Array ( [0] => 15489735 [id] => 15489735 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ytterbium [uri] => Ytterbium [3] => Euxenite - Vegusdal, Norvegia 01.jpg [img] => Euxenite - Vegusdal, Norvegia 01.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Ytterbium je fascinující prvek, který patří mezi lanthanoidy, což jsou skupina šesti prvků v periodické tabulce, jež mají jedinečné vlastnosti a důležité aplikace. Jeho atomové číslo je 70 a chemická značka Yb. Ytterbium bylo poprvé izolováno v roce 1937 a od té doby se stalo klíčovým prvkem v mnoha oblastech, včetně materiálového inženýrství a elektroniky. Tento prvek je známý pro svou schopnost zlepšovat různé materiály, což přispívá k inovacím ve vědeckém výzkumu i průmyslových aplikacích. Ytterbium se hojně využívá v oblasti optiky, přičemž je důležitým komponentem v laserech, které nacházejí uplatnění v medicíně, průmyslu a technologiích zpracování materiálů. Lasery založené na ytterbium vyzařují silné světlo a mají vysokou účinnost, což vede k pokroku v různých oblastech technologie. Dalším pozitivním aspektem ytterbia je jeho variantnost v chemických reakcích. Dává možnost vědcům a inženýrům experimentovat a vyvíjet nové sloučeniny a materiály, které mohou mít široké uplatnění v mnoha průmyslových odvětvích. Samozřejmě, jako každý prvek, i ytterbium přináší určité výzvy, včetně toho, že jeho těžba a zpracování mohou vyžadovat pečlivé dodržování environmentálních norem. Nicméně s rostoucím důrazem na udržitelnost a inovace se i tyto výzvy stávají příležitostmi pro rozvoj zelenějších technologií a postupů. Celkově lze říci, že ytterbium je nejen fascinujícím prvkem s pozoruhodnými vlastnostmi, ale také symbolem pokroku a inovací v současném světě vědy a techniky. Jeho schopnost přispívat k novým technologiím ukazuje, jak může být výzkum a využívání chemických prvků neustále inspirujícím zdrojem pokroku pro naši společnost. [oai_cs_optimisticky] => Ytterbium je fascinující prvek, který patří mezi lanthanoidy, což jsou skupina šesti prvků v periodické tabulce, jež mají jedinečné vlastnosti a důležité aplikace. Jeho atomové číslo je 70 a chemická značka Yb. Ytterbium bylo poprvé izolováno v roce 1937 a od té doby se stalo klíčovým prvkem v mnoha oblastech, včetně materiálového inženýrství a elektroniky. Tento prvek je známý pro svou schopnost zlepšovat různé materiály, což přispívá k inovacím ve vědeckém výzkumu i průmyslových aplikacích. Ytterbium se hojně využívá v oblasti optiky, přičemž je důležitým komponentem v laserech, které nacházejí uplatnění v medicíně, průmyslu a technologiích zpracování materiálů. Lasery založené na ytterbium vyzařují silné světlo a mají vysokou účinnost, což vede k pokroku v různých oblastech technologie. Dalším pozitivním aspektem ytterbia je jeho variantnost v chemických reakcích. Dává možnost vědcům a inženýrům experimentovat a vyvíjet nové sloučeniny a materiály, které mohou mít široké uplatnění v mnoha průmyslových odvětvích. Samozřejmě, jako každý prvek, i ytterbium přináší určité výzvy, včetně toho, že jeho těžba a zpracování mohou vyžadovat pečlivé dodržování environmentálních norem. Nicméně s rostoucím důrazem na udržitelnost a inovace se i tyto výzvy stávají příležitostmi pro rozvoj zelenějších technologií a postupů. Celkově lze říci, že ytterbium je nejen fascinujícím prvkem s pozoruhodnými vlastnostmi, ale také symbolem pokroku a inovací v současném světě vědy a techniky. Jeho schopnost přispívat k novým technologiím ukazuje, jak může být výzkum a využívání chemických prvků neustále inspirujícím zdrojem pokroku pro naši společnost. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Yb [3] => | protonové číslo = 70 [4] => | název = Ytterbium [5] => | latinsky = Ytterbium [6] => | nad = [7] => | pod = [[Nobelium|No]] [8] => | vlevo = [[Thulium]] [9] => | vpravo = [[Lutecium]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => [12] => | chemická skupina = Lanthanoidy [13] => | číslo CAS = 7440-64-4 [14] => | skupina = [15] => | perioda = 6 [16] => | blok = f [17] => | obrázek = Ytterbium-3.jpg [18] => | popisek = Pevné ytterbium [19] => [20] => | emisní spektrum = Ytterbium spectrum visible.png [21] => | relativní atomová hmotnost = 173,045(10){{Citace elektronického periodika [22] => | spoluautoři = IUPAC Commission on Isotopic Abundances and Atomic Weights [23] => | titul = Standard Atomic Weight of Ytterbium Revised [24] => | periodikum = Chemistry International [25] => | rok vydání = 2015 [26] => | měsíc vydání = září [27] => | ročník = 37 [28] => | typ ročníku = svazek [29] => | číslo = 5–6 [30] => | strany = 26 [31] => | url = http://www.degruyter.com/view/j/ci.2015.37.issue-5-6/ci-2015-0512/ci-2015-0512.xml [32] => | dostupnost2 = PDF [33] => | issn = 1365-2192 [34] => | doi = 10.1515/ci-2015-0512 [35] => | jazyk = anglicky [36] => }} [37] => | atomový poloměr = (1,75 Å) 175 pm [38] => | elektronová konfigurace = [Xe] 4f14 6s2 [39] => [40] => | skupenství = Pevné [41] => | hustota = 6,90 g/cm3;
