Array ( [0] => 14721805 [id] => 14721805 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zavlažování [uri] => Zavlažování [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Zavlažování je proces dodávání vody do zemědělských oblastí nebo zahradních ploch za účelem zabezpečení optimálních podmínek pro růst rostlin. Existuje několik způsobů zavlažování, jako například povrchové zavlažování, kapkové zavlažování nebo podzemní zavlažování. Každá metoda má své výhody a nevýhody, a záleží na specifických podmínkách dané oblasti, kterou chceme zavlažovat. Povrchové zavlažování se provádí přímo na povrchu země, často pomocí závlahových tryskovek nebo závlahových sad. Kapkové zavlažování je efektivnější metoda, která využívá hadičky s otvory nebo kapkovacího systému, který pomáhá přesně dávkovat vodu přímo k rostlinám. Podzemní zavlažování je nejmodernější metoda, která se provádí pomocí systému podzemních trubek, které rovnoměrně dodávají vodu do kořenové zóny rostlin. Zavlažování je důležité pro zemědělství zejména v oblastech s nedostatečnými srážkami nebo suchem. Dodávání vody má pozitivní vliv na růst a výnosnost plodin, a také pomáhá vyhnout se škodlivým účinkům sucha. Nicméně, nadměrné zavlažování může také mít negativní dopad na půdu a životní prostředí, a proto je důležité správně plánovat a monitorovat zavlažování. Zavlažování je tématem zájmu nejen pro zemědělce, ale také pro vědce a odborníky v oblasti vodního hospodářství. Výzkum a inovace v této oblasti pomáhají zlepšovat metody a technologie zavlažování, a také efektivněji využívat dostupné zdroje vody. Celkově lze říci, že zavlažování je klíčový prvek pro udržitelné zemědělství a zahradničení a má významný vliv na celospolečenské a ekonomické souvislosti. [oai] => Zavlažování je proces dodávání vody do zemědělských oblastí nebo zahradních ploch za účelem zabezpečení optimálních podmínek pro růst rostlin. Existuje několik způsobů zavlažování, jako například povrchové zavlažování, kapkové zavlažování nebo podzemní zavlažování. Každá metoda má své výhody a nevýhody, a záleží na specifických podmínkách dané oblasti, kterou chceme zavlažovat. Povrchové zavlažování se provádí přímo na povrchu země, často pomocí závlahových tryskovek nebo závlahových sad. Kapkové zavlažování je efektivnější metoda, která využívá hadičky s otvory nebo kapkovacího systému, který pomáhá přesně dávkovat vodu přímo k rostlinám. Podzemní zavlažování je nejmodernější metoda, která se provádí pomocí systému podzemních trubek, které rovnoměrně dodávají vodu do kořenové zóny rostlin. Zavlažování je důležité pro zemědělství zejména v oblastech s nedostatečnými srážkami nebo suchem. Dodávání vody má pozitivní vliv na růst a výnosnost plodin, a také pomáhá vyhnout se škodlivým účinkům sucha. Nicméně, nadměrné zavlažování může také mít negativní dopad na půdu a životní prostředí, a proto je důležité správně plánovat a monitorovat zavlažování. Zavlažování je tématem zájmu nejen pro zemědělce, ale také pro vědce a odborníky v oblasti vodního hospodářství. Výzkum a inovace v této oblasti pomáhají zlepšovat metody a technologie zavlažování, a také efektivněji využívat dostupné zdroje vody. Celkově lze říci, že zavlažování je klíčový prvek pro udržitelné zemědělství a zahradničení a má významný vliv na celospolečenské a ekonomické souvislosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:PivotIrrigationOnCotton.jpg|náhled|Zavlažování bavlníkové plantáže]] [1] => '''Zavlažování''' je