Array ( [0] => 15489211 [id] => 15489211 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Yttrium [uri] => Yttrium [3] => Yttrium + carbonate.jpg [img] => Yttrium + carbonate.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Y [3] => | protonové číslo = 39 [4] => | nukleonové číslo = 89 [5] => | název = Yttrium [6] => | latinsky = Yttrium [7] => | nad = [[Skandium|Sc]] [8] => | pod = [[Lutecium|Lu]] [9] => | vlevo = [[Stroncium]] [10] => | vpravo = [[Zirkonium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Přechodné kovy [14] => | číslo CAS = 7440-65-6 [15] => | skupina = 3 [16] => | perioda = 5 [17] => | blok = d [18] => | koncentrace v zemské kůře = 28,1 až 34 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,0003 mg/l [20] => | obrázek = Yttrium_sublimed_dendritic_and_1cm3_cube.jpg [21] => | emisní spektrum = Yttrium spectrum visible.png [22] => | vzhled = Šedý až stříbřitě bílý přechodný kov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 88,90585 [25] => | atomový poloměr = 180 pm [26] => | kovalentní poloměr = 190 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = [28] => | elektronová konfigurace = [Kr] 4d1 5s2 [29] => | oxidační čísla = I, II, III [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Šesterečná [33] => | hustota = 4,472 g/cm3 [34] => | tvrdost = [35] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [36] => | teplota tání = 1525,85 [37] => | teplota varu = 3335,85 [38] => | molární objem = 19,88×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 11,42 KJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 365 KJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 2320K [42] => | rychlost zvuku = 3300 m/s [43] => | měrná tepelná kapacita = 26,53 Jmol−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = 1,66×106 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 596 nΩ·m [46] => | tepelná vodivost = 17,2 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = -2,37 V [49] => | elektronegativita = 1,22 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 600 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 1180 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 1980 KJ/mol [55] => | iontový poloměr = 92 pm [56] => [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 87 [59] => | značka = Y [60] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [61] => | poločas = 3,35 dne [62] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [63] => | energie = - [64] => | nukleonové číslo produktu = 87 [65] => | značka produktu = [[Stroncium|Sr]] [66] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [67] => | energie2 = 0,48 [68] => | nukleonové číslo produktu2 = 87 [69] => | značka produktu2 = [[Stroncium|Sr]] [70] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [71] => | nukleonové číslo = 88 [72] => | značka = Y [73] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [74] => | poločas = 106,6 dne [75] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [76] => | energie = - [77] => | nukleonové číslo produktu = 88 [78] => | značka produktu = [[Stroncium|Sr]] [79] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [80] => | energie2 = 1,83 [81] => | nukleonové číslo produktu2 = 88 [82] => | značka produktu2 = [[Stroncium|Sr]] [83] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [84] => | nukleonové číslo = 89 [85] => | značka = Y [86] => | výskyt = 100% [87] => | počet neutronů = 50 [88] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [89] => | nukleonové číslo = 90 [90] => | značka = Y [91] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [92] => | poločas = 2,67 dne [93] => | způsob = [[Záření beta|β−]] [94] => | energie = 2,28 [95] => | nukleonové číslo produktu = 90 [96] => | značka produktu = [[Zirkonium|Zr]] [97] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [98] => | energie2 = 2,18 [99] => | nukleonové číslo produktu2 = 90 [100] => | značka