Array ( [0] => 15483225 [id] => 15483225 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zmrzlina [uri] => Zmrzlina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jídlo [1] => | obrázek = Blueberry Salted Caramel Ice Cream with Chocolate Freckles (36948898012).jpg [2] => | popisek = Borůvková zmrzlina [3] => | složení = směs smetany nebo mléka [4] => cukr [5] => vajíčka [6] => a přísady (ovoce, čokoláda, vanilka, aj.) [7] => | místo původu = starověký Egypt a Řecko [8] => | energie = 350 kJ [9] => | tuky = 2 g [10] => | bílkoviny = 2 g [11] => | sacharidy = 29 g [12] => | porce = 6 porcí [13] => }} [14] => '''Zmrzlina''' je mražený [[mléčný výrobek]] ze směsi [[smetana|smetany]] nebo [[mléko|mléka]], [[Sacharóza|cukru]], [[vejce|vajec]], a přísad ([[ovoce]], [[čokoláda]], [[vanilka]] aj.). [15] => [16] => == Historie == [17] => Ovocné šťávy chlazené ledem konzumovali již [[Starověký Egypt|starověcí Egypťané]] a [[Starověké Řecko|Řekové]]. Zmrzlé mléčné nápoje byly také oblíbené u starých Číňanů, Indů, Peršanů a Mongolů. Recepty na takto vyrobenou zmrzlinu měl ve třináctém století přivézt do Evropy cestovatel [[Marco Polo]]. Zmrzlina v pravém slova smyslu se objevila až od roku 1550, kdy Blasius Villafranca z Říma vyrobil zmraženou krémovou směs pomocí ledu prosypaného solí.{{Citace monografie [18] => | příjmení = Villafranca [19] => | jméno = Blasius [20] => | titul = Methodus refrigerandi ex vocato salenitro vinum: aquamque ac potus quodvis aliud genus, cui accedunt varia naturalium rerum problemata [21] => | url = https://books.google.at/books/about/Methodus_refrigerandi_ex_vocato_salenitr.html?id=9T4UngEACAAJ&redir_esc=y [22] => | vydavatel = V. & A. Doricus [23] => | počet stran = 90 [24] => | poznámka = Google-Books-ID: 9T4UngEACAAJ [25] => | jazyk = la [26] => }} Zpočátku se však zmrzlina prodávala jen v nejvyšších společnostech.{{Citace elektronické monografie [27] => | příjmení = [28] => | jméno = [29] => | titul = Encyklopedie strojů a nástrojů - Potravinářská výroba [30] => | url = https://www.nzm.cz/file/6a2ea020d83ca442ff804ffa49e69ecf/6279/encyklopedie-stroj%C5%AF-a-n%C3%A1stroj%C5%AF_potravin%C3%A1%C5%99sk%C3%A1-v%C3%BDroba.pdf [31] => | vydavatel = Národní zemědělské muzeum [32] => | místo = Praha [33] => | datum vydání = 2011 [34] => | datum přístupu = [35] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210120205524/https://www.nzm.cz/file/6a2ea020d83ca442ff804ffa49e69ecf/6279/encyklopedie-stroj%C5%AF-a-n%C3%A1stroj%C5%AF_potravin%C3%A1%C5%99sk%C3%A1-v%C3%BDroba.pdf [36] => | datum archivace = 2021-01-20 [37] => | nedostupné = ano [38] => }} Po objevení Ameriky přivezli evropští kolonisté zmrzlinu i do Nového světa. [39] => [40] => === Cukrárny a kavárny === [41] => {{Více obrázků [42] => | orientace = svisle [43] => | velikost obrázků = 160px [44] => [45] => | obrázek1 = Eisverkäufer-1.jpg [46] => | popisek1 = Prodavač zmrzliny v Římě, kolem r. 1820 [47] => [48] => | obrázek2 = Vendor of ices, Peru LCCN00651692.tif [49] => | popisek2 = Prodavač zmrzliny, [[Peru]] 1830 (akvarel od [[Pancho Fierro]]) [50] => [51] => | obrázek3 = Drawing, Design for a Painted Porcelain Serving Vessel, Les Glaces (Ice Cream) from the Service des Objets de Dessert (Dessert Service), 1819–20 (CH 18632339).jpg [52] => | popisek3 = Scéna z kuchyně na výrobu zmrzliny, r. 1819-20 [53] => }} [54] => V roce 1686 otevřel [[Procopio Cutò|Francesco Procopio di Cultelli]], italský kuchař [[Ludvík XV.|krále Ludvíka XV.]], v [[Paříž]]i první francouzskou kavárnu ([[Café Procope]]), kde nabízel též zmrzlinu. V 18. století se zmrzlina začala prodávat i na pařížských ulicích a nastala móda zmrzlinových salónů (Café le Glacier, Eissalon, Eiscafé). [55] => [56] => V Anglii se zmrzlina stala populární v polovině 18. století, a to zásluhou italských a francouzských kuchařů, kteří se začali usazovat nejprve v [[Londýn]]ě. [[Viktoriánské období|Viktoriánská]] Anglie si tak na zmrzlině a [[Sorbet|sorbetech]] s příchutí [[Bez černý|bezového květu]], [[ananas]]u, [[Meruňka obecná|meruněk]], [[Růžový olej|růžové vody]] či [[Řečík pistáciový|pistácií]] pochutnávala při [[Odpolední svačina|odpoledních čajích]] a [[Soirée|soaré]].Lisa Kleypas: Setkání s cizincem, Baronet Publishers a.s., 2018 [57] => [58] => Ve Vídni obdržel Johann Jakob Tarone (Taroni) v roce 1732 nejprve domovské právo a v roce 1748 mu město povolilo v jeho domě na [[Graben (Vídeň)|Grabenu]] zřízení kavárny (Café Taroni).