Array ( [0] => 15490413 [id] => 15490413 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zbraslav [uri] => Zbraslav [3] => Zbraslav, Radotín a estakáda.jpg [img] => Zbraslav, Radotín a estakáda.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Zbraslav je malebná část hlavního města Prahy, která svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí bohatou historii, krásnou přírodu a komunitní atmosféru. Leží na západním břehu Vltavy a je známá svými historickými památkami, mezi které patří Zbraslavský klášter, jehož kořeny sahají až do 13. století. Tento klášter je nejen architektonickým skvostem, ale také důležitým centrem kultury a vzdělání. Zbraslav se pyšní také krásnými parky a přírodními rezervacemi, které vytvářejí příjemné prostředí pro relaxaci a aktivní životní styl. Místní cyklostezky a turistické trasy poskytují skvélé možnosti pro milovníky přírody, což přispívá k zdravému a harmonickému životu obyvatel. Obyvatelé Zbraslavi se aktivně podílejí na rozvoji své komunity, organizují různé kulturní a společenské akce, které posilují sousedské vztahy a vytvářejí příležitosti pro setkávání lidí. Zbraslav nabízí také široké možnosti pro vzdělávání a volnočasové aktivity, což podtrhuje její roli jako ideálního místa pro život jak pro rodiny, tak jednotlivce. Dále je Zbraslav skvěle dostupná z centra Prahy, což ji činí atraktivní pro ty, kteří touží po klidnějších podmínkách mimo rušné město, ale přesto mají rádi jeho kulturu a dynamiku. Historické kouzlo Zbraslavi a její přírodní krásy pak dělají z této lokality skutečný klenot v srdci České republiky. [oai_cs_optimisticky] => Zbraslav je malebná část hlavního města Prahy, která svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí bohatou historii, krásnou přírodu a komunitní atmosféru. Leží na západním břehu Vltavy a je známá svými historickými památkami, mezi které patří Zbraslavský klášter, jehož kořeny sahají až do 13. století. Tento klášter je nejen architektonickým skvostem, ale také důležitým centrem kultury a vzdělání. Zbraslav se pyšní také krásnými parky a přírodními rezervacemi, které vytvářejí příjemné prostředí pro relaxaci a aktivní životní styl. Místní cyklostezky a turistické trasy poskytují skvélé možnosti pro milovníky přírody, což přispívá k zdravému a harmonickému životu obyvatel. Obyvatelé Zbraslavi se aktivně podílejí na rozvoji své komunity, organizují různé kulturní a společenské akce, které posilují sousedské vztahy a vytvářejí příležitosti pro setkávání lidí. Zbraslav nabízí také široké možnosti pro vzdělávání a volnočasové aktivity, což podtrhuje její roli jako ideálního místa pro život jak pro rodiny, tak jednotlivce. Dále je Zbraslav skvěle dostupná z centra Prahy, což ji činí atraktivní pro ty, kteří touží po klidnějších podmínkách mimo rušné město, ale přesto mají rádi jeho kulturu a dynamiku. Historické kouzlo Zbraslavi a její přírodní krásy pak dělají z této lokality skutečný klenot v srdci České republiky. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=části Prahy}}{{Infobox - česká městská část [1] => | název = Praha-Zbraslav [2] => | starostka = Mgr. Kateřina Pavlíková [3] => | město = [[Praha]] [4] => | status = městská část [5] => | mapa = Prague municipal district Zbraslav.svg [6] => | starostka aktuální k = 2022 [7] => | e-mail = info@mc-zbraslav.cz [8] => | správní obvod = [[Praha 16]] [9] => | web = www.mc-zbraslav.cz [10] => | adresa = Úřad MČ Praha-Zbraslav
Zbraslavské nám. č.p.464
Praha-Zbraslav