produktu2 = [[Zirkonium|Zr]] [101] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [102] => | nukleonové číslo = 91 [103] => | značka = Y [104] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [105] => | poločas = 58,5 dne [106] => | způsob = [[Záření beta|β−]] [107] => | energie = 1,54 [108] => | nukleonové číslo produktu = 91 [109] => | značka produktu = [[Zirkonium|Zr]] [110] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [111] => | energie2 = 1,20 [112] => | nukleonové číslo produktu2 = 91 [113] => | značka produktu2 = [[Zirkonium|Zr]] [114] => }} [115] => | R-věty = {{R|11}} [116] => | S-věty = {{S|7/9}}, {{S|16}}, {{S|33}} [117] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS07}}{{Citace elektronického periodika | titul = Yttrium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23993 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [118] => }} [119] => '''Yttrium''' (chemická značka '''Y''', {{vjazyce|la}} ''Yttrium'') je šedý až stříbřitě bílý, přechodný [[Kovy|kovový]] prvek, chemicky silně příbuzný prvkům skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]]. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě barevných televizních obrazovek. [120] => [121] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [122] => Yttrium je stříbřitě bílý, středně tvrdý, poměrně vzácný přechodný kov. [123] => [124] => Vůči působení vzdušného [[kyslík]]u je poměrně stálé, pouze v práškovité formě podléhá za vyšších [[teplota|teplot]] spontánní [[redoxní reakce|oxidaci]]. Odolává i působení [[voda|vody]], ale snadno se rozpouští ve zředěných minerálních [[kyseliny|kyselinách]], především v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] (HCl). [125] => [126] => Ve sloučeninách se vyskytuje prakticky pouze v mocenství Y3+. [127] => [128] => Bylo objeveno v roce [[1794]] finským chemikem [[Johan Gadolin|Johanem Gadolinem]] a poprvé bylo v čisté formě izolováno [[Friedrich Wöhler|Friedrichem Wöhlerem]] roku [[1828]]. [129] => Název získalo podle obce [[Ytterby]] u [[Stockholm]]u, kde [[geologie|geolog]] [[Carl Axel Arrhennius]] nalezl v roce [[1787]] do té doby neznámý [[minerál|nerost]], který dal Gadolinovi k prozkoumání. Obdobně dostalo název i [[ytterbium]], [[terbium]] a [[erbium]]. [130] => [131] => == Výskyt a výroba == [132] => Yttrium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] obsaženo v množství přibližně 28–40 mg/kg. V mořské vodě je jeho koncentrace kolem 0,000 3 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom yttria na 10 miliard atomů [[vodík]]u. [133] => [134] => V zemské kůře se čisté yttrium nenachází. Vyskytuje se pouze ve formě sloučenin, ale vždy se jedná o směsné minerály, které obsahují lanthanoidy a v některých případech je yttrium přítomno v [[uran (prvek)|uranových]] rudách. Nejznámějšími průmyslově využívanými surovinami jsou [[monazit]]ové písky, v nichž převládají [[fosforečnany]] [[cer]]u a [[lanthan]]u a [[bastnäsit]]y – směsné fluorouhličitany prvků vzácných zemin. [135] => [136] => Velká ložiska těchto rud se nalézají v [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]] a [[Vietnam]]u. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny – ''[[apatit]]y'' z poloostrova [[Kola (poloostrov)|Kola]] v [[Rusko|Rusku]]. V roce 2018 byl ohlášen nález ložiska bohatého na yttrium, [[dysprosium]], [[europium]] a [[terbium]] poblíž japonského ostrůvku [[Minami Torišima]] (asi 1 850 km jihovýchodně od [[Tokio|Tokia]]).[https://www.nature.com/articles/s41598-018-23948-5.pdf {{en}} The tremendous potential of deep-sea mud as a source of rare-earth elements, 10. duben 2018] [137] => [138] => Vzhledem k omezené dostupnosti hrozil v nejbližších letech kritický nedostatek zdrojů prvku pro technologické využití.