Array ( [0] => 15530523 [id] => 15530523 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zkušenost [uri] => Zkušenost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Zkušenost''' (od „zkusiti“) se používá v několika významech: [1] => * nabytá dovednost, získaná dlouhodobou praxí: „zkušený lékař“, „životní zkušenost“; [2] => * výsledek obvykle smyslového vnímání, zdroj poznání, který ještě nemusí být formulován slovy: „zkušenost červené barvy“; [3] => * trvalý výsledek zážitku nebo prožitku: vnitřní zkušenost, náboženská zkušenost; [4] => * [[empirie]] – výsledek řízeného a opakovatelného pozorování, zejména v empirických vědách. [5] => [6] => Ve všech případech se klade důraz na bezprostřednost vlastní zkušenosti v protikladu například k věcem naučeným, vyslechnutým od jiných nebo přečteným. Potud je zkušenost v pravém slova smyslu nepřenositelná a jen obtížně sdělitelná. Na druhé straně je učení vlastními zkušenostmi nákladné nebo i nebezpečné, a proto se lidé daleko častěji řídí příkladem nebo radou jiných, vyzkoušeným společenským zvykem, než aby riskovali nezdar a vlastní zkušenost. [7] => {{citát|Zkušenost je drahá škola, ale hlupáci se jinde učit nechtějí.|B. Franklin}} [8] => Z tohoto hlediska lze hovořit i o '''kolektivní zkušenosti''', zásobě osvědčených vzorů jednání, příběhů, jazykových obratů a pojmů, v nichž členové určitého společenství využívají zkušenosti jiných. Každý přirozený jazyk je tak výsledek staleté zkušenosti určitého národa ([[Gadamer]]). [9] => [10] => == Zkušenost ve filosofii == [11] => Už starověcí filosofové si všimli, že základní zdroj poznání není totéž co počitky jednotlivých smyslů, neboť tyto vjemy nebo počitky se navzájem doplňují a podporují. [[Aristotelés]], [[scholastika]] i Kant proto mluví o „společném smyslu“ (''sensus communis''), který skládá vjemy různých smyslů a vytváří tak smyslovou zkušenost nějaké události, věci a podobně. Takovou zkušenost si člověk může pamatovat, porovnávat s jinými, pokusit se ji vyjádřit slovy a v tomto smyslu je zdrojem lidského poznání. [12] => {{citát|Ze smyslů pochází lidské poznání.|[[Tomáš Akvinský]] Tomáš Akvinský, Summa contra gent. III,26}} [13] => [14] => Novověký [[empirismus]] ([[Francis Bacon]], [[John Locke]], [[David Hume]]) zdůraznil opět význam smyslového vnímání proti [[racionalismus|racionalismu]], zároveň však přehlédl otázku podmínek poznání. Proti tomu postavil [[Immanuel Kant]] svou transcendentální filosofii a teorii poznání, kde je ústředním pojmem právě zkušenost. Kant především ukázal, že samotné počitky k poznání nestačí: dokonce i smyslový vjem je možný jen někde a někdy a tedy už předpokládá kategorii prostoru a času. Teprve pamatovaný, kriticky zpracovaný vjem tvoří zkušenost a tak i nutný předpoklad [[a posteriori|aposteriorního]] poznání. [15] => [16] => Na druhé straně je rozumové čili [[A priori|apriorní]] poznání vždycky [[tautologie|tautologické]], takže pouze zkušenostní poznání přináší něco nového. V moderní [[epistemologie|epistemologii]] se obě stránky poznání kombinují: každé poznání už předpokládá nějaké vědění, na jehož základě si člověk klade otázky, případně tvoří [[hypotéza|hypotézy]] a navrhuje [[experiment]]y. Ty se však potom musí podrobit soudu zkušenosti v přesném pozorování nebo experimentu. [17] => [18] => == Odkazy == [19] => [20] => === Reference === [21] => [22] => [23] => === Související články === [24] => * [[A posteriori]] [25] => * [[Gnozeologie]] [26] => * [[Immanuel Kant]] [27] => * [[Poznání]] [28] => [29] => === Literatura === [30] => * G. Bataille, ''Vnitřní zkušenost; Metoda meditace''. Praha-Podlesí: Dauphin 2003 – 267 s. {{ISBN|80-7272-060-0}} [31] => * J. Karásek, ''Kantova analogie estetické zkušenosti: systematická a argumentačně analytická studie ke Kantově estetice''. Praha: Filosofia, 2004 – 89 s. {{ISBN|80-7007-205-9}} [32] => * A. Mokrejš, ''Hermeneutické pojetí zkušenosti''. Praha: Filosofia, 1998 – 53 s. {{ISBN|80-7007-107-9}} [33] => * J. Sudbrack, ''Mystika: Zkušenost mne samého. Kosmická zkušenost. Zkušenost Boha. Křesťanská orientace v náboženském pluralismu''. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994 – 150 s. {{ISBN|80-85527-63-4}} [34] => [35] => === Externí odkazy === [36] => * {{Wikislovník|heslo=zkušenost}} [37] => * {{Wikicitáty|téma=Zkušenost}} [38] => [39] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/perception-problem/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Problems of perception] [40] => * {{en}} [http://www.iep.utm.edu/a/apriori.htm ''Internet encyclopedia'', heslo A priori and A posteriori ] [41] => [42] => {{Autoritní data}} [43] => {{Portály|Filozofie}} [44] => [45] => [[Kategorie:Epistemologie]] [] => )
good wiki

Zkušenost

Zkušenost (od „zkusiti“) se používá v několika významech: * nabytá dovednost, získaná dlouhodobou praxí: „zkušený lékař“, „životní zkušenost“; * výsledek obvykle smyslového vnímání, zdroj poznání, který ještě nemusí být formulován slovy: „zkušenost červené barvy“; * trvalý výsledek zážitku nebo prožitku: vnitřní zkušenost, náboženská zkušenost; * empirie - výsledek řízeného a opakovatelného pozorování, zejména v empirických vědách. Ve všech případech se klade důraz na bezprostřednost vlastní zkušenosti v protikladu například k věcem naučeným, vyslechnutým od jiných nebo přečteným.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Immanuel Kant','empirie','Poznání','experiment','hypotéza','epistemologie','tautologie','A priori','a posteriori','racionalismus','Gadamer','David Hume'

Empirie

Epistemologie

Epistemologie je obor filozofie, který se zabývá studiem poznání.

Experiment

Hypotéza

Poznání

Racionalismus

Tautologie