Array ( [0] => 15589975 [id] => 15589975 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Yverdon-les-Bains [uri] => Yverdon-les-Bains [3] => Picswiss VD-47-14.jpg [img] => Picswiss VD-47-14.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = [2] => | jméno = Yverdon-les-Bains [3] => | znak = CHE Yverdon-les-Bains VD COA.svg [4] => | obrázek = 2006-Yverdon-Haeuserzeile.jpg [5] => | popisek = [6] => | zeměpisná šířka = 46.778899 [7] => | zeměpisná délka = 6.64 [8] => | kontinent = Evropa [9] => | stát = Švýcarsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Kanton (Švýcarsko)|Kanton]] [11] => | název vyššího celku = [[Vaud]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy ve Švýcarsku|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Jura-Nord vaudois|Jura-Nord vaudois]] [14] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Yverdon-les-Bains |lat=46.778899 |long=6.64 |float=center}} [15] => | rozloha = 13,55 [16] => | administrativní dělení = [17] => | etnické složení = [18] => | náboženské složení = [19] => | nadmořská výška = 435 [20] => | psč = 1400 Yverdon-les-Bains
1432 [[Gressy]] [21] => | telefonní předvolba = [22] => | starosta = [23] => | web = http://www.yverdon.ch [24] => | mapa = [25] => }} [26] => '''Yverdon-les-Bains''' je [[město]] na jihozápadě [[Švýcarsko|Švýcarska]], v [[Kanton (Švýcarsko)|kantonu]] [[Vaud]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Jde o druhé největší město kantonu, známé termálními prameny, a je významným centrem obchodu a cestovního ruchu. [27] => [28] => Teprve v roce 1982 byl Yverdon oficiálně přejmenován na Yverdon-les-Bains, a proto se městu stále často říká Yverdon. Les-Bains je francouzský název pro přímořské letovisko. V římské době se město nazývalo ''Eburodunum''. [29] => [30] => == Geografie == [31] => [[Soubor:Yverdon vu du Chasseron - img 34891.jpg|náhled|vlevo|Celkový pohled na město]] [32] => Yverdon leží v nadmořské výšce 435 m, vzdušnou čarou 30 km severně od hlavního města kantonu, [[Lausanne]]. Město leží na náplavové rovině na jihozápadním konci [[Neuchâtelské jezero|Neuchâtelského jezera]], při ústí řeky [[Zihl]] (francouzsky {{cj|fr|''La Thielle''}}), na jižním úpatí [[Jura (pohoří)|Jury]], mezi pláněmi [[Orbe]] a vrchovinou [[Broye]] v severní části kantonu [[Vaud]]. [33] => [34] => Území obce o rozloze 11,3 km² pokrývá část náhorní plošiny Vaudu. Hlavní část obce zaujímá plochá náplavová rovina Thielle (nejseverovýchodnější část roviny Orbe). Na území obce se do Neuchâtelského jezera vlévá pět kanalizovaných řek. Od jihu k severu to jsou Buron, Canal Oriental, Thielle, Mujon a Bey, která zároveň tvoří severní hranici. Yverdon neleží přímo u jezera, ale za pásem břehu, který je zčásti využíván pro sportovní a rekreační zařízení (např. výstaviště pro švýcarskou národní výstavu Expo.02) a zčásti je vymezen jako chráněná přírodní zóna s rákosinami a lesem. Na jihozápadě zasahuje obecní pozemek do intenzivně obdělávané roviny po obou stranách řeky Thielle. Na jihu a jihovýchodě je Yverdon součástí západního úbočí Montély, kde se nachází nejvyšší bod území obce ve výšce 570 m n. m. Na západě se Yverdon rozkládá na úbočí hory Montéla. V roce 1997 bylo 53 % území obce pokryto zastavěnou plochou, 8 % lesy a lesními porosty, 35 % zemědělstvím a něco málo přes 4 % neproduktivní půdou. [35] => [36] => Yverdon-les-Bains zahrnuje rozsáhlé obytné čtvrti na západním svahu Montéla, několik