156 00 Praha 516 [11] => | počet katastrálních území = 2 [12] => | počet ZSJ = 12 [13] => | počet částí obce = 2 [14] => | nadmořská výška = 200 [15] => | PSČ = 156 00 [16] => | rozloha = 9,85 [17] => | země = [[Čechy]] [18] => }} [19] => '''Zbraslav''' ({{vjazyce2|de|''Königsaal''}}{{Citace monografie [20] => | příjmení = Profous [21] => | jméno = Antonín [22] => | příjmení2 = Svoboda [23] => | jméno2 = Jan [24] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny - 4. díl - S-Ž [25] => | vydání = 1 [26] => | vydavatel = Česká akademie věd a umění [27] => | místo = Praha [28] => | rok vydání = 1957 [29] => | strany = 396 [30] => }}) je [[Část obce|evidenční část]] a [[katastrální území]] na jihu [[Praha|Prahy]], též bývalé [[město]]. Zbraslav má bohatou historii, která sahá až do doby kamenné. Od konce 13. století nabyla Zbraslav na důležitosti, když se v nově zbudovaném cisterciáckém klášteře začali pohřbívat členové vládnoucí přemyslovské dynastie. Pro krásnou přírodu a dlouhou historii si Pražané začali v 2. polovině 19. století Zbraslavi všímat a pravidelně ji navštěvovat. Zbraslav vznikla sloučením [[Obec|obcí]] Zbraslav, [[Záběhlice (Zbraslav)|Záběhlice]] a [[Žabovřesky (Zbraslav)|Žabovřesky]]. Mimo zástavby těchto tří obcí zde dále existují osady [[Baně]], [[Strnady]] a [[Závist (Zbraslav)|Závist]]. Téměř celé území Zbraslavi se rozkládá mezi levým břehem [[Vltava|Vltavy]] a pravým břehem [[Berounka|Berounky]], pouze územní část Závist zasahuje i na pravý břeh Vltavy, kde se nachází i [[Praha-Zbraslav (nádraží)|nádraží Praha-Zbraslav]] na železniční trati [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|210 Praha-Čerčany-Dobříš]]. Pravý a levý břeh Vltavy zde propojuje silniční [[most Závodu míru]]. [31] => [32] => [[Praha-Zbraslav]] je od roku 1990 [[Městská část a městský obvod|městskou částí]] tvořenou katastrálními územími Zbraslav a [[Lahovice]]. Městská část je součástí městského obvodu [[Praha 5]]. Rozšířenou přenesenou působnost pro ni vykonává sousední městská část [[Praha 16]] ([[Radotín]]) v rámci správního obvodu Praha 16. [33] => [34] => == Název == [35] => Název Zbraslavi se v minulosti velmi různil. V jednotlivých [[Historický pramen|pramenech]] nebo literatuře se proto můžeme setkat s mnohými podobami tohoto jména jako např. Zbraslaw, Zebrezlauo či Izbrazlau. Německý název Zbraslavi ''Königsaal'' vychází z latinského pojmenování zdejšího kláštera ''Aula Regia,'' neboli ''Síň královská''. Takto [[Zbraslavský klášter]] označil Václav II., protože sem hodlal přenést přemyslovskou [[Pohřebiště|nekropoli]]. [36] => [37] => == Počátky osídlení == [38] => [[Soubor:Zbraslav.jpg|náhled|Zámek Zbraslav s tůní Krňák]] [39] => [40] => Nad osadou [[Závist (Zbraslav)|Závist]], která dnes územně spadá pod Zbraslav, se tyčí kopce Hradiště a Šance. Oba vrcholy hrály hlavně v [[pravěk]]u důležitou roli pro tehdejší obyvatele [[Čechy|Čech]]. Nejstarší doklady o osídlení Hradiště a Šancí pochází z pozdní [[Doba kamenná|doby kamenné]] ze 3. tisíciletí př. n. l.{{Citace monografie [41] => | příjmení = Motyková-Šneidrová [42] => | jméno = Karla a kol. [43] => | jméno2 = [44] => | titul = Závist: keltské hradiště ve středních Čechách [45] => | vydání = 1 [46] => | vydavatel = Academia [47] => | místo = Praha [48] => | rok vydání = 1978 [49] => | strany = 16–17 [50] => }} V té době lidé začínali zakládat [[Osada|osady]] na výše položených místech, která obyvatelům poskytovala větší ochranu. Zdrojem obživy byl převážně chov dobytka, a tak nebylo nutné vyhledávat nejúrodnější oblasti v povodí řekMOTYKOVÁ-ŠNEIDROVÁ a kol., 1978. S. 160.. [51] => [52] => Ke vzniku velké sídelní aglomerace a výstavbě prvních větších opevnění došlo v pozdní době bronzové (cca 9.–8. století př. n. l.). Z této doby pochází i první archeologické nálezy na Zbraslavi, kde se též vyskytovalo menší sídlištěMOTYKOVÁ-ŠNEIDROVÁ a kol., 1978. S. 163.. Na přelomu dob halštatské a laténské (5.–4. století př. n. l.) sem již pravděpodobně přišli [[Keltové]] a zbudovali zde významné opevněné sídlo. Tehdy bylo [[hradiště]] na Závisti důležitým obchodním a mocenským centrem. Jeho významnost dokládají zbytky kamenných staveb na [[Akropolis|akropoli]] a též náročně zbudované hradby, jimiž bylo sídliště opevněno. [53] => [54] => Nejvýznamnější období Závisti spadá do 2.