Array ( [0] => 15096600 [id] => 15096600 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zbožštění [uri] => Zbožštění [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Michelangelo's "God", from "the Creation of Adam".jpg|náhled|Zbožštění je podle mnohých náboženství dar od bohů (nebo Boha)]] [1] => '''Zbožštění''' (z řeckého ''theosis'') je proces, kterým se podle některých [[Filozofie|filozofií]] a [[náboženství]] '''člověk stává bohem'''. Někdy se tomuto procesu také říká [[exaltace]] nebo [[Oslavení (mormonismus)|oslavení]]. [2] => [3] => Ideu zbožštění jako transformačního procesu (řecky ''apotheosis''; latinsky ''deificatio'') nacházíme v tradičních [[Šamanisté|šamanistických]] kultech, starověkých [[Polyteismus|polyteistických]] státech i klasických [[Monoteismus|monoteistických]] systémech, stejně jako ve [[Starověká filozofie|starověkých]] i moderních filozofických školách. [4] => [5] => == Terminologie == [6] => [[Soubor:Guildford-Hand of God.JPG|vlevo|náhled|upright=1|Natažená ruka z nebe je častým uměleckým zpodobněním nabídky exaltace]] [7] => V řečtině se pro zbožštění člověka užívá řada výrazů, mezi nimi tyto dva: ''theopoiésis'' a ''theósis''. Slovo ''theopoiésis'' je odvozeno od slovesa ''theopoieó'' (činím bohem), kterým raní křesťanští autoři označovali prohlášení za boha a splynutí s bohem v pohanském i křesťanském prostředí.Russell, ''The doctrine of deification in the Greek patristic tradition'', str''.'' 338n. Čeština má s pojmem „zbožštění“ problémy. ''Slovník spisovného jazyka českého'', který vycházel v letech 1958–1971, uvádí u slovesa „zbožštiti“ tyto významy''Slovník spisovného jazyka českého'' 38. Praha : Academia, 1969, str. 687.: [8] => [9] => a) učinit předmětem úcty prokazované bohu; zbožnit. Uvádí příklady: zbožštění člověka, zbožštěné zvíře. [10] => [11] => b) knižně: povýšit na boha. [12] => [13] => K znovunalezení zasutých významů náboženských slov došlo v české vědě po [14] => roce 1989. Aby se vyhnulo terminologickému zmatku v religionistice a [15] => teologii, ujal se například počeštěný výraz anglického ''deification'' – deifikace, původně z latinského ''deificatio'', což je zřejmě ekvivalent řeckého ''theopoiésis''. [16] => [17] => == Historie == [18] => Náboženská idea zbožštění člověka se poprvé neobjevuje v křesťanství, ale své první výskyty má už u starořeckých básníků, v orfismu, mystériích, u Platóna, u stoiků a gnostiků. V pohanském prostředí se po vzniku křesťanství rozvijí hlavně ve středoplatónismu a v novoplatónismu, jak jsme to mohli vidět na příkladu hermetického pojednání ''Asclepius.'' Křesťanské pojetí zbožštění se od pohanského diametrálně liší a církevní Otcové v raném období s pohanským (zvláště s gnostickým) pojetím zbožštění člověka polemizovali.''Dictionnaire de spiritualité ascétique et mystique'', sl. 1370-1375. Odkazuje Pavel Milko, pozn. 12. [19] => [20] => == Křesťanství == [21] => [[Soubor:Jesus Christ of Gian Lorenzo Bernini in San Sebastiano fuori le mura (Rome).jpg|náhled|upright=1|Podle nauky o theosi Ježíš Kristus svým vtělením otevřel lidem proces zbožštění]] [22] => Ideje charakteristické pro myšlenku zbožštění nalézáme již v ''Starém zákoně'' (Genesis 1:27; Žalm 82:6-7). V ''Novém zákoně'' se spojují s osobou vtěleného Boha a