zemědělská činnost, která spočívá v dodávání dodatečné vody rostlinám za účelem podpory jejich růstu a vývoje. Tato metoda se používá zejména v oblastech, kde množství přirozených dešťových srážek není dostatečné pro optimální podmínky pěstování plodin. [2] => [3] => Jde o nahrazení nebo doplnění [[déšť|dešťových srážek]] [[voda|vodou]] z jiného zdroje za účelem pěstování plodin nebo rostlin. Naproti tomu zemědělství, které spočívá jen v přímých srážkách, je někdy označováno jako [[suché zemědělství]]. [4] => [5] => Zavlažování může být provedeno různými způsoby, včetně používání zavlažovacích systémů, zavlažovacích kanálů nebo jednodušších postupů, jako je manuální zalévání.  Cílem zavlažování je udržet nebo zvýšit dostupnost vody pro rostliny v průběhu vegetačního období, což vede k lepšímu výnosu a kvalitě plodin. Zavlažování může být klíčové v suchých oblastech nebo během období s nízkými srážkami, kdy by bez dodatečného zavlažování docházelo k omezení růstu plodin a snížení úrody. [6] => [7] => Vodní zdroj pro zavlažování může být blízké nebo daleké [[jezero]], [[řeka]], [[pramen]], [[zvodeň]], [[studna]] nebo [[sníh|sněhová pokrývka]]. V závislosti na vzdálenosti zdroje a četnosti dešťových srážek může být voda vedena přímo na pole nebo uložena pro pozdější použití v [[přehradní nádrž|nádržích]] nebo [[cisterna|cisternách]]. Případně „sklízení“ místního deště, který dopadá na střechy budov nebo na blízké neobhospodařované kopce, a jeho použití k doplnění deště, který dopadá přímo na obhospodařovaná pole, také zahrnuje zavlažování. [8] => [9] => Různé typy zavlažovacích technik se liší v tom, jak je voda získaná ze zdroje distribuována na polích. Obecně je cílem zásobit pole rovnoměrně vodou tak, aby každá rostlina měla množství vody, které potřebuje, aniž by měla příliš mnoho nebo málo. [10] => [13] => [14] => [15] => == Vývoj zavlažovacích systémů == [16] => [17] => Samotné zavlažování jde ruku v ruce s rozvojem [[zemědělství]] a pěstování kulturních plodin. Nejstarší zavlažovací systémy nalezneme v [[Peru]] a [[Bolívie|Bolívii]], zemích [[Úrodný půlměsíc|úrodného půlměsíce]], [[Nepál]]u, [[Indonésie|Indonésii]] či [[Afghánistán]]u.{{Doplňte zdroj}} Pojí se vždy s [[Vysoká kultura|vysokými kulturami]] daného území spojenými se stejným druhem obživy – zemědělstvím.{{Doplňte zdroj}} Teprve později se rozvíjí závlahové hospodářství plošně i v [[Subtropy|subtropických]] a [[Aridní podnebí|aridních oblastech]], jako je [[Středomoří|Středozemí]], [[Afrika]], aridní oblasti [[Amerika|Ameriky]].{{Doplňte zdroj}} Postupně se zavlažování šíří. Velkého rozvoje dosahují závlahy až v posledních sto letech.{{Doplňte zdroj}} V zemích [[Plánované hospodářství|plánovaného hospodářství]] se závlahy zavádí v rámci [[intenzifikace zemědělství]],{{Doplňte zdroj}} v rozvojových zemích jako opatření proti [[Chudoba|chudobě]] a [[hlad]]u.{{Doplňte zdroj}}{{Doplňte zdroj}} Po pádu totalitních režimů však nastává útlum spojený s vysokými ekonomickými náklady, rozvíjí se precizní zavlažovací strategie zvyšující výnosy pěstovaných plodin. Stále více se nejenom odborná veřejnost věnuje problematice dostupnosti, [[Pitná voda|pitné]] a [[užitková voda|užitkové]] vody. 22. březen je vyhlášen [[Světový den vody|Světovým dnem vody]],{{Doplňte zdroj}} v roce 2008 se ve Španělské [[Zaragoza|Zaragoze]] koná [[EXPO 2008|EXPO]], jehož hlavním tématem je právě voda („Voda a trvale udržitelný rozvoj“),{{Doplňte