{{Citace elektronického periodika [59] => | titul = Johann Jakob Taroni [60] => | periodikum = www.geschichtewiki.wien.gv.at [61] => | url = https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Johann_Jakob_Taroni [62] => | jazyk = de-formal [63] => | datum přístupu = 2020-12-12 [64] => }} Kavárna se stala oblíbenou zejména pro konzumaci osvěžujících nápojů (limonád) a zmrzliny (Gefrorenes), která zde slavila vídeňskou premiéru. Taroni měl v nabídce malinovou, vanilkovou, citronovou a čokoládovou. Cena byla na tehdejší poměry vysoká, porce stála 12–30 krejcarů. V roce 1790 servíroval kavárník Johann Evangelist Milani{{Citace elektronického periodika [65] => | titul = Johann Evangelist Milani [66] => | periodikum = www.geschichtewiki.wien.gv.at [67] => | url = https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Johann_Evangelist_Milani [68] => | jazyk = de-formal [69] => | datum přístupu = 2020-12-12 [70] => }} ve své kavárně (Café Milani){{Citace elektronického periodika [71] => | titul = Café Milani [72] => | periodikum = www.geschichtewiki.wien.gv.at [73] => | url = https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Caf%C3%A9_Milani [74] => | jazyk = de-formal [75] => | datum přístupu = 2020-12-12 [76] => }} na Uhelném trhu ([[Kohlmarkt (Vídeň)|Kohlmarkt]]) první ledovou kávu (Eiskaffee), tedy kávu s vanilkovou zmrzlinou a šlehačkou.{{Citace elektronického periodika [77] => | titul = Limonadezelt [78] => | periodikum = www.geschichtewiki.wien.gv.at [79] => | url = https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Limonadezelt [80] => | jazyk = de-formal [81] => | datum přístupu = 2020-12-12 [82] => }} [83] => [84] => V roce 1827 započal s výrobou zmrzliny na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě Pražském]] kavárník Philipp Paska (též Paška). Jednalo se o zmrzlinu na italský způsob (Gefrorenes nach italienischer Art) – [[Sorbet]]. Kavárna (Paska's Kaffeehaus) se nacházela na [[28. října (ulice v Praze)|Ovocné]] ulici čp. 770{{Citace elektronického periodika [85] => | titul = ANNO, K. K. priv. Prager Zeitung, 1827-06-21, Seite 26 [86] => | periodikum = anno.onb.ac.at [87] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=pag&datum=18270621&query=%22Gefrorenes%22&ref=anno-search&seite=26 [88] => | datum přístupu = 2020-12-09 [89] => }} a ve třicátých letech patřila k těm nejvybranějším. U Pašky stála jedna porce zmrzliny 18 krejcarů, velký [[žejdlík]] 1 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatý]] 45 krejcarů. Na objednání vyráběl i větší množství.{{Citace monografie [90] => | příjmení = Gluckselig [91] => | jméno = Gustav Thormod [92] => | titul = Topographischer Grundiss von Prag und dessen Umgebungen zunächst als Taschen-Wegweiser für Fremde [93] => | url = https://books.google.at/books?id=ioE4I9wWMtQC&pg=PA206&dq=Kaffeehaus+Obstgasse+770&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiqqZKp3MHtAhWJHRQKHXdfCdoQ6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q=Kaffeehaus%20Obstgasse%20770&f=false [94] => | vydavatel = Haase 1835 [95] => | počet stran = 262 [96] => | poznámka = Google-Books-ID: ioE4I9wWMtQC [97] => | jazyk = de [98] => }} O rok později započal s výrobou Dominik Kaukal v [[Kounický palác|Kounickém paláci]] v [[Mostecká (Praha)|Mostecké ulici]].{{Citace elektronického periodika [99] => | titul = ANNO, K. K. priv. Prager Zeitung, 1828-06-19, Seite 9 [100] => | periodikum = anno.onb.ac.at [101] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=pag&datum=18280619&query=%22Conditor%22+%22Hermann%22&ref=anno-search&seite=9 [102] => | datum přístupu = 2020-12-11 [103] => }} Výroba zmrzliny v Praze se stala doménou cukrářů. Cukrář (Zuckerbäcker) Laurenz Köpf ji vyráběl ve své cukrárně na [[Týnská (Praha)|Týnské ulici]] čp. 629{{Citace elektronického periodika [104] => | titul = ANNO, K. K. priv. Prager Zeitung, 1832-06-03, Seite 25 [105] => | periodikum = anno.onb.ac.at [106] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=pag&datum=18320603&query=%22Zucker-%22+%22B%C3%A4ckerei%22+%22K%C3%B6pf%22&ref=anno-search&seite=25 [107] => | datum přístupu = 2020-12-09 [108] => }} a později přesídlil do [[Celetná|Celetné]].