Array ( [0] => 15506224 [id] => 15506224 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zelów [uri] => Zelów [3] => Market Square in Zelow (3).jpg [img] => Market Square in Zelow (3).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Zelów je malebné město ležící v Polsku, které se nachází v Lublinském vojvodství. Je obklopeno krásnou přírodou a historickými památkami, což z něj činí atraktivní místo pro návštěvníky i obyvatele. Město se pyšní bohatou historií, která sahá až do středověku, a je známé svou multikulturní atmosférou, v níž se prolínají různé tradice a zvyky. Zelów má aktivní komunitní život zahrnující různé kulturní akce a festivaly, které posilují sousedské vztahy a vytvářejí příležitosti pro společné sdílení zážitků. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a ochotou pomáhat, což přispívá k příjemné atmosféře ve městě. Zelów také těží z rozvíjející se ekonomiky, která nabízí pracovní příležitosti v různých oblastech. Kombinace tradice a modernity se odráží v architektuře města, kde se historické budovy harmonicky prolínají s novějšími konstrukcemi. Příroda okolo Zelówa je taktéž jedním z jeho pokladů. Město má přístup k nádherným parkům a přírodním rezervacím, které nabízejí možnosti pro rekreaci a relaxaci. Místní jezírka, lesy a cyklostezky lákají rodiny i jednotlivce k aktivnímu trávení volného času. Celkově řečeno, Zelów je město, které spojilo bohatou minulost s nadějnou budoucností. Je to místo, kde se můžete setkat s přátelskými lidmi, užít si krásné přírody a zapojit se do živé komunity. [oai_cs_optimisticky] => Zelów je malebné město ležící v Polsku, které se nachází v Lublinském vojvodství. Je obklopeno krásnou přírodou a historickými památkami, což z něj činí atraktivní místo pro návštěvníky i obyvatele. Město se pyšní bohatou historií, která sahá až do středověku, a je známé svou multikulturní atmosférou, v níž se prolínají různé tradice a zvyky. Zelów má aktivní komunitní život zahrnující různé kulturní akce a festivaly, které posilují sousedské vztahy a vytvářejí příležitosti pro společné sdílení zážitků. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a ochotou pomáhat, což přispívá k příjemné atmosféře ve městě. Zelów také těží z rozvíjející se ekonomiky, která nabízí pracovní příležitosti v různých oblastech. Kombinace tradice a modernity se odráží v architektuře města, kde se historické budovy harmonicky prolínají s novějšími konstrukcemi. Příroda okolo Zelówa je taktéž jedním z jeho pokladů. Město má přístup k nádherným parkům a přírodním rezervacím, které nabízejí možnosti pro rekreaci a relaxaci. Místní jezírka, lesy a cyklostezky lákají rodiny i jednotlivce k aktivnímu trávení volného času. Celkově řečeno, Zelów je město, které spojilo bohatou minulost s nadějnou budoucností. Je to místo, kde se můžete setkat s přátelskými lidmi, užít si krásné přírody a zapojit se do živé komunity. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Zelov [2] => | originální jméno = Zelów [3] => | vlajka = [4] => | znak = POL Zelów COA.svg [5] => | zeměpisná šířka = 51.4666667 [6] => | zeměpisná délka = 19.2166667 [7] => | nadmořská výška = [8] => | časové pásmo = [[Středoevropský čas|SEČ]]/[[Středoevropský letní čas|SELČ]] [9] => | stát = Polsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [11] => | název vyššího celku = [[Lodžské vojvodství|Lodžské]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Bełchatów|Bełchatów]] [14] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [15] => | název