obchodních a průmyslových zón a několik samostatných zemědělských podniků v rovině jihozápadně od města. Od 1. července 2011 je součástí Yverdon-les-Bains také obec [[Gressy]], která se nachází rovněž na jihu. Sousedními obcemi Yverdonu jsou [[Cheseaux-Noréaz]], [[Cuarny]], [[Pomy (kanton Vaud)|Pomy]], [[Belmont-sur-Yverdon]], [[Ependes]], [[Treycovagnes]] a [[Montagny-près-Yverdon]]. [37] => [38] => == Historie == [39] => === Nejstarší historie === [40] => Kolem roku 4000 př. n. l. vybudovali neolitičtí osadníci kultury Chassey-Lagozza-Cortaillod v ústí řeky Orbe v oblasti dnešního Yverdonu hradiště Clendy. [41] => [42] => V době železné, kolem roku 800 př. n. l., žily v Yverdonu a jeho okolí keltské kmeny, z nichž nejznámější jsou pravděpodobně [[Helvéciové]]. Za vlády Helvéciů se ''Eburodunos'' stal obchodním centrem díky své poloze: jednak se nacházel na římské cestě z Lausanne do [[Avenches]] (která spojovala Rhônu s Rýnem), jednak na hlavní trase z Galie do Itálie.{{Citace elektronické monografie [43] => | příjmení1 = Weidmann [44] => | jméno1 = Denis [45] => | příjmení2 = Auderset [46] => | jméno2 = Patrick [47] => | titul = Yverdon-les-Bains [48] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/002659/2019-04-03/ [49] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [50] => | datum_vydání = 2019-04-03 [51] => | datum_přístupu = 2024-03-26 [52] => | jazyk = německy [53] => }} [54] => [55] => === Římská doba === [56] => [[Soubor:Picswiss VD-47-77.jpg|náhled|vpravo|Castrum]] [57] => Římané uváděli, že Helvéciové zničili starý ''Eburodunos'' a sídlo spálili, když emigrovali do Galie. Poté, co starou Helvetii v roce 58 př. n. l. dobyli Římané, vybudovali v Yverdonu [[vicus]], vojenskou základnu s vojáky, řemeslníky, námořníky a staviteli lodí, ale i úředníky a soudci. Římský tábor se nacházel v místech dnešního městského hřbitova. Římané převzali keltský název města a od té doby ho nazývali Vicus eburodunensis nebo prostě Eburodunum. Římané si již tehdy byli vědomi léčivých účinků sirných termálních pramenů před městem a vedli vodu do svého města potrubím. [58] => [59] => Samotné římské město nebylo opevněno. Kolem roku 260 bylo proto napadeno a zničeno [[Alamani|Alamany]]. Yverdon byl obnoven až v roce 370 - tentokrát jako silně opevněné [[castrum]]. Římané jej opustili na počátku 5. století, kdy postoupili provincii Helvetia [[Burgundi|Burgundům]]. [60] => [61] => === Burgundská nadvláda === [62] => Od roku 443 byl Yverdon pod ochranou Burgundů, kteří ho také pokřesťanštili. Město pak na několik století zmizelo z dějin. [63] => [64] => První doložená zmínka o městě ve středověku pochází z roku 971 pod názvem ''in pago everdunense'' a v roce 998 bylo Neuchâtelské jezero označováno také jako {{cj|la|''lacus Everdunensis''}}. Později se objevily názvy ''Everdun'' (1228) a ''Yverdunum'' (1340). [65] => [66] => V 9. a 10. století patřil Yverdon ke [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]. Kvůli neustálým sporům a válkám mezi místními feudály však v této době v celém regionu vládla prakticky anarchie. [67] => [68] => === Savojští === [69] => V roce 1251 zdědil Petr Savojský po svém tchánovi Aymonovi de Faucigny pozemky a statky v Yverdonu. Petit Charlemagne ("malý Karel Veliký") nevěděl nic lepšího než přestěhovat obyvatele a město na jeho současné místo mezi jezerem a dvěma řekami. Petr Savojský nové město opevnil a v letech 1260 