Array ( [0] => 15026256 [id] => 15026256 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zázněj [uri] => Zázněj [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Beating Frequency.svg|náhled|214px|Znázornění vzniku záznějů]] [1] => '''Zázněje''' neboli '''rázy''' v [[akustika|akustice]] jsou [[interference]] dvou [[tón]]ů, jejichž [[frekvence]] se poněkud liší, vnímané jako periodické změny hlasitosti, jejichž rychlost se rovná [[Odčítání|rozdílu]] obou frekvencí. [2] => [3] => Zázněje jsou dobře slyšet při [[ladění]] hudebních nástrojů, které vydávají trvající tóny; pokud znějí dva tóny, jejichž výška (frekvence) se poněkud liší, je slyšet zvuk, jehož síla pravidelně kolísá podobně jako při [[tremolo|tremolu]]. Když se laděním oba tóny postupně přibližují, zázněje se zpomalují, až jsou tak pomalé, že je nelze vnímat. [4] => [5] => == Matematika a fyzika záznějů == [6] => [[Soubor:WaveInterference.gif|náhled|Výsledek skládání dvou sinusových vln (červená, zelená) je zobrazen modře. Obrázek ukazuje jak vypadá situace, když se zvyšuje frekvence jedné z vln. Obě vlny jsou zpočátku shodné, ale pak se frekvence zelené vlny postupně zvyšuje o 25 %. Je vidět konstruktivní a destruktivní interference.]] [7] => Akustický jev lze snadno vysvětlit matematicky. Pokud nakreslíme graf, který ukazuje [[Funkce (matematika)|funkci]] odpovídající složenému zvuku dvou [[struna|strun]], je vidět, že maxima a minima nejsou konstantní, jako když zní jeden tón, ale mění se v čase: když je [[Fáze (vlna)|fázový rozdíl]] obou vln přibližně 180° maxima jedné vlny ruší minima druhé (vlny jsou v protifázi), zatímco když je [[Fáze (vlna)|fázový rozdíl]] přibližně 0° (vlny jsou ve stejné fázi), maxima i minima obou vln se vzájemně sčítají, což se projevuje vyšší hlasitostí zvuku. [8] => [9] => Lze dokázat (viz [[goniometrická rovnice]]), že následující hodnoty maxim a minim vytvářejí vlnu, jejíž frekvence se rovná rozdílu mezi frekvencemi obou výchozích vln. Například pro nejjednodušší příklad dvou [[sinus|sinusových vln]] s jednotkovou [[amplituda|amplitudou]]: [10] => [11] => :{ \cos(2\pi f_1t)+\cos(2\pi f_2t) } = { 2\cos\left(2\pi\frac{f_1+f_2}{2}t\right)\cos\left(2\pi\frac{f_1-f_2}{2}t\right) }[http://www.animations.physics.unsw.edu.au/jw/beats.htm Interferenční zázněje a Tartiniho tóny (anglicky)] [12] => [13] => Pokud jsou obě počáteční frekvence vzájemně blízko (pokud se liší o několik [[hertz]]ů), frekvence kosinu na pravé straně uvedeného výrazu (''f''1−''f''2)/2, je příliš nízká, aby výsledný zvuk byl slyšet jako tón. Místo toho je slyšet periodická změna prvního členu výrazu (lze říct, že násobení kosinem vytváří ''obálku'' druhé rychlejší vlny), jejíž frekvence je (''f''1 + ''f''2)/2 tj. aritmetickému [[Aritmetický průměr|průměru]] obou frekvencí. Protože lidské ucho není schopné vnímat otočení fáze, ale pouze amplitudu (intenzitu) zvuku, je slyšitelná pouze absolutní hodnota obálky. Proto se zdá, že frekvence obálky je dvojnásobkem frekvence kosinu, což znamená, že frekvence slyšitelných rázů je: [14] => [15] => :f_{beat}=f_1-f_2\, [16] => [17] => jak je vidět na obrázku vpravo. [18] => [[Soubor:Beat.png|náhled|[[Soubor:Beat - superposition of 104hz and 110hz sine waves.ogg]]Sinusový signál s frekvencí 110 Hz A (fialově; první 2 sekundy), sinusový signál s frekvencí 104 Hz G# (světle modře; následující 2 sekundy), jejich součet (tmavě modře; poslední 2 sekundy) a odpovídající obálka (červeně)]] [19] => [20] => Fyzikální interpretace je taková, že když \cos\left(2\pi\frac{f_1-f_2}{2}t\right) se rovná jedné, obě vlny jsou ve fázi a [[Interference|interferují]] konstruktivně; když se rovná nule, vlny jsou v protifázi a interferují destruktivně. Zázněje se objevují také u složitějších zvuků a u zvuků s různou hlasitostí, ale matematický výpočet už není tak jednoduchý. [21] => [22] => Zázněje lze také slyšet mezi tóny, jejichž kmitočet se blíží [[harmonie|harmonickému]] [[interval (hudba)|intervalu]], protože některá [[harmonická frekvence]] prvního tónu interferuje s [[harmonická frekvence|harmonickou]] druhého tónu. Například v případě čisté kvinty, třetí harmonická (tj. druhý [[alikvotní tón]]) základního tónu interferuje s druhou harmonickou (první [[alikvotní tón]]) druhého tónu. V [[temperované ladění|temperovaném ladění]] se kvůli rozdílům mezi temperovanými a [[Čisté ladění|čistými]] intervaly (viz [[Harmonická řada (hudba)]]) mohou zázněje objevit nejen při mírném rozladění, ale i u některých správně naladěných intervalů. [23] => [24] => == Použití == [25] => Hudebníci často používají