Array ( [0] => 14665861 [id] => 14665861 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zajícovci [uri] => Zajícovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Zajícovci [2] => | obrázek = Lepus americanus.jpg [3] => | popisek = [[zajíc měnivý]] (''Lepus americanus'') [4] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [5] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [6] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [7] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [8] => | řád = '''zajícovci''' (Lagomorpha) [9] => | řád popsal = [[Johann Friedrich von Brandt|Brandt]], [[1855]] [10] => | druhotné dělení = [[Čeleď|Čeledi]] [11] => | podřazené taxony = [12] => * [[pišťuchovití]] (Ochotonidae) [13] => * [[zajícovití]] (Leporidae) [14] => * †[[Prolagidae]] [15] => | sesterska = [[hlodavci]] (Rodentia) [16] => }} [17] => '''Zajícovci''' (Lagomorpha; dříve též dvojitozubci, ''duplicidentata''[https://books.google.cz/books?id=ovbOHxoYD_gC&q=dvojitozubci&dq=dvojitozubci&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiW173q4f3vAhVP3KQKHf_mCu8Q6AEwAHoECAAQAg Naučný slovník zemědělský]) jsou řádem savců obsahujícím čeleď [[pišťuchovití]] a [[zajícovití]]. [18] => [19] => == Charakteristika == [20] => Zajícovci žijí na všech kontinentech kromě [[Antarktida|Antarktidy]], přičemž do [[Austrálie]] a na mnohá další místa byli zavlečeni člověkem. Všechny druhy žijí na zemi a jsou [[Býložravec|býložravé]]. [21] => [22] => Druhy z řádu zajícovců se nápadně podobají [[hlodavci|hlodavcům]] (Rodentia) a také do 20. století byli řazeni jako nadčeleď řádu hlodavců. Dnes jsou obvykle řazeni zvlášť, avšak jako hlodavcům blízce příbuzní (společný taxon zajícovců s hlodavci se nazývá [[Glires]]). Řád zajícovců byl vytvořen v roce 1945, poté, co byli králíci, zajíci a pišťuchy definitivně odštěpeni od řádu hlodavců. [23] => [24] => == Popis == [25] => Zajíci připomínají velké hlodavce se zakrnělým nebo velmi krátkým ocasem. Podobně jako hlodavci mají dobře vyvinuté hypselodontní [[řezák]]y, které jim rostou po celý život. Řezáky jsou pokryté sklovinou po celém povrchu zubu (na rozdíl od hlodavčích řezáků, které mají [[sklovina|sklovinu]] pouze na předním povrchu). Druhý pár řezáků se skrývá za prvními [[zuby]], čímž se zajícovci také liší od hlodavců. [26] => [27] => Kromě utváření dentice (chrupu) mají zajíci společný ještě jeden znak – jejich [[šourek]] je umístěn před penisem. Takové uspořádání se vyskytuje pouze u zajíců a [[vačnatci|vačnatců]]. [28] => [29] => Všichni zajícovci jsou typickými [[Býložravec|býložravci]] a tomu mají také přizpůsobenou trávicí soustavu s nadměrně velkým slepým střevem. Protože neumějí dokonale trávit [[vláknina|vlákninu]] (jsou tzv. [[monogastr]]y), nemohou z potravy vytěžit všechny potřebné látky. Proto se u nich vyvinula tzv. [[cékotrofie]] – zvířata požírají natráveninu z vlastního tlustého a slepého střeva bohatou na živiny a vitamíny. Tyto prvotní výkaly projdou znovu celým zažívacím procesem, a zvířata tak získávají z potravy maximum stavebních látek (pozor, nezaměňovat s [[Koprofágie|koprofágií]]).
[30] => [31] => == Chov == [32] => Divoce žijící příbuzné druhy lze v zajetí těžko chovat.
[33] => Jiná situace je u domácích plemen králíka, jehož divokým předkem je [[králík divoký]], který byl domestikován již v období starověku. Některá původní plemena králíků zůstávají v chovech drobnochovatelů, kteří je udržují jako genetické zdroje.
[34] => Zástupci čeledi [[pišťuchovití]] (Ochotonidae) jsou téměř všichni ohroženými druhy a jejich chov v zajetí je vzácný. Jako jediná z pišťuch se vyskytuje i na území Evropy [[pišťucha stepní]] (''Ochotona pusilla''). [35] => [36] => Z čeledi '''zajícovitých''' (Leporidae) je např. velmi těžké chovat v zajetí evropského [[zajíc polní|zajíce polního]]. V zoo po celém světě se chová omezeně jen několik druhů zajíců – [[zajíc japonský]] (''Lepus brachyurus''), [[zajíc tmavoocasý]] (''Lepus californicus''). [37] => [38] => Zajíci mají výraznou rozmnožovací schopnost a v prostředí bez přirozených nepřátel se rychle stanou [[invazní druh|invazním druhem]]. Zajícovci se nevyvinuli z hmyzožravců, nýbrž z prakopytníků. [39] => [40] => == Pohyb == [41] => Zajícovci jsou obvykle velmi dobrými běžci a skokany. Druhy jako zajíc polní dokážou běžet rychlostí kolem 55 km/h a dělají skoky dlouhé až kolem pěti metrů.https://www.stoplusjednicka.cz/komu-je-nejvic-do-skoku-nejlepsi-skokani-mezi-zviraty [42] => [43] => == Odkazy == [44] => [45] => === Reference === [46] => [47] => [48] => === Literatura === [49] => * Robert J. Asher, Martin R. Smith, Aime Rankin and Robert J. Emry (2019). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsos.190387 Congruence, fossils and the evolutionary tree of rodents and lagomorphs.] ''Royal Society Open Science'' '''6'''(7): 190387. doi: http://dx.doi.org/10.1098/rsos.190387 [50] => [51] => === Externí odkazy === [52] => * {{Commonscat}} [53] => [54] => {{Pahýl}} [55] => {{Savci}} [56] => {{Taxonbar|from=Q25401}} [57] => {{Autoritní data}} [58] => {{Portály|Živočichové}} [59] => [60] => [[Kategorie:Zajícovci| ]] [] => )
good wiki

Zajícovci

Zajícovci (Lagomorpha; dříve též dvojitozubci, duplicidentata) jsou řádem savců obsahujícím čeleď pišťuchovití a zajícovití.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.