až 1272 nechal postavit městské hradby a hrad Yverdon. [70] => [71] => Za Petra Savojského získal Yverdon v roce 1260 tržní práva a v roce 1264 právo pořádat týdenní trh (vždy ve čtvrtek) a na podzim třídenní výroční trh. Yverdon ležel na důležité obchodní cestě mezi povodím Ženevského jezera a Neuchâtelem a náhorními plošinami Jury. Pro město byla v té době důležitá také lodní doprava po řece Thielle a Neuchâtelském jezeře, kde se nacházely dva přístavy: Gleyre a La Pleine. Díky tomu zažil Yverdon na konci 13. století značný hospodářský rozmach. [72] => [73] => Na přelomu 14. a 15. století byly postaveny první domy mimo opevněné hradby: Faubourg de la Pleine, Faubourg de l’Hôpital a Faubourg des Moulins. [74] => [75] => === Bernské období === [76] => [[Soubor:CH-NB - Yverdon, von Süden - Collection Gugelmann - GS-GUGE-NÖTHIGER-F-55.tif|náhled|vlevo|Yverdon v polovině 18. století]] [77] => Mír a prosperita, kterým se Yverdon v [[Savojské vévodství|Savojském vévodství]] těšil po několik století, skončily, když se objevila nová politická síla: Švýcaři. V roce 1475 muselo město Yverdon kapitulovat před švýcarskými konfederačními vojsky a následně bylo pod jejich okupací. Mír po bitvách u Grandsonu a Murtenu trval jen krátce, než bernská vojska dobyla region Vaud. V únoru 1536, kdy již byla dobyta všechna ostatní významná vaudská města, kladl Yverdon ještě odpor, ale v noci z 24. na 25. února byl donucen kapitulovat. [78] => [79] => Pod bernskou nadvládou se savojský hrad stal sídlem hofmistrů. Panství Yverdonu bylo podstatně větší, než dnešní okres Jura-Nord vaudois. Na západě sahal až k francouzským hranicím u Sainte-Croix a Les Clées, na jihu téměř k Echallens a na východě do kopců v oblasti Mentue. [80] => [81] => Kromě jiných změn přinesli bernští do dříve katolického města protestantismus. Zničili starý kostel, který nechal postavit Petr Savojský na místě starého římského castra. [82] => [83] => Za přísné bernské vlády panoval v Yverdonu pořádek a právo. Staré městské hradby byly obnoveny a opevněny obrannými věžemi. Bernští také opravili zvonici a aktivně podporovali hospodářství a obchod výstavbou obchodních budov a tržních hal. Od konce 16. století zažívalo město další rozmach s příchodem hugenotských uprchlíků. [84] => [85] => Okupace Bernskými tak měla i některé pozitivní aspekty: kromě hospodářského rozvoje se rozšířil školský systém, byly vybudovány nové a vylepšeny staré silnice, zřízena pošta a dostavníková doprava. Byl také vybudován kanál Entreroches, který spojil město se Ženevským jezerem. Yverdon se stal druhým nejdůležitějším městem v regionu Vaud. [86] => [87] => === Osvícenství === [88] => [[Soubor:ETH-BIB-Yverdon-les-Bains v. N. W. aus 400 m-Inlandflüge-LBS MH01-000782.tif|náhled|vpravo|Letecký pohled (1919)]] [89] => Již před 18. stoletím byl Yverdon známý svou otevřeností a vstřícností vůči vědcům, filozofům, spisovatelům a cestovatelům. Lidé z celé Evropy přijížděli do Yverdonu, aby se vykoupali v sirné vodě termálních pramenů, které byly vybudovány ve 30. letech 17. století. [90] => [91] => V 18. století bylo v Yverdonu nejméně sedm tiskáren. V letech 1770 až 1780 zde byla vytištěna slavná Encyclopédie d’Yverdon. [[Jean-Jacques Rousseau]] utekl z Francie do Yverdonu, aby zde zůstal se svým přítelem Rouginem. Od roku 1730 vedla z Yverdonu dokonce přímá lodní linka z přístavu Gleyre do Londýna. [92] => [93] => Po pádu [[Stará švýcarská