Array ( [0] => 15482056 [id] => 15482056 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zarathuštra [uri] => Zarathuštra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba [1] => | jméno = Zarathuštra [2] => | obrázek = Zartosht 30salegee.jpg [3] => | velikost obrázku = [4] => | popisek = [[Pársové|Párská]] představa Zarathuštry, 19. století [5] => | znám jako = Zoroaster, Zardušt [6] => | povolání = [[móbad|zaotar]], náboženský vůdce, básník [7] => | titul = [8] => | vyznání = [9] => | choť = Hvóvi a dvě předcházející manželky [10] => | partner = [11] => | děti = Pouručistá a další děti [12] => | rodiče = [13] => | příbuzní = [14] => }} [15] => [16] => '''Zarathuštra''', též '''Zoroaster''', persky '''Zardušt''', byl starověký [[Íránské národy|íránský]] náboženský vůdce, zakladatel [[Zoroastrismus|zarathuštrismu]] Označení zarathuštrimus je západního původu, sami vyznavači tohoto náboženství používají výrazy jako ''mazdajasna'', „uctívači [[Ahura Mazda|Mazdy]]“, nebo ''[[daéna]]'', „víra“., autor [[Gáthy|gáthů]], nejstarší části [[Avesta|Avesty]]. [17] => [18] => Často je chápán jako [[prorok]], nelze ho však chápat jako přesnou analogii proroků [[Bible|biblických]]. Doba, kdy Zarathuštra žil, je předmětem mnoha dohadů: Akademické názory se pohybují přibližně mezi [[18. století př. n. l.|1750 př. n. l.]] a [[592 př. n. l.]], většinový pohled ho klade přibližně do období [[10. století př. n. l.|1000 př. n. l.]]{{Citace elektronické monografie [19] => | příjmení = William W [20] => | jméno = Malandra [21] => | odkaz na autora = [22] => | titul = Zoroaster II. - General survey [23] => | url = https://iranicaonline.org/articles/zoroaster-ii-general-survey [24] => | datum vydání = 20. 7. 2009 [25] => | datum aktualizace = [26] => | datum přístupu = 3. 7. 2023 [27] => | vydavatel = Encyclopædia Iranica [28] => | jazyk = en [29] => }} [30] => [31] => == Jméno == [32] => [[Avestánština|Avestánská]] podoba jména – Zarathuštra, se objevuje již v gáthách, nejstarších textech zarathuštrismu. Z toho pak vychází [[Střední perština|středoperské]] ''Zar(a)du(ch)št'' a následně novoperské ''Zartušt'' a ''Zardušt''. K dalším podobám jména v íránských jazycích patří [[Parthština|parthské]] ''Zar(a)hušt'' a [[Sogdština|sogdské]] Z(a)rušč. Do [[Starořečtina|starořečtiny]] bylo Zarathuštra převzato jako Ζωροάστρης (''Zóroastrés''), v [[Latina|latině]] je užíváno ''Zaratus''. Z dalších neíránských podob jména je známo například [[Arménština|arménské]] ''Zradašt'', [[sanskrt]]ské ''Jarathuštra'' a ''Zarathroustés'' v [[Byzantská řečtina|byzantské řečtině]].{{Citace elektronické monografie [33] => | příjmení = Schmitt [34] => | jméno = Rüdiger [35] => | odkaz na autora = Rüdiger Schmitt [36] => | titul = – Zoroaster I. - The name [37] => | url = https://iranicaonline.org/articles/zoroaster-i-the-name [38] => | datum vydání = 20. 7. 2020 [39] => | datum aktualizace = [40] => | datum přístupu = 3. 7. 2023 [41] => | vydavatel = Encyclopædia Iranica [42] => | jazyk = en [43] => }} [44] => [45] => Etymologie tohoto jména je předmětem mnoha dohadů, existuje však obecná shoda, že druhá část jména, ''uštra'', znamená „velbloud“. Co se týče první části jména, objevily se následující výklady: [46] => [47] => * ze *zarant- „starý“, tedy „se starými velbloudy“, nebo snad spíše „se stárnoucími velbloudy“; [48] => * ze *zarat- „pohyb, řízení“, tedy „řídící velbloudy“ nebo „pečující o velbloudy“; [49] => * ze *zarat „přát si, toužit“, tedy „toužící po velbloudech“; [50] => * ze *zarant „zuřivý, hněvající se“, tedy „se zuřivými velbloudy“; [51] => * ze *zarant „žlutý, plavý“, tedy „s plavými velbloudy“. [52] => [53] => == Kontext == [54] => Gáthy, nejstarší známý zdroj, kde se Zarathuštra objevuje, nezmiňují žádné události, které mohou být jasně spojeny se známými historickými daty. Existuje však mytologická chronologie obsažená ve středoperských textech a z nich vycházejících byzantských a arabských zdrojích. Podle [[Bundahišn]]u jsou dějiny světa tvořené čtyřmi třítisíciletými érami, z nichž poslední začala konverzí [[Vištáspa|Vištáspy]]. Roku 258 tohoto věku měla začít vláda [[Alexandr Veliký|Alexandra Makedonského]] a Zarathuštrovo působení na dvoře Vištáspy by pak spadlo do roku [[599–590 př. n. l.