celku 3 = [[Gmina Zelów|Zelów]] [16] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Zelów |position= right |width= 220 |lat= 51.47 |long= 19.22 |float=center |caption=}} [17] => | administrativní dělení = [18] => | mapa = [19] => | velikost mapy = 200px [20] => | rozloha = 10,75 [21] => | počet obyvatel = 7611 [22] => | obyvatelé aktuální k = 2019 [23] => | etnické složení = [24] => | náboženské složení = [25] => | status = [26] => | starosta = Urszula Świerczyńska [27] => | web = http://www.zelow.pl [28] => | obecní úřad = ul. Żeromskiego 28
97-425 Zelów [29] => | telefonní předvolba = (+48 44) 634 10 00 [30] => | psč = 97-425 [31] => | označení vozidel = EBE [32] => | typ statistického celku = [33] => | název statistického celku = [34] => | obrázek = Zelów kościół-ewangielicko-reformowany.jpg [35] => | popisek = Kostel evangelické reformované církve [36] => }} [37] => '''Zelów''' ([[Čeština|česky]] '''Zelov''') je město v [[Lodžské vojvodství|Lodžském vojvodství]] v [[Polsko|Polsku]]. Má rozlohu 10,75 km² a ke dni 30. 6. 2019 měl 7611 obyvatel. [38] => [39] => == Historie == [40] => Zelov kolonizovali v roce 1803 potomci českých [[Doba pobělohorská|pobělohorských]] [[Exulanti|exulantů]], kteří prostřednictvím Alexandra Petrozelina podepsali na konci roku 1802 v [[Czermin|Čermíně]] smlouvu na koupi pozemků a neprosperujícího hospodářství Józefa Świdzińskiego.Muzeální průvodce. Muzeum v Zelówě, Zelów 2006 , str. 10 Tehdejší název zakoupeného místa byl Zeliów. Zakladatelé budoucího českého města pocházeli z přeplněných exulantských obcí [[Tabor Wielki|Tábor]], [[Czermin|Čermín]], [[Gęsiniec|Husinec]], [[Grodziec (Ozimek)|Friedrichův Hradec]], [[Lubienia|Sacken]], Sophienthal a dalších menších českých kolonií. Přímých exulantů (osob narozených v Čechách) a lidí, kteří přišli přímo z Čech po [[Toleranční patent|roce 1781]], bylo mezi zakladateli jen několik.{{Citace monografie [41] => | příjmení = Štěříková [42] => | jméno = Edita [43] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [44] => | titul = Zelów : Česká exulantská obec v Polsku [45] => | url = [46] => | vydání = 1. vyd [47] => | vydavatel = Kalich [48] => | místo = Praha [49] => | počet stran = 14, 433 pages [50] => | isbn = 80-7017-793-4 [51] => | isbn2 = [52] => | oclc = [53] => }} Místo pro [[Evangelikalismus|evangelický]] kostel a hřbitov bylo vyměřeno na jaře roku 1806. Díky státní podpoře a evangelickým sbírkám byl chudým českým sborem postaven krásný kostel, jenž byl dne 3. července 1825 slavnostně otevřen.Edita Štěříková: ''Stručně o pobělohorských exuantech'', 2005. Str. 97, 100 i jiné Po [[První světová válka|první světové válce]] byl třinácti českým rodinám umožněn návrat do vlasti,{{Citace elektronické monografie [54] => | příjmení = Klusáková [55] => | jméno = Michaela [56] => | titul = Diplomová práce [57] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/73928/DPTX_2014_2_11410_0_422749_0_163831.pdf?sequence=1&isAllowed=y [58] => | vydavatel = [59] => | místo = [60] => | datum vydání = 2016 [61] => | datum přístupu = 2020-07-24 [62] => }}{{Citace elektronické monografie [63] => | příjmení = Hallerová [64] => | jméno = Michaela [65] => | titul = Bakalářská práce [66] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/59070/BPTX_2012_2_11410_0_320436_0_132154.pdf?sequence=1&isAllowed=y [67] => | vydavatel = [68] => | místo = [69] => | datum vydání = 2013 [70] => | datum