Array ( [0] => 15488470 [id] => 15488470 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zgorzelec [uri] => Zgorzelec [3] => Zgorzelec Stalag VIIIA.jpg [img] => Zgorzelec Stalag VIIIA.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Zgorzelec je město na severovýchodě Polska, které se pyšní bohatou historií a kulturním dědictvím. Leží na pravém břehu Odry, přímo naproti německému městu Görlitz, což dokládá historické propojení obou měst. Zgorzelec se po druhé světové válce stalo, stejně jako mnoho jiných regionů, centrum nových možností a výzev. Město nabízí návštěvníkům architekturu, která odráží výrazné historické období, a příjemné prostředí pro život. Kromě zrestaurovaných historických budov zde najdeme i moderní zařízení a služby, které zvyšují kvalitu života jeho obyvatel. Zgorzelec se stává místem, kde se potkává tradice s inovacemi, a místní komunita s hrdostí každoročně pořádá různé kulturní akce a festivaly, které posilují regionální soudržnost a přitahují turisty. Zgorzelec je také obklopen krásnou přírodou, která nabízí možnosti pro aktivní odpočinek a relaxaci. V okolí města lze najít cyklostezky, parky a další přírodní lokality ideální pro rodinné výlety. V rámci mezinárodní spolupráce mezi Zgorzelecem a Görlitzem mají místní obyvatelé příležitost zapojit se do různých projektů, které posilují přátelské vztahy mezi oběma městy. Optimismus, který město vyzařuje, je dále umocněn úsilím místních obyvatel o udržitelnost a rozvoj. Mnoho iniciativ se zaměřuje na ekologické aspekty a zlepšení životního prostředí, což svědčí o odpovědnosti a uvědomělosti místní komunity. Zgorzelec se tak stává inspirativním příkladem pro ostatní města a dokládá, že i v těžkých časech lze hledat cestu k pozitivnímu vývoji a lepší budoucnosti. [oai_cs_optimisticky] => Zgorzelec je město na severovýchodě Polska, které se pyšní bohatou historií a kulturním dědictvím. Leží na pravém břehu Odry, přímo naproti německému městu Görlitz, což dokládá historické propojení obou měst. Zgorzelec se po druhé světové válce stalo, stejně jako mnoho jiných regionů, centrum nových možností a výzev. Město nabízí návštěvníkům architekturu, která odráží výrazné historické období, a příjemné prostředí pro život. Kromě zrestaurovaných historických budov zde najdeme i moderní zařízení a služby, které zvyšují kvalitu života jeho obyvatel. Zgorzelec se stává místem, kde se potkává tradice s inovacemi, a místní komunita s hrdostí každoročně pořádá různé kulturní akce a festivaly, které posilují regionální soudržnost a přitahují turisty. Zgorzelec je také obklopen krásnou přírodou, která nabízí možnosti pro aktivní odpočinek a relaxaci. V okolí města lze najít cyklostezky, parky a další přírodní lokality ideální pro rodinné výlety. V rámci mezinárodní spolupráce mezi Zgorzelecem a Görlitzem mají místní obyvatelé příležitost zapojit se do různých projektů, které posilují přátelské vztahy mezi oběma městy. Optimismus, který město vyzařuje, je dále umocněn úsilím místních obyvatel o udržitelnost a rozvoj. Mnoho iniciativ se zaměřuje na ekologické aspekty a zlepšení životního prostředí, což svědčí o odpovědnosti a uvědomělosti místní komunity. Zgorzelec se tak stává inspirativním příkladem pro ostatní města a dokládá, že i v těžkých časech lze hledat cestu k pozitivnímu vývoji a lepší budoucnosti. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Zhořelec [2] => | originální jméno = Zgorzelec [3] => | obrázek = Fussgaengerbruecke goerlitz.jpg [4] => | popisek = Přechod pro pěší z Görlitz (vlevo) do Zgorzelce (vpravo) otevřený v roce 2004 [5] => | vlajka = POL Zgorzelec flag.svg [6] => | znak = POL Zgorzelec COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 51.15 [8] => | zeměpisná délka = 15 [9] => | nadmořská výška = 209 [10] => | časové pásmo = [[Středoevropský čas|SEČ]]/[[Středoevropský letní čas|SELČ]] [11] => | stát = Polsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [13] => | název vyššího celku = [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [15] => | název nižšího celku = [[Okres Zgorzelec|Zgorzelec]] [16] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [17] => | název celku 3 = městská gmina [18] => | pojem celku 4 = [19] => | název celku 4 = [20] => | administrativní dělení = [21] => | mapa = [22] => | velikost mapy = 200px [23] => | rozloha = 15,88 [24] => | počet obyvatel = 30738 [25] => | obyvatelé aktuální k = 2017{{Citace elektronické monografie | titul = Polska w liczbach : Zgorzelec | url = http://www.polskawliczbach.pl/Zgorzelec | datum vydání = 2017 | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-11-19 | vydavatel = polskawliczbach.pl | jazyk = pl}} [26] => | hustota zalidnění = 1935,6 [27] => | etnické složení = [28] => | náboženské složení = [29] => | status = [30] => | starosta = Rafał Gronicz [31] => | web = http://www.zgorzelec.eu [32] => | obecní úřad = ul. Domańskiego 7
59-900 Zgorzelec [33] => | telefonní předvolba = [34] => | psč = 59-900 to 59-903 [35] => | typ statistického celku = [36] => | název statistického celku = [37] => }} [38] => '''Zgorzelec''' (výslovnost: [{{IPA|zgɔ'ʐɛlɛʦ}}]; {{Audio|Pl-Zgorzelec.ogg|audio}}, {{vjazyce2|cs|'''Zhořelec'''}}, {{vjazyce2|de|''Görlitz''}}, {{vjazyce2|hsb|''Zhorjelc''}}, {{vjazyce2|dsb|''Zgórjelc''}}) je [[okresní město]] na východním břehu [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]] na samém jihozápadě [[Polsko|Polska]]. Leží ve východní (od roku [[1945]] polské) části historického území [[Horní Lužice]] a s počtem obyvatel {{Počet obyvatel}} je jeho čtvrtým největším městem. Zgorzelec patří administrativně k [[Okres Zgorzelec|Powiatu Zgorzeleckému]] v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]]. Až do [[Správa|správní]] [[Reforma|reformy]] v roce 1998 město náleželo k Jelenohorskému vojvodství, které bylo v důsledku reformy zrušeno.{{Citace elektronické monografie | odkaz na autora = Rada Ministrów w Polsce | titul = Rozporządzenie Rady Ministrów z dnia 30 maja 1975 | url = http://static1.money.pl/d/akty_prawne/pdf/DU/1975/17/DU19750170092.pdf | datum vydání = 1975-05-30 | datum přístupu = 2018-11-19 | vydavatel = Rada Ministrów w Polsce | jazyk = pl | url archivu = https://web.archive.org/web/20181006123542/http://static1.money.pl/d/akty_prawne/pdf/DU/1975/17/DU19750170092.pdf | datum archivace = 2018-10-06 | nedostupné = ano }} Tehdy se také stalo sídlem úřadu městské [[Gmina Zgorzelec|gminy Zgorzelec]]. [39] => [40] => Od konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a následného stanovení [[Německo-polská státní hranice|německo-polské státní hranice]] na linii [[Odra]]–[[Lužická Nisa|Nisa]] je sousedním městem německého [[Görlitz]], jehož východním [[předměstí]]m před rokem [[1945]] bylo. Intenzivnější osidlování východního předměstí začalo na konci [[19. století]]. Historická zástavba v blízkosti mostu Jana Pavla II. pochází z gründerského období. Tato východní část města původně sloužila jako sídlo [[Görlitz|zhořeleckých]] [[Kasárna|kasáren]] a dalších [[Armáda|vojenských]] zařízení. [41] => [42] => Město Zgorzelec je jedním ze zakládajících členů [[Euroregion Nisa|Euroregionu Nisa]], v jehož rámci jsou od roku [[1998]] obě části alespoň formou [[proklamace]] opět spojeny v tzv. „Evropské město Görlitz/Zgorzelec''“''.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kunert | jméno = Matthias | titul = Arbeitspapier Netzwerkanalyse | url = https://www2.ioer.de/recherche/pdf/2002_kunert_netzwerkanalyse.pdf | edice = Gemeinsames Leitbild für die Europastadt Görlitz/Zgorzelec = Wspólna wizja rozwojowa Europa-Miasta Zgorzelec/Görlitz | datum vydání = 2002 | datum přístupu = 2018-02-04 | vydavatel = Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. Dresden | jazyk = de}} [43] => [44] => == Geografie == [45] => [46] => === Poloha === [47] => [[Soubor:Schlesien Kr Lauban.png|náhled|vlevo|Zhořelec a jeho okolí na mapě z roku 1905]] [48] => [[Soubor:Plan der Stadt Goerlitz (um 1750).jpg|náhled|Mapa Zhořelce a jeho východního předměstí (v horní části mapy) z roku [[1750]]]] [49] => Město leží v nynějším [[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]] v [[Polsko|polské]] části historického území [[Horní Lužice]] východně od [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]], kde se rozkládá na východním okraji Lužického žulového masivu s výběžky [[Lužické hory|Lužických hor]]. Nachází se na přechodu mezi severem Oblasti hornolužických rybníků a vřesovišť a jihem [[Šluknovská pahorkatina|Hornolužické vrchoviny]]. Jižně od plošiny niského [[Průlomové údolí|průlomového údolí]] ústí do [[Lužická Nisa|Nisy]] její pravý [[přítok]] Czerwona Woda (''Rothwasser'') nazývaný na české straně hranice Oldříšský potok. Na náhorní plošině nad Nisou se nachází tzv. Park Ujazdowski (dříve: ''Jägerwäldchen''). Severovýchodně od města se rozkládá zhořelecký les zvaný Puszcza Zgorzelecka (''Görlitzer Heide'') s četnými [[rybník]]y, který byl před rokem [[1945]] v majetku města [[Görlitz]].{{Citace periodika | příjmení = Bena | jméno = Waldemar | titul = Die Natur der Puszcza Zgorzelecka (Görlitzer Heide) | periodikum = Berichte der Naturforschenden Gesellschaft der Oberlausitz | rok vydání = 2006 | měsíc vydání = | ročník = 14 | číslo = | strany = 101–105 | url = https://naturforschende-gesellschaft-der-oberlausitz.de/sites/default/files/pdf/bd14-07_bena_natur-puszcza-zgorzelecka.pdf | issn = 0941-0627 | jazyk = de}} Oblast dnešního Zgorzelce leží asi ve výšce 209 [[Nadmořská výška|m n. m.]], kdežto údolní oblasti u [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]] se nacházejí ve výšce asi 15 m n. m. Nejvyšším bodem je vrch Drewniak (dříve ''Jäckelsberg'' nebo také ''Holzberg'') v jižní městské části Ujazd s výškou 225,3 [[Nadmořská výška|m n. m.]], dále Mojeska Góra (''Langer Berg'') jihovýchodně od obecního [[hřbitov]]a s výškou 224,7 m n. m. a Krucze Wzgórze (také Krucza Góra; ''Rabenberg'') v niském předměstí s výškou 221,7 m n. m. Skalní vyhlídka ve výšce asi 215 m n. m., z níž je výhled na protilehlý vrch Weinberg, pivovar Landskron a asi 30 m hluboké [[průlomové údolí]] je zatím zarostlá.{{Citace monografie | korporace = Städtische Kunstsammlungen Görlitz | titul = Atelier Robert Scholz: Aus dem Schaffen einer Görlitzer Fotografenfamilie | url = | vydavatel = Städtische Kunstsammlungen Görlitz | místo = Görlitz | rok = 1994 | vydání = | počet stran = 36 | kapitola = | strany = 31 | isbn = | jazyk = de}} Městem prochází 15. [[poledník]] [[Zeměpisné souřadnice|východní délky]]. V zimním období se průměrná doba slunečního svitu ve Zgorzeleci shoduje se [[Středoevropský čas|středoevropským časem]]. Znázorněná čára symbolizující průběh poledníku je od roku 2012 umístěna v ulici Daszyńskiego. Město se nachází na 51° 08' [[Zeměpisné souřadnice|severní šířky]].