–1. století př. n. l., kdy zde bylo Kelty založeno rozsáhlé [[Oppidum Závist|oppidum]]. Archeologické objevy nám dokládají nebývalý rozkvět kulturní, společenský i hospodářský. Na konci této éry mezi lety 9–6 př. n. l. vtrhly na území Čech germánské kmeny [[Markomani|Markomanů]] a [[Kvádové|Kvádů]], kteří přerušili vývoj keltské společnosti. Dle bádání archeologů lze předpokládat, že se Germáni po vyhnání Keltů v menší míře usadili na vrcholu Hradiště, ale Závist už nikdy nedosáhla takového významu jako předtímMOTYKOVÁ-ŠNEIDROVÁ a kol., 1978. S. 170–174.. V dalších staletích bylo území kopce Hradiště dále využíváno, svědčí o tom nálezy z doby římské, z doby stěhování národů a nálezy staroslovanské keramiky. [55] => [56] => == Historie == [57] => Na počátku našich dějin byla majiteli česká knížata, která zde měla svůj panovnický dvorec{{Citace elektronické monografie [58] => | příjmení = Smítková [59] => | jméno = Alena [60] => | titul = Kostel svatého Havla a vrch Havlín na Zbraslavi [61] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/4404/BPTX_2005_2_11210_ASZK00306_122071_0_26886.pdf?sequence=1&isAllowed=y [62] => | vydavatel = Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra PVH a archivního studia. Vedoucí práce Bláhová, Marie. [63] => | datum vydání = 2006 [64] => | datum přístupu = 30. 6. 2021 [65] => | strany = 22–24 [66] => }}. První písemná zmínka o Zbraslavi se nachází v zakládací listině [[Kladrubský klášter|Kladrubského kláštera]], která pochází z roku [[1115]]. Listina zmiňuje, že kníže [[Vladislav I.|Vladislav I]]. daruje nově vzniklému klášteru 25 vesnic, mezi nimiž je i Zbraslav. V listině se též píše o [[Kostel svatého Havla (Zbraslav)|kapli sv. Havla]], která ve změněné podobě stojí na vrchu Havlín dodnes{{Citace monografie [67] => | příjmení = Friedrich [68] => | jméno = Gustav [69] => | titul = Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae [70] => | vydavatel = Terra Bohemiae: Sumptibus comitiorum Regni Bohemiae [71] => | místo = Praha [72] => | rok vydání = 1904-1907 [73] => | strany = 393–396 [74] => }}. Později zde kladrubští benediktini zřídili proboštství, což dokládá [[Zbraslavská kronika]]{{Citace monografie [75] => | příjmení = Horyna [76] => | jméno = Mojmír [77] => | titul = Zámek Zbraslav = Zbraslav chateau [78] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/85554132 [79] => | vydavatel = Národní galerie [80] => | místo = V Praze [81] => | rok vydání = 2006 [82] => | počet stran = [83] => | strany = 6 [84] => | isbn = 80-7035-342-2 [85] => | isbn2 = 978-80-7035-342-4 [86] => | oclc = 85554132 [87] => }}. Během 13. století měnila Zbraslav se všemi přilehlými statky několikrát majitele. Nejdříve ji od kladrubských benediktinů zakoupil pražský biskup Jan III. Nicméně už roku 1268 ji biskup vyměnil za jiné statky s králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]], který si místní krajinu vyhlédl pro lov divoké zvěře. [88] => [89] => Na usmíření s Bohem za popravu svého otčíma [[Záviš z Falkenštejna|Záviše z Falkenštejna]], pozval [[Václav II.|král Václav II.]] na Zbraslav [[cisterciácký řád]] a v roce 1292 jim zde založil klášter s názvem [[Zbraslavský klášter|Aula Regia]]. Nový klášter se začal stavět na soutoku Vltavy a Berounky, v místě původního královského dvorce. V roce 1297 byl položen základní kámen mariánského chrámu, který měl později plnit funkci královského pohřebiště namísto [[Anežský klášter|Anežského kláštera]]. Během 14. století zde spočinuli králové Václav II. a Václav III., Eliška Přemyslovna, jež se zasadila o dostavění mariánského chrámu, a později na krátký čas i král Václav IV. Kromě těchto důležitých osobností zde byli uloženi další členové přemyslovského i lucemburského rodu{{Citace monografie [90] => | příjmení = Charvátová [91] => | jméno = Kateřina [92] => | titul = Dějiny cisterckého řádu v Čechách, 1142-1420 [93] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/41372602 [94] => | vydání = Vyd. 1 [95] => | vydavatel = Karolinum [96] => | místo = Praha [97] => | rok vydání = 1998 [98] => | strany = 67 [99] => | isbn = 978-80-7184-617-8 [100] => | isbn2 = 80-7184-617-1 [101] => | oclc = 41372602 [102] => }}{{Citace monografie [103] => | příjmení = Toušek [104] => | jméno = Filip [105] => | titul = Obrázky ze staré Zbraslavi [106] => | vydání = 1 [107] => | vydavatel = Fandíme vodám, Fandíme Zbraslavi, z.s. [108] => | místo = Praha - Zbraslav [109] => | rok vydání = 2019 [110] => | strany = 10 [111] => }}. [112] => [113] => === Úpadek a zánik kláštera === [114] => V 1. polovině 15. století v Českém království propuklo [[Husitství|husitské hnutí]], během roku 1420 se táborité (husité z jižních Čech) začali dopouštět radikálních činů. Vypalovali města a kláštery, a tak při dobývání Prahy neušel zkáze ani slavný zbraslavský klášter, který byl pobořen v srpnu roku [[1420]]. Zhanobeny byly hroby zde pohřbených osobností, a především tělo nedávno pohřbeného krále Václava IV. K navrácení klášterní komunity na Zbraslav došlo až za vlády [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]], avšak zničený a rozkradený klášterní majetek umožňoval mnichům jen nuzný život. Jako konventní kostel začala být užívána někdejší kaple sv. JakubaTOUŠEK, 2019, S. 11.HORYNA, 2006, S. 13.. [115] => [116] => Situace se začala zlepšovat až na sklonku 16. století, kdy královská komora začala podporovat některé poničené kláštery. Bohužel ale od roku 1611 plenilo Zbraslav jedno vojsko za druhým. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] bylo městečko švédským vojskem dokonce vypáleno téměř do základů a z obyvatel nezbyl téměř nikdo. Ve druhé polovině 17. století se Zbraslav konečně mohla opět postavit na nohy. Klášter byl opraven a barokizován. Nejvíce práce zde od roku 1700 provedl rodící se génius [[Jan Blažej Santini-Aichel]], který postavil nový klášterní konvent. Postupně začalo opatství znovu bohatnout, stavěly se hospodářské budovy jako např. budova nového pivovaru z roku 1764. Areál kláštera tak získal téměř současnou podobu. Nicméně už roku 1785 byl zbraslavský klášter Josefem II. zrušen a jeho nemovitý majetek přešel do náboženského fonduHORYNA, 2006, S. 16-17.TOUŠEK, 2019, S. 11-15.{{Citace monografie [117] => | titul = Zbraslav: [Sborník] [118] => | vydání = 1 [119] => | vydavatel = Středočeské nakladatelství a knihkupectví [120] => | místo = Praha [121] => | rok vydání = 1977 [122] => | strany = 24–25 [123] => }}. [124] => [125] => === Zbraslav po zrušení kláštera === [126] => [[File:Stadt Königsaal COSK 1840.jpg|thumb|Zbraslav na císařském otisku mapy [[Stabilní katastr|Stabilního katastru]], mapováno v roce 1840]] [127] => Panovník následně budovy konventu propůjčil průmyslníkovi z Belgie, šlechtici Josefu ze Souvaigne, který nechal budovy přestavět na rafinerii [[Sacharóza|třtinového cukru]], čímž Santiniho architektura velmi utrpěla. [[Cukrovar]] později koupil továrník Antonín Richter, který přešel na rafinaci cukru z řepy a vedle toho zřídil ještě výrobu různých chemikálií. Bývalý konvent zůstal v majetku Richterových až do roku 1875. Zpustošené zbraslavské panství koupil v roce 1825 bavorský šlechtic [[Oettingen-Wallersteinové|Bedřich Kraft Oettingen Wallerstein]] a roku 1875 přikoupil též budovy zničeného konventu. Oettingen Wallerstein zaváděl na svém panství moderní způsoby hospodaření a také založil první živnostensko-průmyslovou školu pro řemeslníky a zemědělce, jejímž vyučovacím jazykem byla češtinaHORYNA, 2006, S. 21-22.Zbraslav: [Sborník], 1977, S. 25-26.. [128] => [129] => Do roku 1829 se zde [[Berounka]] vlévala do [[Vltava|Vltavy]], ale po velké vodě se hlavní koryto Berounky přesunulo do vedlejšího ramene severně k [[Lahovice|Lahovicím]]. Díky proražení nového koryta vznikla též osada Lahovičky. Původní řečiště se tak změnilo v mrtvé rameno, které se dnes nazývá tůň [[Krňák]] {{Citace monografie [130] => | příjmení = Prix [131] => | jméno = Dalibor a kol. [132] => | příjmení2 = [133] => | titul = Umělecké památky Prahy. Velká Praha A–L [134] => | vydavatel = Academia [135] => | místo = Praha [136] => | rok vydání = 2012 [137] => | strany = 801 [138] => }}. [139] => [140] => Díky zrušení poddanství v roce 1848 začal pomalý přerod z feudální na [[Občanská společnost|občanskou