zdroj}} konají se různé přednášky, konference a studie zaměřené na vodu a závlahy. Tento citelný význam vody je cítit nejenom v rozvinutých, ale i v rozvojových zemích v rámci bojů neziskových organizací dostát závazky a snížit procento chudoby a hladu do roků 2015{{Doplňte zdroj}}, 2025{{Doplňte zdroj}} a 2050{{Doplňte zdroj}}. [18] => [19] => V současnosti se citelně zavlažuje pouze v aridních oblastech a rozvojových zemích v rámci boje o přežití. Jsou používány jak tradiční závlahové systémy, tak systémy moderní implementované nejčastěji z pozice mezinárodní pomoci.{{Doplňte zdroj}} Je sledována role žen v zavlažování.{{Doplňte zdroj}} Naproti tomu v rozvinutých zemích jako je např. Česko dochází k útlumu zavlažování, zejména v důsledku značné ekonomické náročnosti, kdy [[náklad]]y na provoz a zřízení značně převyšují [[zisk]]y.{{Doplňte zdroj}} Zavlažuje se pouze zeleninaBeran, Jan. 2005. Základy vodního hospodářství. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální. Praha. {{ISBN|80-213-0694-7}} a plodiny skleníků, občasně též ovocné plodiny,Slavík, Ladislav. 2002. Závlahy pro pěstitele speciálních plodin a zahrádkáře. Ústav zemědělských a potravinářských informací. Praha. {{ISBN|80-7105-124-1}} [[chmel]]Gregor, Radek. 2005. Zkušenosti a výsledky ze zavlažování chmelnic. In: Výživa a závlaha chmele. Sborník přednášek ze semináře konaného dne 15.2.2005. Chmelařský institut s.r.o. Žatec. {{ISBN|80-86836-05-3}} a další. Potřebu zavlažovat mají však i podle podrobných studií projektu „Závlahy v procesu stabilizace intenzivního zemědělství“ i jiné plodiny.Slavík, Ladislav. et al. 2001 Závěrečná zpráva projektu “Závlahy v procesu stabilizace intenzivního zemědělství”. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha. Praha. [20] => [21] => Podle údajů [[Organizace pro výživu a zemědělství]] (FAO) je v současnosti pod závlahou 3,2 mil. km2Droogers, Peter. 2002. Global Irrigated Area Mapping. Overview and Recommendations. International Water Management Institute. Colombo. {{ISBN|92-9090-469-0}} z celkových asi 16 mil. km2 uváděných jako [[orná půda]].Kohout, Václav. et al. 2002. Zemědělské soustavy. Česká zemědělská univerzita v Praze. Nejvíce půdy pod závlahou na kilometry čtvereční je pak v [[Indie|Indii]], [[Pákistán]]u a na [[Srí Lanka|Srí Lance]]. V Česku je pak necelých 3,59 % orné půdy pokryto zavlažovacími zařízeními, ne však všechna jsou využívána. [22] => [23] => == Potřeba závlah == [24] => [25] => Jak již bylo zmíněno výše, potřeba závlah vyplývá z vláhové potřeby, která se udává dle [[Ideální srážky|ideálních srážek]], [[Transpirační součinitel|transpiračního součinitele]], [[Součinitel úhrnné potřeby vody|součinitele úhrnné potřeby vody]] nebo [[Meteorologie|meteorologických]] činitelů. Na základě podrobných studií pak lze říci, že všechny rostliny mají potřebu závlah, respektive vláhové potřeby pokud se nevyskytují ve [[Vláhově deficitní oblast|vláhově deficitních oblastech]]. Protože však není možno uspokojit všechny rostliny jednotlivým přístupem, vymezují se tzv. [[závlahové oblasti]].