{{Citace elektronického periodika | příjmení = Längert | jméno = Klaus-Peter | příjmení2 = Thümmler | jméno2 = Jenny | titul = Der 15. Meridian ist nun auch in Zgorzelec sichtbar | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | datum vydání = 2012-04-12 | url = | jazyk =de}} Nejbližšími velkými městy jsou [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]] asi 80 [[Kilometr|km]] severozápadně, [[Dolnoslezské vojvodství|dolnoslezská]] [[Lehnice]] (Legnica/Liegnitz) asi 80 km východně a český [[Liberec]] asi 50 km jižně od Zgorzelce. Hlavní město [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského vojvodství]] [[Vratislav (město)|Vratislav]] je vzdáleno asi 150 km. Z menších měst jsou to potom [[Pieńsk]] (''Penzig'') na severu, [[Lubáň]] na východě, [[Zawidów]] (''Seidenberg'') a ''Bogatynia'' (''Reichenau i. Sachsen'') na jihu. [50] => [51] => === Geologie === [52] => [[Soubor:Henneberggarten großer Teich Zgorzelec.JPG|náhled|Rybník v bývalé Henneberské zahradě]] [53] => [[Geologie|Geologickým]] [[podloží]]m území města je z větší části lužická [[droba]]. Jen v oblasti jižně od mostu Jana Pavla II. se nachází Lužický [[Granodiorit|grandiorit]]. Hranice mezi vrstvami obou [[Hornina|hornin]] probíhá od mostu směrem k ulici Marszałka Józefa Piłsudskiego, dále ulicemi Ignacego Daszyńskiego a Bohaterów II Armii Wojska Polskiego.{{Citace monografie | příjmení = Glocker | jméno = E. F. | korporace = Naturforschende Gesellschaft Görlitz | titul = Geognostische Karte der Königl. Preuss. Oberlausitz | url = https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b530276172 | vydavatel = Lithogr. Anstalt v. Franz Weingärtner | místo = Görlitz | rok = 1857 | jazyk = de}}{{Citace monografie | příjmení = Lepsius | jméno = Richard | příjmení2 = Vogel | jméno2 = C. | titul = Geologische Karten vom Deutschen Reich, 1:500 000, Kupferstich, 1894–1897 : Sect. 20: Görlitz | url = | vydavatel = Perthes | místo = Gotha | rok = 1913 | jazyk = de}} Zdejší [[droba]] se skládá z [[biotit]]u, šedého [[křemen]]e, světlého [[živce]] a těsně přiléhajících drobových [[Břidlice|břidlic]]. Jižně od niského [[viadukt]]u, v úrovni ústí [[potok]]a Czerwona Woda do [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]] končí zúžení Niského údolí, které je zapříčiněno tvrdým [[Granodiorit|grandioritem]].{{Citace monografie | korporace = Museum für Naturkunde, Görlitz | titul = Erdgeschichte der Oberlausitz | url = | vydavatel = Staatliches Museum für Naturkunde Görlitz, Forschungsstelle | místo = Görlitz | rok = 1990 [54] => | vydání = 1 | počet stran = 32 | strany = 32 | jazyk = de}} [55] => [56] => === Podnebí === [57] => [[Podnebí]] ve Zgorzelci je mírné. Podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppen-Geigerovy klasifikace]] odpovídá pásmu Cfb, jedná se tedy o mírné [[oceánické podnebí]]. Průměrná denní teplota zde podle [[Meteorologie|meteorologického]] modelu zpracovávajícího data z let 1982–2012 byla 8,2 [[Stupeň Celsia|°C]]. Průměrný roční úhrn [[Srážky|srážek]] byl 564 [[Milimetr|mm]]. Nejsušším měsícem byl únor s 27 mm srážek. Nejvíce srážek je v červenci, kdy průměr dosahoval 79 mm. Nejteplejším měsícem byl červenec s průměrnou teplotou 17,8 °C. Nejchladnějším měsícem byl leden s průměrnou teplotou −2,4 °C. Rozdíl mezi nejsušším a nejdeštivějším měsícem činil 52 mm srážek. Teplota tudíž kolísala o 20,2 °C.{{Citace elektronické monografie | titul = Klimat Zgorzelec | url = https://pl.climate-data.org/europa/polska/greater-poland-voivodeship/zgorzelec-87104/#climate-graph | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-11-21 | vydavatel = Climate-Data.org | jazyk = pl}} [58] => [59] => === Rozloha města === [60] => [[Rozloha|Rozsah]] města je přibližně na 7,1 km na severu a jihu, a asi 3,6 km na východě a západu. Celková [[plocha]] je 15,88 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Celkem 614 ha se využívá pro [[zemědělství]]. To odpovídá 38,6 [[Procento|%]] území města. Zalesněné plochy o rozsahu 49,3 ha zaujímají 3,1 % městské oblasti. Nejsevernější bod města se nachází severně od [[Dálnice A4 (Německo)|dálnice A4]] v blízkosti [[Lužická Nisa|Nisy]], nejjižněji je výjezdová silnice v ulici Łużycka. Nejzápadnějším bodem je břeh Lužické Nisy pod niským [[viadukt]]em, nejvýchodnější bod leží severně od železniční trati ve směru [[Lubáň]] v obytné čtvrti v blízkosti ulice Cmentarna. [61] => [62] => === Městské části === [63] => {{Panorama|Zgorzelec Panorama.jpg|1024|Letecký pohled na centrum Zgorzelce: na levé straně je most Jana Pavla II., dole uprostřed je bývalá Hornolužická pamětní hala s parkem Ignace Paderewského a nad ním v levé části města se nachází centrum s budovami z gründerského období s bývalými Courbièrovými kasárnami uprostřed snímku. Vpravo je sportovní palác, plovárna a sportovní hala. Nad sportovními halami lze vidět komplex někdejších Kleistových kasáren}} [64] => [[Soubor:Neißevorstadt Zgorzelec.JPG|náhled|Historické niské předměstí, v pozadí je vidět panelové sídliště]] [65] => Historický areál zhořeleckého východního [[předměstí]] leží pod vrchem Krucza Gora (''Rabenberg'') a pod místem zvaným ''Plac Pocztowy'' (dříve neoficiálně ''Töpferberg''). V gründerském období se nové budovy přimykaly k někdejší historické čtvrti. Tak vznikly např. ulice v úrovni mostu Jana Pavla II. (dříve ''Reichenberger Brücke'') a zahradní město na dnešním vrchu Krucza Gora stejně jako [[Nájemní dům|činžovní domy]] kolem [[Kasárna|kasáren]] na východě a sídliště frontových bojovníků východně od [[Železnice|železniční]] tratě do města Węgliniec (''Kohlfurt''). Po roce 1945 zde vznikla tak jako v jiných polských městech [[Panelový dům|panelová sídliště]], která přesahují starší zástavbu a tím silně narušují historické [[Panoráma|panorama]]. Část těchto panelových domů je dnes v havarijním stavu. Bývalé sídliště frontových bojovníků bylo rozšířeno na obytný komplex, který sousedí s průmyslovým pozemkem ve směru Łagów (''Leopoldshain''). Jižně od železniční tratě do města Wałbrzych (''Waldenburg'') leží městská část Ujazd (''Moys''), která se vyznačuje spíše maloměstskou zástavbou. Zbývající území je rozděleno do následujících šesti čtvrtí (''Dzielnica'') a sídlišť (''Osiedle''): Dzielnica Północ, Przedmieście Nyskie, Osiedle Zachód, Osiedle Centralne, Śródmieście (centrum) a Osiedle Słoneczne.{{Citace elektronické monografie | titul = Mapa Miasta Zgorzelec | url = http://www.zgorzelec.eu/index.php?option=com_wrapper&view=wrapper&Itemid=100337 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-11-21 | vydavatel = Wydawnictwo Remedium | jazyk = pl}} [66] => [67] => == Historie == [68] => {{Podrobně|Görlitz}} [69] => [70] => === Předměstí za hradbami === [71] => [[Soubor:Goerlitz 1575.jpg|náhled|Na kolorované mědirytině z roku 1575 jsou již u mostu přes Lužickou Nisu vidět první domy předměstí]] [72] => [[Soubor:Belagerung von Görlitz 1641.jpg|náhled|Obležení Zhořelce sasko-císařskými vojsky, niské předměstí se nachází u starého městského mostu]] [73] => Dnešní Zgorzelec byl do roku [[1945]] východním [[předměstí]]m [[Görlitz|Zhořelce]] na východě od břehu [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]], proto je velká část jeho dějin spojena s vývojem města Zhořelec ([[Görlitz]]). Na místě dnešního staroměstského mostu propojující obě po [[Druhá světová válka|válce]] oddělené části města byl již odedávna [[most]] spojující oba břehy Nisy. Bývalý most odstřelený [[wehrmacht]]em 7. května 1945 byl značně široký, neboť sloužil k přepravování těžkých [[Nákladní doprava|nákladních vozů]]. Na [[Görlitz|zhořeleckém]] předměstí na východním břehu Nisy umožňoval tento most tehdejší dálkovou dopravu z [[Vratislav (město)|Vratislavi]] (''Breslau''), [[Bolesławiec|Bolesławce]] (''Bunzlau''), [[Pravdinsk]]u (''Friedland in Ostpreußen''), [[Lubáň|Lubáně]], [[Praha|Prahy]], [[Liberec|Liberce]], [[Zaháň|Zaháně]] (''Sagan''), Sulikówa (''Schönberg'') a [[Zawidów]]a (''Seidenberg'') včetně bohatých [[Vesnice|vesnic]] na východ od Nisy. Intenzivní [[doprava]] v několika ulicích niského předměstí ustala až s výstavbou [[železnice]] v roce 1847 a po otevření Reichenberského mostu roku 1875 (nynější most Jana Pavla II.) jižně od mostu staroměstského.{{Citace monografie | příjmení = Jecht | jméno = Richard | titul = Geschichte der Stadt Görlitz | url = | vydavatel = Verlag des Magistrates der Stadt Görlitz. Band 1, Halbband 2: Topographie | místo = Görlitz | rok = 1934 | vydání = 1 | počet stran = | kapitola = | strany = 716 | jazyk = de}} Někdejší Špitální věž na východním břehu tvořila vnější opevnění Niské brány a jistila přechod přes Lužickou Nisu proti útokům z východu. Městská [[hradba]] ovšem chránila jen části města západně od řeky. Kolem Špitální věže se v průběhu let utvořilo východní [[předměstí]] pod Rabenbergem (Krucza Gora) a Töpferbergem (Plac Pocztowy). Z počátku mělo jen několik málo [[Ulice|ulic]]. Toto předměstí často trpělo nedostatkem [[Voda|vody]]. Teprve v roce 1845 byl přes Nisu položen [[vodovod]]. Od roku 1878 sem dodávalo vodu také vodní dílo na Leschwitzerských loukách v dnešní městské části Görlitz Weinhübel. První rozšiřování předměstí spadá do druhé poloviny [[15. století]], kdy byla založena ulice Laubaner Straße. Roku 1522 následovalo další rozšíření o tzv. Neustädtchen. Východní předměstí bylo těžce zasaženo za [[Husitské války|husitských válek]], při obležení [[Švédové|Švédy]] obsazeného města sasko-císařskými vojsky v roce [[1641]], dále při [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] roku [[1813]] a rovněž požáry v letech 1525, 1726, 1807 a 1811. [74] => [75] => === Rozšiřování předměstí v 19. století === [76] => [[Soubor:Industrieausstellung Goerlitz3.jpg|náhled|Pohled na výstavní plochu Dolnoslezské živnostenské a průmyslové výstavy (''Niederschlesischen Gewerbe- und Industrieausstellung'') ve směru k Pamětní hale v roce 1905]] [77] => V [[19. století]] značně narostl počet obyvatel [[Görlitz|Zhořelce]]. Také východní předměstí zažívalo v gründerském období stavební boom. Ke třetímu rozšíření došlo po otevření Reichenberského mostu (Most Jana Pavla II.) v blízkosti někdejšího hostince „Stadt Prag“. Čtvrté rozšíření nastalo při zesíleném osidlování Rabenbergu (Krucza Gora), kde vzniklo roku 1910 zahradní město. V roce 1929 byla postavena budova diakonie, tzv. Wohlfahrtshaus, v nynější ulici Nadbrzeżna, v sousedství bývalé ulice Breslauer Straße (Ulica Wrocławska).