Array ( [0] => 15520499 [id] => 15520499 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zabrze [uri] => Zabrze [3] => Wolności Street, Zabrze (March 2018).jpg [img] => Wolności Street, Zabrze (March 2018).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Zabrze [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Wolności Street, Zabrze (March 2018).jpg [4] => | popisek = Ulice Wolności (Svobody) [5] => | vlajka = POL Zabrze flag.svg [6] => | znak = POL Zabrze COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 50.3025 [8] => | zeměpisná délka = 18.778056 [9] => | nadmořská výška = [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[Slezské vojvodství|Slezské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = městský okres [15] => | administrativní dělení = 18 městských částí [16] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Zabrze |position= top |width= 220 |lat= 50.30734 |long= 18.78557 |float=center |caption=}} [17] => | etnické složení = [[Poláci]], [[Slezané]], [[Němci]] a další [18] => | náboženské složení = [[římskokatolická církev|římští katolíci]], [[luteránství|luteráni]] a další [19] => | vznik = [20] => | starosta = Małgorzata Mańka-Szulik [21] => | web = http://www.um.zabrze.pl/ [22] => | telefonní předvolba = +48 32 [23] => | psč = 41-800 až 41-820 [24] => }} [25] => '''Zabrze''' (výslovnost [zabže], rod střední; v letech 1915–1946 ''Hindenburg''; [[slezština (lechický jazyk)|slezsky]] ''Zŏbrze'') je město a [[městské okresy v Polsku|městský okres]] v jižním [[Polsko|Polsku]] ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]]. Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel. Leží na historickém území [[Horní Slezsko|Horního Slezska]] na řece [[Bytomka|Bytomce]], sousedí s [[Bytom]]í, [[Gliwice|Hlivicemi]] a [[Slezská Ruda|Slezskou Rudou]]. Je součástí dvoumilionové [[Katovická konurbace|katovické konurbace]]. [26] => [27] => Dějiny města úzce souvisí s objevem ložisek černého uhlí na konci 18. století a následnou prudkou industrializací oblasti. V roce 1905 spojením Starého Zabrze, Malého Zabrze a Dorotheendorfu vznikla obec Zabrze, která čítala přes 50 tisíc obyvatel a byla označována za „největší vesnici Evropy“. Přestože urbanistickou a sociální strukturou měla městský charakter, získala status města až v roce 1922 po [[Hornoslezská povstání|rozdělení Horního Slezska]] mezi Německo a Polsko. Zatímco vlastní Zabrze přejmenované během první světové války na počest maršála [[Paul von Hindenburg|Paula von Hindenburga]] zůstalo na německé straně, některé dnešní městské části patřily už k Polsku. Po druhé světové válce byl k Polsku připojen i zbytek území a připojením dalších obcí v 50. letech získalo město současnou podobu. [28] => [29] => V moderní době proslavily Zabrze zejména fotbalový klub [[Górnik Zabrze]], německý spisovatel dětské literatury [[Janosch]], Slezské centrum srdečních chorob (''Śląskie Centrum Chorób Serca''), kde v roce 1985 provedl tým [[Zbigniew Religa|Zbigniewa Religy]] první [[transplantace srdce|transplantaci srdce]] v Polsku, a také řada industriálních památek v čele s Hornickým skanzenem Královna Luisa a Muzeem dolu Guido. Městem procházejí dálnice [[Dálnice A1 (Polsko)|A1]] a [[dálnice A4 (Polsko)|A4]] a páteřní železniční trať [[Katovice]] – [[Vratislav (město)|Vratislav]]. [30] => [31] => == Historie == [32] => První zmínka o obci Zabrze (v latinském zápisu ''Sadbre'' – název pochází od slova „debř“ a znamená osadu za debřemi, tj. za dolinami s lesními houštinami, srov. městské části [[Debř]] v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] a [[Mělník|Mělníce]]) pochází z listiny ''[[Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis]]'' sepsané za biskupa [[Jindřich I. z Vrbna|Jindřicha I. z Vrbna]] kolem roku 1305. Během [[Velká kolonizace|velké kolonizace]] ve 13. a 14. století vznikly na území dnešního města rovněž Biskupice (německy Biskupitz, poprvé zmiňované již v roce 1243), Grzybowice (Pilzendorf), Makoszowy (Makoschau), Mikulczyce (Mikultschütz), Rokitnica (Rokittnitz), Zaborze.{{Citace elektronické monografie [33] => | titul = Historia miasta [34] => | url = https://miastozabrze.pl/miasto/miasto-zabrze/ [35] => | vydavatel = Miasto Zabrze [36] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [37] => | jazyk = pl [38] => }} Jednalo se o zemědělské vesnice, které po staletí sdílely osud [[Opolské knížectví|Opolského]], [[Hlivické knížectví|Hlivického]] nebo [[Bytomské knížectví|Bytomského knížectví]]. Byly součástí [[Země Koruny české|zemí Koruny české]] a po rozdělení Slezska v roce 1742 připadly [[Pruské království|Prusku]]. Od roku 1871 ve [[Německé císařství|sjednoceném Německu]]. [39] => [40] => V letech 1774–1776 byly v rámci kolonizační akce [[Fridrich Veliký|Fridricha Velikého]] založeny osady Dorotheendorf (Dorota), Kunzendorf (Kończyce), Mathesdorf (Maciejów), Paulsdorf (Pawłów) a Sand Kolonie zvaná později Malé Zabrze (původní vesnice dostala přívlastek Staré Zabrze). Tehdejším majitelem zdejšího panství byl Mathias von Wilczek, představitel šlechtického rodu [[Wilczkové|Wilczků]] původem z [[Těšínsko|Těšínska]], a názvy nových osad byly odvozeny od jmen členů jeho rodiny (žena Dorothea, synové Paul a Konrad).