{{Doplňte zdroj}} Tedy správné zavlažování rostlin by mělo vést, k jejich zvýšené produkci a k větším ziskům. Ne vždy je tomu tak. Ze studií amerických vědců například vyplývá, že při správném zavlažování [[Vinice|vinic]] sice roste objem a váha hroznů, avšak snižuje se jejich cukernatost.Cuykendall, Charles H. et al. 1999. Economics of Drip Irrigation for Juice Grape Vineyards in New York State. Deparmtnet of Agricultural, Recource, and Managerial Economics, College of Agriculture and Life Sciences, Cornell University. Ithaca. [26] => [27] => Při plánování efektivnosti závlah je tedy sice nutno na prvním místě počítat s ekonomičností celého projektu, ale také dbát na to, aby nedošlo k narušení [[Životní prostředí|životního prostředí]]. Nevhodnou závlahou totiž může docházet k [[Vodní eroze|vodní povrchové erozi]] a smyvu [[ornice]] či [[zasolování půdy]] a vzniku nepropustného škraloupu vyplavováním solí. Jiným neblaze proslulým příkladem je ekologická katastrofa způsobená odebíráním vody z řek [[Amudarja]] a [[Syrdarja]], kde zavlažovací kanály vedené z těchto řek odebírají velké množství vody a podílejí se na úbytku vody a devastaci [[Aralské jezero|Aralského jezera]]. [28] => [29] => Při zavlažování je třeba mít na zřeteli i kvalitu vody. Vystupují zde tak činitelé přírodní, technologičtí a ekonomičtí. [30] => [31] => == Typy závlah == [32] => [33] => Závlahy se dají rozdělovat podle několika hledisek. Základním typem rozdělení je hledisko [[Technologie|technologické]]. Podle něj dělíme závlahy na závlahu podmokem, přeronem, výtopou, postřikem či závlaha lokalizovaná (viz níže). V řadě zemí se též udrželi závlahové systémy staré několik tisíc let, které se používají do současnosti. Jedná se většinou o závlahu přeronem nebo výtopu, stejně je tomu i u alternativního přístupu [[Key Line Agriculture]]. V současné době se nejvíce na území Česka uplatňuje závlaha postřikem (asi 99 %), nepatrnou část tvoří mikrozávlahy (tedy [[kapková závlaha]] a [[mikropostřik]], 0,5 %) a ostatní 0,5 %. [34] => [35] => Další způsob dělení pak spočívá v rozdělení [[sociologie|sociologickém]], respektive způsobu používání. Jedná se o „kdykoliv“, „dle času“ a „sdílení zdroje“. Leckdy se objevuje i kombinace „dle času“/“sdílení zdroje“.{{Doplňte zdroj}} Závisí to hlavně na objemu dostupné [[Zavlažovací voda|zavlažovací vody]] a jejím rozložení v průběhu roku a v průběhu doby, kdy je této vody potřeba. Tyto sociologické přístupy se uplatňují všude tam, kde je vody málo a kde o zavlažovací vodu usiluje více subjektů resp. zemědělců. [36] => [37] => === Dělení závlah z hlediska sociologie === [38] => [39] => Přístup „kdykoliv“ znamená, že v centrálním zavlažovacím zdroji je neustále dostatek vody. Ve skupině zemědělců obdělávajících své [[Parcela|parcely]] si pak každý z nich může kdykoliv pustit závlahu na svoje políčko. Přístup „dle času“ je naopak limitován určitým nedostatkem vody ve společném [[rezervoár]]u (umělé koryto, řeka). Mezi sedláky existuje dohoda, která se předává z otce na syna, stejně tak jak si dědí obdělávané parcely. Každý může zavlažovat svoje parcely po určité době (například 2 dny, jeden týden, 14 dní) a nebo po určitou dobu a pak zavlažuje ze stejného zdroje někdo jiný. Nevýhodou tohoto systému je, že když dojde na extrémní [[Sucho|sucha]], mohou se někteří hospodáři ocitnout v nouzi ztráty výnosů a tím i obživy. Výhodou naopak je, že nedojde k přečerpání omezeného zdroje a vždy má někdo úrodu, takže je schopen pomoci ostatním. Posledním principem je pak „sdílení zdroje“. Tento princip spočívá v rozdělení zdroje zavlažovací vody mezi jednotlivé farmáře. Jedná se například o rozdělení potoka či zavlažovacího kanálu. Sedlák tak může čerpat vodu kdy chce jako u přístupu „kdykoliv“, limitován je však menším množstvím vody. Čím větší množství sedláků se k tomuto systému připojí, tím menší množství vody přitéká. [40] => [41] => Často se pak kombinují poslední dva přístupy, tedy „dle času“ a „sdílení zdroje“. Předchází se tak přečerpání zdroje zavlažovací vody. [42] => [43] => Tyto sociologické přístupy jsou časté v rozvojových zemích a také všude tam, kde se hodně zavlažuje – např. [[plantáž]]e.