{{Citace elektronické monografie | krporace = Stiftung Diakonie Görlitz-Hoyerswerda | titul = Planung und Bau des Wohlfahrtshauses | url = https://www.diakonie-goerlitz.de/chroniken/bethanien/planung-und-bau-des-wohlfahrtshauses.html | datum vydání = 2010-12-06 | datum přístupu = 2018-11-21 | vydavatel = Stiftung Diakonie Görlitz-Hoyerswerda | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20181125073915/https://www.diakonie-goerlitz.de/chroniken/bethanien/planung-und-bau-des-wohlfahrtshauses.html | datum archivace = 2018-11-25 | nedostupné = ano }} Roku 1876 město Zhořelec stanovilo plány na několik dalších [[Stavba|staveb]]. U přechodů přes [[Lužická Nisa|Lužickou Nisu]] měla být zbudována [[náměstí]] a promenádní ulice mezi Reichenberským mostem a [[viadukt]]em, v jejíž blízkosti měly být založeny [[park]]y. Při výstavbě [[Ulice|ulic]] se počítalo s širokými [[předzahrádka]]mi. Další revize plánu z roku 1885 stanovila pravidelnou [[Pravý úhel|pravoúhlou]] síť ulic, která neměla zohledňovat žádné [[terén]]ní nerovnosti. Další stavební plán z roku 1899 zavrhl pravoúhlou uliční síť, přizpůsobil průběh ulic terénu a nadále se omezoval jen na jižní oblast [[předměstí]]. Výchozí bod pro třetí přechod přes Nisu byl [[projekt]]ován pro tehdejší ulici Emmerichstraße. V této době vznikl také [[Novorenesance|neorenasanční]] [[Nároží|nárožní]] dům, v němž dnes sídlí [[radnice]] Zgorzelce. V roce 1905 proběhla na bývalém náměstí Friedrichsplatz (Plac Jerzego Popiełuszki) a v parku jižně od Pamětní haly Dolnoslezská živnostenská a průmyslová výstava (''Niederschlesische Gewerbe- und Industrieausstellung''). Na ploše ca 16,4 [[Hektar|ha]] zde v četných [[pavilon]]ech nabízelo své zboží 114 vystavujících.{{Citace monografie | editoři = Ines-Ulrike Rudolf, Susanne Jaeger | titul = Görlitz – Zgorzelec – Strategien ohne Grenze – Nowe strategie bez granic | url = | vydavatel = TUDpress Verlag | místo = Dresden | rok = 2007 | vydání = | počet stran = 114 | strany = 108 | isbn = 978-3940046123}}(německy) (polsky) Na východním předměstí zanechala své zřetelné stopy výstavba na způsob [[Prusko|pruského]] posádkového města. Na tehdejším okraji města Zhořelce vznikly tři [[Kasárna|kasárny]]: Nové kasárny (od roku 1938 Courbièrovy kasárny v bývalé ulici Trotzendorfstraße (Ulica Armii Krajowej), Kleistovy kasárny (1935) v ulici Kleiststraße (Ulica Bohaterów II Armii Wojska Polskiego) a Winterfeldtovy kasárny (1936) v blízkosti ulice Elsa-Brandström-Straße (Ulica Elizy Orzeszkowej). Stavby z gründerského období ([[Kasárna|kasárny]] a bytová výstavba) svědčí o stavebním rozmachu tohoto předměstí ve 20. a 30. letech [[20. století]]. Po nástupu [[Nacismus|nacismu]] bylo 30. června 1935 slavnostně otevřeno sídliště frontových bojovníků.{{Citace monografie | příjmení = Lemper | jméno = Ernst-Heinz | titul = Görlitz – Eine historische Topographie | url = | vydavatel = Verlag Gunter Oettel | místo = Görlitz/Zittau | rok = 2009 | vydání = 2 | počet stran = | kapitola = | strany = 190 | isbn = 978-3-938583-16-6 | jazyk = de}}{{Citace monografie | příjmení = Kretzschmar | jméno = Ernst | titul = Görlitz als preußische Garnisonsstadt 1830-1945 | url = | vydavatel = Stadtbild-Verlag | místo = Görlitz | rok = 2005 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 86, 91 | isbn = | jazyk = de}} [78] => [79] => === Konec druhé světové války a osidlování === [80] => Dne [[8. květen|8. května]] [[1945]] obsadila [[Görlitz|Zhořelec]] [[Rudá armáda]], která 1. června převedla východní [[předměstí]] pod [[polsko]]u správu. Obyvatelé, kteří odsud ještě nestačili uprchnout, byli vyhoštěni polskými správními orgány do [[Sovětská okupační zóna Německa|Sovětské okupační zóny]]. Zpočátku nebylo jasné, zda bude tato část města trvale [[Anexe|anektována]] [[Polsko|Polskou republikou]]. Proto se zde v prvních měsících a letech po konci [[Druhá světová válka|války]] usazovalo jen velmi málo [[Poláci|Poláků]].{{Citace monografie | příjmení = Heese | jméno = Conrad | titul = Aus dem Tagebuch von Justizrat Conrad Heese – Görlitz 1945 | url = | vydavatel = Heese-Patzelt | místo = Oldenburg | rok = 2008 | vydání = 2 | počet stran = | kapitola = | strany = 73, 106 | isbn = 978-3-00-025160-3 | jazyk = de}} Na obou stranách nové [[Německo-polská státní hranice|politické hranice]] v linii [[Odra]]–[[Lužická Nisa|Nisa]] byla vytvořena 30 [[Kilometr|km]] široká hraniční zóna, která byla obsazena a střežena pohraničníky. Přístup do této oblasti byl možný pouze na základě povolení, které bylo při vjezdu a výjezdu vyžadováno. K prvním polským obyvatelům východního předměstí patřili osvobození vězni [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]], navrátilci ze [[Západní Evropa|západní Evropy]] a [[Voják|vojáci]]. Teprve později přicházeli tzv. „repatrianti“, jak byli oficiálně nazýváni vystěhovalci z oblastí bývalého východního Polska za [[Curzonova linie|Curzonovou linií]], které obsadil [[Sovětský svaz]]. Kromě nich se tu usazovali rovněž osídlenci z centrálního Polska a z [[vojvodství]] na jihu.{{Citace periodika | příjmení = Opiłowska | jméno = Elżbieta | titul = Stadt – Fluss – Grenze : Geteilte Städte an der deutsch-polnischen Grenze | periodikum = Eurostudia : revue transatlantique de recherches sur l’Europe | rok vydání = 2011 | ročník = 7 | číslo = 1–2 | strany = 153–166 | url = http://www.cceae.umontreal.ca/IMG/pdf/Eurostudia_vol.7_-_E._Opilowska.pdf | issn = 1718-8946 | jazyk = de | datum přístupu = 2018-11-24 | url archivu = https://web.archive.org/web/20141030215316/http://www.cceae.umontreal.ca/IMG/pdf/Eurostudia_vol.7_-_E._Opilowska.pdf | datum archivace = 2014-10-30 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://www.cceae.umontreal.ca/IMG/pdf/Eurostudia_vol.7_-_E._Opilowska.pdf |date=20141030215316 }} [81] => [82] => K polským osídlencům se na konci 40. let připojili četní [[Řekové|řečtí]] a [[Makedonci|makedonští]] [[Uprchlík|uprchlíci]], kteří byli ve městě ubytováni. Tito uprchlíci opouštěli svou vlast během [[Řecká občanská válka|řecké občanské války]] v letech 1946–1949 a utíkali nejprve do sousední [[Albánie]], [[Jugoslávie]] a [[Bulharsko|Bulharska]]. [[Řekové]], kteří odešli do Albánie a Bulharska byli v letech 1948–1950 rozděleni mezi [[Východní blok|socialistické bratrské země]]. Do Polska jich v období 1949–1950 přijelo [[Loď|loděmi]] a po [[Železnice|železnici]] cca 15 000. Z počátku byli ubytováni v [[Gdaňsk]]u, [[Gdyně|Gdyni]], [[Štětín]]ě a v [[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]]. Největší záchytná střediska se ovšem nacházela v [[Police (Polsko)|Polici]] a ve Zgorzelci. Zgorzelec byl zároveň stanovištěm Státního výchovného centra pro děti a mladistvé z Řecka (''POW – Państwowy Ośrodek Wychowawczy'') se [[Základní škola|základní školou]], [[Lyceum|lyceem]] a [[internát]]em. Řeky a Makedonci bylo tehdy město nazýváno ''Paidopolis'', popř. ''Detski Grad''. Zařízení POW se nacházela mimo jiné i v třech bývalých [[Kasárna|kasárnách]].{{Citace sborníku | příjmení = Troebst | jméno = Stefan | titul = Silesia Balcanica | příjmení sestavitele = Pietsch | jméno sestavitele = Martina | sborník = Heimat und Fremde : Migration und Stadtentwicklung in Görlitz und Zgorzelec seit 1933 | vydavatel = Selbstverlag der Stiftung Schlesisches Museum zu Görlitz | místo = Görlitz | rok vydání = 2010 | isbn = 978-3-9813510-1-9 | url = | kapitola = | strany = 88 | jazyk = de}} [83] => [84] => Od léta roku 1949 byli ve Zgorzelci soustředěni všichni [[Uprchlík|uprchlíci]], kteří do Polska přišli. Také nově příchozí byli ihned transportováni k [[Lužická Nisa|Nise]]. Vzhledem k blížícímu se převzetí místních kasáren [[Polská armáda|polskou armádou]] však byl v létě 1950 [[uprchlický tábor]] včetně všech zařízení POW zrušen a někteří z uprchlíků byli přerozděleni mezi okolní města a podniky. Významná část Řeků a Makedonců ale ve Zgorzelci zůstala. Od roku 1958 se mohli první Makedonci vrátit do [[Jugoslávie]]. Po pádu [[Řecká vojenská junta|řecké vojenské junty]] v roce 1974 si mohli také Řekové zažádat o návrat do vlasti. Většina z nich se ovšem kvůli zamítnutému [[Občanství|státnímu občanství]] mohla vrátit až v roce 1981 po vítězství socialistického politika [[Andreas Papandreu|Andrease Papandrea]]. Nepatrná řecká [[menšina]] žije od roku 1948 ve městě dodnes.{{Citace elektronické monografie | titul = Beiderseits der Neiße | url = http://www.de-pl.info/de/page.php/article/256 | url archivu = https://web.archive.org/web/20060721174718/http://www.de-pl.info/de/page.php/article/256 | datum vydání = 2006-05-03 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Deutsch-Polnischen Jahr in Polen/Deutschland 2005/2006 | jazyk = de}} Na řecko-makedonské období dějin Zgorzelce upomíná pamětní kámen na místě bývalého uprchlického tábora a festival řecké písně, který se koná každoročně v červenci.{{Citace elektronické monografie | korporace = Deutschlandfunk | titul = Das Feature : die Griechen von Görlitz | url = https://www.deutschlandfunk.de/die-griechen-von-gorlitz-pdf.media.61c9ffd7097dc6cb1d0e66ecff3e05aa.pdf | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Deutschlandfunk | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20200408222819/https://www.deutschlandfunk.de/die-griechen-von-gorlitz-pdf.media.61c9ffd7097dc6cb1d0e66ecff3e05aa.pdf | datum archivace = 2020-04-08 | nedostupné = ano }} [85] => [86] => === Polonizace === [87] => Průvodním jevem nového osidlování byla polonizace východního předměstí. Oficiálně se však hovořilo o repolonizaci, neboť [[Lužice]] na počátku [[11. století]] patřila [[Polské království|Polskému království]]. Získaná území tak mohla být definována jako tzv. [[Znovuzískaná území|Ziemie Odzyskane]] (tj. znovuzískaná území). V důsledku této politiky z veřejného prostoru zmizely četné kulturní statky, např. [[pomník]]y a [[Pamětní deska|pamětní desky]]. První projevy tohoto ničení bezpochyby souvisely s poválečnou pomstou někdejšímu německému obyvatelstvu, což se mimo jiné projevovalo demolováním [[Náhrobek|náhrobních kamenů]] na [[hřbitov]]ech. Byl zakázán zpěv a hraní německých písní, německé nápisy byly odstraňovány také z [[nádobí]], [[Oděv|šatstva]] a jiných předmětů denní potřeby. [88] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-S97346, Abkommen über deutsch-polnische Grenze.jpg|náhled|Německá delegace přichází v doprovodu Lidové policie přes provizorní most podepsat [[Zhořelecká smlouva|Zhořeleckou smlouvu]] o [[Německo-polská státní hranice|německo-polské státní hranici]] (7. července 1950)]] [89] => Východní část Zhořelce byla nejprve pojmenována názvem ''Zgorzelice'', v roce 1946 však byla přejmenována současným názvem Zgorzelec, což je polské označení Zhořelce. [[Německo-polská státní hranice]] na linii [[Odra]] – [[Lužická Nisa]] byla 6. července 1950 potvrzena [[Zhořelecká smlouva|Zhořeleckou smlouvou]] mezi [[Německá demokratická republika|NDR]] a [[Polsko|Polskou republikou]]. Od této doby započal samostatný vývoj polského města Zgorzelec. Mnoho zde usazených rodin však ještě dlouho žilo v nejistotě, zda je odersko-niská hranice skutečně definitivní. Zpočátku musely obě části původního města sdílet část [[Infrastruktura|infrastruktury]], např. [[plynovod]] na polské straně a [[vodovod]] na německé straně. Teprve v průběhu desetiletí si obě části vybudovaly svou vlastní infrastrukturu. Tak vznikla např. v letech 1968–1972 nová [[vodárna]] na polské straně v městské části Ujazd.