{{Citace elektronické monografie [41] => | titul = Rozbudowa kolonii [42] => | url = https://miastozabrze.pl/miasto/miasto-zabrze/rozbudowa-kolonii/ [43] => | vydavatel = Miasto Zabrzze [44] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [45] => | jazyk = pl [46] => }} [47] => [[Soubor:Zaborze_Konigin_Luise_postcard.jpg|thumb|left|Důl ''Königin Luise'' na pohlednici z 19. století]] [48] => V roce 1790 objevil hormistr [[Salomon Isaac]] mělce uložená ložiska černého uhlí mezi Zaborzem a Paulsdorfem. Vzápěti vznikl důl pojmenovaný od roku 1810 ''Königin Luise'' (Královna [[Luisa Meklenbursko-Střelická|Luisa]]), který otevírá novou kapitolu v dějinách budoucího města. Pro její potřeby byla od roku 1799 stavěna Hlavní klíčová dědická štola – podzemní kanál mezi ''Königin Luise'' a ''Königsgrube'' v dnešním [[Chořov]]ě, s více než 14 kilometry nejdelší stavba toho typu v Evropě – napojená na [[Kłodnický průplav|Klodnický průplav]], který po dokončení v roce 1812 spojil [[hornoslezská uhelná pánev|hornoslezskou uhelnou pánev]] s [[Odra|Odrou]]. V 19. století vyrůstaly další doly, železárny a továrny, například [[Henckelové z Donnersmarku|Donnersmarkovy]] železárny (''Donnersmarckhütte'') v roce 1851, důl ''Guido'' v roce 1855 či hornicko-hutnický kombinát ''Borsigwerke'' v letech 1863–1868.{{Citace elektronické monografie [49] => | titul = Rozwój przemysłu [50] => | url = https://miastozabrze.pl/miasto/miasto-zabrze/rozwoj-przemyslu/ [51] => | vydavatel = Miasto Zabrze [52] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [53] => | jazyk = pl [54] => }}{{Citace periodika [55] => | příjmení1 = Fross [56] => | jméno1 = Klaudiusz [57] => | titul = Rola historii w kształtowaniu charakteru krajobrazu miejskiego na przykładzie Zabrza [58] => | periodikum = Zeszyty Naukowe Politechniki Śląskiej: Architektura [59] => | číslo = 34 [60] => | datum = 1996 [61] => | strany = 11 [62] => | url = http://delibra.bg.polsl.pl/Content/31083/BCPS_34593_1997_Rola-historii-w-kszt.pdf [63] => | issn = 0860-0074 [64] => | jazyk = pl [65] => }} [66] => [[Soubor:Zaborze_O.-S._postcard.jpg|thumb|Dělnická kolonie v Zaborzi na pohlednici z 19. století]] [67] => [[Soubor:Zabrze_G.-S._-_ulica_Doroty_z_poczta._1911_(71311758).jpg|thumb|Dnešní ulice 3 Maja na začátku 20. století]] [68] => Okolní krajina se začala nevratně proměňovat. S přílivem nových obyvatel vznikaly dělnické kolonie s typickými „[[familok]]y“. V letech 1819–1830 byla vytyčena Kronprinzstrasse – silnice s [[Chořov|Královy Huti]] (Chořova) do [[Gliwice|Hlivic]], dnešní ulice Wolności (Svobody), která se stala novou urbanistickou osou. Mezi Malým Zabrzem a Dorotheendorfem byla vybudována stanice [[Hornoslezské dráhy]], železniční magistrály spojující [[Vratislav (město)|Vratislav]] s rakouskou hranicí u [[Mysłowice|Myslovic]]. První vlak sem přijel 1. října 1845. Kolem nádraží se postupně vyvinulo dnešní centrum s činžovními domy a veřejnými budovami typicky městského charakteru.{{Citace elektronické monografie [69] => | titul = Odkrycie węgla [70] => | url = https://miastozabrze.pl/miasto/miasto-zabrze/odkrycie-wegla/ [71] => | vydavatel = Miasto Zabrze [72] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [73] => | jazyk = pl [74] => }}{{Citace elektronické monografie [75] => | titul = Rozwój cywilizacyjny [76] => | url = https://miastozabrze.pl/miasto/miasto-zabrze/rozwoj-cywilizacyjny/ [77] => | vydavatel = Miasto Zabrze [78] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [79] => | jazyk = pl [80] => }} [81] => [82] => Vydělením z jižní části okresu Bytom vznikl v roce 1873 okres Zabrze se sídlem v tehdy šestitisícovém Starém Zabrzi, které však i nadále nemělo status města. Součástí okresu Bytom zůstala Rokitnica, Mikulczyce a Grzybowice zase spadaly pod okres [[Tarnovské Hory]]. Roku 1905 došlo k administrativnímu spojení Starého Zabrze, Malého Zabrze a Dorotheendorfu. Dohromady čítaly 55 643 obyvatel a přezdívalo se jim „největší vesnice Evropy“.