Hustota při teplotě tání: 6,21 g/cm3 [42] => | tvrdost = [43] => | teplota tání = 824 [44] => | teplota varu = 1196 [45] => [46] => | skupenské teplo tání = 7,66 kJ/mol [47] => | skupenské teplo varu = 159 kJ/mol [48] => | molární tepelná kapacita = 26,74 J.mol−1.K−1 [49] => [50] => | elektronegativita = 1,1 [51] => | ionizační energie = 603,4 kJ/mol [52] => | ionizační energie2 = 1174,8 kJ/mol [53] => | ionizační energie3 = 2417 kJ/mol [54] => [55] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS07}}{{Citace elektronického periodika | titul = Ytterbium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23992 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [56] => }} [57] => '''Ytterbium''' (chemická značka '''Yb''', {{vjazyce|la}} ''Ytterbium'') je měkký stříbřitě bílý, přechodný [[Kovy|kovový]] prvek, 14. člen skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]]. [58] => [59] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [60] => Ytterbium je stříbřitě bílý, měkký přechodný kov. [61] => [62] => Chemicky je ytterbium poměrně stálé. Na suchém vzduchu se prakticky nemění, ve vlhkém prostředí se pomalu pokrývá vrstvičkou oxidu. Snadno se rozpouští v běžných minerálních [[kyseliny|kyselinách]] za vývoje [[vodík]]u. [63] => [64] => Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství YbIII a YbII, které je vzhledem k elektronové konfiguraci iontu stabilnější než u jiných lanthanoidů. Soli YbIII vykazují vlastnosti podobné [[chemická sloučenina|sloučeninám]] ostatních lanthanoidů a [[hliník]]u. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s vodou a jen velmi obtížně se redukují. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Ytterbité soli jsou bezbarvé. [65] => [66] => Ytterbium objevil roku [[1878]] švýcarský chemik [[Jean Charles Galissard de Marignac]] jako nečistotu v [[oxid erbitý|oxidu erbitém]] a pojmenoval jej po [[Švédsko|švédské]] vesnici [[Ytterby]] (podle „yttre by“ znamenající "vnější vesnice"), poblíž které bylo nalezeno značné množství [[minerál]]ů s významným obsahem prvků řady lanthanoidů ([[terbium]], [[yttrium]] a [[erbium]]). Skutečně čisté elementární ytterbium bylo získáno až v roce [[1953]]. [67] => [68] => == Výskyt, výroba a využití == [69] => Ytterbium se vyskytuje [[zemská kůra|zemské kůře]] v [[koncentrace (chemie)|koncentraci]] 2,6–3 mg/kg. O jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom ytterbia na 200 miliard atomů vodíku. [70] => [71] => V přírodě se ytterbium vyskytuje pouze ve sloučeninách. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří [[monazit]]y ([[cer|Ce]], [[lanthan|La]], [[thorium|Th]], [[neodym|Nd]], [[yttrium|Y]])PO4 a [[xenotim]], chemicky [[fosforečnany]] lanthanoidů, dále [[bastnäsit]]y (Ce, La, Y)CO3F – směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin a např. minerál [[euxenit]] (Y, [[vápník|Ca]], Ce, [[uran (prvek)|U]] ([[Kola (poloostrov)|poloostrov Kola]] v [[Rusko|Rusku]]). [72] => [73] => Při průmyslové výrobě prvků vzácných zemin se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží [[hydroxidy]]. [74] => [75] => Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných [[komplexní sloučenina|komplexních solí]]. [76] => [77] => Příprava čistého kovu se obvykle provádí [[elektrochemie|elektrochemicky]] z taveniny směsi chloridů ytterbia, [[vápník]]u a [[sodík]]u. Elementární ytterbium se vylučuje na [[grafit]]ové katodě, na kladné elektrodě (anodě) dochází k uvolňování elementárního [[plyn]]ného [[chlor]]u. [78] => [79] => Kvůli svému velmi řídkému výskytu a vysoké výrobní ceně čistého kovu nemají v současné době kovové ytterbium ani jeho sloučeniny žádné významné komerční využití. Potenciálním oborem využití jsou výroba [[laser]]ů a [[metalurgie]] při zušlechťování speciálních druhů [[ocel]]í. [80] => [81] => == Odkazy == [82] => === Reference === [83] => [84] => [85] => === Literatura === [86] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [87] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [88] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie II.'' 1. díl, 1. vydání 1961 [89] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [90] => [91] => === Externí odkazy === [92] => * {{Commonscat}} [93] => * {{Wikislovník|heslo=ytterbium}} [94] => [95] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [96] => {{Autoritní data}} [97] => {{Portály|Chemie}} [98] => [99] => [[Kategorie:Ytterbium| ]] [100] => [[Kategorie:Kovy]] [101] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [102] => [[Kategorie:Lanthanoidy]] [] => )
good wiki