[http://energy.gov/articles/energy-department-releases-new-critical-materials-strategy {{en}} Energy Department Releases New Critical Materials Strategy, 15. prosinec 2010] Výše uvedený nález by mohl tuto situaci změnit. [139] => [140] => Průmyslová výroba yttria vychází obvykle z lanthanoidových rud. Hornina se louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží hydroxidy yttria a lanthanoidů. [141] => [142] => Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]] komplexních solí, [[ionexová chromatografie|ionexovou chromatografií]] nebo selektivním srážením nerozpustných komplexních solí. [143] => [144] => Příprava čistého kovu obvykle probíhá redukcí solí yttria [[vápník]]em. Redukci fluoridu yttritého popisuje rovnice: [145] => [146] => : 2 YF3 + 3 Ca → 2 Y + 3 CaF2 [147] => [148] => == Použití a sloučeniny == [149] => Většina světové produkce yttria slouží v současné době jako základní materiál při [[Chemická syntéza|syntéze]] [[luminofor]]ů pro výrobu vakuových obrazovek barevných [[televizor]]ů. Společně s oxidy [[europium|europia]] se sloučeniny yttria nanášejí na vnitřní stranu televizní obrazovky, kde po dopadu urychleného [[elektron]]u vydávají červené [[luminiscence|luminiscenční]] záření. [150] => [151] => Oxidy [[železo|železa]], [[hliník]]u a yttria ([[Granát (minerál)|granáty]]) Y3Fe5O12 a Y3Al5O12 mají tvrdost až 8,5 [[Mohsova stupnice tvrdosti|Mohsovy stupnice]] a používají se při výrobě šperků jako levná náhrada [[diamant]]u. Nacházejí uplatnění i jako snímací členy akustické [[energie]] a při výrobě [[infračervené záření|infračervených]] [[laser]]ů. [152] => [153] => V [[metalurgie|metalurgii]] se přídavky malého množství yttria do [[slitina|slitin]] [[hliník]]u a [[hořčík]]u ([[dural]]ů) značně zvyšuje jejich [[Pevnost (fyzika)|pevnost]]. Ve slitinách hliníku navíc zvyšuje vodivost. Tato slitina se používá se do drátů vysokého napětí. [[Litina]] s obsahem yttria získává značně vyšší tvárnost a kujnost – tzv. ''kujná litina''. Při výrobě [[vanad]]u a některých dalších neželezných [[kovy|kovů]] slouží yttrium k odstraňování [[kyslík]]u – deoxidaci vyráběného kovu. [154] => [155] => Při výrobě [[sklo|skla]] a [[keramika|keramiky]] působí přídavky [[oxid yttritý|oxidu yttritého]] zvýšení bodu tání, zlepšují odolnost proti [[teplo|tepelnému šoku]] a snižují [[teplotní roztažnost|tepelnou roztažnost]] produktu . [156] => [157] => Sloučenina (Y1,2Ba0,8CuO4) vykazuje [[supravodivost|supravodivé]] vlastnosti i při teplotách kolem 90 [[Kelvin|K]], tedy nad [[teplota varu|bodem varu]] kapalného [[dusík]]u a je proto perspektivním materiálem pro výrobu prakticky využitelných supravodivých materiálů. [158] => [159] => == Odkazy == [160] => === Reference === [161] => [162] => [163] => === Literatura === [164] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, Academia, Praha 1973 [165] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [166] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [167] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [168] => [169] => === Externí odkazy === [170] => * {{Commonscat}} [171] => * {{Wikislovník|heslo=yttrium}} [172] => [173] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [174] => {{Autoritní data}} [175] => {{Portály|Chemie}} [176] => [177] => [[Kategorie:Yttrium| ]] [178] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [179] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Yttrium

Yttrium (chemická značka Y, Yttrium) je šedý až stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, chemicky silně příbuzný prvkům skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě barevných televizních obrazovek.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'terbium','kyslík','europium','hliník','kyselina chlorovodíková','metalurgie','Friedrich Wöhler','lanthanoidy','infračervené záření','slitina','1828','ytterbium'

1828

Europium

Hliník

Kyslík

Lanthanoidy

Lanthanoidy jsou skupina chemických prvků, které se nacházejí v periodické tabulce mezi prvky skandiem a aktiniem.

Metalurgie

Slitina

Terbium

Ytterbium