vyskytují se zvláště v janovských (Jan 10:34; 1.list Janův 5:4–5, Janovo zjevení 2:7–11) a Pavlových spisech (List Římanům, 8.kapitola; 1.list Korintským 15:42–49; 2.list Korintským 3:17–18; Filipským 2:6; Galatským 4:4–9; List Židům 3:14, 6:4,12:10), ale též v Druhém listu apoštola Petra (2 Pt 1:4). [23] => [24] => === Církevní otcové === [25] => [[Církevní otcové|Církevní Otcové]] vycházeli při učení o zbožštění člověka [26] => z následujících událostí: (i) stvoření člověka podle obrazu a [27] => podobenství Božího; (ii) vtělení Božího Logu v člověku; (iii) možnost [28] => účasti člověka na Bohu ve Svatém Duchu.Georgios I. Mantzaridis, ''Palamika''. Thessaloniki 1998, str. 155. Odkazuje Pavel Milko, pozn. 16. Idea zbožštění člověka je pak u těchto Otců oscilací mezi myšlenkou [29] => naprosté nedosažitelnosti a nepoznatelnosti Boží podstaty a myšlenkou o [30] => jisté spřízněnosti člověka s Bohem prostřednictvím naší i jeho duchovní [31] => přirozenosti.''Thréskeutiké kai Ethiké Egkyklopaideia'', Athénai, 1962-1968, heslo theósis, sl. 508. Uvádí P. Milko, pozn. 17. [32] => [33] => ==== Irenaeus (115–202 n. l.) ==== [34] => Jeden z prvních zastánců theose v 2. století n. l. byl [[Irenej z Lyonu|Irenaeus]] (nebo také Irenej) z Lyonu, který žil v letech 115–202 n. l. Tento muž je nazýván nejvýznamnějším křesťanským teologem 2. století. Byl biskupem v galském Lugdunu, dnešním Lyonu. V mládí se učil přímo od smyrenského biskupa [[Polykarp ze Smyrny|Polykarpa]], který byl podle mnohých učedníkem samotného apoštola Jana. [35] => [36] => Ireaneus pracoval jako usilovný křesťan své doby. Během sporu o datum slavení Velikonoc naléhal na papeže [[Viktor I.|Viktora]], který exkomunikoval asijské církve, aby se s nimi smířil a nastolil znovu vzájemné společenství. Nakonec zemřel jako mučedník, jehož svátek slaví katolická církev 28. června. [37] => Myšlenku theose vyjadřuje Irenej například ve svém díle '''Proti herezím''' („Adversus haereses“), kde píše: „Nebyli jsme učiněni bohy od počátku, ale nejprve obyčejnými lidmi, a teprve po delší době bohy.“''Adversus haereses'', book 5, preface - ''Factus est quod sumus nos, uti nos perficeret quod et ipse''. Ve stejném díle dále říká, že člověk se v plnosti slávy nestane pouze nějakým andělem, skutečným bohem. „Procházejíc okolo andělů, abychom byli učiněni v podobě Boha.“Irenaeus, ''Against Heresies'' 4.38 (4); [38] => compare 4.11 (2): "But man receives progression and increase towards [39] => God. For as God is always the same, so also man, when found in God, [40] => shall always progress towards God." [41] => [42] => ==== Justin Mučedník (100–165 n.l.) ==== [43] => [[Soubor:Mosaic of St. Justin Martyr, Mount of the Beatitudes.jpg|vlevo|náhled|Justin Mučedník – jeden z učitelů theose druhého století n. l.]] [44] => [[Justin Mučedník|Justin]], zvaný Mučedník či Martyr, byl řecký křesťanský teolog a filozof, jeden z církevních Otců a svatý katolické církve. Zemřel mučednickou smrtí za vlády [[Marcus Aurelius|Marka Aurelia]]. Justin ve svém díle '''Dialog s Židem Tryfónem''' tvrdí, že „jsme učiněni bohy, osvobozeni od utrpení a smrti“. V tom samém díle také obhajuje myšlenku, že „jsme hodni toho stát se bohy a získat Moc, abychom se mohli stát plnohodnotnými syny Nejvyššího“.Justin