{{Citace elektronické monografie | korporace = Przedsiębiorstwo Wodociągów i Kanalizacji „NYSA” Sp. z o.o. | titul = ZUW przy ul.Orzeszkowej 3 w Zgorzelcu | url = http://www.pwik.zgorzelec.pl/content/view/4/ | url archivu = https://web.archive.org/web/20120718160110/http://www.pwik.zgorzelec.pl/content/view/4/ | datum vydání = 2005–2012 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Przedsiębiorstwo Wodociągów i Kanalizacji „NYSA” Sp. z o.o. | jazyk = pl}} [90] => [91] => V roce 1957 byla obnovena přeshraniční [[doprava]] na niském [[viadukt]]u, který mezitím opravili polští odborníci.{{Citace monografie | příjmení = Rettig | jméno = Wilfried | titul = Eisenbahnknoten Görlitz | url = | vydavatel = Bufe-Fachbuch-Verlag | místo = Egglham | rok = 1994 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 9 | isbn = 3-922138-53-5 | jazyk = de}} Dne 1. října následujícího roku prohlásily oba sousední státy městský most (od roku 2006 Most Jana Pavla II.) za oficiální [[hraniční přechod]]. Pro přechod hranice však bylo stále nutné [[vízum]]. Po zavedení bezvízového styku mezi NDR a Polskou lidovou republikou se přechod na městském mostu stal jedním z nejdůležitějších hraničních přechodů na západě Polska.{{Citace elektronické monografie | korporace = Urząd Miasta Zgorzelec | titul = Historia miasta | url = http://www.zgorzelec.eu/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=270&Itemid=100153 | datum vydání = 2010-11-24 | datum přístupu = 2018-11-23 | vydavatel = Urząd Miasta Zgorzelec | jazyk = pl}} Hraniční přechod Görlitz/Zgorzelec byl totiž jediným přechodem pro silniční dopravu mezi [[Žitava|Žitavou]] na jihu a [[Bad Muskau]] na severu. Bezvízové cestování však bylo ze strany NDR zrušeno po nepokojích v [[Gdaňsk]]u v souvislosti s [[Solidarita (Polsko)|hnutím Solidarność]] dne 30. října 1980.{{Citace sborníku | příjmení = Olschowsky | jméno = Burkhard | titul = Polen und die DDR in den achtziger Jahren | příjmení sestavitele = Timmermann | jméno sestavitele = Heiner | sborník = Die DDR in Europa: Zwischen Isolation und Öffnung | vydavatel = Lit Verlag | místo = Münster | rok vydání = 2005 | isbn = 978-3-8258-8884-8 | url = | vydání = 1 | kapitola = | strany = 47 | jazyk = de}} [92] => [93] => [[Armáda]], která po zřízení Nových kasáren sídlila ve východním předměstí již od roku 1896, se do města opět vrátila. Od roku 1945 sloužil Zgorzelec jako posádkové město [[Polská armáda|polských ozbrojených sil]]. Polská vojska, která využívala bývalé Kleistovy a Winterfeldtovy kasárny, sídlila na území města až do roku 1998. Mezi jinými se v Zgorzeleci nacházel protiletadlový pluk, průzkumný prapor a pluk protichemické obrany. [94] => [95] => === Po roce 1989 === [96] => Zgorzelec náležel v nově vytvořené správní struktuře Polska zpočátku k Vratislavskému vojvodství. Po správní reformě v roce 1975 se stal součástí nově založeného Jelenohorského vojvodství. Po reformě roku 1998 se stalo Jelenohorské vojvodství součástí [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského vojvodství]]. [97] => [98] => Od roku 1998 tvoří Zgorzelec a sousední německé město Görlitz tzv. „Evropské město Görlitz/Zgorzelec“. Symbolickým aktem společného ujednání bylo otevření nově postaveného staroměstského mostu dne 20. října 2004, který spojuje niské předměstí Zgorzelce se starým městem v Görlitz. Původní most nacházející se tomto místě byl vyhozen do povětří 7. května 1945.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Altstadtbrücke | url = http://www.goerlitz.de/stadtportrait-von-goerlitz/sehenswuerdigkeiten/bautenarchitektur/altstadtbruecke.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20100203225620/http://www.goerlitz.de/stadtportrait-von-goerlitz/sehenswuerdigkeiten/bautenarchitektur/altstadtbruecke.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-11-23 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} Také se stopami německé minulosti Zgorzelce se začalo zacházet smířlivěji: v únoru 2012 městská rada rozhodla o pojmenování dvou ulic v niském předměstí po [[Bartholomaeus Scultetus|Bartholomaeovi Scultetovi]] a [[Jakob Böhme|Jakobu Böhmovi]]. Böhma už od roku 2011 připomíná památník na křižovatce Ulica Stefana Okrzei/Ulica Bohaterów Getta.{{Citace elektronické monografie | korporace = Urząd Miasta Zgorzelec | titul = Zagospodarowanie centrum | url = http://www.zgorzelec.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=2069:zagospodarowanie-centrum&catid=200:miasto&Itemid=100035 | datum vydání = 2011-11-03 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Urząd Miasta Zgorzelec | jazyk = pl}} Společně s městem Görlitz získal Zgorzelec titul [[Evropské hlavní město kultury]] 2010. [99] => [100] => == Obyvatelstvo == [101] => [[Soubor:Ludnosc zgorzelca 1946-2006.PNG|náhled|Vývoj počtu obyvatel Zgorzelce v období let 1946–2006]] [102] => Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] žilo ve východním předměstí ca 8800 [[Görlitz|zhořeleckých]] občanů.{{Citace monografie | editoři = Ines-Ulrike Rudolf, Susanne Jaeger | titul = Görlitz – Zgorzelec – Strategien ohne Grenze – Nowe strategie bez granic | url = | vydavatel = TUDpress Verlag | místo = Dresden | rok = 2007 | vydání = | počet stran = 114 | strany = 12 | isbn = 978-3940046123}}(německy) (polsky) Původní [[Němci|německé]] obyvatelstvo předměstí bylo v roce 1945 z velké části vysídleno. V prosinci roku 1945 zde žilo ještě asi 2400 německých obyvatel, v roce 1949 jich už bylo jen 17.{{Citace periodika | příjmení = Gierczak | jméno = Dariusz | titul = Town Pairs, Divided Border Towns and Places of Integration: The Case of Görlitz/Zgorzelec | periodikum = Sociální studia = Social Studies | rok vydání = 2017 | měsíc vydání = | ročník = | číslo = 1 | strany = 55–70 | url = http://www.uur.cz/images/1-uzemni-planovani-a-stavebni-rad/politika-architektury/implementace/tema8/novinky-uur/035-dvojice-mest-zhorelec.pdf | issn = 1214-813X | jazyk = en }} {{Wayback|url=http://www.uur.cz/images/1-uzemni-planovani-a-stavebni-rad/politika-architektury/implementace/tema8/novinky-uur/035-dvojice-mest-zhorelec.pdf |date=20181125115457 }} [103] => [104] => Při znovuosidlování území Zgorzelce polská vláda slibovala, že každý nově příchozí z centrálního Polska obdrží statek v západních oblastech. Reklamní brožury slibovaly novým osadníkům lepší životní podmínky a bohatství.{{Citace sborníku | příjmení = Opiłowska | jméno = Elżbieta | titul = Erinnerungen an den Anfang | příjmení sestavitele = Pietsch | jméno sestavitele = Martina | sborník = Heimat und Fremde : Migration und Stadtentwicklung in Görlitz und Zgorzelec seit 1933 | vydavatel = Selbstverlag der Stiftung Schlesisches Museum zu Görlitz | místo = Görlitz | rok vydání = 2010 | isbn = 978-3-9813510-1-9 | url = | kapitola = | strany = 79 | jazyk = de}} V roce 1947 žilo v bývalém předměstí jen asi 4300 [[Poláci|Poláků]]. Polovina z nich byli tzv. „repatrianti“, jak byli oficiálně nazýváni vystěhovalci z bývalých východních oblastí Polska za [[Curzonova linie|Curzonovou linií]], které obsadil [[Sovětský svaz]]. Druhou velkou skupinu tvořili vojenští osadníci a osídlenci z centrálního a jižního Polska. Mezi novými polskými obyvateli však byli také navrátilci ze západní Evropy. Kromě polských osadníků byly ve Zgorzelci v letech 1948–1950 dočasně ubytováni [[Makedonci|makedonští]] a [[Řekové|řečtí]] [[Uprchlík|uprchlíci]], jejichž počet někdy dosahoval výše až 9000 osob.{{Citace sborníku | příjmení = Troebst | jméno = Stefan | titul = Silesia Balcanica | příjmení sestavitele = Pietsch | jméno sestavitele = Martina | sborník = Heimat und Fremde : Migration und Stadtentwicklung in Görlitz und Zgorzelec seit 1933 | vydavatel = Selbstverlag der Stiftung Schlesisches Museum zu Görlitz | místo = Görlitz | rok vydání = 2010 | isbn = 978-3-9813510-1-9 | url = | kapitola = | strany = 91 | jazyk = de}} Většina z nich se vrátila domů v 80. letech. Jejich pobyt ve městě připomíná tzv. Bulwar Grecki s pamětním obeliskem a festival řecké hudby. V roce 2010 žilo ve Zgorzelci asi 60 [[Řekové|Řeků]] a jejich potomků, jedná se tedy o největší řeckou komunitu v Polsku.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Wurm | jméno = Philipp | titul = Die Seele der polnischen Griechen | url = http://reporterreisen.com/15-grad-ost/griechen.html | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = 15° Ost | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190227165458/http://reporterreisen.com/15-grad-ost/griechen.html | datum archivace = 2019-02-27 | nedostupné = ano }} V roce 2017 žilo ve Zgorzelcci 30 738 obyvatel, což je asi o 5400 méně než roku 1994. Pokles počtu obyvatel však není tak výrazný jako v sousedním městě [[Görlitz]]. Zgorzelec a Görlitz měly v roce 2016 dohromady 86 600 obyvatel, z nichž 31 089 žilo ve Zgorzelci. To zhruba odpovídá počtu obyvatel celého města na počátku dvacátých let [[20. století]].{{Citace elektronického periodika | korporace = Urząd Statystyczny we Wrocławiu | titul = Gmina miejska Zgorzelec | periodikum = Statyczne Vademecum Samorzadowca | url = http://stat.gov.pl/vademecum/vademecum_dolnoslaskie/portrety_gmin/powiat_zgorzelecki/gmina_m_zgorzelec.pdf | datum vydání = 2017 | datum přístupu = 2018-02-10 | vydavatel = Urząd Statystyczny we Wrocławiu | jazyk = pl}} [105] => [106] => == Náboženský život == [107] => Největší část obyvatel se tak jako většina Poláků hlásí k [[Římskokatolická církev|římskokatolické konfesi]]. [[Řekové]], kteří ve městě zůstali, si v roce 2002 postavili malý celodřevěný kostel sv. Konstantina a Heleny, jehož [[interiér]] zaujímá 45 m².