{{Citace elektronické monografie [83] => | titul = Zmiany administracyjne na początku XX wieku [84] => | url = https://miastozabrze.pl/miasto/miasto-zabrze/zmiany-administracyjne-na-pocz-xx-wieku/ [85] => | vydavatel = Miasto Zabrze [86] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [87] => | jazyk = pl [88] => }} Do roku 1910 se populace zvýšila na 63 373 osob, z toho 61,7 % německojazyčných, 26 % polsky nebo „[[slezština (lechický jazyk)|vasrpolsky]]“ mluvících a 12,2 % dvojjazyčných. Přes 10 tisíc obyvatel měly rovněž Biskupice (13 964, z toho 39,2 % německo-, 50,6 % polsko- a 10,1 % dvojjazyčných), Mikulczyce (13 823, z toho 18,4 % německo-, 76,2 % polsko- a 5,3 % dvojjazyčných) a Zaborze včetně dělnické kolonie Poremba (27 065, z toho 32,8 % německo-, 60,5 % polsko- a 6,5 % dvojjazyčných). Ve všech obcích převažovali katolíci.{{Citace monografie [89] => | příjmení = [90] => | jméno = [91] => | odkaz na autora = [92] => | titul = Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen [93] => | url = https://books.google.de/books?id=tJdPhIkLJ7AC&pg=RA5-PA100 [94] => | vydavatel = Königlich Preussisches Statistisches Landesamt [95] => | místo = Berlin [96] => | rok vydání = 1912 [97] => | svazek = Regierungsbezirk Oppeln [98] => | strany = 90–91, 100–101 [99] => | jazyk = de [100] => }} [101] => [102] => V roce 1915 byla obec Zabrze přejmenována na Hindenburg na počest polního maršála [[Paul von Hindenburg|Paula von Hindenburga]]. V [[hornoslezský plebiscit|hornoslezském plebiscitu]] po [[první světová válka|první světové válce]] se 58,4 % hlasujících v Hindenburgu, 56,6 % v Biskupicích a 58,7 % v Zaborzi vyslovilo pro setrvání v Německu. Připojení k Polsku naopak zvolila většina v Grzybowicích, Kunzendorfu, Makoszowech, Mathesdorfu, Mikulczycích a Rokitnici. V Paulsdorfu vyšla remíza s rozdílem 52 hlasů.Výsledky plebiscitu pro: [https://web.archive.org/web/20131224110515/http://home.arcor.de/oberschlesien-ka/abstimmung/hindenburg.htm okres Zabrze], [https://web.archive.org/web/20080207061948/http://oberschlesiende.h619444.serverkompetenz.net/oberschlesien/Abstimmung/beuthen.html okres Bytom (kam patřila Rokitnica)], [https://web.archive.org/web/20140201234003/http://home.arcor.de/oberschlesien-ka/abstimmung/tarnowitz.htm okres Tarnovské Hory (kam patřily Mikulczyce a Grzybowice)] O rozdělení sporného území nakonec rozhodla Rada [[Společnost národů|Společnosti národů]] v říjnu 1921 (s platností od roku 1922), a to takovým způsobem, že Hindenburg a většina dnešních městských částí zůstala ve [[Výmarská republika|Výmarské republice]] jako pohraniční obce, kdežto Kunzendorf, Makoszowy a Paulsdorf byly připojeny k [[Slezské vojvodství (1920-1945)|autonomnímu Slezskému vojvodství]] v [[Druhá Polská republika|Polsku]]. [103] => [[Soubor:Hindenburg,_Oberschl._-_Kaniastrasse._przed_1945_(71311634).jpg|thumb|left|Meziválečný Hindenburg – dnešní ulice Padlewskiego]] [104] => 1. října 1922 získala obec Hindenburg status města. Roku 1927 k němu byly připojeny Biskupice, Mathesdorf, Zaborze a malý kus Sośnice (zbytek se stal městskou částí [[Gliwice|Hlivic]]). Populační boom v meziválečném období souvisel nejen s rozvojem průmyslu, ale i přílivem vystěhovalců z části Slezska přiznané Polsku. Do roku 1933 vystoupal počet obyvatel na 131 309.{{Citace elektronické monografie [105] => | titul = Nadanie praw miejskich [106] => | url = https://miastozabrze.pl/miasto/miasto-zabrze/nadanie-praw-miejskich/ [107] => | vydavatel = Miasto Zabrze [108] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [109] => | jazyk = pl [110] => }} V letech 1933–1935 prošlo centrum města přestavbou, v rámci které vzniklo centrální náměstí Peter-Paul-Platz, dnešní [[Plac Wolności (Zabrze)|Plac Wolności]].{{Citace elektronické monografie [111] => | titul = Okres międzywojenny [112] => | url = https://miastozabrze.pl/miasto/miasto-zabrze/okres-miedzywojenny/ [113] => | vydavatel = Miasto Zabrze [114] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [115] => | jazyk = pl [116] => }} V roce 1936 byla dokončena Říšská dálnice č. 29 (''Reichsautobahn 29'') z Vratislavi do Bytomi, která vedla přes Mathesdorf, Mikulczyce a Biskupice. Uvažovalo se o vytvoření Trojměstí [[Gliwice|Hlivice]]-Zabrze-[[Bytom]] (''Dreistädteeinheit Gleiwitz-Hindenburg-Beuthen'').{{Citace monografie [117] => | příjmení = Schabik [118] => | jméno = Karl [119] => | příjmení2 = Stütz [120] => | jméno2 = Albert [121] => | příjmení3 = Wolf [122] => | jméno3 = Paul [123] => | odkaz na autora = [124] => | titul = Dreistädteeinheit Beuthen, Gleiwitz, Hindenburg, Landkreis Beuthen [125] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/edition/5310?id=5310 [126] => | vydavatel = Friedrich Ernst Hübsch Verlag [127] => | místo = Berlin, Leipzig, Wien [128] => | rok vydání = 1929 [129] => | vydání = [130] => | počet stran = 102 [131] => | kapitola = [132] => | strany = [133] => | jazyk = de [134] => }} [135] => [136] => [[Rudá armáda]] obsadila Hindenburg 27. ledna 1945. Město neutrpělo válečné škody, ale po příchodu Sovětů bylo zplundrováno.