Martyr, Dialogue with Trypho, 124. [45] => [46] => ==== Klement Alexandrijský (160–200 n.l.) ==== [47] => [[Kléméns Alexandrijský|Klement Alexandrijský]] je proslulý církevní spisovatel, jenž se řadí mezi církevní Otce a je považován za prvního člena církve v [[alexandrie|Alexandrii]], jehož známe jménem. Zároveň patří mezi nejvýznamnější řecky píšící křesťanské učitele starověku. Byl katolickou církví považován za světce, ale kvůli tomu, že jej pro obhajobu svých názorů často používali stoupenci protestantské [[reformace]], byl roku 1584 vyškrtnut z římského kalendáře svatých. I přesto je dodneška ceněn za svou službu a za svá díla. [48] => Klement ve svých dílech obhajuje oslavení člověka a zásluhu Ježíše Krista na této přeměně. Ve třetím ze svých dochovaných děl, '''Strómata''' (Στρωματεῖς Strómateis „Koberce”), vysvětluje spojitost mezi [[Antická řecká filozofie|řeckou filozofií]] a křesťanstvím. Božskou inspiraci, danou lidstvu skrze starověké filozofy, bral jako „vlákna v koberci“, která se proplétala Kristovo naukou. [49] => V této knize zcela explicitně mluví o exaltaci a množství Kristu podřízených bohů, když říká: „Jsme předurčeni k tomu, abychom seděli na trůnech spolu s ostatními bohy, kteří byli na své místo jako první dosazeni Spasitelem.“Clement of Alexandria, Exhortation to the GreeksClement of Alexandria, The Instructor, 3.1. See his Stromateis, 23.Stromata 716,101,4 (Ed. Stählin): ὁ τῷ [50] => κυρίῳ πειθόμενος καὶ τῇ δοθείσῃ δι' αὐτοῦ κατακολουθήσας προφητείᾳ [51] => τελέως ἐκτελεῖται κατ' εἰκόνα τοῦ διδασκάλου ἐν σαρκὶ περιπολῶν θεός [52] => [53] => Ten samý Klement Alexandrijský v druhém ze svých děl, '''Učitel''' (Παιδαγωγός Paidagógos), mluví o věčném osudu těch, kteří spravedlivě následují Boha a věří v něj celým svým srdcem, myslí i duší „Znaje Boha, bude učiněn takový jako je Bůh…“ a dodává: „Člověk bude moci být učiněn Bohem, neboť Bůh si to tak přeje.“Clement of Alexandria, "Chapter I", ''Exhortation to the Heathen'', retrieved 2012-11-06Clement of Alexandria, "Book III, Chapter I", ''The Instructor'', retrieved 2012-11-06 [54] => [55] => ==== Hippolyt Římský (170–236 n.l.) ==== [56] => [[Hippolyt Římský|Hippolyt]] byl žákem Ireneje z Lyonu (existuje tedy linie od [[Jan Evangelista|apoštola Jana]], přes [[Polykarp ze Smyrny|Polykarpa]] a [[Irenej z Lyonu|Ireneje]] až po tohoto muže) a je považován za nejdůležitějšího církevního Otce Západu této doby. Církev ho prohlásila za svatého a jeho svátek slaví 13. srpna (východní církev 10. srpna). Ve svém dílu '''Philosophumena''' Hyppolyt píše: „A staneš se společníkem Božstva a spolu-dědicem Krista… protože jsi se stal Bohem… a byl jsi zbožštěn / oslaven a počat k nesmrtelnosti.“Hippolytus of Rome, "Book X, Chapter 30", ''[http://www.newadvent.org/fathers/050110.htm Refutation of all Heresies]'', retrieved 2013-09-30Hippolytus of Rome, ''[http://www.ccel.org/ccel/schaff/anf05.iii.iv.ii.vi.html The Discourse on the Holy Theophany]'', retrieved 2014-01-08 [57] => [58] => ==== Cyprián z Kartága (3. století n.l.) ==== [59] => [[Svatý Cyprián]], vlastním jménem Thascius Caecilius Cyprianus, byl biskup Kartága a důležitý starověký křesťanský spisovatel, církevní Otec. Narodil se na začátku 3. století v severní Africe, zřejmě v Kartágu, kde též získal dobré vzdělání. Zemřel jako mučedník při Valerianově pronásledování 14. září 258. Katolická církev slaví jeho svátek 16./17. září. [60] => Cyprián napsal ve své knize '''De idolorum vanitate – O marnosti model''': „Takový, jaký je nyní Kristus, budeme i my křesťané, pokud jej budeme napodobovat.