{{Citace elektronické monografie | titul = Griechisch orthodoxe Kirche | url = https://www.it.zgorzelec.pl/index.php?option=com_content&task=view&id=215&Itemid=50 | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Informacja turystyczna Zgorzelca | jazyk = de}} V roce 2018 zde působil [[Řecká pravoslavná církev|ortodoxní]] kněz z východního Polska, který ovšem ovládal pouze [[Starořečtina|starou řečtinu]], což vedlo k odcizení některých [[Novořečtina|novořecky]] hovořících věřících. Ve farním kostele sv. Petra a Pavla v Görlitz se od roku 2006 pravidelně konají [[Evangelická církev|evangelické]] [[Bohoslužba|bohoslužby]] v [[Polština|polském jazyce]] určené pro polské [[Protestantismus|protestanty]]. Protestanti ze Zgorzelce však administrativně spadají po [[Luteránství|luterskou]] obec v [[Lubáň|Lubáni]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = Królewicz | jméno = Cezary | titul = 5 lat polskich nabożeństw ewangelickich w Görlitz | url = http://www.luban.luteranie.pl/?p=2207 | datum vydání = 2011 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Parafia Ewangelicko-Augsburska w Lubaniu | jazyk = pl}} Dalšími náboženskými komunitami jsou [[Baptismus|baptisté]], členové [[Letniční hnutí|letničního hnutí]] a [[svědkové Jehovovi]]. Katolické obce ve městě patří k [[Děkanát a vikariát|děkanátu]] Zgorzelec a ten zase k [[Lehnice|lehnickému]] [[biskupství]]. Mezi četnými katolickými kostely jsou nejen církevní stavby německého původu, ale také novostavby na okraji města. Impozantní dvojitý kostel vznikl v roce 1981 na severním okraji města v ulici Księdza Jana Kozaka. Skládá se z horního kostela sv. Josefa (''Kościół św. Józefa Robotnika'') a dolního kostela sv. Barbory (''Kościół św. Barbary''). Nejmladší [[Sakrální stavba|sakrální stavbou]] je roku 2009 vysvěcený kostel sv. Hedviky (''Kościół św. Jadwigi Śląskiej'') ve východní části města.{{Citace elektronické monografie | korporace = Parafia Rzymskokatolicka św. Józefa Robotnika w Zgorzelcu | titul = O Parafii | url = http://jozef.zgorzelec.pl/index.php?page=parafia | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Parafia Rzymskokatolicka sw. Józefa Robotnika w Zgorzelcu | jazyk = pl}} Další kostel byl postaven v městské části Ujazd v blízkosti bývalého evangelického hřbitova. Tento kostel Panny Marie (''Kościół parafialny p.w. Matki Bożej Łaskawej'') slouží jako [[farní kostel]] stejnojmenné [[farnost]]i (''Parafia Matki Bożej Łaskawej''). V roce 2012 se [[Bohoslužba|bohoslužby]] konaly také v provizorní rozestavěné kostelní budově.{{Citace elektronické monografie | korporace = Parafia Matki Bożej Łaskawej w Zgorzelcu | titul = Budowa Kościoła MBŁ | url = http://mblzgorzelec.pl/index.php?option=com_content&view=article&id=14&Itemid=14 | datum vydání = 2011-03-19 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Parafia Matki Bożej Łaskawej w Zgorzelcu | jazyk = pl}} Bývalý Moysský evangelický hřbitov byl na podzim roku 2010 obnoven a jeho povalené německé náhrobky byly znovu vztyčeny. Kosterní nálezy byly uloženy do [[Hromadný hrob|hromadného hrobu]], který byl překryt kamennou deskou. Na ní byly instalovány tři velké pamětní desky se jmény zemřelých. Na hřbitově se i dnes konají [[Pohřeb|pohřby]] farnosti Panny Marie.{{Citace monografie | příjmení = Fiedler | jméno = Wolf-Dieter | titul = Ein Spaziergang durch das alte Görlitz-Moys | url = | vydavatel = Senfkorn-Verlag | místo = Görlitz | rok = 2012 | vydání = 1 | počet stran = | kapitola = | strany = 50 | isbn = | jazyk = de}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Burdosz | jméno = Renata | titul = Polacy i Niemcy razem dla Pamięci | url = http://www.zgorzelec.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=2044:polacy-i-niemcy-razem-dla-pamici&catid=200:miasto&Itemid=100035 | datum vydání = 2011-10-18 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Urząd Miasta Zgorzelec | jazyk = pl}}{{Citace elektronické monografie | korporace = Parafia Matki Bożej Łaskawej w Zgorzelcu | titul = Cmentarz | url = http://mblzgorzelec.pl/index.php?option=com_content&view=article&id=13&Itemid=13 | datum vydání = 2011-03-19 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Parafia Matki Bożej Łaskawej w Zgorzelcu}} [108] => [109] => 0072 Zgorzelec kościół Jana Chrzciciela.jpg|Kostel svatého Jana Křtitele [110] => Zgorzelec St Bonifatiuskirche 2011.jpg|Kostel svatého Bonifáce v blízkosti autobusového nádraží [111] => Cerkiew w Zgorzelcu-2.jpg|Řecký ortodoxní kostel sv. Konstantina a Heleny v ulici Lubańska [112] => Zgorzelec-kos sw Jozefa Robotnika.jpg|''Kościół św. Józefa Robotnika'' v ulici Księdza Jana Kozaka [113] => Kościół św. Jadwigi Śląskiej Zgorzelec.JPG|''Kościół św. Jadwigi Śląskej'' v ulici Armii Krajowej [114] => [115] => [116] => == Politika == [117] => [[Soubor:Rathaus Zgorzelec 1.jpg|náhled|280 px|Zgorzelecká radnice s městskou, polskou a evropskou vlajkou]] [118] => [119] => === Starosta === [120] => První svobodné [[komunální volby]] ve Zgorzelci se konaly v roce [[1990]], obsazení úřadu [[Starosta|starosty]] se ale často měnilo, takže již v následujícím roce byl ve funkci třetí starosta.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Noack | jméno = Hans-Joachim | titul = Der Mensch möcht’ träumen | periodikum = Der Spiegel | datum vydání = 1991 | jazyk = de}} Od roku 2006 je v úřadu [[manažer]] a [[politik]] Rafał Gronicz ([[Občanská platforma]]). V roce 2010 porazil svého předchůdce Mirosława Fiedorowicze ([[Svaz demokratické levice]]) a byl tak do funkce zvolen podruhé. [[Funkční období]] starosty trvá čtyři roky.{{Citace elektronické monografie | titul = Zbiorcze informacje o głosowaniu w obwodach | url = http://wybory2010.pkw.gov.pl/geo/pl/000000.html | datum vydání = 2010-12-10 | datum přístupu = 2018-12-10 | vydavatel = wybory2010.pkw.gov.pl | jazyk = pl}} V roce 2014 Gronicz opět získal 67 % hlasů, roku 2018 zvítězil v 1. kole voleb se ziskem 59 % hlasů.{{Citace elektronické monografie | korporace = Państwowa komisja wyborcza | titul = Gmina Miejska Zgorzelec | url = https://wybory2018.pkw.gov.pl/pl/geografia/022502#general_stat | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Państwowa komisja wyborcza | jazyk = pl}} [[Radnice]] s kanceláří starosty se nachází v bývalé rezidenční budově na rohu ulic Domańskiego a Warszawska. [121] => [122] => === Městská rada === [123] => [[Městská rada]] (''Rada Miasta'') se volí každý čtvrtý rok a skládá se z 21 zastupitelů. Poslední volby do městské rady se konaly v roce 2018. Složení městské rady je následující: [124] => {| [125] => |- style="background:#EEEEEE; text-align:center;" [126] => |style="width: 4em" | || style="width: 8em" | [[Občanská platforma|Platforma Obywatelska]] || style="width: 8em" | [[Právo a spravedlnost|Prawo i Sprawiedliwość]] || style="width: 8em" | Porozumienie Prawicy || style="width: 8em" | Komitet Wyborczy Wyborców Ponad Podziałami || style="width: 8em" | Komitet Wyborczy Wyborców Rafała Gronicza || style="width: 8em" | [[Kukiz’15]] || style="width: 8em" | '''Celkem''' [127] => |- style="text-align:center;" [128] => | '''2014'''{{Citace elektronické monografie | titul = Oto nowa Rada Miasta Zgorzelec! | url = http://www.zinfo.pl/artykuly/16822 | datum vydání = 2014-11-14 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Dziennik www.zinfo.pl | jazyk = pl}} || 15 || 1 || 4 || 1 || – || – || '''21''' [129] => |- style="text-align:center;" [130] => | '''2018'''{{Citace elektronické monografie | titul = Wyniki wyborów 2018 do rady miasta Zgorzelec | url = https://polskatimes.pl/wybory-samorzadowe-kandydaci-wyniki/wy/6038 | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2020-06-27 | vydavatel = Polska Press Sp. z o.o. | jazyk = pl | url archivu = https://web.archive.org/web/20200731082015/https://polskatimes.pl/wybory-samorzadowe-kandydaci-wyniki/wy/6038 | datum archivace = 2020-07-31 | nedostupné = ano }} || 0 || 5 || 0 || 0 || 15 || 1 ||'''21''' [131] => |} [132] => [133] => === Znak a vlajka === [134] => [[Soubor:POL Zgorzelec COA.svg|vlevo|120px|náhled|Městský znak]] [135] => [[Soubor:POL Zgorzelec flag.svg|200px|náhled|Vlajka]] [136] => [[Soubor:POL Zgorzelec banner.svg|60px|náhled|Prapor]] [137] => Město Zgorzelec používá od roku 1960 svůj vlastní [[Městská heraldika|znak]],{{Citace elektronické monografie | korporace = Urząd Miasta Zgorzelec | titul = Insygnia miejskie | url = http://www.zgorzelec.eu/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=271&Itemid=100154 | datum vydání = 2010-11-24 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Urząd Miasta Zgorzelec | jazyk = pl}} který má svůj původ v první zhořelecké městské [[Pečeť|pečeti]] (''Sigillum civitatis Gorliz'') ze [[13. století]]. Podoba této pečeti byla projednána městskou radou v roce 1298.{{Citace periodika | titul = Revision der neuesten Lausitzischen Literatur | periodikum = Neues Lausitzsches Magazin | rok vydání = 1832 | číslo = 1 | strany = 355 | url = https://books.google.de/books?id=RXEAAAAAcAAJ&hl=de&pg=PA355#v=onepage&q&f=false | issn = | jazyk = de}} Nový znak se však od původního znaku na pečeti v některých ohledech odlišuje. [[Štít (heraldika)|Štít]] uprostřed znaku, na němž byla do roku 1329 [[Braniborské markrabství|braniborská]] [[Orlice (heraldika)|orlice]], byl po té nahrazen [[Český lev (heraldika)|českým lvem]]. Na polském znaku je nyní slezská orlice, ovšem bez stříbrného [[Perisonium|perizonia]], ozdobeného křížku a jetelových listů. Prostřední [[brána]], která byla i na pečeti s českým lvem, je zde pouze naznačena stylizovaným obloukem.{{Citace periodika | příjmení = Heinrich | jméno = Th. | titul = Die Siegel und Wappen der Stadt Görlitz | periodikum = Neues Lausitzsches Magazin | rok vydání = 1891 | měsíc vydání = | ročník = 67 | číslo = | strany = 33 | url = http://digital.slub-dresden.de/id20050450Z/57 | jazyk = de}} [138] => [139] => [[Blason]]: Na modrém poli je městská [[hradba]] s [[cimbuří]]m se dvěma [[věž]]emi se špičatou střechou, mezi nimiž oblouk ve tvaru brány, pod nímž je uprostřed [[Štít (heraldika)|štít]] se slezskou orlicí, nad níž se nachází [[hrncová přilba]] s orlím křídlem.{{Citace elektronické monografie | korporace = Dolnośląski Urząd Wojewódzki we Wrocławiu | titul = Herb miasta Zgorzelec | url = http://www.uwoj.wroc.pl/dzienniki/Dzienniki2003/124/2224/zal2.htm | datum vydání = 1987 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Dolnośląski Urząd Wojewódzki we Wrocławiu | jazyk = pl}} [140] => [141] => Městská [[vlajka]] je trojdílná. Horní dvě pětiny jsou modré a dolní dvě pětiny žluté. Prostřední úzký pás je bílý. Barvy žlutá a modrá symbolizují příslušnost k [[Horní Lužice|Horní Lužici]]. Barevná kombinace bílé a žluté v dolní části vlajky odpovídá barvám [[Slezsko|slezské]] vlajky. [142] => [143] => === Partnerská města === [144] => * {{flagicon|Německo}} [[Görlitz]], [[Německo]], od roku [[1980]]/[[1991]]/[[2004]] [145] => * {{flagicon|Řecko}} [[Nausa]], [[Řecko]], od roku [[1998]] [146] => * {{flagicon|Ukrajina}} [[Myrhorod]], [[Ukrajina]], od roku [[2007]] [147] => * {{flagicon|Francie}} [[Avion]], [[Francie]], od roku [[2012]] [148] => [149] => Partnerství se sousedním městem [[Görlitz]] bylo uzavřeno již v roce 1980. Po [[sjednocení Německa]] byla smlouva v dubnu 1991 a naposledy roku 2004 – v roce otevření nového staroměstského mostu přes [[Lužická Nisa|Lužickou Nisu]] – obnovena. První společné zasedání obou [[Zastupitelstvo obce|městských zastupitelstev]] se konalo v roce 1996. Od té doby se obě zastupitelstva setkávají nejméně jednou ročně.