{{Citace elektronické monografie [137] => | příjmení1 = Wieliński [138] => | jméno1 = Bartosz [139] => | titul = 27 stycznia 1945 r. Wyzwolenie i horror [140] => | url = https://wyborcza.pl/1,75402,9010943,27_stycznia_1945_r__Wyzwolenie_i_horror.html [141] => | datum_vydání = 2011-01-27 [142] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [143] => | jazyk = pl [144] => }}{{Citace elektronické monografie [145] => | příjmení1 = Mrowiec [146] => | jméno1 = Anna [147] => | titul = Do Zabrza wojna przyszła z Rosjanami (cz. I) [148] => | url = http://www.nz24.pl/publicystyka/zabrza-wojna-przyszla-rosjanami-cz/ [149] => | vydavatel = Nowiny Zabrzańskie [150] => | datum_vydání = 2015-04-11 [151] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [152] => | jazyk = pl [153] => }} Přes 10 tisíc mužů bylo odvlečeno na nucené práce do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].{{Citace elektronické monografie [154] => | titul = II wojna światowa [155] => | url = https://miastozabrze.pl/miasto/miasto-zabrze/ii-wojna-swiatowa/ [156] => | vydavatel = Miasto Zabrze [157] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [158] => | jazyk = pl [159] => }} Na základě [[Jaltská konference|Jaltské]] a [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] došlo k připojení Zabrze (historický název byl formálně obnoven v květnu 1946) k [[Polská lidová republika|Polsku]]. V roce 1948 čítalo 125 058 obyvatel, z toho 63,6 % tvořili starousedlíci a 36,4 % nově příchozí – polští repatrianti z [[Kresy|východních území postoupených SSSR]] a osadníci z polského vnitrozemí. V roce 1951 byly připojeny Grzybowice, Kończyce (Kunzendorf), Makoszowy, Mikulczyce, Pawłów (Paulsdorf) a Rokitnica. O dva roky později došlo k přičlenění sídliště Helenka, které dříve patřilo obci Stolarzowice (dnes městská část [[Bytom]]i). Do roku 1963 následovaly ještě kosmetické změny hranic s [[Gliwice|Hlivicemi]] a [[Slezská Ruda|Slezskou Rudou]].{{Citace elektronické monografie [160] => | titul = Okres powojenny [161] => | url = https://miastozabrze.pl/miasto/miasto-zabrze/okres-powojenny/ [162] => | vydavatel = Miasto Zabrze [163] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [164] => | jazyk = pl [165] => }} [166] => [[Soubor:Zabrze,_Koksownia_Concordia_-_fotopolska.eu_(265626).jpg|thumb|Industriální ruiny – koksovna ''Concordia'' v roce 2010]] [167] => V období socialismu byla postavena řada panelových sídlišť v různých městských částech. Vzhled centra poznamenala v 60. letech výstavba sídliště Barbary s šesti jedenáctipatrovými věžáky na místě asanované Schüllerovy kolonie. V roce 1983 vzniklo v Zabrzi Vojvodské kardiologické středisko (''Wojewódzki Ośrodek Kardiologii'', dnešní název Slezské centrum srdečních chorob – ''Śląskie Centrum Chorób Serca''), kde o dva roky později provedl tým [[Zbigniew Religa|Zbigniewa Religy]] první [[transplantace srdce|transplataci srdce]] v Polsku.{{Citace elektronické monografie [168] => | titul = Historia SCCS / Pionierzy SCCS [169] => | url = https://www.sccs.pl/o-nas/historia-sccs [170] => | vydavatel = Śląskie Centrum Chorób Serca [171] => | datum_přístupu = 2021-05-19 [172] => | jazyk = pl [173] => }} Roku 1991 dosáhlo město svého populačního maxima – čítalo 205 789 obyvatel. Od té doby jejich počet v souvislosti s útlumem těžkého průmyslu systematicky klesá. V letech 2008–2014 byl jižní částí města protažen Silniční diametr propojující katovickou konurbaci v ose východ–západ (''Drogowa Trasa Średnicowa''). Za oběť mu padla kromě jiného stará dělnická kolonie v Porembě včetně rodného domu věhlasného spisovatele [[Janosch]]e (Horsta Eckerta). [174] => [175] => == Městské části == [176] => [[Soubor:Zabrze_Subdivisions.svg|thumb|Městské části Zabrze]] [177] => Od roku 2012 se Zabrze oficiálně dělí na 18 městských částí: [178] => * '''Biskupice''' (''Biskupitz'') – jedna z původních vesnic připojená v roce 1927; rozkládá se na severovýchodě města směrem na [[Bytom]]; její součástí je i Borsigova kolonie; [179] => * '''Centrum Południe''' (= Centrum Jih) – část centra jižně od železniční trati, zahrnuje historickou obec Dorotheendorf (Dorota) a Matejkovo sídliště (Osiedle Matejki); [180] => * '''Centrum Północ''' (= Centrum Sever) – část centra severně od železniční trati, zahrnuje původní vesnici Zabrze (Staré Zabrze, ''Alt-Zabrze'') a centrální náměstí Svobody (Plac Wolności); [181] => * '''Grzybowice''' (''Pilzendorf'') – jedna z původních vesnic připojená v roce 1951; nachází se na severozápadním okraji města; [182] => * '''Guido''' – mezi městskými částmi Centrum Południe a Kończyce, zahrnuje též velkou část Lesoparku Slezských povstalců (''Park Leśny imienia Powstańców Śląskich''); název je odvozen od [[důl Guido|dolu