|592 př. n. l.]], tedy do doby před vznikem [[Achaimenovská říše|Achaimenovské říše]]. V klasických zdrojích však nalezneme také výklady, které kladou Zarathuštrův život mnohem dále do minulosti: [[Díogenés Laertios]], řecký učenec 2. století, s odvoláním na [[Xanthos z Lýdie|Xantha z Lýdie]] a [[Hermodóros|Hermodóra]], uvedl, že žil šest tisíc let před [[Řecko-perské_války#Xerxova_invaze|Xerxovým vpádem do Řecka]] či šest tisíc let před [[Trójská válka|trojskou válkou]]. [[Plinius starší]] s odvoláním na [[Eudoxos z Knidu|Eudoxa z Knidu]] v podobném duchu umístil Zarathuštrův život šest tisíc před [[Platón]]em či pět tisíc let před [[Trójská válka|trojskou válkou]]. [55] => [56] => Fantastické datace řeckořímských autorů byly badateli všeobecně odmítnuty, chronologie vycházející z Bundahišnu však byla dlouho přijímána. K jejím předním zastáncům patřil například íránista [[Walter Bruno Henning]] ve svém díle z roku 1951 a to ještě roku 1995 obhajoval [[Ilya Gershevitch]]. Ač je však uvedené datum možné, povaha zdroje, který jej uvádí, ho činí čistě spekulativním. Z tohoto důvodu se objevily datace pohybující se mezi odhadovaným vznikem [[Rgvéda|Rgvédu]] kolem roku [[15. století př. n. l.|1500 př. n. l.]], jehož jazyk je gáthám blízký, a vznikem Achaimenovské říše 559 př. n. l., o které Avesta mlčí a tak se předpokládá, že v době jejího vzniku ještě neexistovala. [57] => [58] => V nejstarších částech Avesty není zmiňováno ani místo Zarathuštrova života. Až pozdější [[jašt]]y v této souvislosti uvádí polomytickou zem [[Airjánem vaédžah]].{{Citace elektronické monografie [59] => | příjmení = MacKenzie [60] => | jméno = David Neil [61] => | odkaz na autora = David Neil MacKenzie [62] => | titul = Ērān-Wēz [63] => | url = http://www.iranicaonline.org/articles/eran-wez [64] => | datum vydání = [65] => | datum aktualizace = 15. 12. 1998 [66] => | datum přístupu = 4. 7. 2023 [67] => | vydavatel = Encyclopædia Iranica [68] => | jazyk = [69] => }} Pozdější tradice jeho vlast umísťovala do [[Médie]] či [[Atropatené]]. Místa zmiňovaná v Avestě i jazyk, kterým byla napsána, však činí pravděpodobným Zarathuštrův život klást do východní části [[Velký Írán|íránského areálu]], jako byla [[Sogdiana]] nebo [[Chórezm|Chorasmie]], tedy do [[Střední Asie]]. [70] => [71] => Nejistou otázkou je také Zarathuštrova historicita. Někteří badatelé, jako [[James Darmesteter]] v roce 1893 a Marijan Molé (1963), považovali jeho obraz v zarathuštrických pramenech za čistě mytický, nesouvisející s případně existujícím historickým Zarathuštrou. Jiní jako [[Jean Kellens]] a [[Eric Pirart]] (1988) a po nich [[Prods Oktor Skjærvø|Prods Oktor Skjærvø]] (1997) pak zpochybnili vůbec samu jeho existenci. William W. Malandra tyto hypotézy odmítl a poukázal například na výrazně individuální povahu gáthů, což stojí proti Kellensově hypotéze o tom, že byly produktem kolektivu kněží, nikoliv jednoho člověka – Zarathuštry. [72] => [73] => == Život == [74] => [[Soubor:Zoroaster 1.jpg|náhled|vlevo|upright=0.7|Život Zarathuštry v obrazech]] [75] => V gáthách lze nalézt jen sporé informace o životě Zarathuštry. Byl [[móbad|zaotarem]], knězem, a členem rodiny Spitamovců. Jména jeho rodičů byla, podle pozdějších částí Avesty, Pourušáspa a Dughdhová. Třikrát byl ženatý a zplodil několik dcer, z nichž pouze nejmladší Pouručistá je známa jménem a její matka pravděpodobně náležela do rodiny Haéčataspů. Až v pozdějších textech jsou uváděni tři jeho synové, od první manželky chlapec jménem Isatvastra, od druhé chlapci dva, jménem Urvataṯnara a Hvarcitra. Zarathušrovým bratrancem byl Maidhjómáonha. Zarathuštra udržoval blízké styky s rodem Hvógvů, z nichž Džámásp se stal manželem jeho dcery Pouručisty, a