konfederace|Staré konfederace]], 25. ledna 1798, byl Yverdon - jako poslední město v regionu Vaud - podle helvétské ústavy přiřazen k nově vytvořenému kantonu Léman. Ten byl v roce 1803, kdy vstoupila v platnost mediační ústava, začleněn do kantonu Vaud. Od roku 1798 je Yverdon hlavním městem stejnojmenného okresu. [94] => [95] => === 19. století === [96] => V 19. století Yverdon zastihla průmyslová revoluce a její důsledky. Městské hradby byly otevřeny a částečně strženy. Městská rada koupila zámek a zřídila v něm školu, kde vyučoval slavný švýcarský pedagog Johann Heinrich Pestalozzi. Jeho revoluční metody proslavily Yverdon daleko za hranicemi země. Na jeho počest byla v roce 1890 postavena socha. [97] => [98] => Ve 30. letech 19. století byla ukončena lodní doprava na kanálu Entreroches a nahrazena železniční tratí mezi Yverdonem a Lausanne, která byla otevřena 7. května 1855. V 60. letech 19. století se ve městě přešlo z olejového na benzinové a poté na plynové osvětlení. Kromě toho vznikl nový průmysl a byly postaveny nové čtvrti. [99] => [100] => == Obyvatelstvo == [101] => [[Soubor:Yverdon Rathaus.jpg|náhled|vpravo|Radnice]] [102] => {| class="wikitable" [103] => |- [104] => ! colspan="16"| Vývoj počtu obyvatel [105] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [106] => | align=left | '''Rok''' || 1803 || 1850|| 1900|| 1910|| 1930|| 1950|| 1960|| 1970|| 1980|| 1990|| 2000 || 2020 [107] => |- align=center1 [108] => | align=left | '''Počet obyvatel''' || 2500|| 3619|| 7985|| 8634|| 9715|| 12 266|| 16 338|| 20 538|| 20 802|| 22 758|| 24 376|| 29 955 [109] => |} [110] => 82,6 % obyvatel hovoří francouzsky, 3,9 % srbochorvatsky a 3,5 % portugalsky (stav v roce 2000). Počet obyvatel Yverdonu se v posledních dvou stoletích neustále zvyšuje. Největší nárůst počtu obyvatel o více než 60 % byl zaznamenán v letech 1950–1970. Přibližně 32 % obyvatel tvoří cizinci. [111] => [112] => == Samospráva == [113] => Městský parlament má 100 členů, volených poměrným systémem. Výkonnou moc a správu obstarává sedmičlenná rada. [114] => [115] => == Hospodářství == [116] => [[Soubor:2006-Yverdon-La-Thiele.jpg|náhled|vlevo|Řeka La Thielle v Yverdonu]] [117] => Yverdon je důležitým regionálním hospodářským a správním centrem. Přibližně 1 % pracovní síly je stále zaměstnáno v primárním sektoru, 34 % v sekundárním sektoru a 65 % v sektoru služeb. [118] => [119] => Zemědělství se soustřeďuje na úrodné náplavové rovině po obou březích řeky Thielle jihozápadně od města. Na orné půdě se pěstují obiloviny, cukrová řepa a řepka. Díky mírnému a slunečnému klimatu se zde na rozsáhlých plochách pěstuje také zelenina. [120] => [121] => Yverdon se po napojení na švýcarskou železniční síť v polovině 19. století rozvinul v průmyslové centrum. Od roku 1853 zde sídlí ústřední dílny [[Švýcarské spolkové dráhy|SBB]] na opravy kolejových vozidel. Dílny Paillard-Bolex byly založeny již v roce 1814 a jejich nástupcem se stala společnost Hermes Precisa International (1974–1989). Společnost Leclanché SA, založená v roce 1909, dosáhla mezinárodního věhlasu sériovou výrobou prvních použitelných galvanických suchých článků (baterií). [122] => [123] => Dnes je Yverdon sídlem regionálně významného kovoprůmyslu, strojírenství a doutníkového průmyslu. Kromě toho se zde usídlilo elektrotechnické odvětví, přesná mechanika, informační technologie, stavebnictví, potravinářský průmysl a mnoho dalších