“ [61] => [[Soubor:Origen3.jpg|náhled|upright=1|Origenes – církevní otec i kacíř]] [62] => [63] => ==== Origenés (3. století n. l.) ==== [64] => [[Órigenés|Origenés]] platí za kontroverzního křesťanského myslitele, přesto jsou však jeho díla významná. V '''Komentáři k Janovi''' napsal: „Pravý Bůh (Otec) je naším Bohem, a ti, kteří jsou stvořeni podle jeho Obrazu, jsou bohové…“ [65] => [66] => ==== Svatý Atanáš Alexandrijský (asi 295 – 2. května 373) ==== [67] => [[Atanáš|Svatý Atanáš]] je jednou z nejvýznamnějších osobností křesťanského starověku. Řehoř Naziánský jej nazval „sloupem církve“ a jeho potomci ho obdařili přízviskem „Veliký“. Atanáš ve svém díle '''4 promluvy proti Ariánům''' zcela výstižně napsal: „Bůh se narodil v těle proto, abychom mohli i my býti učiněni bohy.“Athanasius, Against the Aryans, 1.39, 3.34.St. Athanasius, [http://www.ccel.org/ccel/schaff/npnf204.vii.ii.liv.html O inkarnaci] 54, 3: PG 25, 192B"Αὐτὸς γὰρ ἐνηνθρώπισεν, ἵνα ἡμεῖς θεοποιηθῶμεν [https://books.google.cz/books?id=_A0RAAAAYAAJ&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false (Migne, ''Patrologia Graeca'', 25, 192 B De incarnatione Verbi, 54]: literally, "... that ''we'' might become ...". Grammatically, the verb θεοποιηθῶμεν could be translated as "be made God" Himself or "be made gods." [68] => [69] => ==== Další církevní otcové ==== [70] => Myšlenky theose bychom mohli najít i u dalších církevních otců a raných křesťanských myslitelů: Basila z CeasarejeBasil of Caesarea ''On the Spirit'' 9.23 (NPNF2 8:16) (který učil, že „stát se bohem“ je nejvyšším cílem každého z nás), Řehoře z NazianzuGregory of Nazianzus, ''Orations'' 30.14 (NPNF2 7:315) nebo [[Svatý Augustin|svatého Augustina]]Augustine, On the Psalms, 50.2. Augustine [71] => insists that such individuals are gods by grace rather than by nature, [72] => but they are "called gods" nevertheless.[[Tomáš Akvinský|Sv. Tomáš Akvinský]], OP, "[http://www.ccel.org/ccel/aquinas/summa.FS_Q112_A1.html First Part of the Second Part, Question 112, Article 1, Response]", ''Summa Theologiae'', retrieved 2012-11-06, který se vyjádřil například takto: „Jelikož jednorozený Syn Boží chtěl, abychom měli účast na jeho božství, přijal naši přirozenost, stal se člověkem, aby lidi udělal bohy.“ [73] => [74] => === Katolická církev === [75] => [[Římskokatolická církev]] má theosi neboli zbožštění kodifikované ve svém [[Katechismus katolické církve|katechismu]]. V bodě 460 se píše: „Jednorozený Boží Syn, chtěje nás učinit účastnými svého božství, vzal na sebe naši přirozenost, aby, když se stal člověkem, z lidí učinil bohy“ (Tomáš Akvinský).Číslo paragrafu: 460 [76] => [77] => Část: Vyznání víry [78] =>
[79] => [80] => Kapitola: VĚŘÍM V JEŽÍŠE KRISTA, JEDNOROZENÉHO SYNA BOŽÍHO [81] =>
[82] => Článek: "JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE V Z MARIE PANNY" [83] =>
[84] => Odstavec: SYN BOŽÍ SE STAL ČLOVĚKEM [85] =>