z této rodiny pocházela i jeho třetí manželka. [76] => [77] => Během svého působení získal mnoho nepřátel: Zmiňováni jsou především [[karpan]]ové a [[kavi]]ové, čímž jsou snad myšleny skupiny kněží, ale nakonec získal přízeň káviho [[Vištáspa|Vištáspy]], který konvertoval k jeho učení. [78] => [79] => V pozdějších částech Avesty a ve středoperských zdrojích získal Zarathuštra řadu mytických rysů, především rozsáhlou genealogii sahající až prvnímu člověku [[Gajómart]]ovi z příběhu o zázračném početí a zrození. [80] => [81] => == Učení == [82] => Gáthy mají převážně etický charakter. Ústředním prvkem jejich myšlení je možnost rozhodování se mezi dvěma koncepty, z nichž první je [[Aša (mytologie)|Aša]], „Pravdivost“, a druhý [[Drudž]], „Klamství“. Ty vychází ze dvou počátečních duchů, blíženců. Jeden z nich, zvaný [[Angra Mainju]], „Špatné smýšlení“, nebo [[Aka Manah|Aka Mainju]], „Zlé smýšlení“, si zvolil špatně, stvořil „ne-žití“ a na jeho stranu přešli [[daéva|daévové]]. Druhý z nich, Spenta Mainju, „Blahodárné smyšlení“, si zvolil dobře, stvořil žití, a je zjevně nějakým způsobem totožný s [[Ahura Mazda|Ahura Mazdou]]. Na konci věků budou pak stoupenci Klamství potrestáni a Pravdivosti odměněni. Zarathuštrovo dílo tak představuje nejstarší dochovaný text s ideou [[peklo|pekla]] pro hříšníky a [[ráj]]e pro spravedlivé. K takovému procesu však nedojde pouze na úrovni jednotlivců, nýbrž implicitně se dá z textů vyčíst, že celý svět dosáhne rajského stavu. Objevuje se zde také myšlenka [[saošjant]]a – spasitele. [83] => [84] => Kromě Ahura Mazdy vystupují v gáthách také další božské bytosti: [85] => * [[Aša (mytologie)|Aša]], „Pravdivost“, [86] => * [[Vohu Manah]], „Dobré Smýšlení“, [87] => * [[Chšathra Vairja|Chšathra]], „Moc“, [88] => * [[Ármaiti]], „Oddanost“, [89] => * [[Haurvatát]], „Celistvost“ a [90] => * [[Ameretát]], „Nesmrtelnost“. [91] => [92] => Ty jsou v pozdějších textech známy jako Ameša Spentové, „Nesmrtelní blahodární“. [93] => [94] => V Zarathuštrově myšlení Ahura Mazda zůstává antropomorfní a často je volně přecházeno u jeho oslovení do plurálového oslovení všech božstev. Fakt, že Ármati je označována za jeho dceru, napovídá tomu, že ona a další postavy jsou dědici starších božstev. Teologie gáthů se tak nedá označit přímo za [[Monoteismus|monoteistickou]]. [95] => [96] => == V literatuře == [97] => [[Soubor:Raffael_071.jpg|vlevo|náhled|upright=0.8|Zarathuštra na [[Raffaello Sanzio|Rafaelově]] nástěnné fresce ve [[Vatikán]]u]] [98] => * Zarathuštra je mimo jiné hrdinou knihy [[Friedrich Nietzsche|Friedricha Nietzscheho]] ''[[Tak pravil Zarathustra]]'' (''Also sprach Zarathustra''). [99] => * Stejný název má také slavný [[Also Sprach Zarathustra|Opus 30]] [[Richard Strauss|Richarda Strausse]], známý z filmu [[2001: Vesmírná odysea (film)]] či jako znělka [[Česká soda|České sody]]. [100] => [101] => == Odkazy == [102] => === Poznámky === [103] => [104] => [105] => === Reference === [106] => [107] => [108] => === Bibliografie === [109] => * Klíma, Otakar, ''Zarathuštra'', Praha 1964. [110] => [111] => === Externí odkazy === [112] => * {{Commonscat}} [113] => * {{Wikicitáty|osoba=Zarathuštra}} [114] => [115] => {{zoroastrismus}} [116] => {{Autoritní data}} [117] => {{Portály|Írán|Lidé|Náboženství}} [118] => [[Kategorie:Muži]] [119] => [[Kategorie:Starověká Persie]] [120] => [[Kategorie:Zoroastrismus]] [121] => [[Kategorie:Starověcí lidé]] [] => )
good wiki

Zarathuštra

Zarathuštra, též Zoroaster, persky Zardušt, byl starověký íránský náboženský vůdce, zakladatel zarathuštrismu, autor gáthů, nejstarší části Avesty. Často je chápán jako prorok, nelze ho však chápat jako přesnou analogii proroků biblických.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Trójská válka','Vištáspa','móbad','Aša (mytologie)','Díogenés Laertios','Sogdiana','Friedrich Nietzsche','Starořečtina','Střední Asie','Parthština','Jean Kellens','Monoteismus'

Móbad

Monoteismus

Parthština

Sogdiana

Starořečtina

Vištáspa