Guido]]; [183] => * '''Helenka''' – nejsevernější výběžek Zabrze, sídliště připojené v roce 1954; původně součást Stolarzowic, které jsou městskou částí [[Bytom]]i; [184] => * '''Kończyce''' (''Kunzendorf'') – obec připojená v roce 1951, rozkládá se na jihu města; [185] => * '''Maciejów''' (''Mathesdorf'') – obec připojená v roce 1927, rozkládá se v západní části města směrem na [[Gliwice|Hlivice]]; [186] => * '''Makoszowy''' (''Makoschau'') – jedna z původních vesnic připojená v roce 1951, rozkládá se na jihozápadním okraji města; [187] => * '''Mikulczyce''' (''Mikultschütz'', v letech 1936–1945 ''Klausberg'') – jedna z původních vesnic připojená v roce 1951, rozkládá se v severní části města; [188] => * '''Osiedle Mikołaja Kopernika''' (= Koperníkovo sídliště) – panelové sídliště sousedící s Mikulczycemi; [189] => * '''Osiedle Młodego Górnika''' (= Sídliště mladého horníka) – částečně dělnická kolonie a částečně panelové sídliště pro zaměstnance dolu KWK Pstrowski na severovýchodním okraji města u hranice s Bytomí; [190] => * '''Osiedle Tadeusza Kotarbińskiego''' (= Kotarbińského sídliště) – panelové sídliště a přilehlá zástavba navazující na Centrum Północ; [191] => * '''Pawłów''' (''Paulsdorf'') – obec připojená v roce 1951, rozkládá se v jihovýchodní části města; [192] => * '''Rokitnica''' (''Rokittnitz'', v letech 1936–1945 ''Martinau'') – jedna z původních vesnic připojená v roce 1951 a na ni navazující soubor sídlišť z první a druhé poloviny 20. století; rozkládá se v severní části města; [193] => * '''Zaborze Południe''' (= Zaborze Jih) – část Zaborze jižně od Silničního diametru (''Drogowa Trasa Średnicowa'') s převahou starých dělnických kolonií; [194] => * '''Zaborze Północ''' (= Zaborze Sever) – část Zaborze severně od Silničního diametru, zahrnuje původní vesnici a nejrozlehlejší zabrzské panelové sídliště Poremba; [195] => * '''Zandka''' – navazuje na Centrum Północ, tvoří ji hlavně historická dělnická kolonie pro zaměstnance Donnersmarckových železáren; název je odvozen od ''Sand Kolonie'', prvního pojmenování Malého Zabrze; [196] => [197] => == Pamětihodnosti == [198] => === Industriální památky === [199] => [[Soubor:Luise_Westfeld_Carnall.jpg|thumb|Hornický skanzen Královna Luisa – šachta Carnall]] [200] => [[Soubor:Kopalnia_Ludwik.jpg|thumb|Důl Ludwik]] [201] => * '''Hornický skanzen Královna Luisa''' (''Królowa Luiza'') – turistický komplex v areálu bývalého dolu Königin Luise, nejstaršího zabrzského dolu existujícího od roku 1791 do roku 1998; tvoří jej tři části: naučný Park 12C u šachty Wilhelmine propojený s Parkem vojenské techniky (ulice Mochnackiego), soubor budov u šachty Carnall (strojovna, kompresorovna, řetízková šatna) s muzejními expozicemi (ulice Wolności v městské části Zaborze) a tří podzemních turistických okruhů včetně Vodního okruhu (vstup z ulice Miarki nebo Mochnackiego), který zahrnuje plavbu 1 100 m dlouhým zpřístupněným úsekem '''Hlavní klíčově dědické štoly''' (''Główna Kluczowa Sztolnia Dziedziczna'') – vodního kanálu z 19. století původně spojujícího Zabrze a [[Chořov]];[https://www.sztolnialuiza.pl/index.php/pl/ Oficiální webové stránky Hornického skanzenu Královna Luisa] (v polštině a angličtině) [202] => * '''[[Důl Guido]]''' – důl založený v roce 1885; těžba probíhala do roku 1962, potom v letech 1967–1996 sloužil jako experimentální důl pro testování nových strojů, veřejnosti byl zpřístupněn v roce 2007; provádí se v hloubce 170, 320 a 355 metrů, v rámci okruhu Hornická šichta (''Górnicza Szychta'') je možná prohlídka nejhlubší úrovně dolu v plném vybavení horníka, během níž musí návštěvník vykonávat některé jeho úkoly; v hloubce 320 metrů vznikla Zóna K8 (Strefa K8) pro pořádání školení, konferencí, kulturních akcí apod.; nachází se v ulici 3 Maja v podle dolu pojmenované městské části Guido;[https://kopalniaguido.pl/ Oficiální webové stránky dolu Guido] (v polštině a angličtině) [203] => * '''Důl Ludwik''' – původně pod názvem ''Ludwigsglück'' součást hornicko-hutnického kombinátu ''Borsigwerke'' (Borsigovy závody), po druhé světové válce spojená s Concordiou do ''KWK Ludwik-Concordia''; fungoval od roku 1873 do 80. let 20. století; charakteristický komplex dochovaných budov (strojovna šachty Konrad, řetízková šatna, kanceláře, dělnická ubytovna a další) pochází z období 1910 až 1918; od roku 2008 provozuje v části areálu kulturní činnost spolek ''Kopalnia Sztuki'' (Důl umění); nachází se v Biskupicích v ulici Hagera;[http://www.kopalniasztuki.com/ Oficiální webové stránky spolku ''Kopalnia Sztuki''] (polsky) [204] => * '''Šachta Maciej''' – původně ''West-Schacht'' (Západní šachta) vyhloubená v roce 1922 pro důl Concordia, po druhé světové válce pod názvem ''Maciej'' součást ''KWK Ludwik-Concordia'' a ''KWK Wincenty