{{Citace elektronické monografie | titul = Europastadt Görlitz/Zgorzelec : Kommunale Entwicklungsarbeit | url = http://www.goerlitz.de/buergerportal-der-stadt/europa/europastadt-goerlitz-zgorzelec/zusammenarbeit.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20111109230812/http://www.goerlitz.de/buergerportal-der-stadt/europa/europastadt-goerlitz-zgorzelec/zusammenarbeit.html | datum vydání = 2004 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Stadtverwaltung Görlitz in Kooperation mit der Europastadt Görlitz/Zgorzelec und der NetCommunity GmbH | jazyk = de}} Obě sousední města spolupracují v rámci roku 1998 deklarovaného „Evropského města“ na vícero rovinách. Existuje např. vnitroměstská [[Autobusová doprava|autobusová]] linka, která vede přes [[Německo-polská státní hranice|státní hranici]]. Od roku 2012 je již rozběhnutý [[projekt]] přeshraniční [[tramvaj]]e. Zgorzelecký starosta získal podporu [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského vojvodství]]. Náklady na [[investice]] a provoz, jakož i trasu by měly být stanoveny v projektové studii, aby bylo možné podat žádost o [[Evropská unie|evropské]] financování. Cílem je zavést tuto tramvajovou síť do roku 2020.{{Citace elektronického periodika | titul = Zgorzelec will Straßenbahn über die Grenze | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | datum vydání = 2012-01-27 | datum přístupu = 2018-11-23 | url = | jazyk = de}} Kromě toho funguje od roku 1994 [[Němci|německo]]-[[Poláci|polská]] [[mateřská škola]] Zwergenhaus v Görlitz a polsko-německá mateřská škola v Zgorzelci. Děti a dospívající pak mohou navštěvovat německo-polskou [[Základní škola|základní školu]] v centru města a dvojjazyčné ''Augustum-Annen-Gymnasium'' v Görlitz. Oběma městy jsou rovněž podporovány četné sportovní a kulturní události, např. Evropský maraton, běh přes most, udělování Mezinárodní ceny „Most Görlitz-Zgorzelec“ a znovu oživené slezské hudební festivaly. [150] => [151] => == Pamětihodnosti == [152] => [[Soubor:Jacob Boehme Haus.JPG|náhled|200 px|Dům [[Jakob Böhme|Jakoba Böhma]] v ulici Daszyńskiego (dříve: Prager Straße). Mystik, filosof a křesťanský teosof Jakob Böhme zde žil v letech 1599–1610]] [153] => [154] => === Sakrální stavby === [155] => * '''Kostel svatého Jana Křtitele''' (''Kościół św. Jana Chrzciciela/Johanneskirche'') – [[Novoromantismus|Novoromantická]] stavba [[Luteránství|luterského]] (dnes [[Římskokatolická církev|římskokatolického]]) kostela svatého Jana Křtitele vznikla v letech 1905–1907 podle návrhu [[architekt]]a Arna Eugena Fritsche (1858–1939). Stavitelem byl Fehler, otec pozdějšího [[primátor]]a [[Görlitz|Zhořelce]] Alfreda Fehlera. Stavbu financoval průmyslník Julius Arnade, majitel někdejší továrny na kufry.{{Citace monografie | příjmení = Fiedler | jméno = Wolf-Dieter | titul = Ein Spaziergang durch das alte Görlitz-Moys | url = | vydavatel = Senfkorn-Verlag | místo = Görlitz | rok = 2012 | vydání = 1 | počet stran = | kapitola = | strany = 72–75 | isbn = | jazyk = de}} [156] => * '''Kostel svatého Bonifáce''' (''Kościół św. Bonifacego/Bonifatiuskirche'') – Katolický kostel sv. Bonifáce byl postaven v letech 1929–1930 podle návrhu architekta Bernharda Sandera pro vojáky [[Katolická církev|katolického]] vyznání z městské posádky. V roce 1938 se do kostela dostaly někdejší [[varhany]] ze zhořelecké [[Synagoga|synagogy]], které se zde používají dodnes.{{Citace elektronické monografie | korporace = Förderkreis Görlitzer Synagoge e. V. | titul = Das Gebäude | url = http://www.synagoge-goerlitz.de/geschichte-und-bedeutung/ | datum vydání = 2016 | datum přístupu = 2018-11-24 | vydavatel = Förderkreis Görlitzer Synagoge e. V. | jazyk = de}} [157] => [158] => === Profánní stavby === [159] => * '''Dům Jakoba Böhma''' (''Dom Jakob Böhme/Jakob-Böhme-Haus'') – V tomto trojposchoďovém domě z [[16. století]] s jednoduchým [[Portál (architektura)|portálem]] a okenními rámy, který byl vícekrát přestavován, žil v letech 1590–1610 [[Mystika|mystik]], [[filosof]] a křesťanský [[Teosofie|teosof]] [[Jakob Böhme]]. Na [[Fasáda|fasádě]] domu je zachovalá [[pamětní deska]]. Od roku 2007 zde sídlí spolek Polskie Stowarzyszenie Euroopera provozující nedaleké Lužické muzeum (''Muzeum Łużyckie/Lausitzmuseum''). [160] => * '''Trojkolový mlýn''' (''Młyn trójkołowy/Dreiradenmühle'') – Trojkolový [[mlýn]] byl jedním ze tří velkých obilných mlýnů ve Zhořelci, sloužil však i jako pohonný mlýn pro [[Koželuh|koželužny]]. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1273. Původní komplex tvořilo několik budov, z nichž se po mnoha přestavbách dochovala 34 m vysoká věž [[Silo|sila]] z roku 1938. Ta je od roku 1998 ozdobena [[Mozaika|mozaikou]] od Vahana Bega a Michała Bulaka. [161] => {{Více obrázků [162] => | obrázek1 = Zgorzelec 190906 15 dom kulturny.jpg [163] => | velikost obrázku1 = 300px [164] => | popisek1 = Hornolužická pamětní hala
(Dom Kultury w Zgorzelcu) [165] => [166] => | obrázek2 = OLRH 1.jpg [167] => | velikost obrázku2 = 188px [168] => | popisek2 = Interiér Hornolužické pamětní haly (''Leipziger Illustrirte Zeitung'', 27.11.1902) [169] => }} [170] => * '''Hornolužická pamětní hala''' (''Dom Kultury w Zgorzelcu/Oberlausitzer Gedenkhalle'') – Hornolužická pamětní hala s [[Muzeum|muzeem]] císaře [[Fridrich III. Pruský|Fridricha III. Pruského]] byla vystavěna podle návrhu Huga Behra v letech 1898–1902 ve stylu [[Novorenesance|neorenesance]]. Náklady na tuto stavbu, která vznikla k poctění [[Vilém I. Pruský|Viléma I. Pruského]] a [[Fridrich III. Pruský|Fridricha III. Pruského]] u příležitosti [[Rok tří císařů|roku tří císařů]], dosáhly 527 600 marek (+224.600 marek na [[Sochařství|sochařskou]] výzdobu). Budovu slavnostně otevřel [[Vilém II. Pruský]] dne 28. listopadu 1902. ca 42 m vysoká [[kupole]] se zlacenou císařskou [[Koruna (klenot)|korunou]] byla inspirována budovou [[berlín]]ského [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|Říšského sněmu]]. Dvě skupiny [[Socha|soch]] na vnější [[Fasáda|fasádě]], které jsou [[alegorie]]mi „[[Válka|války]]“ a „[[mír]]u“ byly vytvořeny berlínským [[sochař]]em Hugem Ledererem. [[Reliéf (sochařství)|Reliéfy]] „hrůzy války“ a „požehnání míru“ stejně jako [[Plastika (výtvarné umění)|plastiky]] „Severní a jižní Německo holduje [[Germánie|Germánii]]“ a [[Štít (architektura)|štít]] s alegorií [[vítězství]] a skupinami „[[umění]]“ a „[[Dějiny lidstva|dějiny]]“ po stranách pocházejí od [[Drážďany|drážďanského]] sochaře Reinharda Schnaudera. Uvnitř [[vlajka]]mi ozdobené haly stál sochařský [[portrét]] obou císařů od Johannese Pfuhla. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo muzeum uzavřeno. V roce 1945 byla část soch ukradena. Od roku 1948 se budova využívá jako městský dům kultury, roku 1950 zde byla podepsána [[Zhořelecká smlouva]]. Původní [[ikonografie]] je na několika místech přeznačena: na [[vlys]]ech jsou nové nápisy, znak [[Německé císařství|Německého císařství]] je nahrazen znakem [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]].{{Citace monografie | korporace = Miejski Dom Kultury (Zgorzelec) | titul = Unter der grünen Kuppel : Ausstellung Zgorzelec, Miejski Dom Kultury, 2. Juni bis 19. September 2004 = Pod zielona̜ kopuła̜. Bd. 1, Bd. 2 | url = | vydavatel = Oettel | místo = Görlitz ; Zittau | rok = 2004 | vydání = | počet stran = 80, 20 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-932693-88-5}}(německy) (polsky) [171] => [172] => [[Soubor:Zgorzelec 190906 11 dom kulturny treppenhaus.jpg|náhled|Interiér Domu kultury ve Zgorzelci (2006)]] [173] => * '''Courbièrovy kasárny''' (''Dawne koszary Courbière'a/Neue Kaserne/Courbière-Kaserne'') – Areál Nových či Courbièrových [[Kasárna|kasáren]] vznikl na někdejším vojenském cvičišti v roce 1890. Od roku 1896 tu sídlil I. prapor pěšího pluku č. 19. Budovy kasáren (kdysi nazývané také „Červené kasárny“) jsou typickou ukázkou [[Prusko|pruské]] [[Cihla|cihlové]] [[Architektura|architektury]]. Ve 30. letech [[20. století]] byl přistavěn tzv. ''Winterbergblock'' a venkovní kamenná [[Plastika (výtvarné umění)|plastika]] se symbolem [[wehrmacht]]u. [174] => * '''Kleistovy kasárny''' (''Dawne koszary wojskowe przy ul Bohaterów II AWP/Kleist-Kaserne'') – Nedaleko Courbièrových kasáren byly v roce 1935 vystavěny Kleistovy kasárny pro II. Prapor pěchotního pluku č. 30 náležející k 18. pěší divizi. [175] => * '''Winterfeldtovy kasárny''' (''Jednostka wojskowa nr 2885 – Wojska Chemiczne Zgorzelec/Winterfeldt-Kaserne'') – Nejnovějším zhořeleckým kasárenským areálem jsou bývalé Winterfeldtovy kasárny, které vznikly v roce 1936. Sloužily jako [[ubikace]] pro tzv. pozorovací oddělení wehrmachtu č. 18. [176] => [177] => Neue Kaserne Görlitz.jpg|Courbièrovy kasárny [178] => Neue Kaserne Zgorzelec.JPG|Bývalé Courbièrovy kasárny (2012) [179] => Kleistkaserne Zgorzelec.JPG|Východní blok bývalých Kleistových kasáren [180] => [181] => [182] => === Pomníky === [183] => {{Více obrázků [184] => | obrázek1 = Military cemetery of the Polish second army in Zgorzelec2.JPG [185] => | velikost obrázku1 = 200px [186] => | popisek1 = Hřbitov padlých vojáků z 2. polské armády [187] => [188] => | obrázek2 = Zgorzelec Stalag VIIIA.jpg [189] => | velikost obrázku2 = 200px [190] => | popisek2 = Památník obětí zajateckého tábora Stalag VIII A [191] => }} [192] => * [[Sasko|Saský]] poštovní [[milník]] z roku 1723, zničený v roce 1945. Dnes je na jeho místě kopie z roku 2003. [193] => * [[Obelisk]] na památku padlých [[Řekové|řeckých]] vojáků za [[První světová válka|první světové války]] se nachází v Paderewského parku. [194] => * Památník zajateckého tábora Stammlager VIII A (zkráceně: Stalag VIII A) připomíná vojenské zajatce z řad [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenců]], jejich počet v roce 1944 dosahoval až 47 328 osob. Nejznámějším zajatcem byl [[Francouzi|francouzský]] [[hudební skladatel]] [[Olivier Messiaen]]. [195] => * Polský vojenský [[hřbitov]] s hroby více než 3000 padlých vojáků z 2. polské armády, kteří zahynuli během ofenzívy u [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]] na počátku roku 1945. Každý z hrobů je označen grunwaldským křížem z [[beton]]u. Autorem sousedního pomníku s piastovským orlem z roku 1978 je [[krakov]]ský [[sochař]] Józef Potępa. [196] => * Pamětní kámen v ulici Bulwar Grecki připomíná řecký [[uprchlický tábor]] z let 1949–1950. [197] => [198] => === Parky === [199] => Největšími [[park]]y ve Zgorzelci jsou ''Park im. Andrzeja Błachańca'' (''Georg-Snay-Park mit Feldberggarten'') u Domu kultury a ''Park Ujazdowski'' (''Jägerwäldchen'' a ''Moyser Park'') u [[potok]]a Czerwona Woda. Oba parky s [[Listnatý strom|listnatými stromy]] a [[rybník]]em, které vznikly po roce 1870 péči [[Görlitz|zhořeleckého]] [[Inspekce|inspektora]] parků Sterlinga, jsou spojeny [[chodník]]em. Kromě vzácných druhů [[hmyz]]u zde žijí [[Bobr|bobři]], [[vydry]] a [[netopýři]]. Dalším významnou plochou [[Veřejná zeleň|veřejné zeleně]] je ''Park im. Paderewskiego'' (''Georg-Wiesner-Park''), jenž prochází několika [[ulice]]mi. Východní část parku byla později zastavěna [[Panelový dům|panelovými domy]]. V ulicích Armii Krajowej a Boheraterów II Armii Wojska Polskiego se nachází bývalá Henneberská zahrada založená podle plánu ředitele zahradních staveb Diekmanna o rozloze 100 000 m².