společnost]]. Zbraslav se tehdy stala [[Okresní město|okresním městem]], byla vystavěna radnice pro městské i okresní zastupitelstvo, budova okresního soudu a poté i obecní škola a chudobinec. Urbanistický rozmach na Zbraslavi započal koncem 19. století, kdy zde byla zbudována železniční stanice, která propojuje Zbraslav s Prahou. Skladba obyvatel se postupem času částečně proměňuje a s tím i způsob jejich obživy. Ubývá zemědělců a objevují se podnikatelé, kteří pronajímají letní byty Pražanům a staví hostince a hotely pro letní hosty. Vedle toho si zde lidé z města kupují pozemky a budují si honosné vily ve stylu [[secese]] a následně [[Funkcionalismus|funkcionalismu]]{{Citace elektronické monografie [141] => | příjmení = KOMBERCOVÁ [142] => | jméno = Tereza [143] => | titul = Rozmarná léta. Zbraslav, pražské letovisko doby industriální [144] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/59080/130112411.pdf?sequence=1&isAllowed=y [145] => | vydavatel = Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra obecné antropologie [146] => | místo = Praha [147] => | datum vydání = 2013 [148] => | datum přístupu = 1.8.2021 [149] => | strany = 31–32 [150] => }}. [151] => [152] => === Zbraslav ve 20. století a dnes === [153] => [[Soubor:Praha_Zbraslav_-_pamatnik_1ww.jpg|náhled|Pomník obětem 1. světové války]] [154] => S počátkem nového století byl zaveden později velmi proslulý [[Závod Zbraslav–Jíloviště|Závod do vrchu Zbraslav-Jíloviště]]. První ročník se konal 25. března 1908{{Citace monografie [155] => | příjmení = Řepa [156] => | jméno = Karel [157] => | titul = Závod do vrchu Zbraslav [158] => | vydání = 1 [159] => | vydavatel = GT Club – Karel Řepa [160] => | místo = Praha [161] => | rok vydání = 2008 [162] => | počet stran = [163] => | strany = 16 [164] => | isbn = 978-80-902516-2-5 [165] => | isbn2 = 80-902516-2-5 [166] => | oclc = 271612129 [167] => }}. Roku 1910 koupil Zbraslav [[rytíř]] [[Cyril Bartoň z Dobenína]], který celý objekt kláštera i městečko opět povznesl k jejich bývalé kráse. Díky bezprostřední opravě areálu bývalého kláštera dle projektu architekta [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]] bylo významné dílo zachráněno. Průmyslník Bartoň z Dobenína se posléze též rozhodl k zastavení cukrovarnické výroby a následné renovaci celého konventu. Tím Zbraslav definitivně ztratila průmyslový charakter a bylo dotvořeno výletní letovisko. [[První světová válka]] a následná [[Španělská chřipka|epidemie španělské chřipky]] si vyžádaly mnoho životů a Zbraslav se z těchto pohrom ještě dlouho vzpamatovávala. Zbraslavským obětem války byl pak roku 1928 na [[Zbraslavské náměstí|náměstí]] vystavěn monumentální pomník. [168] => [169] => V první polovině 20. století se zbraslavský [[Sokol (spolek)|Sokol]] konečně dočkal své budovy, a to i díky daru Cyrila Bartoně. Stavba byla dokončena za necelý rok a už v červnu 1930 se slavnostně otevřela. V patře byla postavena [[tělocvična]], která umožnila místní tělovýchovné jednotě další rozlet. Přízemí postavené jako kinosál sloužilo též zbraslavským [[Ochotnické divadlo|divadelním ochotníkům]]TOUŠEK, 2019, S. 33.. [170] => [171] => V roce 1939 byly prostory konventu nabídnuty Národní galerii, která zde následující rok započala činnost své nové pobočky výstavou ''Barokní umění.'' Národní galerie zde sídlila až do roku 2009, poté už jí Bartoňové neprodloužili nájem a od té doby se konvent k výstavním účelům nevyužíváTOUŠEK, 2019, S. 17–18.. [172] => [173] => Roku [[1924]] se k Zbraslavi připojily Žabovřesky a [[Záběhlice (Zbraslav)|Záběhlice]]. Od roku [[1967]] byla Zbraslav nad Vltavou samostatným [[Město|městem]], které však bylo roku [[1974]] připojeno k Praze 5. Od roku [[1990]] pak Zbraslav spolu se sousedními [[Lahovice]]mi (včetně Lahoviček) tvoří městskou část Praha-ZbraslavTOUŠEK, 2019, S. 87.. [174] => [175] => == Pamětihodnosti == [176] => {{Viz též|Oppidum Závist}} [177] => {{Viz též|Seznam kulturních památek na Zbraslavi}} [178] => [179] => * [[Oppidum