Pstrowski''; těžba probíhala do roku 1978, v roce 2014 byla dokončena adaptace pro turistické účely; nachází se v ulici Srebrna v městské části Maciejów (historický Mathesdorf);[https://szybmaciej.pl/pl/ Oficiální webové stránky šachty Maciej] (polsky, německy, anglicky) [205] => * Pozůstatky '''Donnersmarckových železáren''' (po druhé světové válce ''Huta Zabrze''): dmychadlová hala ze 60. let 19. století a vodojem z roku 1871; většina areálu byla po zániku podniku v 90. letech zlikvidována a na jeho místě vzniklo v roce 2003 obchodní centrum Platan (Centrum Sever, ulice Bytomska); [206] => * '''Vodojem''' v ulici Zamoyskiego – [[expresionismus|expresionistická]] stavba z roku 1909, v letech 2019–2021 proběhla její přestavba na rozhlednu s kavárnou a muzejními prostorami; [207] => [208] => === Dělnické kolonie === [209] => [[Soubor:Zabrze_kolonia_Borsiga_2.jpg|thumb|Borsigova kolonie]] [210] => * '''Borsigova kolonie''' – sídliště v západní části Biskupic postavené v letech 1863–1871 pro zaměstnance hornicko-hutnického kombinátu ''Borsigwerke'' (Borsigovy závody); [211] => * '''Ballestremova kolonie''' – sídliště postavené v Rokitnici v několik etapách mezi lety 1905 až 1935 pro zaměstnance dolu ''Castellengo'' hraběte Franza von Ballestrema; v ulici Szafarczyka se nacházejí čtyři experimentální domy s ocelovou konstrukcí z roku 1928/1929; [212] => * '''Zandka''' – sídliště pro zaměstnance Donnersmarckových železáren z let 1903–1922; tvoří stejnojmennou městskou část; [213] => * '''Zástavba městské části Zaborze Południe''' (Zaborze Jih) s „[[familok]]y“ (např. ulice Lompy), řadovkami (např. ulice Lompy a Napieralskiego) a dvojdomky (např. ulice Zjednoczenia a Barlickiego); [214] => [215] => === Veřejné budovy === [216] => [[Soubor:Zabrze_-_Poczta_Główna_01.jpg|thumb|Hlavní pošta]] [217] => [[Soubor:Zabrze_-_Teatr_Nowy.JPG|thumb|Nové divadlo]] [218] => * '''Admiralspalast''' – funkcionalistický hotel (fungoval do roku 1995) s charakteristickou zaoblenou rohovou fasádou postavený v letech 1924–1927 (ulice Wolności 305); [219] => * '''Hlavní pošta''' – novogotická z let 1909–1911 (Plac Dworcowy 1); [220] => * '''Magistrát''' – původně ředitelství Donnersmarckových železáren, budova z roku 1907 (ulice Religi 1) [221] => * '''Nové divadlo''' (''Teatr Nowy im. Gustawa Morcinka'') – secesní budova kasina Donnersmarckových železáren z roku 1901 (Plac Teatralny 1); [222] => * '''Hasičská zbrojnice''' – původně budova závodního hasičského záchranného sboru Donnersmarckových železáren z roku 1907 (ulice Stalmacha 22); [223] => * '''Fakultní nemocnice''' Slezské lékařské univerzity (''Śląski Uniwersytet Medyczny'') – původně nemocnice Hornoslezské bratrské pokladny postavená v areálu mezi dnešními ulicemi 3 Maja, Bohaterów Warszawskich a Krasińskiego mezi lety 1903 až 1907; charakteristickým stavebním prvkem je secesní vodárenská věž; [224] => * '''Hornické muzeum''' (''Muzeum Górnictwa Węglowego'') – sídlí v novorenesanční budově okresního hejtmanství z roku 1875 (3 Maja 19); organizačně pod něj spadají i Hornický skanzen Královna Luisa a důl Guido; [225] => * '''Okresní soud''' – novorenesanční budova z let 1892–1894 rozšířená o levé křídlo v roce 1907 (ulice 3 Maja 21); [226] => * '''Základní škola Sobieského''' (''Szkoła Podstawowa nr 5 im. Króla Jana III Sobieskiego'') – původně katolická obecná škola, novogotická z roku 1905 (ulice Królewska 4); [227] => * '''Základní škola Tuwima''' (''Szkoła Podstawowa nr 36 im. Juliana Tuwima'') – původně divčí gymnázium, novogotická budova z roku 1907 rozšířená o funkcionalistické jižní křídlo v roce 1927 (Plac Warszawski 6); [228] => * '''Městské lázně''', nyní bazén ''Aquarius'' – funkcionalistická budova z let 1927–1929 (Plac Krakowski 10); [229] => * '''Městská spořitelna''' – funkcionalistická budova z roku 1929, po druhé světové válce sídlo městského výboru [[Polská sjednocená dělnická strana|komunistické strany]] a kanceláře státního podniku ''[[Mostostal]]'' (ulice Wolności 262); [230] => * '''Radnice v Mikulczycích''' – secesní z roku 1911 (ulice Tarnopolska 80); [231] => [232] => === Kostely === [233] => [[Soubor:Zabrze_Zaborze_Hedwig_church.jpg|thumb|Kostel svaté Hedviky]] [234] => * Římskokatolický '''kostel svatého Jana Křtitele''' v Biskupicích (ulice Bytomska 37) – novogotický z roku 1863 s kryptou rodiny Ballestremů; [235] => * Římskokatolický '''kostel svatého Ondřeje''' ve Starém Zabrzi (ulice Wolności 196) – novogotický z roku 1868; [236] => * Evangelický '''kostel Míru''' – novogotický z roku 1874 (ulica Marcina Lutra 10); [237] => * Římskokatolický '''kostel svatého Vavřince''' v Mikulczycích (ulice Mariacka 1) – novogotický z roku 1894; [238] => * Římskokatolický '''kostel svaté Anny''' v historické obci