{{Citace monografie | editoři = Ines-Ulrike Rudolf, Susanne Jaeger | titul = Görlitz – Zgorzelec – Strategien ohne Grenze – Nowe strategie bez granic | url = | vydavatel = TUDpress Verlag | místo = Dresden | rok = 2007 | vydání = | počet stran = 114 | strany = 99–111 | isbn = 978-3940046123}}(německy) (polsky) [200] => [201] => == Kultura == [202] => [[Soubor:ZgorzelecMuzLuz.JPG|náhled|Lužické muzeum v ulici Daszyńskiego]] [203] => [204] => === Městský dům kultury === [205] => [[Soubor:Plac pocztowy w Zgorzelcu.jpg|náhled|Plac Pocztowy]] [206] => V Městském domě kultury (''Miejski Dom Kultury w Zgorzelcu''), který sídlí v bývalé Hornolužické pamětní hale, se konají pravidelné [[Divadlo|divadelní]] kurzy. [[Divadelní představení]] tu však bývají jen zřídkakdy a spíše v nich hostují soubory z jiných polských měst. Divadelní představení v [[Polština|polském jazyce]], popř. hry a [[Opereta|operetní]] [[Divadelní inscenace|inscenace]] s polskými [[titulky]], se ovšem konají v sousedním [[Görlitz]], kde někdy hostuje také soubor z [[Jelení Hora|Jelení Hory]]. V [[kino]]sále a [[Auditorium|auditoriu]] domu kultury se konají každoroční zkoušky divadelní skupiny „Phantom“ pro [[Pouliční umění|pouliční]] [[divadelní festival]] ViaThea obou sousedních měst, jehož se zúčastňují umělci z celé [[Evropa|Evropy]]. [207] => [208] => === Muzea === [209] => V historickém niském předměstí sídlí od roku 2007 Lužické muzeum (''Muzeum Łużyckie/Lausitzer Museum''), v němž je expozice k [[Dějiny lidstva|dějinám]], [[Kultura|kultuře]] a každodennosti obyvatel [[Polsko|polské]] části historického území [[Horní Lužice]]. [[Muzeum]] je projektem spolku Polskie Stowarzyszenie Euroopera. V sousedství se nachází Dům [[Jakob Böhme|Jakoba Böhma]], který je sídlem spolku Euroopera. V tomto domě lze navštívit stylizovanou [[Místnost|světnici]] Jakoba Böhma. [210] => [211] => === Pravidelné události === [212] => * Festival [[Řekové|řecké]] písně (''Międzynarodowy Festiwal Piosenki Greckiej w Zgorzelcu'') se koná každý rok v červenci. [213] => * [[Slezsko|Slezský]] [[hudební festival]] (''Schlesisches Musikfest/Śląski Festiwal Muzyczny'') se koná v [[Görlitz]], Zgorzelci a blízkém okolí od 90. let. Navazuje na původní zhořelecké hudební slavnosti. [214] => * Jakuby-Fest – zgorzelecká městská slavnost na konci srpna se koná ve stejnou dobu jako staroměstský festival „Altstadtfest“ v Görlitz. [215] => * Mezinárodní cena „Most Görlitz-Zgorzelec“ – Cenu určenou osobnostem, které svým životním dílem přispěly k porozumění mezi evropskými národy, dotovanou částkou 2500 [[Euro|€]], uděluje každý rok Společnost pro udělování Mezinárodní ceny Evropského města „Most Görlitz-Zgorzelec“.{{Citace elektronické monografie | korporace = Gesellschaft zur Verleihung des Internationalen Brückepreises der Europastadt Görlitz/Zgorzelec | titul = Verleihungsbestimmungen für den Internationalen Brückepreises der Europastadt Görlitz/Zgorzelec | url = http://www.brueckepreis.de/brueckepreis/index.asp?ID=3&art_param=6&reduce=0 | datum vydání = 2004-12-10 | datum přístupu = 2018-02-13 | jazyk = de}} [216] => [217] => === Sport === [218] => [[Soubor:Hala Zgorzelec Turow.jpg|náhled|Interiér Haly Sportovního centra ve Zgorzelci (2008)]] [219] => Nejznámějším a nejúspěšnějším [[Sportovní klub|sportovním klubem]] ve městě je [[basketbal]]ový klub PGE Turów Zgorzelec. Tým hraje v první polské basketbalové lize a v letech 2006 až 2009 a 2011 získal ve třech sezónách za sebou polský vicemistrovský titul. V roce 2014 se stal polským šampiónem a kvalifikoval se tak do [[Euroliga v basketbalu|basketebalové Euroligy]]. Hlavním [[sponzor]]em klubu je společnost ''Polska Grupa Energetyczna'' (PGE), která mimo jiné provozuje [[Hnědé uhlí|hnědouhelnou]] [[Elektrárna|elektrárnu]] Turów jižně od Zgorzelce. Městské [[sport]]ovní a [[Rekreace|rekreační]] centrum (''Centrum Sportowo-Rekreacyjne'') provozuje kromě basketbalového sálu zahrnuje také dvě [[fotbal]]ová [[hřiště]], [[Tenisový dvorec|tenisové kurty]] a krytý i venkovní [[bazén]]. Fotbalová hřiště jsou domovem největšího fotbalového klubu ve městě – MKS Nysa Zgorzelec, který hraje ve čtvrté [[Dolnoslezské vojvodství|dolnoslezské]] lize. [[Stadion]] nabízí 2150 míst. V roce 2014 byla otevřena nová víceúčelová hala pro 3 500 diváků za 42 milionů [[zlotý]]ch, jejímž provozovatelem je ''Polska Grupa Energetyczna''.{{Citace elektronické monografie | korporace = Centrum Sportowo Rekreacyjne Sp. z o.o. | titul = O CSR | url = http://www.csr.zgorzelec.eu/pl/show/161/o-csr | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Centrum Sportowo Rekreacyjne Sp. z o.o. | jazyk = pl | url archivu = https://web.archive.org/web/20181125073921/http://www.csr.zgorzelec.eu/pl/show/161/o-csr | datum archivace = 2018-11-25 | nedostupné = ano }} [220] => [221] => == Ekonomika a infrastruktura == [222] => [223] => === Hlavní podniky === [224] => [[Soubor:Zgorzelec ul. Armii Krajowej i Emilii Plater.jpg|náhled|Zgorzelecké ulice Armii Krajowej a Emilii Plater]] [225] => * [[Teplárna]] městské společnosti ZPEC – Teplárna byla od roku 2008 v několika etapách modernizována, aby se minimalizovalo znečištění [[Pevné částice|pevnými prachovými částicemi]] (PM). [[Renovace]] byla spolufinancována [[Německo|německým]] Spolkovým ministerstvem pro [[životní prostředí]], [[Ochrana přírody|ochranu přírody]] a jadernou bezpečnost. [226] => * [[Strojírenství|Strojírenská]] firma Kopex-Famago Sp. Z o.o. – Podnik byl založen jako součást [[Důl|dolu]] Turów roku 1957 a byl zodpovědný za jeho údržbu a opravy. V roce 1992 byl [[Privatizace|privatizován]]. Vyrábí mimo jiné strojní zařízení a stroje pro manipulaci s nákladem a různé součásti strojů, jako jsou [[Spojka (stroj)|spojky]], [[Ozubené kolo|ozubená kola]] a [[hřídel]]e. [227] => * Citronex I Sp. z o.o. – Největší dovozce [[banán]]ů v [[Evropa|Evropě]], který mezi jinými provozuje největší evropský závod na dozrávání banánů a velkou flotilu nákladních automobilů pro přepravu zboží. Banány jsou dodávány do několika maloobchodních řetězců v [[Německo|Německu]], Polsku a [[Česko|České republice]]. [228] => * Aerosol International Sp. z o.o. – Výrobce [[hliník]]ových obalů pro [[Kosmetika|kosmetický]] průmysl vlastní výrobní prostory ve zdejší ekonomické zóně Zgorzelec-[[Kamienna Góra]]. [229] => * Jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu Zgorzelce je 25 km vzdálená [[Hnědé uhlí|hnědouhelná]] [[elektrárna]] Turów. [230] => [231] => Mnoho pracovních míst bylo vytvořeno koncem 90. let v [[maloobchod]]ním sektoru. Několik zahraničních firem [[Investice|investovalo]] do obchodních domů v komerční čtvrti východně od města. Zde jsou dvě velká [[Obchodní centrum|nákupní centra]] (např. [[Carrefour]]), dva obchody se [[Stavební materiál|stavebními materiály]] a několik nákupních pasáží. Dne 18. března 2010 bylo otevřeno nákupní centrum „Zgorzelec Plaza“ se 13 000 m² prodejní plochy. Vzhledem k blízkosti hranice zdejší ekonomika těží také z [[Němci|německých]] [[zákazník]]ů. Takzvaná tankovací [[turistika]] vedla k otevírání četných [[Čerpací stanice pohonných hmot|čerpacích stanic]] na území Zgorzelece, kde existuje více než dvakrát tolik čerpacích stanic než v sousedním [[Görlitz]]. [232] => [233] => === Doprava === [234] => [[Soubor:Bahnhof Zgorzelec Moys2.JPG|náhled|Nádraží Zgorzelec na jižní straně železniční trati ve směru Lubáň]] [235] => Ve Zgorzelci jsou čtyři [[hraniční přechod]]y: nacházejí se na [[Dálnice|dálnicích]] a [[Železnice|železnici]] ve směrech [[Drážďany]]–[[Vratislav (město)|Vratislav]], v centru města a konečně na obnoveném staroměstském mostě v místě, kudy vedla [[Via Regia|Via regia]]. Pro [[kluzák]]y a [[letoun]]y s [[Maximální vzletová hmotnost|vzletovou hmotností]] do 5,7 [[Tuna|tuny]] je k dispozici [[letiště]] Zgorzelec-Żarska Wieś asi 10 kilometrů severovýchodně od města. [236] => [237] => Přeshraniční [[Autobusová doprava|autobusová]] linka č. 50 stejně jako linka P je provozována regionálním dopravcem PKS Zgorzelec. Linka 50 vede z [[Autobusové nádraží|autobusového nádraží]] v ulici Elizy Orzeszkowej v městské části Ujazd přes centrum Zgorzelce do [[vesnice]] Jędrzychowice severně od města. Z [[Autobusové nádraží|autobusového nádraží]] u kostela sv. Bonifáce směřují regionální [[autobus]]y PKS Zgorzelec do okolních obcí, stejně jako do nejbližších měst [[Bogatynia]], [[Lubáň]], [[Pieńsk]], [[Węgliniec]] a [[Zawidów]]. [238] => [239] => Na území města se nacházejí dvě [[Železniční stanice|vlaková nádraží]]: Nádraží Zgorzelec a stanice Zgorzelc Miasto. Na [[Železniční stanice|železniční stanici]] Zgorzelec jsou oddělené tratě do města [[Węgliniec]] (přes stanici Zgorzelec Miasto) a do [[Lubáň|Lubáně]]. Přeprava cestujících na trase do Lubáně byla v roce 2009 přerušena, ale v prosinci 2011 opět obnovena místní železniční společností ''Koleje Dolnośląskie''. Ze Zgorzelce je přímé spojení na [[Vratislav (město)|Vratislav]] a do [[Jelení Hora|Jelení Hory]], [[Lehnice]], [[Lubáň|Lubáně]], [[Węgliniec|Węglinice]] a [[Zelená Hora (Polsko)|Zelené Hory]]. Spojení s [[Německo|Německem]] přes [[Görlitz]] a [[Budyšín]] do [[Drážďany|Drážďan]] bylo přerušeno 1. března 2015. Od změny [[Jízdní řád|jízdního plánu]] v prosinci 2015 byly opět nabízeny spoje do [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Některé polské regionální vlaky, které kdysi jezdily pouze do