{{Citace monografie [109] => | příjmení = [110] => | jméno = [111] => | titul = Salon. Redakteur: J. Carl Hickel [112] => | url = https://books.google.at/books?id=aDwTo_DQ_8AC&pg=PP47&dq=zuckerb%C3%A4cker+Laurenz+Kopf&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiK65np5sHtAhUJDGMBHRoDC9MQ6AEwBXoECAYQAg#v=onepage&q=zuckerb%C3%A4cker%20Laurenz%20Kopf&f=false [113] => | vydavatel = Vetterl 1854 [114] => | počet stran = 662 [115] => | poznámka = Google-Books-ID: aDwTo_DQ_8AC [116] => | jazyk = de [117] => }}{{Citace monografie [118] => | příjmení = [119] => | titul = Österreich Hof- und Staats-Handbuch des Kaiserthumes Österreich [120] => | url = https://books.google.at/books?id=Tp1_XOf03cYC&pg=PA381&dq=zuckerb%C3%A4cker+Laurenz+Kopf&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi1hLu-5cHtAhX1A2MBHehhAZoQ6AEwAHoECAIQAg#v=onepage&q=zuckerb%C3%A4cker%20Laurenz%20Kopf&f=false [121] => | vydavatel = Manz [122] => | počet stran = 876 [123] => | poznámka = Google-Books-ID: Tp1_XOf03cYC [124] => | jazyk = de [125] => }} Zavedeným cukrářem se zmrzlinou byl též Michael Hascha (po něm i syn August Hascha a jeho dědicové) v domě U tří praporečníků (Drei Fähnriche) na nynější [[Husova (Praha)|Husově ulici]] čp. 231/12.KOPETZ, Heinrich. ''Plaudereien eines alten Pragers: Sammlung der in der "Bohemia" erschienenen Artikel''. Prag: Druck und Kommissionsverlag der k.u.k. Hofbuchdruckerei A. Haase, 1905. s. 57. [126] => [127] => Do poloviny 19. století se v Praze s prodejem zmrzliny etablovali cukráři: Johann Michael Hermann na [[Václavské náměstí|Koňském trhu]] čp. 791,{{Citace monografie [128] => | titul = Adressenbuch der königlichen Hauptstadt Prag: für das Jahr 1847 (s. [129] => | url = https://books.google.at/books?id=8sAAAAAAcAAJ&pg=PT37&dq=hermann+zuckerb%C3%A4cker&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjtjtbsosbtAhUju6QKHRvWBG0Q6AEwBXoECAYQAg#v=onepage&q=hermann%20zuckerb%C3%A4cker&f=false [130] => | počet stran = 408 [131] => | poznámka = Google-Books-ID: 8sAAAAAAcAAJ [132] => | jazyk = de [133] => }} cukrárnu po něm převzal syn Jindřich Hermann, c. k. dvorní cukrář. Jeho zmrzlina byla proslulá a dodával ji i do bufetu [[Stavovské divadlo|Královského zemského německého divadla]]{{Citace monografie [134] => | příjmení = Srbeny [135] => | jméno = Frantisek [136] => | titul = Cesky Lev. (Der böhmische Löwe. Prager Vorstadt-Zeitung. Red. u. Hrsg. F. Srbeny.) [137] => | url = https://books.google.at/books?id=8a-iEhf3c0AC&pg=PP82&dq=cukr%C3%A1%C5%99+Jind%C5%99ich+Hermann&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwixwZ76q8btAhXxIMUKHX01CqsQ6AEwAHoECAEQAg#v=onepage&q=cukr%C3%A1%C5%99%20Jind%C5%99ich%20Hermann&f=false [138] => | vydavatel = Renn [139] => | počet stran = 94 [140] => | jazyk = cs [141] => }} (od r. 1886 držel cukrářský závod cukrář Alois Lhotka).''Národní listy''. Praha: Julius Grégr, 22.5.1886, 26(141). s. (3) a 8.5.1887, 27(126). s. (4). Dalšími byli Wilhelm Stutzig (též na Václavském náměstí),{{Citace elektronického periodika [142] => | titul = ANNO, Prager Tagblatt, 1877-06-14, Seite 9 [143] => | periodikum = anno.onb.ac.at [144] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ptb&datum=18770614&query=%22Gefrorenes%22&ref=anno-search&seite=9 [145] => | datum přístupu = 2020-12-11 [146] => }} cukrář Adalbert Jäger v Celetné, taktéž s výbornou zmrzlinou. Nejednalo se ale o elegantní cukrárny, jaké se v té době nacházely v Německu. V [[České země|Českých zemích]] a po celém Rakousku to byly jednoduché prodejní lokály, které nesměly vést nápoje.{{Citace monografie [147] => | příjmení = Schönpflug [148] => | jméno = B. M. [149] => | titul = Prag und Umgebungen: praktischer Wegweiser für Reisende 1877 [150] => | url = https://books.google.at/books?id=0J8DAAAAYAAJ&pg=PA25&dq=zuckerb%C3%A4cker+Stutzig&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwitoJm0sMbtAhUH_KQKHbfUBiUQ6AEwCHoECAcQAg#v=onepage&q=zuckerb%C3%A4cker%20Stutzig&f=false [151] => | vydavatel = Goldschmidt [152] => | počet stran = 186 [153] => | poznámka = Google-Books-ID: 0J8DAAAAYAAJ [154] => | jazyk = de [155] => }} [156] => [157] => Oproti tomu ve Vídni, kde se tradice kaváren nadále šířila, se v polovině 19. století nacházelo přes osmdesát kaváren (Kaffeehäuser), z valné většiny navštěvovaných jen pánskou klientelou. Café Français mělo v prvním patře dámský salonek.