přístupu = 2020-07-24 [71] => }} domovské právo jim udělila obec [[Hrabová (okres Šumperk)|Hrabová]].http://hrabova.evangnet.cz/node/plakaty/Farni_sbor_Hrabova_1918-1938.pdf str. 26 Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] žilo v Zelově asi 6000 krajanů hovořících česky. Po skončení druhé světové války orgány [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]] netolerovaly národnostní menšiny, následovalo drancování, [[lynčování]] a vyhánění českých i německých obyvatel – v poválečném Zelově byl jeden Čech zavražděn a dva zmrzačeni. Poté bylo odtud do československého pohraničí [[Reemigrace|repatriováno]] cca 3500 Čechů, ostatní utekli do [[Německo|Německa]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://sgph.geo.uni.lodz.pl/uploads/files/t6/07-Szczepankiewicz-Battek.pdf |datum přístupu=2020-07-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210511012559/http://sgph.geo.uni.lodz.pl/uploads/files/t6/07-Szczepankiewicz-Battek.pdf |datum archivace=2021-05-11 }} K české národnosti se v Zelově hlásí asi 500 obyvatel, [[Čeština|češtinu]] ovládá pouze nejstarší generace ([[Česká menšina v Polsku]]).{{Citace elektronického periodika [72] => | titul = Exil.cz: Zelow – cesta zase zpátky [73] => | periodikum = www.rozhlas.cz [74] => | url = https://www.rozhlas.cz/krajane/clanky/_zprava/exilcz-zelow-cesta-zase-zpatky--1456384 [75] => | jazyk = cs [76] => | datum přístupu = 2019-11-14 [77] => }} Poválečnými proměnami Zelova (až do roku 2012) se zabývá diplomová práce B. Kučerové.{{Citace elektronické monografie [78] => | příjmení = Kučerová [79] => | jméno = Barbara [80] => | titul = Diplomová práce [81] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/84409/DPTX_2013_2_11210_0_381648_0_139811.pdf?sequence=1&isAllowed=y [82] => | vydavatel = [83] => | místo = [84] => | datum vydání = 2016 [85] => | datum přístupu = 2020-07-24 [86] => }} [87] => [88] => === Kongresové Polsko === [89] => V roce 1807 byl Zelov na území [[Varšavské knížectví|Varšavského knížectví]], v roce 1815 se dostal pod vládu cara [[Ruské impérium|Ruského impéria]] v [[Kongresové Polsko|Kongresovém Polsku]]. Koncem 60. let [[19. století]] mnoho Čechů ze Zelova a okolí ([[Faustynów (Gmina Zelów)|Faustynów]] aj.) přijalo pozvání cara [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandra II]]. a usadilo se ve [[Volyň|Volyni]]. Celkový počet českých osadníků v tomto regionu byl na konci 19. století odhadován na 30–40 tisíc. Zelovští Češi založili na nynější [[Ukrajina|Ukrajině]] evangelické osady Michajlovka (1878),{{Citace monografie [90] => | příjmení = Štěříková, Edita. [91] => | jméno = [92] => | příjmení2 = [93] => | jméno2 = [94] => | titul = Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů [95] => | url = [96] => | vydání = 1. vyd [97] => | vydavatel = Kalich [98] => | místo = Praha [99] => | rok vydání = 2005 [100] => | počet stran = 498 [101] => | strany = 136–144, 246 [102] => | isbn = 80-7017-018-2 [103] => | isbn2 = [104] => | oclc = [105] => }} [[Česká Alexandrovka]],{{Citace monografie [106] => | příjmení = Andrš [107] => | jméno = Bohuslav [108] => | titul = Česká Alexandrovka : vzpomínky na život české vystěhovalecké komunity na Rusi [109] => | url = [110] => | vydavatel = Národní knihovna ČR [111] => | místo = Praha [112] => | počet stran = 264 pages, xx pages of plates [113] => | isbn = 978-80-7050-564-9 [114] => | isbn2 = [115] => | oclc = [116] => }} Čechovka (1890),http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/Cechovka-Stepanovka-Rusko.pdf Mirotín, [[Bohemka]] (1905) a podíleli se na založení [[Veselynivka|Veselynivky]] (1912). [117] => [118] => V roce 1818 se Zelovští podíleli na založení obce [[Kuców|Kučov]] a v roce 1843 spoluzakládali novou kolonii v [[Evangelický hřbitov v Požděnicích|Požděnicích]]. [119] => [120] => == Evangelický reformovaný sbor == [121] => V Zelově působí evangelický reformovaný sbor, který je součástí [[Reformovaná církev|Reformované církve]] v Polsku (''Kościół Ewangelicko-Reformowany w RP''), ale úzce spolupracuje s [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrskou církví evangelickou]] a Sdružením [[Exulant (spolek)|Exulant]] v České republice. Sbor v letech 1982–2010 vedli manželé Mirosław a [[Wiera Jelinek]]. Bohoslužby jsou vedeny v polštině. Sbor provozuje mateřskou školu [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]]. Při sboru působí hudební těleso hrající na zvonky – [[Zelowskie Dzwonki|Zelowské zvonky]]. V kostele se nacházejí [[Pamětní deska|pamětní desky]] reformátora [[Jan Kalvín|Jana Kalvína]] a Mistra [[Jan Hus|Jana Husa]]. Pamětní deska Jana Husa byla současně s jeho pamětním kamenem v zahradě kostela slavnostně odhalena v roce 1915. [122] => [[Soubor:KER Zelów - tablica Kalwina.JPG|okraj|vlevo|náhled|267x267pixelů]] [123] => [124] => === Archiv a muzeum === [125] => V půdních prostorách kostela je Muzeum – Dokumentační středisko dějin [[Jednota bratrská|Českých bratří]]. Spolupracuje s Institutem dějin [[Polská akademie věd|Polské akademie věd]], Ministerstvem kultury a národního dědictví, [[Varšavská univerzita|Varšavskou univerzitou]], [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky|Ministerstvem zahraničních věcí ČR]], dále pak s Muzeem J. A. Komenského v [[Přerov]]ě a Sdružením Exulant. Archiv farnosti se zachoval, obsahuje 239 archivních jednotek (z toho je 71 [[Matrika|matrik)]] a cenný je zejména tím, že dokumentuje život české [[Diaspora|diaspory]]. [126] => [127] => === Hřbitov === [128] => K prvnímu pohřbu na zelovském hřbitově (u plánovaného kostela) došlo 26.3.1806. Tento hřbitov byl v roce 1852 zrušen a nahrazen hřbitovem „u lesa“. Evangelický hřbitov byl dlouho ekumenický (i pro zeslulé jiného vyznání). Židovský hřbitov v Zelově byl založen v roce 1878 a v roce 1920 byl založen hřbitov katolický. [129] => [130] => == Významní rodáci == [131] => * [[Vilém Fibich]] (1888–1959), evangelický duchovní [132] => * [[Jan Jelínek (kazatel)|Jan Jelínek]] ([[1912]]–2009), český evangelický kazatel a zachránce pronásledovaných [133] => [134] => == Odkazy == [135] => [136] => === Reference === [137] => [138] => [139] => === Literatura === [140] => * Drbal, Alexandr: Krajanský život po r. 1918. In: Evangelický Kalendář 2009 / Uspoř. [[Petr Pazdera Payne]]. Praha : Kalich, 2008. S. 152-159. {{ISBN|978-80-7017-102-8}}. [141] => * Kresová, Helena: Kongres potomků [[Jednota bratrská|Českých bratří]] v Zelově. In: České listy. 2003, č. 7-8, s. 14-16. ISSN 1213-1784. [142] => * Marešová, Hana: Příruční slovníček zelovské češtiny. Praha: OS „Exulant“, 2003. 48 s. [143] => * [[Karel Matějka|Matějka, Karel]]: 100. minut prezidenta Václava Havla v Zelówě. In: Kostnické jiskry. 1998, č. 13, s. 2. [144] => * Míčan, Vladimír: Česká emigrace v Polsku a na Volyni. Brno: Biblická jednota, 1924. 151 s. [145] => * Tobjański, Zbigniew: Czesi w Polsce. Kraków: Towarzystwo Społeczno-Kulturalne Czechów i Slowaków w Polsce, 1994. 