menších podniků (celkem přes 500). Obchodní a průmyslové zóny Yverdonu se nacházejí v blízkosti vlakového nádraží a na západním a jižním okraji města. Obchodní zóna Chamard na severozápadním okraji města s nákupními centry a četnými obchody pro volný čas a sport již patří obci Montagny-près-Yverdon. [124] => [125] => V Yverdonu sídlí městská a okresní správa, řada bank a pojišťoven a také nakladatelství. V roce 1986 byl založen vědeckotechnický park Y-Parc, který poskytuje poradenství a podporu podnikům v počáteční fázi a podporuje inovační projekty v oblasti výzkumu a marketingu. [126] => [127] => === Turismus === [128] => [[Soubor:Yverdon Expo.jpg|náhled|vpravo|Výstava Expo.02 v Yverdonu]] [129] => Díky termálním lázním, které využívali již Římané, je Yverdon-les-Bains významným lázeňským centrem. První rozkvět lázeňské turistiky v moderní době nastal v průběhu 18. století, kdy byl postaven Hôtel des Bains. Další rozmach nastal na konci 19. století, kdy se do módy dostala vodoléčba. V tomto období byla postavena nová termální budova (1887) a ''Rotonde'' v typickém módním architektonickém stylu. [130] => [131] => Poté, co význam Yverdonu jako lázeňského střediska v první polovině 20. století poněkud poklesl, následoval nový prudký rozvoj, když bylo v roce 1977 postaveno moderní termální centrum a v roce 1983 otevřeny velké termální lázně pod širým nebem. S přejmenováním Yverdonu na Yverdon-les-Bains v roce 1981 se lázeňství dostalo i na mezinárodní trh. [132] => [133] => Památky starého města, muzea a poloha u jezera také přitahují četné turisty. V roce 2002 byl Yverdon-les-Bains místem jedné z pěti instalací švýcarské národní výstavy [[Expo.02]], což městu pomohlo k dalšímu rozvoji cestovního ruchu. Jednou z hlavních atrakcí a pamětihodností Yverdonu byl ''Le Nuage'' (Oblak), ocelová konstrukce stojící v Neuchâtelském jezeře, která pomocí více než 30 000 malých trysek vytvářela oblak, do kterého mohli návštěvníci vstoupit. Konstrukce byla mezitím zbourána (spolu s dalšími exponáty). [134] => [135] => == Doprava == [136] => [[Soubor:Bahnhof Yverdon-les-Bains.JPG|náhled|vpravo|Železniční stanice]] [137] => Yverdon-les-Bains je důležitý dopravní uzel na jihozápadním konci Neuchâtelského jezera. Leží na hlavní silnici č. 5 z Lausanne do Neuchâtelu a je výchozím bodem pro další důležité silnice do [[Estavayer-le-Lac]], [[Moudon]], [[Orbe]] a [[Sainte-Croix (Vaud)|Sainte-Croix]]. Město leží na [[Dálnice A1 (Švýcarsko)|dálnici A1]], hlavní švýcarské ose procházející [[Švýcarská plošina|Švýcarskou plošinou]] ze Ženevy do [[St. Gallen]]. Úsek Lausanne–Yverdon s dálniční křižovatkou Yverdon-Sud byl otevřen v roce 1981, pokračování směrem na Bern bylo otevřeno pro dopravu v roce 2001. Od roku 1984 se z dálnice A1 odpojuje dálnice A5, která překračuje Yverdonskou rovinu 3 km dlouhým mostem. [138] => [139] => Yverdon byl připojen k železniční síti 7. května 1855 otevřením železniční trati do Bussigny-près-Lausanne. Trať do Neuchâtelu byla otevřena 7. listopadu 1859 a trať do Payerne 1. února 1877. Úzkorozchodná železnice Yverdon-Ste-Croix (YSteC) byla otevřena 27. listopadu 1893. [140] => [141] => Městskou hromadnou dopravu zajišťuje síť městských autobusů a četné [[Postauto|postbusové]] linky spojující město s okolím. Yverdon je obsluhován lodní dopravou na Neuchâtelském a Murtenském jezeře (společnost LNM Navigation). Na rovině u Orbe se nachází letiště