Ytterbium

Ytterbium (chemická značka Yb, Ytterbium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 14. člen skupiny lanthanoidů.

More about us

About

Jeho atomové číslo je 70 a chemická značka Yb. Ytterbium bylo poprvé izolováno v roce 1937 a od té doby se stalo klíčovým prvkem v mnoha oblastech, včetně materiálového inženýrství a elektroniky. Tento prvek je známý pro svou schopnost zlepšovat různé materiály, což přispívá k inovacím ve vědeckém výzkumu i průmyslových aplikacích. Ytterbium se hojně využívá v oblasti optiky, přičemž je důležitým komponentem v laserech, které nacházejí uplatnění v medicíně, průmyslu a technologiích zpracování materiálů. Lasery založené na ytterbium vyzařují silné světlo a mají vysokou účinnost, což vede k pokroku v různých oblastech technologie. Dalším pozitivním aspektem ytterbia je jeho variantnost v chemických reakcích. Dává možnost vědcům a inženýrům experimentovat a vyvíjet nové sloučeniny a materiály, které mohou mít široké uplatnění v mnoha průmyslových odvětvích. Samozřejmě, jako každý prvek, i ytterbium přináší určité výzvy, včetně toho, že jeho těžba a zpracování mohou vyžadovat pečlivé dodržování environmentálních norem. Nicméně s rostoucím důrazem na udržitelnost a inovace se i tyto výzvy stávají příležitostmi pro rozvoj zelenějších technologií a postupů. Celkově lze říci, že ytterbium je nejen fascinujícím prvkem s pozoruhodnými vlastnostmi, ale také symbolem pokroku a inovací v současném světě vědy a techniky. Jeho schopnost přispívat k novým technologiím ukazuje, jak může být výzkum a využívání chemických prvků neustále inspirujícím zdrojem pokroku pro naši společnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'yttrium','fosforečnany','vápník','oxid erbitý','neodym','thorium','cer','Švédsko','Ytterby','minerál','terbium','1953'