[86] => Podnadpis (římská čísla): PROČ SE SLOVO STALO TĚLEM [87] => [88] => Slovo se stalo tělem, abychom měli „účast na [89] => božské přirozenosti“ (2 Petr 1,4): „Vždyť to je důvod, proč se Slovo [90] => stalo člověkem a Boží Syn synem člověka: aby se člověk stal Božím Synem [91] => tím, že vstoupí do společenství se Slovem a dostane tak božské [92] => synovství.“ „Vždyť Boží Syn se stal člověkem, aby nás učinil Bohem.“ [93] => „Jednorozený Boží Syn, chtěje nás učinit účastnými svého božství, vzal [94] => na sebe naši přirozenost, aby, když se stal člověkem, z lidí učinil [95] => bohy.“ [96] => V tom samém paragrafu se píše také: „Vždyť Boží Syn se stal člověkem, aby nás učinil Bohem“ (sv. Atanáš).Katolický katechismus 460 o zbožštění člověka [http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=460] [97] => [98] => ==== Jan Pavel II. ==== [99] => [[Jan Pavel II.|Papež Jan Pavel II.]] ve svém listu [[Orientale lumen]] (Světlo z Východu) obsáhle mluví o východních křesťanech a jejich chápání theose/zbožštění, když říká: „Východní teologie přisuzuje celkem zvláštní postavení Duchu svatému při zbožšťovaní, a především při svátostech: mocí Ducha svatého, který přebývá v člověku, se již zde na zemi začíná proces zbožšťování, stvoření se přeměňuje a nastoluje se Boží království.“Orientale Lumen slovensky [http://www.grkat.nfo.sk/Texty/orientalelumen.pdf] {{Wayback|url=http://www.grkat.nfo.sk/Texty/orientalelumen.pdf|date=20150924023811}}Andrej ŠKOVIERA: Svetlo z Východu pre nás. K [100] => 10. výročiu Orientale Lumen. In: Slovo. Časopis Gréckokatolíckej [101] => cirkvi, roč. 37, 2005, č. 13, s. 8. [102] => [103] => Dále ve své encyklice píše: „Nauka [[Církevní otcové#Kapadočtí Otcové|kapadockých Otců]] o zbožšťovaní přešla do tradice všech východních církví a je součástí jejich společného dědictví. Toto se dá shrnout v myšlence, kterou již na konci 2. století vyjádřil sv. Irenej: Bůh se stal synem člověka, aby se člověk mohl stát Božím synemPorov.
[104] => Proti herézam, II, 10, 2: SCh 211/2, 121; III, 18, 7, tamže, 365; III, 19, 1, tamže, 375; IV, 20, 4: SCh 100/2. 635; IV,33, 4, tamže, 811; V, Pref., SCh 153/2, 15.. Tato teologie zbožštění zůstává jedním z objevů zvlášť vzácných východnímu křesťanskému myšlení.“Zaštepení na Krista "ľudia sa stávajú bohmi a Božími synmi, ...prach je povýšený na taký stupeň slávy, že je vlastne už čo do cti a božskosti rovný Božej prirodzenosti", Nikolas Kabasilas, Život v Kristovi, I: PG 150, 505{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://rumkatkilise.org/byzpope.htm |datum přístupu=2015-06-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160412063915/http://rumkatkilise.org/byzpope.htm |datum archivace=2016-04-12 |nedostupné=ano }} [105] => [[Soubor:Serbian Orthodoxy cross.png|vlevo|náhled|Pravoslavný trojičný kříž je symbolem cesty k božství]] [106] => [107] => === Pravoslavná církev === [108] => Pravoslaví užívá principu theose mnohem silněji, než římskokatolická církev. I když tento termín vychází z pohanského – novoplatónského prostředí, východní teologie jej časem přijala do své terminologie, jako nejlepší vyjádření toho, jakým způsobem dochází ke spáse každého z nás. Podle pravoslaví platí, že „vtělené Slovo Boží se stalo člověkem, Syn Boží synem člověka, aby tím umožnil člověku pochopit Syna Božího, stát se adopcí synem Božím“ŠPIDLÍK, T. ''Systematická příručka. 