Závist]] [180] => * [[Zbraslavský klášter|Zbraslavský klášter a zámek]] [181] => * [[Kostel svatého Jakuba Většího (Zbraslav)|Kostel sv. Jakuba Staršího]] [182] => * Vrch Havlín a [[Kostel svatého Havla (Zbraslav)|kostel sv. Havla]] [183] => * Budova bývalého pivovaru [184] => * [[Myslivna na Zbraslavi|Myslivna]] [185] => * Pavilon Karlův stánek – stojí na návrší Havlína, byl postaven k poctě Karla IV., který Zbraslav navštívil při návratu do své rodné země. [186] => * Pomník padlým [187] => * [[Storchova vila (Zbraslav)|Storchova vila]] – Vila se zahradou s podzemními prostorami a terasami, oplocení a ohradní zeď s branou. Nachází se na východním úpatí vrchu Havlína. [188] => * Vila Planá růže – unikátní vila s prvky historismu, secese a verandou ve švýcarském stylu{{Citace elektronické monografie [189] => | příjmení = Nováková [190] => | jméno = Markéta [191] => | titul = Vilová architektura na přelomu 19. a 20. století ve městě Zbraslav se zaměřením na vilu Planá růže [192] => | url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/80748 [193] => | vydavatel = Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Czumalo, Vladimír [194] => | místo = Praha [195] => | datum vydání = 2016 [196] => | datum přístupu = 2.8.2021 [197] => | strany = 34 [198] => }}. [199] => * Fürthova vila – dřevěná vila ve stylu severočeských podhorských chalup postavená ve 20. letech 20. století pro továrníka FürthaTOUŠEK, 2019, S. 77.. [200] => * [[Vila Růže (Zbraslav)|Vila Růže]] [201] => * [[Ottova vila (Zbraslav)|Ottova vila]] [202] => * [[Vila Vladislava Vančury|Vančurova vila]] [203] => * Živnostensko-průmyslová škola, nyní zvonařská dílna [204] => * [[Husův sbor (Zbraslav)|Husův sbor]] [205] => [206] => == Osobnosti == [207] => * [[Petr Žitavský]] (1260/70 – 1339) byl od roku 1316 opatem Zbraslavského kláštera. Spolu s opatem Konrádem se účastnil politického dění v [[České země|Českých zemích]], a i po jeho smrti si udržel úzké styky s královským dvorem, zejména s královnou Eliškou a poté s princem Karlem. Po smrti Oty Zbraslavského r. 1314 se stal pokračovatelem [[Zbraslavská kronika|Zbraslavské kroniky]], kterou přetvořil na rozsáhlé historické dílo{{Citace elektronického periodika [208] => | titul = Petr Žitavský [209] => | periodikum = www.phil.muni.cz [210] => | url = https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/petrzt.html [211] => | datum přístupu = 2021-07-09 [212] => }}. [213] => * [[Jan Kaška]] (1810–1869) se vyučil krejčím, ale brzy začal hrát s malostranskými ochotníky divadlo. Seznámil se s Josefem Kajetánem Tylem a spolu s ním se dostal i do angažmá Stavovského divadla. Od r. 1842 se stal profesionálním hercem, ale byl aktivní i jinak. Přispíval do několika časopisů, psal divadelní hry i povídky z prostředí Zbraslavi. Podporoval zbraslavské ochotníky. Pod svá díla se podepisoval J. K. Zbraslavský, aby upozornil na své milované rodiště. Dnes se po něm jmenuje zdejší divadlo{{Citace elektronického periodika [214] => | titul = Kdo byl Jan Kaška [215] => | periodikum = www.divadlozbraslav.cz [216] => | url = http://www.divadlozbraslav.cz/zbraslavska-kulturni-spolecnost/historie/kdo-byl-jan-kaska/ [217] => | datum přístupu = 2021-08-01 [218] => }}. [219] => * [[Jan Otto]] (1841–1916) byl významným českým nakladatelem, vydal největší českou tištěnou encyklopedii: [[Ottův slovník naučný]]. Též se angažoval v politickém dění, byl to velký vlastenec, který prosazoval připomínání důležitých českých osobností a událostí např. upálení mistra Jana Husa{{Citace kvalifikační práce [220] => | titul = Charakteristika a význam nakladatelství J. Otto [221] => | url = https://is.muni.cz/th/qeosg/ [222] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [223] => | rok vydání = 2009 [224] => | datum přístupu = 2021-07-09 [225] => | příjmení = Kordasová [226] => | jméno = Veronika [227] => }}. [228] => * Generál [[Karel Mejstřík (generál)|Karel Mejstřík]] (1886–1945) byl původně pouze [[Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky|poručík pěchoty