{{Citace elektronického periodika [158] => | titul = Café Français [159] => | periodikum = www.geschichtewiki.wien.gv.at [160] => | url = https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Caf%C3%A9_Fran%C3%A7ais [161] => | jazyk = de-formal [162] => | datum přístupu = 2020-12-11 [163] => }} Ve všech kavárnách byla k dostání zmrzlina.HELM, Alexander. ''Fremdenführer von Dresden und der sächsischen Schweiz, Teplitz, Prag und Wien''. Teplitz: Alexander Helm, 1854. s. 186. K těm nejproslulejším patřily: Café Heydner ([[Graben (Vídeň)|Graben]]), Wedel Kaffeehaus (Spitalplatz), Café Leibenfrost ([[Neuer Markt (Vídeň)|Neuer Markt]]),{{Citace elektronického periodika [164] => | titul = Café Leibenfrost [165] => | periodikum = www.geschichtewiki.wien.gv.at [166] => | url = https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Caf%C3%A9_Leibenfrost [167] => | jazyk = de-formal [168] => | datum přístupu = 2020-12-11 [169] => }}{{Citace elektronického periodika [170] => | titul = ANNO, Der Humorist, 1849-09-25, Seite 4 [171] => | periodikum = anno.onb.ac.at [172] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=hum&datum=18490925&query=%22Leibenfrost%22+%22Kaffeehaus%22&ref=anno-search&seite=4 [173] => | datum přístupu = 2020-12-11 [174] => }} Café Français ([[Stephansplatz (Vídeň)|Stephansplatz]]), Kaffeehaus Daum ([[Kohlmarkt (Vídeň)|Kohlmarkt]]),{{Citace elektronického periodika [175] => | titul = Kaffeehaus Daum [176] => | periodikum = www.geschichtewiki.wien.gv.at [177] => | url = https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Kaffeehaus_Daum [178] => | jazyk = de-formal [179] => | datum přístupu = 2020-12-11 [180] => }} Café-Konditorei Heiner (Wollzeile) či Café Zum Jüngling (dříve Café Taroni na Grabenu).{{Citace elektronického periodika [181] => | titul = Heiner (Café-Konditorei) [182] => | periodikum = www.geschichtewiki.wien.gv.at [183] => | url = https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Heiner_(Caf%C3%A9-Konditorei) [184] => | jazyk = de-formal [185] => | datum přístupu = 2020-12-11 [186] => }} [187] => [188] => Na přelomu 18. a 19. století začaly smíšené zmrzliny se sekaným ovocem, ananasem, jahodami, višněmi atd. ztrácet na oblibě. Tón udávala [[Paříž]] s celou řadou «glaciers» (zmrzlináren) a honosně formovanými zmrzlinovými krémy. Na nejnižším stupni se nacházela výroba zmrzlin v Itálii, kde se po ulicích i v lepších podnicích prodávala zmrzlina na vodovém základě – [[Sorbet|sorbetti]]. К výrobě zmrzliny se používalo snad všech sladkošťavnatých plodů. Mléko, z něhož se zmrzlina začala vyrábět, bylo postupně nahrazeno hustou smetanou a tato zase [[Šlehačka|šlehačkou]]. Ušlehaná sladká smetana se míchala s cukrem a s jemnou ovocnou mraženinou (ananasovou, jahodovou, malinovou, z muškátových hroznů), z které se pak vyráběly delikátní francouzské mražené crémy a [[parfait]]y (Semifreddo, Halbgefrorenes) v nepřeberném množství tvarů.''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí''. V Praze: J. Otto, 1908. sv. 27. s. 653-654. [189] => [190] => === Zmrzlinové formy a nádobí === [191] => {{Citát v rámečku|Jest pravděpodobno, že teprve počátek stol. XIX. s vývojem cukrářství vnesl do života výrobu zmrzliny. Zdá se, že Vlaši svým nechutným »sorbetti« z vody a laciné štávy dali původní myšlenku Francouzům vyráběti mraženiny ze smetany, vajec a drahocenných šťav ovocných a formovati je cínovými formami v různé figury.|[[Ottův slovník naučný]], 1908, sv. 27. s. 653}} [192] => {{Více obrázků [193] => | orientace = svisle [194] => | velikost obrázků = 160px [195] => [196] => | obrázek1 = Dessert no. 4 LCCN2003663863.jpg [197] => | popisek1 = C.P. Ream: Dezert č. 4 (se zmrzlinou) [198] => [199] => | obrázek2 = The ideal cook book (1902) (14784868523).jpg [200] => | popisek2 = Obrázek z [[Kuchařská kniha|kuchařky]] The ideal cook book od Annie R. Gregory (r. 1902): Ruská Šarlota, mandlové [[želé]] (Blancmange), [[pudink]], ledové ovoce, hroznové [[želé]] a ruční stroj na zmrzlinu [201] => }} [202] => K formování zmrzliny se používaly [[Cín|cínované]] nebo silně pocínované cukrářské nádoby, které se skládaly z několika částí a měly rozličné tvary, například podobu ovoce, zeleniny, rostlin, zvířat a různých objektů či postav ([[Erós|amorek]], děťátko, tanečnice) apod. Naplněné nádoby se uzavřely, spáry se zamazaly čerstvým máslem, nádoba se obalila [[Pergamen|pergamenovým papírem]] a vložila se do prosoleného ledu. Po vyjmutí z ledu se forma na krátkou chvíli ponořila do vlažné vody a následně otevřela. Vytvarovaná zmrzlina se z formy opatrně vyloupla a na okamžik vložila do čisté ledové vody, aby se na zmrzlině vytvořil lesklý povlak. Takto připravená zmrzlina se ještě dozdobovala karmínovými barvami, čokoládou, rozinkami apod. a potřela studenou vodou kvůli lesku. Servírovala se na porcelánových podnosech nebo skleněných mísách. [203] => [204] => {{Citát v rámečku|Původní košíčky s ovocem a jardiniérky nahrazeny Eiffelkami, větrnými mlýny s pohyblivým kolem, osvětlenými chrámy, obelisky a fantastickými skupinami. Sousoší a umělecké výtvory soudobých výtvarníků svou alabastrovou bělí jsou vrcholem tohoto umění a bývají v Paříži a na Rusi předkládány na podstavci přitesaném schválně z čistého bloku ledu. Oblíbeny jsou též napodobeniny vlastních sošek ze slonové kosti. Neméně důležitou jest kombinace různobarevných zmrzlin s crémy, které jsou obyčejně jádrem či náplní objektu.