Zgorzelce, byly od této doby převedeny do Görlitz. [240] => [241] => Silniční síť Zgorzelce se v roce 2004 rozkládala na 57,8 km. Město leží na [[Evropská silnice E40|evropské silnici E40]]. Tato [[silnice]] vede přes německou [[Dálnice A4 (Německo)|spolkovou dálnici A4]] ve směru [[Drážďany]], na polské straně zase přes [[Dálnice A4 (Polsko)|dálnici A4]] ve směru [[Krakov]]. Droga krajowa 30 vede přes [[Lubáň]] a [[Gryfów Śląski]] do [[Jelení hora (Krušné hory)|Jelení Hory]] v české části [[Krušné hory|Krušných hor]]. Naproti tomu droga krajowa 94, která je téměř rovnoběžná s polským úsekem [[Dálnice A4 (Polsko)|dálnice A4]], směřuje do Krakova. [242] => [243] => == Vzdělání == [244] => [[Soubor:Liceum Ogolnoksztalcace w Zgorzelcu.JPG|náhled|Lyceum v ulici Partyzantów naproti Domu kultury]] [245] => Ve Zgorzelci je celkem šest [[Mateřská škola|mateřských škol]]. Jedna z nich v městské čtvrti Ujazd je [[Bilingvismus|dvojjazyčná]]. Provozuje ji soukromá německá společnost DPFA Akademiegruppe. V téže budově sídlí [[Němčina|německo]]-[[Polština|polská]] [[základní škola]] stejné společnosti. Vedle této soukromé základní školy fungují ve městě ještě tři veřejné základní základní školy a pět [[Gymnázium|gymnázií]]. Také mezi těmito gymnázii existují dvě soukromé školy: škola pro dospělé (''Gimnazjum dla dorosłych Żak'') a dvojjazyčné ''Gimnazjum Łużyckie''. Dále je zde ''Liceum Ogólnokształcące im. Braci Śniadeckich'', které sídlí v budově někdejší ''Baugewerke- und Maschinenbauschule'' v ulici Partyzantów. Toto všeobecné [[lyceum]] nese od roku 1970 jméno polského [[matematik]]a a [[astronom]]a [[Jan Śniadecki|Jana Śniadeckého]] a jeho bratra [[chemik]]a Jędrzeje Śniadeckého. Studium na této škole má absolventy připravit k přijímacím zkouškám na [[Univerzita|univerzitu]]. Vedle těchto [[Vzdělání|vzdělávacích]] institucí jsou ve Zgorzelci ještě tři odborné školy. Vysoká škola pro humanitní a ekonomické vědy v [[Lodž]]i a Vysoká škola managmentu v [[Lehnice|Lehnici]] mají ve Zgorzelci svá dislokovaná pracoviště.{{Citace elektronické monografie | korporace = Urząd Miasta Zgorzelec | titul = Oświata | url = http://www.zgorzelec.eu/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=290&Itemid=100194 | datum vydání = | datum aktualizace = 2011 | datum přístupu = 2018-11-24 | vydavatel = Urząd Miasta Zgorzelec | jazyk = pl}} [246] => [247] => == Osobnosti == [248] => * [[Mirosław Fiedorowicz]] (* 3. října 1956) – starosta Zgorzelce v letech 1998–2006 [249] => * [[Janusz Bronowicz]] (* 22. července 1960) – generálmajor polské armády [250] => * [[Roman Brodniak]] (* 20. března 1968) – poslanec Sejmu v letech 2007–2011 [251] => * [[Rafał Gronicz]] (* 9. května 1973) – starosta Zgorzelce od roku 2006 [252] => * [[Agata Korc]] (* 27. března 1986) – polská plavkyně, účastnice Olympijských her v Pekingu v roce 2008 [253] => {{Panorama|Zgorzelec panorama.JPG|1024|Panorama Zgorzelce: nalevo je věž obilného sila u staroměstského mostu do Görlitz, napravo historické niské předměstí}} [254] => [255] => == Odkazy == [256] => [257] => === Reference === [258] => {{překlad| jazyk = de| článek = Zgorzelec |revize= 180244132 |jazyk2 = pl| článek2 = Zgorzelec |revize2= 54702712}} [259] => [260] => [261] => === Literatura === [262] => * {{Citace monografie | příjmení = Fiedler | jméno = Wolf-Dieter | titul = Über sieben Brücken ... : Görlitz - die Oststadt auf alten Ansichtskarten und Fotografien | url = | vydavatel = Senfkorn | místo = Görlitz | rok = 2008 | vydání = 1 | počet stran = [ca 62] | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = de}} [263] => * {{Citace periodika | příjmení = Gierczak | jméno = Dariusz | titul = Town Pairs, Divided Border Towns and Places of Integration: The Case of Görlitz/Zgorzelec | periodikum = Sociální studia = Social Studies | rok vydání = 2017 | měsíc vydání = | ročník = | číslo = 1 | strany = 55–70 | url = http://www.uur.cz/images/1-uzemni-planovani-a-stavebni-rad/politika-architektury/implementace/tema8/novinky-uur/035-dvojice-mest-zhorelec.pdf | issn = 1214-813X | jazyk = en }} {{Wayback|url=http://www.uur.cz/images/1-uzemni-planovani-a-stavebni-rad/politika-architektury/implementace/tema8/novinky-uur/035-dvojice-mest-zhorelec.pdf |date=20181125115457 }} [264] => * {{Citace monografie | editoři = Ines-Ulrike Rudolf, Susanne Jaeger | titul = Görlitz – Zgorzelec – Strategien ohne Grenze – Nowe strategie bez granic | url = | vydavatel = TUDpress Verlag | místo = Dresden | rok = 2007 | vydání = | počet stran = 114 | strany = | isbn = 978-3940046123}}(německy) (polsky) [265] => * {{Citace monografie | editoři = Martina Pietsch | titul = Heimat und Fremde : Migration und Stadtentwicklung in Görlitz und Zgorzelec seit 1933 ; Beiträge der Tagung "Lebenswege ins Ungewisse", 26. - 27. Februar 2009 im Schlesischen Museum zu Görlitz ; eine Veröffentlichung des Schlesischen Museum zu Görlitz | url = | vydavatel = Stiftung Schlesisches Museum | místo = Görlitz | rok = 2010 | vydání = | počet stran = 164 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-9813510-1-9 | jazyk = de}} [266] => * {{Citace monografie | příjmení = Jecht | jméno = Richard | titul = Geschichte der Stadt Görlitz. Bd. 1, Bd. 2 | url = | vydavatel = Selbstverlag : E. Remer | místo = Görlitz | rok = 1923 | počet stran = 324, 326-832 | kapitola = | strany = | jazyk = de}} [267] => * {{Citace monografie | příjmení = Opiłowska | jméno = Elżbieta | titul = Kontinuitäten und Brüche deutsch-polnischer Erinnerungskulturen : Görlitz-Zgorzelec 1945-2006 | url = | vydavatel = Neisse Verlag | místo = Dresden | rok = 2009 | vydání = | počet stran = 407 | edice = Dresdener wissenschaftliche Bibliothek; 1 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-940310-56-9 | jazyk = de}} [268] => * {{Citace monografie | příjmení = Pfeiffer | jméno = Stella | příjmení2 = Opiłowska | jméno2 = Elżbieta | titul = Görlitz : zwei Seiten einer Stadt = Zgorzelec : dwie strony miasta | url = | vydavatel = Saxo-Phon | místo = Drezno | rok = 2005 | vydání = | počet stran = 178 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3938325117}} (německy) (polsky) [269] => * {{Citace monografie | příjmení = Waack | jméno = Christoph | titul = Görlitz/Zgorzelec | příjmení sestavitele = Haslinger | jméno sestavitele = Peter | sborník = Historisch-topographischer Atlas schlesischer Städte = Historyczno-topograficzny atlas miast śląskich. Bd. 1 | vydavatel = Herder-Institut | místo = Marburg ; Wrocław | rok vydání = 2010 | isbn = 978-3-87969-361-0 | url = https://www.herder-institut.de/projekte/laufende-projekte/historisch-topographischer-atlas-schlesischer-staedte.html | kapitola = | strany = }} {{Wayback|url=https://www.herder-institut.de/projekte/laufende-projekte/historisch-topographischer-atlas-schlesischer-staedte.html |date=20181125030830 }} (německy) (polsky) [270] => [271] => === Související články === [272] => * [[Görlitz]] [273] => * [[Zhořelecká smlouva]] [274] => [275] => === Externí odkazy === [276] => * {{NK ČR|ge135266|věc=ano}} [277] => * {{Commons}} [278] => * {{Commonscat|Zgorzelec}} [279] => * {{YouTube|u=zgorzeleceu|Miasto Zgorzelec}} [280] => * {{Twitter|zgorzeleceu|Miasto Zgorzelec}} [281] => * {{Facebook|zgorzelecEU|Miasto Zgorzelec}} [282] => * {{Instagram|zgorzelec_eu|Miasto Zgorzelec}} [283] => * {{pl}} {{de}} {{en}} {{Oficiální web}} [284] => * {{pl}} http://www.zgorzelec.eu/ – oficiální stránky městského úřadu [285] => * {{pl}} http://www.powiat.zgorzelec.pl/ {{Wayback|url=http://www.powiat.zgorzelec.pl/ |date=20210125005026 }} – oficiální stránky okresního úřadu [286] => * {{pl}} https://web.archive.org/web/20200408222839/https://www.zinfo.pl/ – městský portál [287] => * {{pl}} http://www.zgorzelec.info/ – městský portál [288] => * [http://www.youtube.com/watch?v=4XDrEE5D-t4 ''Görlitz/Zgorzelec - Rozvoj města od XII. do XXI. st.''] na [[YouTube]] [289] => * [https://www.youtube.com/watch?v=7CIkDFm228s Procházka po Zgorzelci a jeho pamětihodnostech (video s polskými a německými titulky)] [290] => [291] => {{Okres Zgorzelec}} [292] => {{Autoritní data}} [293] => {{Portály|Geografie|Polsko}} [294] => [295] => [[Kategorie:Města v Dolnoslezském vojvodství]] [296] => [[Kategorie:Okres Zgorzelec]] [297] => [[Kategorie:Svatojakubská cesta v Polsku]] [298] => [[Kategorie:Sídla rozdělená státní hranicí]] [299] => [[Kategorie:Německo-polská státní hranice]] [300] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [301] => [[Kategorie:Hornolužické šestiměstí]] [302] => [[Kategorie:Města v Horní Lužici]] [303] => [[Kategorie:Sídla na Lužické Nise]] [304] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [] => )
good wiki

Zgorzelec

Zgorzelec (výslovnost: []; ) je okresní město na východním břehu Lužické Nisy na samém jihozápadě Polska. Leží ve východní (od roku 1945 polské) části historického území Horní Lužice a s počtem obyvatel je jeho čtvrtým největším městem.

More about us

About

Leží na pravém břehu Odry, přímo naproti německému městu Görlitz, což dokládá historické propojení obou měst. Zgorzelec se po druhé světové válce stalo, stejně jako mnoho jiných regionů, centrum nových možností a výzev. Město nabízí návštěvníkům architekturu, která odráží výrazné historické období, a příjemné prostředí pro život. Kromě zrestaurovaných historických budov zde najdeme i moderní zařízení a služby, které zvyšují kvalitu života jeho obyvatel. Zgorzelec se stává místem, kde se potkává tradice s inovacemi, a místní komunita s hrdostí každoročně pořádá různé kulturní akce a festivaly, které posilují regionální soudržnost a přitahují turisty. Zgorzelec je také obklopen krásnou přírodou, která nabízí možnosti pro aktivní odpočinek a relaxaci. V okolí města lze najít cyklostezky, parky a další přírodní lokality ideální pro rodinné výlety. V rámci mezinárodní spolupráce mezi Zgorzelecem a Görlitzem mají místní obyvatelé příležitost zapojit se do různých projektů, které posilují přátelské vztahy mezi oběma městy. Optimismus, který město vyzařuje, je dále umocněn úsilím místních obyvatel o udržitelnost a rozvoj. Mnoho iniciativ se zaměřuje na ekologické aspekty a zlepšení životního prostředí, což svědčí o odpovědnosti a uvědomělosti místní komunity. Zgorzelec se tak stává inspirativním příkladem pro ostatní města a dokládá, že i v těžkých časech lze hledat cestu k pozitivnímu vývoji a lepší budoucnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Görlitz','Lužická Nisa','Lubáň','Dolnoslezské vojvodství','Řekové','předměstí','Kasárna','1945','Druhá světová válka','Vratislav (město)','Polsko','Německo-polská státní hranice'

1945

Görlitz

Kasárna

Lubáň

Polsko

Předměstí

Řekové