1.díl Spiritualita křesťanského [109] => východu.'' s. 441.. Jinými slovy, pravoslaví věří, že „On se stal člověkem, abychom se my stali bohy. Zjevil sebe skrze tělo, abychom i my přijali poznání neviditelného Otce. Snesl urážky lidí, abychom měli podíl na neporušitelnosti.“Pravoslaví a theosis [http://jaroslavfogl.czweb.org/wp-content/2007/05/Bozi_zjeveni_-_pramen.pdf] {{Wayback|url=http://jaroslavfogl.czweb.org/wp-content/2007/05/Bozi_zjeveni_-_pramen.pdf|date=20160305044912}} [110] => [111] => Bez pochopení pojmu theosis je těžké porozumět řecké (patristické) [[Soteriologie|soteriologii]] (nauce o spáse a vykoupení), [[christologie|christologii]] (nauce o Kristu), [[pneumatologie|pneumatologii]] (nauce o Duchu svatém), [[Nejsvětější Trojice|triadologii]] (nauce o Trojici) ani [[Antropologie|antropologii]] (nauce o člověku). Idea zbožštění podstatně formovala východní spiritualitu a [[Askeze|asketiku]]. Pro pravoslavného věřícího není theosis abstraktní myšlenkovou představou, nýbrž úhelník teologie a života. [112] => [113] => Současný řecký teolog Andreas Theodoros popisuje pravoslavnou víru v theosi takto: „''Když hovoříme o zbožštění, máme tím na mysli etické osvícení a proměnění lidské přirozenosti, poprvé proměněné ve Spasiteli, ke kterému došlo po sjednocení lidské přirozenosti s Bohem v Trojici''.“Theosis [http://www.dogmatika.wz.cz/theosis.pdf] {{Wayback|url=http://www.dogmatika.wz.cz/theosis.pdf|date=20160304124718}} Zbožštění [114] => [115] => === Anglikánská církev === [116] => Myšlenka lidské účasti na Boží přirozenosti je jedním z klíčových motivů knihy [[Clive Staples Lewis|C. S. Lewise]] ''[[K jádru křesťanství]]'' (''Mere Christianity''): "Příkaz `buďtež dokonalí` není žádné idealistické řečnění do větru. Ani to není příkaz, abychom se pokoušeli o nemožné. [Kristus] nás promění v bytosti, které takový příkaz mohou uposlechnout. ... Dáme-li mu prostor ..., učiní i z těch nejslabších a nejšpinavějších z nás bohy či bohyně, oslnivé, zářící, nesmrtelné bytosti, skrz naskrz prodchnuté ... energií, radostí, moudrostí a láskou... Ti, kdo se mu svěří do rukou, se stanou dokonalými, jako je on – dokonalými v lásce, moudrosti, radosti, kráse a nesmrtelnosti."C. S. Lewis, ''K jádru křesťanství'', Praha 1993, str. 141n. [117] => [118] => === Mormonismus === [119] => Zakladatel [[Mormonismus|mormonismu]] [[Joseph Smith]] tvrdil, že myšlenka theose (exaltace) je součástí původního evangelia Ježíše Krista, které je nutné ''znovuzřídit''. [[Mormonismus|Mormonská]] nauka učí, že Bůh nebes („Bůh Otec“) kdysi žil na jiné planetě jako obyčejný člověk a skrze [[Zbožštění|proces oslavení]] dosáhl božství. To samé nyní tento bůh učí svoje děti.Oslavení v mormonismu [https://www.lds.org/manual/gospel-principles/chapter-47-exaltation?lang=eng]Spása a exaltace [https://www.lds.org/general-conference/2008/04/salvation-and-exaltation?lang=eng]Zbožštění podle mormonismu [http://eom.byu.edu/index.php/Exaltation] {{Wayback|url=http://eom.byu.edu/index.php/Exaltation|date=20171019112135}}Mormoni a mnoho bohů [http://christiandefense.org/mor_exaltation.htm] [120] => [121] => == Odkazy == [122] => === Reference === [123] => [124] => [125] => === Související články === [126] => * [[Východní