{{Doplňte zdroj}} V ostatních případech má většinou ten, kdo zavlažuje vlastní [[zdroj vody]], nebo se uplatňuje systém „kdykoliv“ (hlavně u odběrů vod z povrchových zdrojů). [44] => [45] => === Technologické rozdělení závlah === [46] => [47] => [48] => ==== Závlahy podmokem ==== [49] => {{podrobně|Závlaha podmokem}} [50] => Závlaha podmokem znamená, že je voda přiváděna na [[Půda|půdu]] nebo do půdy kanály či podzemním potrubím a dochází k jejímu [[Vsak|zasakování]]. Při tomto způsobu zavlažování v podstatě neregistrujeme tekoucí či stojící vodu po delší dobu na parcele, protože dochází k jejímu zasakování. Tento způsob závlahy se již v Česku prakticky nevyužívá{{Doplňte zdroj}} (výjimku tvoří podmokové pokusy zavlažovat [[chmelnice]]){{Doplňte zdroj}}. Masově je však využívána v rozvojových zemích.{{Doplňte zdroj}} Výhodou tohoto způsobu zavlažování je, že je technologicky víceméně nenáročná, i když v případě potrubí umístěného v zemi, může docházet k ucpávání a okusování [[hlodavci]].{{Doplňte zdroj}} Nevýhodou jsou velké ztráty vody [[výpar]]em, únikem na plochy, kde závlah není potřeba, zanášení potrubí a nutnost čištění dopravních sítí. Takovýto způsob se prodražuje zvláště na velkých parcelách, aplikovat se může tam, kde je levná lidská síla. Při použití [[Slaná voda|slané vody]] může též docházet k zasolování půd a omezení výživy rostlin. [51] => [52] => ==== Závlahy přeronem ==== [53] => {{podrobně|Závlaha přeronem}} [54] => Principem tohoto druhu závlahy je protékající voda, která se rovnou vsakuje. Tato závlaha patří opět po boku závlah podmokem do skupiny závlah nevhodných pro velká území, kde je drahá pracovní síla, hodí se naopak tam, kde je levná pracovní síla a víceméně dostatek vody. Opět i u tohoto typu závlahy může docházet k velkým ztrátám, nebo k zasolování. [55] => [56] => ==== Závlahy výtopou ==== [57] => [[Soubor:Riego por surcos.JPG|náhled|Závlaha výtopou]] [58] => {{podrobně|Závlaha výtopou}} [59] => Tento typ závlahy je charakterizován stojící vodou na pozemku po delší dobu. Vodní sloupec dosahuje až 30 cm. Na rozdíl od přeronu může vyžadovat mnohem větší množství vody. Stejně jako v předchozích dvou případech se už používá, jen v rozvojových zemích a mezi [[zahradník|zahrádkáři]].{{Doplňte zdroj}} Při špatném zaplavování slaných nebo těžkých půd může dojít i ke vzniku neproniknutelné solné [[Krusta|krusty]].{{Doplňte zdroj}} [60] => [61] => Soubor:Gongdi-rice.jpg|Závlaha výtopou je tradiční pro rýži [62] => [63] => [64] => ==== Závlahy postřikem ==== [65] => [[Soubor:Arroseurjardin.JPG|náhled|vlevo|Postřik]] [66] => {{podrobně|Závlaha postřikem}} [67] => Tento způsob závlah spočívá v tom, že voda je na pozemek dopravována z vodních toků nebo nádrže potrubím a následně [[rozstřikovač]]i rozstřikována na pozemek. To vyžaduje značnou energii a značný [[tlak]] v systému. Navíc je třeba zajistit dostatečnou velikost kapek. Proto musí být sledována i [[jakost vody]] jako takové – voda musí být čistá. Důležitý je i úhel dopadu [[Kapka|kapek]] na parcelu. Tento způsob je v rozvinutých zemích v dnešní době zcela rozšířen v Česku zaujímá přes 99 % všech závlah.