Yverdon-les-Bains. [142] => [143] => == Pamětihodnosti == [144] => Nejvýznamnější památkou je místní hrad, který býval sídlem savojské dynastie. V letech 1804–1825 byl sídlem [[Johann Heinrich Pestalozzi|Pestalozziho]] ústavu. Později sloužil jako škola, poslední třídy byly opuštěny v roce 1974 a původní středověká dispozice byla obnovena. [145] => [146] => Další památky [147] => * menhiry u Clendy [148] => * Castrum z římské doby [149] => * termální prameny [150] => * Temple, evangelický kostel z 18. století [151] => * Grande Caricaie, přírodní rezervace podél jižní břehu jezera [152] => * Benno Besson Theatre, nejstarší divadlo Yverdonu z roku 1898 [153] => * radnice [154] => [155] => === Muzea === [156] => * Musée du Château - vystavuje místní prehistorické artefakty, zbraně, oblečení a egyptskou mumii z období vlády Ptolemaiovců. [157] => * Maison d’Ailleurs - vědecko-technické muzeum, vystavuje model kosmické lodi, sál věnovaný tvůrci Vetřelce [[H. R. Giger]]ovi a exponáty týkající se fantasy světů vymýšlených autory od [[Homér]]a přes [[Jules Verne|Verna]] až po současnost. [158] => [159] => === Lázně === [160] => Léčebné účinky horkých pramenů objevili jako první Římané. Voda z minerálních pramenů starých 14 000 let pramení v hloubce 500 metrů pod povrchem. Je zvláště dobrá pro postižené [[revmatismus|revmatismem]] a [[respirační choroby|respiračními chorobami]]. [161] => [162] => == Osobnosti == [163] => * [[Jean-Jacques Rousseau]] (1712–1778), francouzský filozof [164] => * [[Johann Heinrich Pestalozzi]] (1746–1827), švýcarský pedagog, v letech 1804–1825 vyučoval v Yverdonu [165] => * [[Friedrich Fröbel]] (1782–1852), německý pedagog, vyučoval v Yverdonu [166] => [167] => == Partnerská města == [168] => * {{Flagicon|Švýcarsko}} [[Winterthur]], [[Švýcarsko]] [169] => * {{Flagicon|Francie}} [[Nogent-sur-Marne]], [[Francie]] [170] => * {{Flagicon|Francie}} [[Pontarlier]], [[Francie]] [171] => * {{Flagicon|Srbsko}} [[Prokuplje]], [[Srbsko]] [172] => * {{Flagicon|Japonsko}} [[Kagamino]], [[Japonsko]] [173] => * {{Flagicon|Itálie}} [[Collesano]], [[Itálie]] [174] => [175] => == Fotogalerie == [176] => [177] => Soubor: Picswiss VD-47-01.jpg|Château Yverdon - hrad [178] => Soubor: Yverdon-Clendy-02.jpg|Menhiry Clendy [179] => Soubor: Yverdon - church.JPG|Kostel [180] => Soubor:Theatre of Yverdon-les-Bains.jpg|Divadlo Bennyho Bessona [181] => Soubor:Picswiss VD-47-58.jpg|Villa d’Entremonts [182] => [183] => [184] => == Odkazy == [185] => === Literatura === [186] => * Švýcarsko, Lonely Planet, 2007 [187] => [188] => === Reference === [189] => {{Překlad|de|Yverdon-les-Bains|243211045}} [190] => [191] => [192] => === Související články === [193] => * [[Seznam měst ve Švýcarsku]] [194] => [195] => === Externí odkazy === [196] => * {{Commonscat}} [197] => * {{fr}} {{Oficiální stránky}} [198] => [199] => {{Okres Jura-Nord vaudois}} [200] => {{Autoritní data}} [201] => {{Portály|Geografie|Švýcarsko}} [202] => [203] => [[Kategorie:Města ve Švýcarsku]] [204] => [[Kategorie:Obce v kantonu Vaud]] [] => )
good wiki

Yverdon-les-Bains

Yverdon-les-Bains je město na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Vaud. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vaud','Gressy','Francie','Kanton (Švýcarsko)','Orbe','Johann Heinrich Pestalozzi','Jean-Jacques Rousseau','Švýcarsko','Ependes','castrum','Jura (pohoří)','Pomy (kanton Vaud)'

Castrum

Francie

Orbe

Švýcarsko

Vaud