|[[Ottův slovník naučný]], 1908, sv. 27. s. 653}} [205] => [206] => Ke zmrzlině se většinou podávaly ozdobné lžičky klasické nebo lopatkovité ze [[Stříbro|stříbra]], cínu či [[Alpaka (slitina)|alpaky]]. K dokončovacím úpravám zmrzliny se používal speciální nůž na zmrzlinu se zoubkovaným ostřím. Nůž mohl být z cínu, alpaky nebo z [[Javor|javorového]] či [[Zimostráz|zimostrázového]] dřeva. Výrobou cínového cukrářského nádobí a forem prosluly v habsburské monarchii v polovině 19. století firmy: Franz Ludwig Zimm a Joseph Pimpfinger z Vídně.{{Citace monografie [207] => | příjmení = [208] => | jméno = [209] => | titul = Österreichische Gewerbe-Ausstellung 1846 [210] => | url = https://books.google.at/books?id=Cp9QAAAAcAAJ&pg=RA1-PA245&dq=Joseph+Pimpfinger+,+Zinngiesser&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjShdWctcftAhXL26QKHS1JAPAQ6AEwAHoECAMQAg#v=onepage&q=Joseph%20Pimpfinger%20,%20Zinngiesser&f=false [211] => | vydavatel = Verlag d. k.k. Hof- u. Staats-Druckerei [212] => | počet stran = 1318 [213] => | poznámka = Google-Books-ID: Cp9QAAAAcAAJ [214] => | jazyk = de [215] => }}{{Citace elektronického periodika [216] => | titul = AUKRO: Forma na zmrzlinu cín velká těžká dort tvarovaná třídílná, firma Pimpfinger z Vídně [217] => | periodikum = aukro.cz [218] => | url = https://aukro.cz/forma-na-zmrzlinu-cin-velka-tezka-dort-tvarovana-znac-tridilna-rarita-6955219979 [219] => | datum přístupu = 2020-12-12 [220] => }} [221] => [222] => K expedici zmrzliny sloužily v první polovině 20. století. tzv. konzervátory, což byly kulaté plechové nádoby s dvojitými stěnami, mezi které se vkládal led. Tyto nádoby měly také výpustku na odkapávání rozpuštěného ledu. K tvarování zmrzliny se využívaly také formy pudinkové, na aspik nebo klasické formy čtverhranné či kulaté. Do těchto forem se často dávalo více druhů zmrzliny. Módní byly též dečky pod zmrzlinu (plátěné nebo krajkové).''Nové mody''. V Praze: Alois Hynek, 7.12.1917, 30(5). s. 10. [223] => [224] => === Migrující italští výrobci a prodavači zmrzliny === [225] => {{Citát v rámečku|Není však třeba honositi se pověstí „starého pamětníka”, abychom si uvědomili, že dříve bývala zmrzlina u nás v Praze vzácností, aspoň ona rozvážená v bílém vozíku. Začal s tímto pouličním prodejem ital. starší muž, který dávno již je asi na pravdě boží, ale dosud utkvěl jistě v myslích mnohých Pražanů, pamatujících jeho širák, korpuletní menší postavu, bílý vous, lámanou češtinu, ale velmi dobrou zmrzlinu. Objevoval se na pražských ulicích jen když skutečně byla již velká parna a zvonkem upozorňoval na svůj příjezd.|Národní listy, 27.6.1930''Národní listy''. Praha: Julius Grégr, 27.6.1930, 70(146, večerní vydání). s. 3. }} [226] => [227] => Údolí [[Val di Zoldo|Zoldo]] a [[Cadore]] patřila až do roku 1866 pod [[Lombardsko-benátské království]] a tedy pod vliv [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Ještě před tím než začali italští výrobci zmrzliny z těchto oblastí putovat se svými zmrzlinovými vozíky za prací přes [[Dolomity]] na sever (do Vídně, po celém Rakousku a Uhrách a dále do [[Země Koruny české|zemí Koruny české]]), nacházeli v létě obživu v lese při zpracování dřeva a při výrobě hřebíků, v zimním období prodávali [[Kaštanovník setý|jedlé kaštany]] a horké hrušky. V polovině 19. století se zhoršila hospodářská situace a s klesajícími odbytišti se začalo místní obyvatelstvo v letním období věnovat výrobě zmrzliny. Rodiny italských zmrzlinářů zůstávaly obvykle v Itálii, zatímco muži se od června do září stěhovali na sever. Zbytek roku pak trávili v Itálii jako podomní prodejci nebo jako řemeslníci a dělníci v místních venkovských závodech.