Dorotheendorf (ulice 3 Maja 18) – novorománský s novogotickými prvky z roku 1900; [239] => * Římskokatolický '''kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova''' v Rokitnici (ulice Wyszyńskiego 14) – se secesními prvky z roku 1912; [240] => * Římskokatolický '''kostel svaté Hedviky''' v Zaborzi-Porembě – dřevěný z roku 1929 (ulice Wolności 504); [241] => * Římskokatolický '''kostel svatého Josefa''' – funkcionalistický z roku 1931 (ulice Roosevelta 102); [242] => * '''Evangelický kostel v Mikulczycích''' – dřevěný z roku 1937 (Brygadzistów 4); [243] => [244] => === Ostatní === [245] => [[Soubor:Zabrze_Wyspiańskiego_10_12_2011_PC100967.jpg|thumb|Michaeltor]] [246] => * '''Ocelový dům''' – označení experimentálního obytného domu v ulici Cmentarna 7d, který byl postaven v roce 1927 během 26 dnů z prefabrikovaných ocelových panelů odlitých v Donnersmarckových železárnách; v Zabrzi se celkem nachází pět domů s ocelovou konstrukcí, ostatní v Ballestremově kolonii v Rokitnici; [247] => * '''Michaeltor''' (Michalská brána) – funkcionalistický obytný komplex kolem dnešního Place Słowiańského (dříve Michaeltorplatz) a ulice Wyspiańskiego ze 30. let 20. století s charakteristickým propojením budov ve tvaru brány; [248] => * '''Židovský hřbitov''' – založený v roce 1872, zachovalo se na 500 hrobů (ulice Cmentarna 15); [249] => [250] => == Doprava == [251] => [[Soubor:Zabrze_dworzec_PKP_22_08_2011_IMG_0920.JPG|thumb|Stanice ''Zabrze'']] [252] => [[Soubor:Silesian_Tramways_02.jpg|thumb|Tramwaj na náměstí Svobody (Plac Wolności)]] [253] => Zabrze leží na železniční magistrále [[Katovice]] – [[Vratislav (město)|Vratislav]], historické [[Hornoslezská dráha|Hornoslezské dráze]], která je nyní součástí III. [[Panevropské koridory|panevropského koridoru]]. Ve stanici ''Zabrze'' zastavují vlaky všech kategorií, včetně mezinárodních spojů do [[Berlín]]a a [[Ostrava|Ostravy]]. Z polských měst mělo Zabrze v jízdním řádu 2020/2021 přímé spojení mj. se [[Štětín]]em a [[Svinoústí]]m, [[Přemyšl]]í, [[Bělostok]]em, [[Poznaň|Poznaní]], [[Lublin]]em či [[Varšava|Varšavou]]. Regionální spoje (linka S1 [[Gliwice|Hlivice]] – [[Katovice]] – [[Čenstochová]]) provozuje společnost [[Koleje Śląskie]] (Slezské dráhy). Severní částí města prochází trať Hlivice – [[Bytom]], na níž byl osobní provoz zastaven v roce 2013 a má být obnoven v prosinci 2021, nepočítá se však zatím s obnovou zrušených stanic ''Zabrze Biskupice'' a ''Zabrze Północ''. Přes městskou část Makoszowy vede alternativní trať z Hlivic do Katovic a její odbočka ve směru na [[Rybnik]], osobní vlaky zde ale projíždějí území města bez zastavení. Pouze nákladní dopravě slouží trať Zabrze Biskupice – [[Pyskowice]] přes Mikulczyce. [254] => [255] => Zabrze je napojeno na [[dálnice A1 (Polsko)|dálnici A1]] (křižovatka ''Zabrze Północ'' v městské části Rokitnica a ''Gliwice Wschód'' několik desítek metrů za hranicí městské části Maciejów) a [[dálnice A4 (Polsko)|dálnici A4]] (křižovatka ''Zabrze Południe'' v městské části Kończyce). Severní částí města (Rokitnica a Grzybowice) procházejí národní silnice č. 94 – tzv. „stará silnice“ [[Krakov]]–[[Vratislav (město)|Vratislav]] – a národní silnice č. 78 spojující českou hranici u [[Bohumín]]a se [[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížským vojvodstvím]]. Jako národní silnice č. 88 je označen úsek bývalé Říšské dálnice 29 Bytom – Vratislav, který vede přes Biskupice, Maciejów a Mikulczyce. Jižně od centra a Zaborzem prochází Silniční diametr katovické konurbace (''Drogowa Trasa Średnicowa''). [256] => [257] => Městská hromadná doprava je zajišťována v rámci integrovaného systému katovické konurbace (''Zarząd Transportu Metropolitalnego'', ZTM), tvoří ji autobusy a tramvaje (viz [[tramvajová doprava v katovické aglomeraci|tramvajová doprava v katovické konurbaci]]). Na území města jezdilo v roce 2021 pět tramvajových linek, z toho byly dvě vnitroměstské (3 z Mikulczyc do Makoszowů; 4 ze Zaborze do konečné ''Gliwice Zajezdnia'', která se fakticky nachází 75 m za hranici Zabrze), zatímco ostatní spojovaly Zabrze s [[Bytom]]í a [[Slezská Ruda|Slezskou Rudou]].