk]]ou fyziku na náboženství a rozšiřuje jí o politický rozměr. Xenofanés tedy nebyl ani tak metafyzikem, či přírodovědcem, ale '''politizujícím teologem'''.
[38] => V dalších zlomcích se můžeme dočíst o jeho koncepci Boha: [39] => [40] => :'''B23''' [41] => :Jeden Bůh, největší před bohy a lidmi, [42] => :není smrtelníkům podobný představou ani myšlenkou. [43] => [44] => :'''B24''' [45] => :Celý vidí, celý myslí, celý slyší. [46] => [47] => Podle Xenofana to, co je nejvyšší a nejlepší, může být jen jedno - toto jedno je pak všudypřítomné a jeho podobu ani myšlení nelze srovnávat s podobou a myšlením lidským: Xenofanův Bůh je netělesný a nepoznatelný (má být myšlen, nikoliv zobrazován), je nehybnou silou bez pohybu v prostoru, avšak s vnitřním děním, je vlastně '''[[Nús]]''' (mysl) a je identický s jednotou celku světa – Xenofanova filozofie se tak dá nazvat filosofií [[Panteismus|panteistickou]]. [48] => [49] => Tímto ztotožněním boha s jednotou celku světa se pak Xenofanés stává zároveň zakladatelem '''nauky o věčném, neproměnlivém bytí''', jež je ukryto za rozmanitým světem jevů a tato jeho nauka je posléze důsledně rozpracována jeho následníky, [[Parmenidés|Parmenidem]] a [[Zénón z Eleje|Zénónem z Eleje]]. [50] => [51] => Náboženství tedy má být mravné, je to jediná věc, z které si Xenofanés nedělá legraci. Jeho Bůh ale neměl kult, proto je jakákoli podobnost mezi ním a Bohem Židů pouze formální. Tuto formálnost třeba vyzdvihuje [[Kléméns Alexandrijský]]. [52] => [53] => == Odkazy == [54] => * text založen hlavně na přednášce Z. Kratochvíla – Předsokratikové [55] => [56] => === Reference === [57] => [58] => [59] => === Literatura === [60] => * Storig H. J. ''Malé dějiny filosofie'' [61] => * Kirk, Raven, Schofield. ''Předsokratovští filosofové'' [62] => [63] => === Externí odkazy === [64] => * {{Commonscat}} [65] => * {{Wikicitáty|osoba=Xenofanés}} [66] => * {{Wikizdroje|autor=Xenofanés}} [67] => * [http://www.fysis.cz fysis.cz] – kompletní zlomky v řečtině a češtině [68] => * [http://abaton.pise.cz/11161-pojeti-bozstvi-v-recku-i.html Pojetí božství v Řecku] – studie o homérském pojetí bohů a jeho kritice u filosofů [69] => [70] => {{Předsókratikové}} [71] => {{Autoritní data}} [72] => [73] => [[Kategorie:Antičtí filozofové]] [74] => [[Kategorie:Řečtí filozofové]] [75] => [[Kategorie:Předsókratici]] [76] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Xenofanés

Xenofanés z Kolofonu (řecky Ξενοφάνης ὁ Κολοφώνιος) byl starověký řecký předsokratický filosof. Narodil se v Kolofónu nejspíše kolem roku 570 př.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Parmenidés','řečtina','Kategorie:Předsókratici','Kategorie:Antičtí filozofové','Zénón z Eleje','milétsk','přivrácená strana Měsíce','Fosilie','Hésiodos','Homér','Lyrická poezie','poezie'

Fosilie

Hésiodos

Homér

Kategorie:Předsókratici

Parmenidés

Poezie

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.