{{Citace elektronického periodika [228] => | titul = Wie das Eis nach Deutschland kam … : Deutsches Auswandererhaus Bremerhaven [229] => | periodikum = dah-bremerhaven.de [230] => | url = https://dah-bremerhaven.de/eismacher/ [231] => | datum přístupu = 2020-12-10 [232] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200815135901/https://dah-bremerhaven.de/eismacher/ [233] => | datum archivace = 2020-08-15 [234] => | nedostupné = ano [235] => }} [236] => {{Více obrázků [237] => | orientace = svisle [238] => | velikost obrázků = 160px [239] => [240] => | obrázek1 = Sarcletti 1895.jpg [241] => | popisek1 = Italský prodavač zmrzliny (Gefrornes) Peter Paul Sarcletti, [[Mnichov]], kolem r. 1895 [242] => [243] => | obrázek2 = Várkerület, piac. Fortepan 32107.jpg [244] => | popisek2 = Prodavač zmrzliny (Flagylat-Gefrornes) na tržišti, [[Rakousko-Uhersko]], r. 1915 [245] => [246] => | obrázek3 = Prodajalec sladoleda v Celju 1934.jpg [247] => | popisek3 = Prodavač zmrzliny (Sladoled), [[Celje]], [[Království Jugoslávie]], r. 1934 [248] => }} [249] => [250] => Také Pražané se brzy naučili, že zmrzlina se řekne italsky ''gelattó'', šlehačka ''pana montata'', velká porce ''grande porcióne'' a malá ''picola''. Zmrzlina se ze začátku podávala do bílého papírového kornoutu nebo na tácku z tuhého kartonu, pokud si ovšem zákazník nepřinesl na větší množství talířek nebo hrníček. K dostání byla většinou jen citrónová a malinová, kdežto jahodovou, vanilkovou, oříškovou, ananasovou nabízely zpravidla velké cukrárny. [251] => [252] => === Živnostenský prodej zmrzliny === [253] => Císařským patentem [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] č. 227/1859 říšského zákoníku ze dne 20. prosince 1859 byl pro celý rozsah říše do života uveden živnostenský řád, který rozdělil živnosti na řemeslné, koncesované a volné, přičemž volné byly všechny, které živnostenský řád explicitně neuváděl. [254] => [255] => Prodej roznášením upravoval § 60. V případech zvláštního zřetele mohl živnostenský úřad drobným živnostníkům (výrobcům zmrzliny) v jeho okrese usedlým za účelem jejich lepší obživy pokaždé na tři roky dovolit, aby své vlastní výrobky prodávali dům od domu v obci, ve které se nacházelo stanoviště jejich živnosti. K tomu účelu se pro jednoho živnostníka vyhotovovala zvláštní úřední legitimace, která však mohla sloužit k prokázání i určitým rodinným členům nebo dopředu jmenovanému zástupci.{{Citace elektronického periodika [256] => | titul = Vyhledávání ASPI [257] => | periodikum = Císařský patent ze dne 20. prosince 1859, jímž se vydává a od 1. května 1860 počínajíc v působnost uvádí řád živnostenský pro celý rozsah říše (kromě správního obvodu benátského a Vojenské hranice) [258] => | url = https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=50&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 [259] => | jazyk = cs [260] => | datum přístupu = 2020-12-13 [261] => }} [262] => [263] => V roce 1865 obdržel ve [[Vídeň|Vídni]] italský prodavač zmrzliny Tomea Antonio Bareta jako první živnostenské oprávnění pro zřízení pevného prodejního stanoviště v [[Prátr (park)|Prátru]]. V roce 1874 se přestěhoval do [[Lipsko|Lipska]] a v roce 1890 zde provozoval již na 24 zmrzlinářských vozíků. Jeho syn Bortolo si pro svůj [[Podnikání|byznys]] zvolil [[Budapešť]] a jeho firma se na začátku století rozrostla na 12 zmrzlináren s 60 zmrzlinovými vozíky.{{Citace elektronického periodika [264] => | titul = UNITEIS e.V. Original Ital. Eis - Eispioniere - die italienischen Gel… [265] => | periodikum = archive.vn [266] => | url = http://www.uniteis.com/pagine_de/press_area/eispioniere-die_italienischen_gelatieri.htm [267] => | datum vydání = 2012-09-14 [268] => | datum přístupu = 2020-12-10 [269] => | url archivu = https://archive.today/20120914155707/http://www.uniteis.com/pagine_de/press_area/eispioniere-die_italienischen_gelatieri.htm [270] => | datum archivace = 2012-09-14 [271] => }} [272] => [273] => V roce 1888 ministerstvo vnitra společně s ministerstvem obchodu rozhodlo, že výroba zmrzliny po živnostensku přísluší výhradně cukrářům a majitelům [[Koncese|koncesí]] hostinských ve smyslu § 16 (prodeje pokrmů a občerstvení). Samostatná výroba zmrzliny jako živnosti svobodné nebyla povolena. Na podkladě tohoto výnosu měly živnostenské úřady oněm usedlým cukrářům, kterým na základě § 60 úředně dovolily prodávat zmrzlinu roznášením, nařídit, aby své prodejní zmrzlinové vozíky označili názvem firmy.''Národní listy''. Praha: Julius Grégr, 2.11.1888, 28(305). s. (3). [274] => [275] => V roce 1889 ale [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouské]] místodržitelství výnos ministerstva zmírnilo a oznámilo, že ustanovení o živnostenské a koncesované výrobě se netýká těch případů, u nichž do vydání tohoto ministerského nařízení bylo vyrábění zmrzliny ohlášeno jako živnost svobodná a na základě tohoto ohlášení jim byl vydán [[živnostenský list]].''Národní listy''. Praha: Julius Grégr, 18.1.1889, 29(18). s. (7). [276] => [277] => Podle výnosu policejního ředitelství v Praze ze dne 1. června 1910 se zákaz prodeje zmrzliny na ulici vztahoval pouze na ambulantní prodej zmrzliny od domu k domu. Na prodej zmrzliny na stálých stanovištích se tento zákaz nevztahoval, jelikož byl povolen na základě živnostenského listu. Ve smyslu tohoto ustanovení se tedy ambulantní prodej zmrzliny (jmenovitě takový, k němuž se užívalo k tomu účelu zřízeného vozíku) a prodej od domu k domu (v nádobách), neměl nadále trpět.BURŠÍK, Zdeněk. ''Služba policejní a správní''. V Praze: nákladem Bedřicha Bočánka, 1923. s. 265. [278] => [279] => === Stroje na zmrzlinu a oplatkové kornouty === [280] => {{Více obrázků [281] => | orientace = svisle [282] => | velikost obrázků = 160px [283] => [284] => | obrázek1 = Italo Marchiony - patent.jpg [285] => | popisek1 = Patent I. Marchionyho na vaflové šálky, r. 1903, [286] => [287] => | obrázek2 = Scan of "Romance of the Ice Cream Cone" article, Page 1, Western Confectioner magazine, September, 1917.jpg 01.jpg [288] => | popisek2 = Novinový článek o F. A. Bruckmanovi, obrázek stroje na kornouty, r. 1917 [289] => }} [290] => Na Villafrancově principu byl v Americe v roce 1846 patentován první ruční stroj na výrobu zmrzliny (vynalezla ho již v roce 1790 Nancy Johnsonová), proto se mu říkalo „americký stroj na zmrzlinu”. Obliba zmrzliny dala základ k rozvoji průmyslové výroby zmrzlinových přístrojů a na začátku 20. století již většina firem pracovala s přístroji na elektrický pohon, kterými se při malé spotřebě ledu a soli (v poměru 4:1, 3:1) vyrobilo až 50 litrů zmrzliny. [291] => [292] => K výrobě menšího množství zmrzliny se používal stále ruční Fullerův nebo Meidingerův přístroj. Fullerův (podle [[William Fuller|Williama Fullera]]){{Citace monografie [293] => | příjmení = Fuller [294] => | jméno = William [295] => | titul = A manual: containing original recipes for preparing ices [&c.]. 1851 [296] => | url = https://books.google.at/books?id=_kACAAAAQAAJ&pg=PA4&dq=Fuller+ice+machine&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwj34Pqj9cjtAhWOxqQKHVv7AksQ6AEwAnoECAEQAg#v=onepage&q=Fuller%20ice%20machine&f=false [297] => | počet stran = 60 [298] => | poznámka = (icepail maker) [299] => | jazyk = en [300] => }}{{Citace elektronické monografie [301] => | příjmení = [302] => | titul = Fuller's Freezing Machine, Manual with recipes & ice cream made with flowers [303] => | url = http://researchingfoodhistory.blogspot.com/2019/07/fullers-freezing-machine-manual-with.html [304] => | datum vydání = 2019-07-08 [305] => | datum přístupu = 2020-12-12 [306] => }} se skládal z otáčivé nádoby, do které se vkládala zmrzlinová směs. Tato nádoba se pak vložila do vědra s dvojitou stěnou (vyplněnou špatným vodičem tepla), v které se nacházel rozdrobený led a [[Chlorid sodný|sůl]]. Přístroj se pak uzavřel víčkem. Meidingerův (podle fyzika [[Josef Heinrich Meidinger|Josepha Heinricha Meidingera]]){{Citace elektronického periodika [307] => | titul = Eismaschine, Meidinger [308] => | periodikum = www.alimentarium.org [309] => | url = https://www.alimentarium.org/de/sammlung/eismaschine-meidinger [310] => | jazyk = de [311] => | datum přístupu = 2020-12-12 [312] => }} měl taktéž nádobu s dvojitou stěnou, do té se vkládala nádoba s kuželovitým vnitřním dírkovaným povrchem, naplněná hrubozrnnou kuchyňskou solí, která obstarávala stálou teplotu kolem −19 °C. Do té se pak vložila nádoba naplněná do 3/4 zmrzlinovou směsí a vnitřek byl až po okraj dosypán kaší z rozdrobnělého ledu a soli. Tento už neobsahoval kliku s hřídelí a nemuselo se směsí neustále otáčet.''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí''. V Praze: J. Otto, 1908. sv. 27. s. 654. [313] => [314] => {{Citát v rámečku|Děti cuclaly střechýle (rampouchy) a křúpaly olipy (oplatky stočené do kornoutu), co si kúpily povedla u cukrářek, a pozpěvovaly za pěsničkáři.|Český lid, 1904F. Šimáček: Český lid, svazek 13, 1904, s. 416: střechýle-rampouchy, oplaty sú zavinuté oplaty v koláče.