[https://rj.metropoliaztm.pl/media/uploads/2020/schemat_tram_png_v.1.2.png Schéma tramvajové dopravy v katovické konurbaci v roce 2021] [cit. 2021-05-18] Centrálním přestupním uzlem jsou zastávky ''Plac Wolności'' (náměstí Svobody) a ''Karola Miarki'' v centru. [258] => [259] => == Rodáci == [260] => * '''[[Andrzej Czok]]''' (1948–1986) – horolezec, [[Himálaj|himalájista]], partner [[Jerzy Kukuczka|Jerzyho Kukuczky]] [261] => * '''[[Karl Godulla]]''' (1781–1848) – podnikatel, jeden z největších průmyslových magnátů Horního Slezska první poloviny 19. století [262] => * '''[[Curt Eisner]]''' (1890–1981) – [[entomologie|entomolog]] a muzejník, badatel [[Jasoň|rodu ''Parnassius'']] [263] => * '''[[Janosch]]''', vlastním jménem '''Horst Eckert''' (* 1931) – spisovatel, autor románů s hornoslezskou tematikou (''Cholonek oder Der liebe Gott aus Lehm'') a více než tří stovek knížek pro děti (mj. série s postavičkou Tigerente) [264] => * '''[[Jerzy Gorzelik]]''' (* 1971) – historik umění a politik, lídr [[Hnutí autonomie Slezska]] [265] => * '''[[Henryk Kasperczak]]''' (* 1946) – fotbalista (hráč [[polská fotbalová reprezentace|polské reprezentace]] v letech 1973–1978) a fotbalový trenér působící v [[Mali]], [[Maroko|Maroku]], [[Pobřeží slonoviny]], [[Senegal]]u a [[Tunisko|Tunisku]] [266] => * '''[[Sebastian Kawa]]''' (* 1972) – [[kluzák]]ový pilot, vícenásobný mistr světa [267] => * '''[[Jan Kopiec]]''' (* 1947) – římskokatolický duchovní a církevní historik, [[Diecéze gliwická|biskup hlivický]] od roku 2012 [268] => * '''[[Joachim Kroll]]''' (1933–1991) – sériový vrah, pedofil a kanibal přezdívaný ''[[Duisburg|Duisburský]] lidožrout'' [269] => * '''[[Fritz Laband]]''' (1925–1982) – fotbalista, hráč západoněmecké reprezentace na [[mistrovství světa ve fotbale 1954|Mistrovství světa 1954]] [270] => * '''[[Czesław Mozil]]''' (* 1979) – [[akordeon]]ista a zpěvák [271] => * '''[[Grzegorz Panfil]]''' (* 1988) – tenista [272] => * '''[[Heinz Tobolla]]''' (1925–2013) – sochař, nejvíce jeho děl se nachází v [[Cáchy|Cáchách]] [273] => * '''[[Wojtek Wolski]]''' (* 1986) – lední hokejista, hráč [[HC Oceláři Třinec]] (od 2019) a [[kanadská hokejová reprezentace|kanadské reprezentace]] (od 2017) [274] => * '''[[Krystian Zimerman]]''' (* 1956) – klavírista spolupracující mj. s [[Berlínští filharmonikové|Berlínskými filharmoniky]] a [[London Symphony Orchestra]] [275] => * Ve městě žili '''manželé Bröskeovi''' od roku 1898 do své smrti. Oba byli významní horolezci.[https://www.horydoly.cz/horolezci/excelentni-haberlein-na-zabi-kun.html Excelentní Häberlein na Žabí kůň] Maxmilian Bröske (1869-1939) pracoval jako ředitel jatek. [[Katherine Bröske]] (1870-1929) byla profesionální horolezkyní. [276] => [277] => Soubor:Curt Eisner.jpg|[[Curt Eisner]] [278] => Soubor:Janosch_2002-11.jpg|[[Janosch]] [279] => Soubor:Dr_Jerzy_Gorzelik.JPG|[[Jerzy Gorzelik]] [280] => Soubor:Czesław_Mozil_(Empik_Wrocław).jpg|[[Czesław Mozil]] [281] => Soubor:Wojtek_Wolski_1_2012-03-09.JPG|[[Wojtek Wolski]] [282] => Soubor:Krystian_Zimerman_2018.jpg|[[Krystian Zimerman]] [283] => [284] => [285] => == Partnerská města == [286] => * {{Flagicon|Německo}} '''[[Essen]]''' (Německo, spolková země [[Severní Porýní-Vestfálsko]]) [287] => * {{Flagicon|Rusko}} '''[[Kaliningrad]]''' (Rusko, [[Kaliningradská oblast]]) [288] => * {{Flagicon|Švédsko}} '''[[Lund]]''' (Švédsko, kraj [[Skåne]]) [289] => * {{Flagicon|GBR}} '''[[Rotherham]]''' (Velká Británie, hrabství [[Jižní Yorkshire]]) [290] => * {{Flagicon|Itálie}} '''[[Rovereto]]''' (Itálie, provincie [[Autonomní provincie Trento|Tridentsko]]) [291] => * {{Flagicon|Ukrajina}} '''[[Rovno]]''' (Ukrajina, [[Rovenská oblast]]) [292] => * {{Flagicon|Německo}} '''[[Sangerhausen]]''' (Německo, spolková země [[Sasko-Anhaltsko]]) [293] => * {{Flagicon|Francie}} '''[[Seclin]]''' (Francie, region [[Hauts-de-France]]) [294] => * {{Flagicon|Slovensko}} '''[[Trnava]]''' (Slovensko, [[Trnavský kraj]]) [295] => * {{flagicon|Libanon}} '''[[Zahlé]]''' (Libanon, provincie [[Bikáa (provincie)|Bikáa]]) [296] => [297] => == Odkazy == [298] => === Reference === [299] => [300] => [301] => === Externí odkazy === [302] => * {{Commonscat}} [303] => * '''[https://miastozabrze.pl/ MiastoZabrze.pl]''' – oficiální webové stránky městského úřadu v Zabrzi (polsky) [304] => * [https://fotopolska.eu/m1338,Zabrze.html Zabrze] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [305] => * [https://polska-org.pl/6964324,Zabrze.html Zabrze] na portálu ''polska-org.pl'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky a německy) [306] => [307] => {{Města katovické aglomerace}} [308] => {{Města v Polsku}} [309] => [310] => {{Autoritní data}} [311] => {{Portály|Polsko|Slezsko}} [312] => [313] => [[Kategorie:Zabrze| ]] [314] => [[Kategorie:Katovická konurbace]] [315] => [[Kategorie:Města ve Slezském vojvodství]] [316] => [[Kategorie:Městské okresy v Polsku]] [317] => [[Kategorie:Slezská města]] [318] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Polsku]] [] => )
good wiki

Zabrze

Zabrze (výslovnost [zabže], rod střední; v letech 1915-1946 Hindenburg; slezsky Zŏbrze) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gliwice','Bytom','Vratislav (město)','Janosch','Chořov','Slezská Ruda','Katovice','Jerzy Gorzelik','transplantace srdce','Krystian Zimerman','Curt Eisner','Slezské vojvodství'

Bytom

Chořov

Gliwice

Katovice