{{Doplňte zdroj}} Vzniká z představy přirozeného [[Déšť|deště]].{{Doplňte zdroj}} V posledních dekádách se však projevuje jako neefektivní.{{Doplňte zdroj}} Špatně seřízený postřik může narušovat rostlinná tílka a rozrušovat půdu. Proto se začal používat tzv. [[mikropostřik]], kdy jsou kapičky daleko menší a voda se rozstřikuje na daleko menší plochy, například pouze k určitým rostlinám.{{Doplňte zdroj}} [68] => [69] => ==== Závlahy lokalizované ==== [70] => [[Soubor:Dripperwithdrop.png|náhled|Postřikovač pro kapkovou závlahu]] [71] => [[Soubor:VineyardDrip.JPG|náhled|Kapková závlaha vinic, Rio Arriba County, Nové Mexiko, USA]] [72] => {{různé významy|druhý=[[kapková závlaha|kapkové závlaze]], [[mikropostřik]]u a [[bodová závlaha|bodové závlaze]] podrobněji|stránka=Závlahy lokalizované}} [73] => Jedná se o závlahy, které jsou určeny pro konkrétní lokalitu respektive místo. Patří sem již výše zmíněná závlaha kapková, mikropostřik a dále závlaha bodová. Princip bodové závlahy spočívá v šíření vody ze zdroje, který je ke každé rostlině (nejčastěji stromu) šířen potrubím a ukončen výtokovým otvorem překrytým krytkou. Závlahy lokalizované jsou nejmladším přístupem v závlahovém hospodářství a zatím se uplatňují jen v malé míře, především na zahradách a parcích. Kapková závlaha pak znamená dodávaní vody v malých kapičkách z [[Kapiláry|kapilár]]. [74] => [75] => == Závlahová voda == [76] => [77] => === Kvalita závlahové vody u rostlin === [78] => Závlahová voda musí být čistá bez chemických příměsí, biologicky nezávadná a okysličená. Odpovídající [[tvrdost vody]] je max. 250–300 mg soli na 1 litr vody. Závlahová voda by měla být přiměřené teploty. Vhodnou teplotu má voda buď říční, dešťová, studniční bývá poměrně chladná. [79] => [80] => Amatéry bývá doporučována k hnojivé zálivce voda s hnijícími zbytky rostlin (např. hnijící kopřivy) nebo se zbytky po přípravě pokrmů.{{Citace elektronické monografie [81] => | titul = Zahradní průvodce hnojením: jak a čím? [82] => | datum_přístupu = 2015-02-22 [83] => | url = http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/zahradni-pruvodce-hnojenim-jak-a-cim/ [84] => }} Je třeba si uvědomit, že závlaha vodou s obsahem hnilobných bakterií může způsobit vážné škody. Také rostlinné zbytky po přípravě pokrmů zpravidla obsahují zárodky chorob. Velmi často takto mohou být přenášeny choroby napadající hlízy brambor ([[kořenomorka bramborová]], [[plíseň bramborová]], [[Ralstonia solanacearum]]), ale i škálu dalších pěstovaných rostlinných druhů. Přenos vážných chorob závlahovou vodou je prokázán. [85] => [86] => Nebezpečná hygienická rizika ale i nebezpečí zasolení půdy a jejího znečištění, přináší použití některých odpadních vod z městských kanalizací. Přesto je tento způsob zcela vážně hodnocen jako pozitivní a používán.{{Citace elektronické monografie [87] => | titul = Odpadní voda k zavlažování [88] => | datum_přístupu = 2015-02-22 [89] => | url = http://www.asz.cz/redakce/tisk.php?lanG=cs&xsekce=6068&clanek=63778 [90] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160306014345/http://www.asz.cz/redakce/tisk.php?lanG=cs&xsekce=6068&clanek=63778& [91] => | datum archivace = 2016-03-06 [92] => | nedostupné = ano [93] => }}{{Citace elektronické monografie [94] => | titul = Technologie závlahy zemědělských plodin předčištěnými odpadními vodami [95] => | datum_přístupu = 2015-02-22 [96] => | url = http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=3866 [97] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150222152438/http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=3866 [98] => | datum archivace = 2015-02-22 [99] => | nedostupné = ano [100] => }}{{Citace elektronické monografie [101] => | titul = Využití vyčištěné odpadní vody pro zálivku se zaměřením na evapotranspiraci vody a využití aktivní biomasy. [102] => | datum_přístupu = 2015-02-22 [103] => | url = http://www.bvsaqua.cz/?i=583/vyuziti-vycistene-odpadni-vody-pro-zalivku [104] => }} Vhodnější mohou někdy být předčištěné průmyslové odpadní vody, které jsou zkoušeny jako alternativní zdroje závlahy. [105] => [106] => === Tvrdost závlahové vody u rostlin === [107] => [[Tvrdost vody]] vyvolává [[vápník]] (Ca), [[hořčík]] (Mg). Tvrdá voda při zálivce zhoršuje půdní vlastnosti, činí některé živiny hůře dostupnými a může vést k nadbytku vápníku v rostlině. [108] => [109] => ==== Síranová voda ==== [110] => [[Síranová voda]] je trvale nasycená obsahem [[síran vápenatý|síranu vápenatého]] (CaSo4), [[síran hořečnatý|síranu hořečnatého]] (MgSo4). [111] => [112] => ==== Uhličitanová voda ==== [113] => [[Uhličitanová voda]] je přechodně nasycena obsahem [[Hydrogenuhličitan vápenatý|hydrogenuhličitanu vápenatého]] – Ca(HCO3); [[Hydrogenuhličitan hořečnatý|2hydrogenuhličitan hořečnatý]] – Mg(HCO3)2. [114] => [115] => ==== Hranice celkové tvrdosti ==== [116] => Hranice celkové tvrdosti je 250–300 mg soli na 1 litr vody. 1DH°=10mg [[Oxid vápenatý|oxidu vápenatého]] (CaO) na 1 litr vody. Většině rostlin vyhovuje 8–15 DH°. Uhličitanová tvrdost se dá odstranit převařením, odstátím, kyselinou šťavelovou. [117] => [118] => == Odkazy == [119] => [120] => === Reference === [121] => [122] => [123] => === Literatura === [124] => * Essington, Michael E. 2004. Soil and Water Chemistry, An Integrative Approach. CRC Press. {{ISBN|0-8493-1258-2}} [125] => * Hussain, Intizar & Biltonen, Eric. 2001. Irrigation against Rural Poverty, An Overview of Issues and Pro-Poor Intervention Strategies in Irrigated Agriculture in Asia. International Water Management Institute. Colombo. {{ISBN|92-9090-450-X}} [126] => * Plusquellec, Hervé. 2002. Improving the Operation of Canal Irrigating Systems. The Economic Development Institute of the World Bank & Food and Agriculture Organisation of the United Nations. [127] => * van Koppen, Barbara. et al. 2001. Women Irrigators and Leaders in the West Gandak Scheme, Nepal. International Water Management Institute. {{ISBN|92-9090-436-4}} [128] => [129] => === Související články === [130] => * [[Studna]] [131] => * [[Kapková závlaha]] [132] => * [[Meliorace]] [133] => * [[Přivaděč]] [134] => * [[Zavlažovací kanál]] [135] => * [[Zavlažovací vějíř]] [136] => [137] => === Externí odkazy === [138] => * {{commonscat}} [139] => [140] => {{Zahrada}} [141] => {{Sadovnické obory}} [142] => {{Autoritní data}} [143] => {{Portály|Zahrada a zahradnictví|Zemědělství}} [144] => [145] => [[Kategorie:Zavlažování| ]] [146] => [[Kategorie:Zemědělství]] [147] => [[Kategorie:Voda]] [148] => [[Kategorie:Zahradnictví]] [149] => [[Kategorie:Vodní díla]] [] => )
good wiki

Zavlažování

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mikropostřik','Životní prostředí','Úrodný půlměsíc','závlahové oblasti','studna','Hydrogenuhličitan vápenatý','Aralské jezero','Peru','Plánované hospodářství','Ralstonia solanacearum','Krusta','Afrika'

Afrika

Peru

Peru je stát ležící v západní části Jižní Ameriky.

Studna