interferenční zázněje pro objektivní kontrolu [[ladění|naladění]] [[unisono|unison]], [[Kvinta (hudba)|čistých kvint]] a dalších jednoduchých harmonických intervalů. Klavírní a [[varhany|varhanní]] ladičky dokonce používají metodu počítání záznějů pro přesné naladění určitého intervalu. [26] => [27] => Hudební [[Hudební skladatel|skladatel]] [[Alvin Lucier]] napsal mnoho skladeb, ve kterých zázněje hrají důležitou roli. Italský skladatel [[Giacinto Scelsi]], jehož zralý styl je založen na [[Mikrotonální hudba|mikrotóvých]] oscilacích unison, využívá intenzivně efekty interferenčních záznějů, především ve svých pozdních dílech jako jsou houslová sóla ''Xnoybis'' (1964) a ''L'âme ailée / L'âme ouverte'' (1973) (všimněte si, že Scelsi používá pro každou strunu nástroje zvláštní part, takže houslová sóla jsou psána jako kvartety, přičemž různé struny houslí mohou současně hrát stejný tón s [[Mikrotonální hudba|mikrotonálními posuny]], takže vznikají interferenční vzorky). Skladatel [[Phill Niblock]] založil svoji hudbu zcela na záznějích způsobených [[Mikrotonální hudba|mikrotonálními rozdíly]]. [28] => [29] => == Binaurální zázněje == [30] => Člověk vnímá binaurální zázněje, pokud jedním uchem slyší poněkud jiný tón než druhým. V tomto případě tóny neinterferují fyzicky, ale jsou sčítány v mozku v [[prodloužená mícha|prodloužené míše]]. Tento jev souvisí se schopností mozku lokalizovat zvuky ve trojrozměrném prostoru. [31] => [32] => == Ukázky == [33] => [[Soubor:beat.ogg]] [34] => Interference zvuků (vyšší rozdíl frekvencí): levý kanál tón A3 (220 Hz), pravý kanál tón G#3 (207.65 Hz) se zázněji 12.35 Hz [35] => [36] => [[Soubor:Beatfrequency.ogg]] [37] => Interference zvuků (nižší rozdíl frekvencí) tóny 220 a 222 Hz se zázněji 2.0 Hz [38] => [39] => == Související články == [40] => * [[Obálka (vlnění)]] [41] => * [[Voix céleste]] [42] => * [[Gamelan#Ladění|Gamelan - ladění]] [43] => * [[Heterodyn]] [44] => * [[Interference]] [45] => * [[Disonance]] [46] => * [[Moiré]], druh prostorových interferencí, které vytvářejí nové frekvence. [47] => [48] => == Reference == [49] => {{Překlad|en|Beat (acoustics)|572164472}} [50] => [51] => [52] => [53] => == Externí odkazy == [54] => * {{Commonscat}} [55] => * {{Wikislovník|heslo=zázněj}} [56] => * [http://www-math.mit.edu/daimp/Beats.html Javový aplet], MIT [57] => * [https://web.archive.org/web/20110504072224/http://paws.kettering.edu/~drussell/Demos/superposition/superposition.html Animace k akustice a vibracím], D.A. Russell, Kettering University [58] => * [http://phy.hk/wiki/englishhtm/Beats.htm Javový aplet ukazující vznik záznějů při interferenci dvou vln poněkud odlišných frekvencí] [59] => * [https://web.archive.org/web/20120304233726/http://www.geogebra.org/en/upload/files/nikenuke/sines04.html Další interaktivní javový aplet, který zobrazuje rovnice složených vln včetně fázového úhlu.] [60] => * [http://gerdbreitenbach.de/lissajous/lissajous.html Lissajous Curves: Interaktivní simulace grafické reprezentace hudebních intervalů, záznějů, interferencí a kmitajících strun] [61] => * [https://petrmatas.cz/Akustika/Demonstrace%20schopnosti%20lidského%20sluchu%20vnímat%20rozdíly%20fází/ Demonstrace schopnosti lidského sluchu vnímat rozdíly fází] {{Wayback|url=https://petrmatas.cz/Akustika/Demonstrace%20schopnosti%20lidsk%C3%A9ho%20sluchu%20vn%C3%ADmat%20rozd%C3%ADly%20f%C3%A1z%C3%AD/ |date=20180101151746 }} [62] => {{Autoritní data}} [63] => [64] => {{Portály|Hudba}} [65] => [66] => [[Kategorie:Akustika]] [67] => [[Kategorie:Interference]] [] => )
good wiki

Zázněj

Znázornění vzniku záznějů Zázněje neboli rázy v akustice jsou interference dvou tónů, jejichž frekvence se poněkud liší, vnímané jako periodické změny hlasitosti, jejichž rychlost se rovná rozdílu obou frekvencí. Zázněje jsou dobře slyšet při ladění hudebních nástrojů, které vydávají trvající tóny; pokud znějí dva tóny, jejichž výška (frekvence) se poněkud liší, je slyšet zvuk, jehož síla pravidelně kolísá podobně jako při tremolu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mikrotonální hudba','ladění','Interference','harmonická frekvence','alikvotní tón','Fáze (vlna)','Giacinto Scelsi','goniometrická rovnice','Aritmetický průměr','temperované ladění','sinus','amplituda'

Amplituda

Amplituda je jednou z hlavních charakteristik při popisu vlnového pohybu.

Interference

Ladění

Ladění je proces naladění hudebního nástroje, který zahrnuje nastavení správné výšky tónů na strunách (u strunných nástrojů) nebo ladění jednotlivých stupňů (u klávesových nástrojů).

Sinus