233 s. [146] => * Tomeš, Jan Matěj: Popis osady Zelova. In: Naše zahraničí. 1927, č. 3, s. 118–121. [147] => * Wczoraj, dziś i … : Życie, dzieje i teraźniejszość braci czeskich w Zelowie. Zelów : Parafia Ewangelicko-Reformowana, 1998. 211 s. {{ISBN|83-910821-0-5}} [148] => * Zelow 1803–2003: 200 let v Zelowě: Pamětní knížka na Celosvětový kongres potomků Českých bratří v Zelowě konaný pod heslem Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky: Zelow, 19.22. června 2003 / Českobratrská církev evangelická ... [et al.]. Praha: Exulant, 2004. 79 s. {{ISBN|80-239-2940-2}}. [149] => [150] => === Související články === [151] => [152] => * [[Jakub Petrozelin]] (k původu Alexandra Petrozelina) [153] => [154] => === Externí odkazy === [155] => * {{Commonscat}} [156] => * [http://www.zelandia.pl/ Stránky Evangelického reformovaného sboru] {{pl}} [157] => * [http://zelowskiedzwonki.pl Stránky Zelowské zvonky] (polsky) [158] => * [https://www.ustrcr.cz/uvod/dokumentace-usmrcenych-statni-hranice/usmrceni-statni-hranice-portrety/svoboda-jan/ Smrt na hranicích při pokusu o útěk (1954)] [159] => * [https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/42088/BPTX_2010_2__0_287917_0_108776.pdf?sequence=1&isAllowed=y Současný život zelovských Čechů na území České republiky (2012)] [160] => * [http://exulanti.genebaze.cz/fotogalerie.htm Fotografie ze sbírky Tomáše Stodoly] [161] => {{Okres Bełchatów}} [162] => {{Autoritní data}} [163] => {{Portály|Polsko}} [164] => [165] => [[Kategorie:Města v Lodžském vojvodství]] [166] => [[Kategorie:Gmina Zelów]] [167] => [[Kategorie:Okres Bełchatów]] [168] => [[Kategorie:Česká sídla v Polsku]] [169] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [170] => [[Kategorie:Češi v Polsku]] [171] => [[Kategorie:Sídla založená roku 1803]] [] => )
good wiki

Zelów

Zelów (česky Zelov) je město v Lodžském vojvodství v Polsku. Má rozlohu 10,75 km² a ke dni 30.

More about us

About

Je obklopeno krásnou přírodou a historickými památkami, což z něj činí atraktivní místo pro návštěvníky i obyvatele. Město se pyšní bohatou historií, která sahá až do středověku, a je známé svou multikulturní atmosférou, v níž se prolínají různé tradice a zvyky. Zelów má aktivní komunitní život zahrnující různé kulturní akce a festivaly, které posilují sousedské vztahy a vytvářejí příležitosti pro společné sdílení zážitků. Místní obyvatelé jsou známí svou pohostinností a ochotou pomáhat, což přispívá k příjemné atmosféře ve městě. Zelów také těží z rozvíjející se ekonomiky, která nabízí pracovní příležitosti v různých oblastech. Kombinace tradice a modernity se odráží v architektuře města, kde se historické budovy harmonicky prolínají s novějšími konstrukcemi. Příroda okolo Zelówa je taktéž jedním z jeho pokladů. Město má přístup k nádherným parkům a přírodním rezervacím, které nabízejí možnosti pro rekreaci a relaxaci. Místní jezírka, lesy a cyklostezky lákají rodiny i jednotlivce k aktivnímu trávení volného času. Celkově řečeno, Zelów je město, které spojilo bohatou minulost s nadějnou budoucností. Je to místo, kde se můžete setkat s přátelskými lidmi, užít si krásné přírody a zapojit se do živé komunity.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jednota bratrská','Czermin','Lodžské vojvodství','Čeština','Okresy v Polsku','Varšavské knížectví','Vilém Fibich','Toleranční patent','Kategorie:Češi v Polsku','Jakub Petrozelin','Kategorie:Gmina Zelów','Česká Alexandrovka'

Čeština

Czermin