v záloze]], který se zúčastnil obou světových válek. Za druhé světové války se jako bývalý [[Legie Čechů a Slováků|legionář]] aktivně zapojoval do odboje v řadách [[Obrana národa|Obrany národa]]. Na konci války však padl 6. května 1945 při účasti na [[Pražské povstání|pražském povstání]] nedaleko svého domu na Zbraslavi, kde žil se svou rodinou od třicátých let 20. století{{Citace elektronického periodika [229] => | titul = VPM [230] => | periodikum = www.vets.cz [231] => | url = https://www.vets.cz/vpm/karel-mejstrik-533/ [232] => | datum přístupu = 2021-07-09 [233] => }}. [234] => * [[Vladislav Vančura]] (1891–1942) byl český spisovatel jehož novela ''[[Rozmarné léto]]'' odráží atmosféru tehdejších zbraslavských říčních lázní. Na Zbraslav se do své nové vily přestěhoval s rodinou roku 1929. Zapojil se do protinacistického odboje, za což byl následně popravenTOUŠEK, 2019, S. 64, 76.. [235] => * [[Saša Rašilov starší|Saša Rašilov st.]] (1891–1955) byl úspěšný herec [[Národní divadlo|Národního divadla]], který se na Zbraslav přestěhoval do své nově zbudované vily Maminka. Jeho potomci zde bydlí dodnesZbraslav: [Sborník], 1977, S. 69.. [236] => * [[Jaromír Vejvoda]] (1902–1988) pocházel z muzikantské rodiny, která se na Zbraslav přestěhovala roku 1919 do domu, kde dnes najdeme restauraci s názvem jeho nejznámější skladby ''Škoda lásky'', dříve restauraci Na Růžku, kterou provozoval Vejvodův otec Josef. Jaromír Vejvoda se proslavil jako hudební skladatel a kapelník, který cestoval s hudbou po [[Československo|Československu]] i zahraničí. Jeho nejznámější skladba – [[polka]] [[Škoda lásky]] – byla přeložena do mnoha jazyků a je nejznámější polkou na světěTOUŠEK, 2019, S. 21.. [237] => [238] => == Galerie == [239] => [240] => Soubor:Zbraslav - pohled od vyhlídkového altánu na úbočí kopce Závist.jpg|Pohled na Zbraslav od vyhlídkového [[altán]]u na kopci [[Závist (Zbraslav)|Závist]] [241] => Soubor:Zbraslav10.jpg|[[Zbraslavský klášter]] [242] => Soubor:Zbraslav7.jpg|Kostel svatého Jakuba Staršího [243] => Soubor:Zbraslav, Žitavského, vila Planá růže (01).jpg|Vila Planá růže [244] => Soubor:Vila Růže (Zbraslav), ul. Opata Konráda 334, Zbraslav.JPG|Vila Růže [245] => Soubor:Praha Zbraslav - Jaromir Vejvoda.jpg|Pamětní deska [[Jaromír Vejvoda|Jaromíra Vejvody]] [246] => Soubor:R. Caracciola, Mercedes-Benz SSKL, Zbraslav-Jíloviště (1931).jpg|R. Caracciola, Mercedes-Benz SSKL, Zbraslav-Jíloviště (1931) [247] => [248] => [249] => == Odkazy == [250] => === Reference === [251] => [252] => [253] => === Literatura === [254] => * {{Citace monografie [255] => | příjmení = Horyna [256] => | jméno = Mojmír [257] => | titul = Zámek Zbraslav = Zbraslav chateau [258] => | vydavatel = Národní galerie [259] => | místo = Praha [260] => | rok vydání = 2006 [261] => | isbn = 80-7035-342-2 [262] => }} [263] => * {{Citace monografie [264] => | příjmení = Charvátová [265] => | jméno = Kateřina [266] => | titul = Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách 1142–1420 [267] => | vydavatel = Karolinum [268] => | místo = Praha [269] => | rok vydání = 1998 [270] => | počet stran = [271] => | isbn = 80-246-0385-3 [272] => }} [273] => * KOMBERCOVÁ, Tereza. ''Rozmarná léta. Zbraslav. Pražské letovisko doby industriální.'' Bakalářská práce. FHS UK, vedoucí práce Matoušek, Václav. 2013. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/59080. [274] => * KORDASOVÁ, Veronika. ''Charakteristika a význam nakladatelství J. Otto'' [online]. Brno, 2009 [cit. 2021-07-09]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/qeosg/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr MACEK. [275] => * NOVÁKOVÁ, Markéta. ''Vilová architektura na přelomu 19. a 20. století ve městě Zbraslav se zaměřením na vilu Planá růže''. 2016. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Czumalo, Vladimír. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/80748. [276] => * PRIX, Dalibor a kol. ''Umělecké památky Prahy. Velká Praha A–L''. Praha: Academia, 2012. [277] => * PRIX, Dalibor a kol. ''Umělecké památky Prahy. Velká Praha M–Ž.'' Praha: Academia, 2017, {{ISBN|978-80-200-2469-5}}. [278] => * {{Citace monografie [279] => | příjmení = Řepa [280] => | jméno = Karel [281] => | titul = Závod do vrchu Zbraslav-Jíloviště [282] => | vydání = 1 [283] => | vydavatel = GT Club – Karel Řepa [284] => | místo = Praha [285] => | rok vydání = 2008 [286] => | počet stran = 230 [287] => | isbn = 978-80-902516-2-5 [288] => }} [289] => * {{Citace monografie [290] => | příjmení = Profous [291] => | jméno = Antonín [292] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [293] => | svazek = 4. S–Ž [294] => | typ svazku = díl [295] => | vydání = 1 [296] => | vydavatel = Česká akademie věd a umění [297] => | místo = Praha [298] => | rok vydání = 1957 [299] => }} [300] => * {{Citace monografie [301] => | příjmení = Toušek [302] => | jméno = Filip [303] => | titul = Obrázky ze staré Zbraslavi [304] => | vydání = 1 [305] => | vydavatel = Fandíme vodám, fandíme Zbraslavi [306] => | místo = Praha – Zbraslav [307] => | rok vydání = 2019 [308] => | počet stran = 100 [309] => | isbn = 9788090768802 [310] => }} [311] => * ''Zbraslav: [Sborník]''. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1977. 115 s., [23] s. obr. příl. [312] => [313] => === Související články === [314] => * [[U Závisti]] [315] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru ve Zbraslavi]] [316] => [317] => === Externí odkazy === [318] => * {{Commonscat}} [319] => * {{Wikislovník|heslo=Zbraslav}} [320] => * {{Oficiální web}} [321] => * {{KM|791733|Zbraslav}} [322] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=894dcb87a9984955b124945e63b98093 Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [323] => * [http://www.mc-zbraslav.cz/ Oficiální web] městské části [324] => * [http://www.zbraslavhistorie.info/ Soukromý web o historii městské části] [325] => [326] => {{Město Praha}} [327] => {{Autoritní data}} [328] => {{Portály|Praha}} [329] => [330] => [[Kategorie:Zbraslav| ]] [331] => [[Kategorie:Praha 16 (správní obvod)]] [332] => [[Kategorie:Města začleněná do Prahy]] [333] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [334] => [[Kategorie:Sídla v Hořovické pahorkatině]] [335] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [336] => [[Kategorie:Sídla na Vltavě]] [] => )
good wiki

Zbraslav

Zbraslav je evidenční část a katastrální území na jihu Prahy, též bývalé město. Zbraslav má bohatou historii, která sahá až do doby kamenné.

More about us

About

Leží na západním břehu Vltavy a je známá svými historickými památkami, mezi které patří Zbraslavský klášter, jehož kořeny sahají až do 13. století. Tento klášter je nejen architektonickým skvostem, ale také důležitým centrem kultury a vzdělání. Zbraslav se pyšní také krásnými parky a přírodními rezervacemi, které vytvářejí příjemné prostředí pro relaxaci a aktivní životní styl. Místní cyklostezky a turistické trasy poskytují skvélé možnosti pro milovníky přírody, což přispívá k zdravému a harmonickému životu obyvatel. Obyvatelé Zbraslavi se aktivně podílejí na rozvoji své komunity, organizují různé kulturní a společenské akce, které posilují sousedské vztahy a vytvářejí příležitosti pro setkávání lidí. Zbraslav nabízí také široké možnosti pro vzdělávání a volnočasové aktivity, což podtrhuje její roli jako ideálního místa pro život jak pro rodiny, tak jednotlivce. Dále je Zbraslav skvěle dostupná z centra Prahy, což ji činí atraktivní pro ty, kteří touží po klidnějších podmínkách mimo rušné město, ale přesto mají rádi jeho kulturu a dynamiku. Historické kouzlo Zbraslavi a její přírodní krásy pak dělají z této lokality skutečný klenot v srdci České republiky.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zbraslavský klášter','Lahovice','Závist (Zbraslav)','Čechy','Praha 16','Záběhlice (Zbraslav)','Praha','Berounka','Oppidum Závist','Jaromír Vejvoda','Zbraslavská kronika','Kostel svatého Havla (Zbraslav)'

Berounka

Čechy

Lahovice

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.