křesťanství]] [127] => * [[Západní křesťanství]] [128] => * [[Křesťanská mystika]] [129] => [130] => === Literatura === [131] => [132] => * [[Zdeněk Vojtíšek|VOJTÍŠEK, Zdeněk]]. [http://www.zvojtisek.cz/dokumenty/clanky/pravoslavi.pdf Cesta ke zbožštění v pravoslaví (pdf)] [133] => * MILKO, Pavel. ''Theosis''. [http://www.dogmatika.wz.cz/theosis.pdf www.dogmatika.wz/theosis.pdf] {{Wayback|url=http://www.dogmatika.wz.cz/theosis.pdf |date=20160304124718 }} [134] => * LOSSKY, V. „Vykoupení a zbožštění“. In: ''Orthodox revue'' 1 (1997), s. 45–53 [135] => * DODDS''',''' E. R. ''Pohané a křesťané ve věku úzkosti''. Přel. Martin Pokorný. – 1. vyd. Praha: Petr Rezek, 1997. [136] => * [[Carl Gustav Jung|JUNG, Carl Gustav]]. ''Duše moderního člověka''. Přel. Karel Plocek 1. vyd. – Brno: Atlantis, 1994. [137] => * ''Platónovy spisy'''''.''' Přel. František Novotný. 1. vyd – Praha: OIKOYMENH, 2003. [138] => * POKORNÝ, Petr. ''Píseň o perle: tajné knihy starověkých gnostiků''. 2. vyd. – Praha: Vyšehrad, 1998. [139] => * POPOV, I. V.. „Idea zbožštění v rané východní církvi“. Z ruského orig. Ideja oboženija v drevnevostočnoj Cerkvi (Výprosy filosofii i psychologii XX/1909, sv. 96, str. 165–213) přel. Petr Maršík. In: ''Orthodox revue: časopis pro pravoslavnou theologii 1''. Praha: Orthodoxia, 1997, str. 11–41. [140] => * RUSSELL, Norman. ''The doctrine of deification in the Greek patristic tradition''. Oxford: Oxford University Press, 2004. Reprinted 2006. [141] => * ORTIZ, Jared (ed.). ''Deification in the Latin Patristic Tradition''. Washington, D.C.: The Catholic University of America Press, 2019. [142] => * ''Slovník spisovného jazyka českého'''''.''' 1. vyd'''.''' – Praha: Academia, 1958–1971. [143] => * JACOBS, Jonathan D. [https://web.archive.org/web/20160304122415/http://www.jonathandjacobs.com/resources/papers/Jacobs-Theosis.pdf "''An Eastern Orthodox Conception of Theosis and Human Nature''" (PDF)]. [144] => [145] => === Externí odkazy === [146] => * [http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=227 Theosis (zbožštění) jako smysl života člověka] [147] => * [http://www.getsemany.cz/node/3191 Theopoiésis a theósis: zbožštění člověka v řecké duchovní tradici] [148] => * [http://www.cho.cz/clanky/Vanoce-ndash-svatky-naseho-bdquo-zbozsteni-ldquo.html Vánoce – svátky našeho „zbožštění“] {{Wayback|url=http://www.cho.cz/clanky/Vanoce-ndash-svatky-naseho-bdquo-zbozsteni-ldquo.html |date=20150621212345 }} [149] => [150] => {{Portály|Náboženství|Křesťanství|Bible}} [151] => [152] => [[Kategorie:Zbožštění| ]] [153] => [[Kategorie:Teologie]] [154] => [[Kategorie:Křesťanství]] [155] => [[Kategorie:Bůh]] [] => )
good wiki

Zbožštění

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Irenej z Lyonu','Polykarp ze Smyrny','Mormonismus','Západní křesťanství','Zdeněk Vojtíšek','Nejsvětější Trojice','Zbožštění','reformace','Askeze','Polyteismus','Šamanisté','K jádru křesťanství'

Askeze

Mormonismus

Mormonismus, známý také jako Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, je náboženské hnutí, které vzniklo v 19.

Polyteismus

Reformace

The summary of the Czech Wikipedia page "Reformace" (Reformation) provides an overview of the Protestant Reformation movement that took place in the Czech lands during the 16th century.

Zbožštění