Array ( [0] => 14676968 [id] => 14676968 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Závrt [uri] => Závrt [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Blažkův závrt 1.jpg|náhled|Blažkův závrt u [[Ostrov u Macochy|Ostrova u Macochy]]]] [1] => [[Soubor:Jandourkovy závrty 2.jpg|náhled|Jandourkovy závrty v [[Moravský kras|Moravském krasu]]]] [2] => [[Soubor:Zavrt1.jpg|vpravo|náhled|Závrt v masívu Dürrnstein, Rakousko]] [3] => '''Závrt''' je jedním z nejtypičtějších povrchových [[kras]]ových tvarů. Nejčastěji jde o okrouhlé deprese (sníženiny), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako [[polje]]) a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 m. [4] => [5] => Závrty vznikají nejčastěji [[zvětrávání|rozpouštěním]] rozpustné [[hornina|horniny]] směrem do podzemí, které se označuje také jako ''krasovění''. Četnost závrtů na 1 km² bývá někdy udávána jako jedna z charakteristik stupně zkrasovění oblasti. V tropickém krasu dosahuje tato četnost někdy až několik set závrtů na km². Závrty se často vyskytují ve skupinách či řadách, podmíněných tektonickou predispozicí či průběhem podzemích prostor. Při postupném rozšiřování závrtů může docházet k jejich splývání se závrty sousedními a vzniku protáhlých depresí, které se někdy nazývají '''[[uvala|uvaly]]'''. Pro ně je poměrně charakteristické nerovné dno, způsobené různou hloubkou původních závrtů, i když i dno uval může být sekundárně zarovnáno naplaveninami. [6] => [7] => Dno závrtu může být otevřené [[ponor (speleologie)|ponorem]] či [[propast]]í do [[jeskyně|podzemních prostor]], nebo je ucpáno naplaveninami. [8] => [9] => == Dělení a vznik závrtů == [10] => Závrty jsou podle morfologie a způsobu vzniku rozděleny na několik typů: [11] => [12] => * '''závrty korozní''' (též zvané disoluční) – vznikají rozpouštěním krasovějící horniny (nejčastěji [[vápenec|vápence]]) vodou, která, obohacena o [[uhličitan vápenatý]], postupně proniká systémem puklin do podzemí. Takto ubývá na povrchu krasu horniny a vzniká deprese. Vznik deprese je tak způsoben procesy, působícími shora. [13] => * '''závrty řícené''' – vznikají propadnutím stropů podzemních prostor po jejich oslabení [[koroze|korozí]] a [[eroze|erozí]], působící zevnitř jeskyně, tj. zdola (oproti předchozímu typu shora). Tyto závrty vznikají náhle, vyznačují se převážně strmými skalnatými stěnami. [14] => * '''závrty náplavové''' (též aluviální) – vznikají v krasovém terénu, pokrytém nerozpustnými [[sediment]]y (jako např. říčními štěrky apod.). Krasovění takto probíhá až pod pokryvnou vrstvou v krasové hornině. Sedimenty z povrchu jsou unášeny vodou do rozšiřujících se puklin v hornině do hloubky, takže ubývající materiál v sedimentární vrstvě tvoří depresi. [15] => * '''závrty sufózní''' – jsou analogií předchozího typu, ale zde je rozpustná hornina kryta nekrasovými nerozpustnými horninami (pískovcem apod.). Při ubývání objemu rozpustné horniny v hlubší vrstvě rozpuštěním dochází k sesedání nerozpustné horniny do hloubky a vzniku deprese. [16] => [17] => == Historická poznámka == [18] => Významným příspěvkem pro teorii o vzniku závrtů bylo pozorování významného [[Morava|moravského]] archeologa a krasového badatele [[Jindřich Wankel|Jindřicha Wankela]] z dubna [[1855]], publikované v pražském časopise ''Lotos''. Wankel ve svém článku popsal své pozorování vzniku říceného závrtu jižně od obce [[Holštejn]] v [[Moravský kras|Moravském krasu]]. Tehdy došlo k propadu země na ploše o průměru 13 m do hloubky 22–24 m. [19] => [20] => Tento závrt, zvaný dnes ''[[Wankelův závrt]]'', lze stále vidět u červené [[turistická značka|turistické značky]], vedoucí z Holštejna do [[Ostrov u Macochy|Ostrova u Macochy]]. Dnes již však jde jen o 4 m hluboký závrt, jehož význam pro světovou [[karsologie|karsologii]] již není v žádném případě patrný. [21] => [22] => == Externí odkazy == [23] => * {{Commonscat}} [24] => [25] => {{Autoritní data}} [26] => [27] => [[Kategorie:Závrty| ]] [28] => [[Kategorie:Krasové tvary]] [29] => [[Kategorie:Speleologie]] [] => )
good wiki

Závrt

Ostrova u Macochy Moravském krasu Závrt v masívu Dürrnstein, Rakousko Závrt je jedním z nejtypičtějších povrchových krasových tvarů. Nejčastěji jde o okrouhlé deprese (sníženiny), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako polje) a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 m.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Blažkův závrt 1.jpg','Soubor:Jandourkovy závrty 2.jpg','Kategorie:Krasové tvary','karsologie','turistická značka','Moravský kras','1855','Morava','Soubor:Zavrt1.jpg','kras','polje','zvětrávání'

1855

Karsologie

Kras

Morava

Polje

Soubor:Zavrt1.jpg

Zvětrávání