}} [315] => [316] => [[Italo Marchiony]] se narodil v údolí [[Dolomity|Dolomit]] ([[Vodo di Cadore]]) a v 90. letech 19. století emigroval do USA, kde v New Yorku provozoval několik restaurací. V roce 1903 si nechal patentovat strojní zařízení na vaflové šálky (ICE CUPS for Biscuit-Cups for Holding Ice-Cream).Official Gazette of the United States Patent Office, Svazek 109, Díl 1, vyd. The Office, 1904, s. 547. O patent se později soudil s firmou Valvona-Marchiony Company, kterou vlastnili Antonio Valvona a Italův bratr Frank Marchiony. [[Antonio Valvona]] z [[Manchester|Manchesteru]] si totiž nechal v roce 1902 patentovat pec na faflové šálky (Apparatus for Baking Cups for Ice Cream)Canadian Patent Office Record, Svazek 31, díl I, vyd. Canada. Patent Office 1903, s. 91. a u soudu vyšlo najevo, že Italo byl nějaký čas Frankovým partnerem.United States Circuit Courts of Appeals Reports: With Key-number Annotations ... V. 1-171 [1891-1919] – Svazek 129, s. 25. Vaflové kornouty se vyráběly nejčastěji ručně. V roce 1912 si nechal [[Frederick A. Bruckman]] z [[Portland]]u patentovat stroj na válcování zmrzlinových kornoutů (automatic pastry-making machine){{Citace monografie [317] => | příjmení = [318] => | jméno = [319] => | titul = Office United States Patent: Official Gazette of the United States Patent Office, Svazek 334, 1925 [320] => | url = https://books.google.at/books?id=oV7JZrqlxD8C&pg=PA4&dq=Frederick+A.+Bruckman+automatic+pastry-making+machine&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi_3ZSHxsntAhUQ8KQKHRW8BrsQ6AEwAHoECAYQAg#v=onepage&q=Frederick%20A.%20Bruckman%20automatic%20pastry-making%20machine&f=false [321] => | vydavatel = The Office [322] => | počet stran = 1218 [323] => | poznámka = Google-Books-ID: oV7JZrqlxD8C [324] => | jazyk = en [325] => }} a v roce 1920 na pečení dutého pečiva, vaflí, sušenek nebo vaflových šálků či kornoutů.{{Citace elektronické monografie [326] => | příjmení = Bruckman [327] => | jméno = Frederick A. [328] => | titul = Apparatus for baking hollow articles, waffles, pastry, biscuits, or the like for baking waffle cups or cones [329] => | url = https://patents.google.com/patent/US1379080A/en [330] => | vydavatel = [331] => | místo = [332] => | datum vydání = [333] => | datum přístupu = [334] => }} [335] => [336] => === Amerika a Eskimo === [337] => {{Více obrázků [338] => | orientace = svisle [339] => | velikost obrázků = 160px [340] => [341] => | obrázek1 = Eskimopies ad.jpg [342] => | popisek1 = Reklama na Eskimo r. 1921 [343] => [344] => | obrázek2 = DonaldsonvilleWainrightsEskimoPies.jpg [345] => | popisek2 = Prodavač Eskima, [[Louisiana]], r. 1938 [346] => }} [347] => První průmyslově vyrobená zmrzlina byla vyrobena v roce 1851 v [[Baltimore]] a v roce 1864 zahájila v [[New York]]u provoz první továrna na výrobu mraženého smetanového krému „Horton Ice Cream Company”. Zmrzlina se stala v Americe doslova národním pokrmem. V roce 1921 si nechal dánský přistěhovalec [[Christian Kent Nelson]] patentovat eskimo (Eskimo Pie/[[Eskymáci|eskymácký]] koláč), což byla zmrzlina na dřívku a obalená v čokoládě. Potvrzení patentu proběhlo 24. ledna 1922 pod číslem 1 404 539.{{Citace elektronického periodika [348] => | titul = Christian Kent Nelson: Who's Who in Food History [349] => | periodikum = www.foodreference.com [350] => | url = http://www.foodreference.com/html/wchristiankentnelson.html [351] => | datum přístupu = 2020-12-06 [352] => }} Ve stejném roce informoval o vynálezu eskima také československý tisk.''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 29.09.1922, 17(228). s. 5.''Moravská orlice''. František Uman, 6.10.1922, 60(227). s. 3. [353] => [354] => {{Citát v rámečku|Naproti tomu '''eskimo pie''' je pojem naskrze kladný a sympatický. (Byl by to tak vtip, kdybyste ho už taky v Praze měli, a já vykládala, co a jak!) Je to malý, geometricky řečeno, hranol, asi tak 9 cm × 4 cm × 3 cm, politý ztuhlou čokoládou, a z čeho myslíte, že ten hranol je? Zmrzlina, samá zmrzlina, a přes ni kolem dokola čokoláda. Jeden člověk to tu vynašel před třema roky, patentoval, patent prodal a dnes — samozřejmě — je milionářem. A eskimo pie patří k americkému životu jako mrakodrapy k silhuetě New Yorku a komíny La France k Havru. Jako párek s křenem k Praze a petit suisse k celé Francii. Dostanete ho v každém druoptoru a každém hokynářství, zrovna jako obyčejnou zmrzlinu, stojí pět centů a kupujete si ho každý den.|[[Národní listy]], 8.2.1925: Listy z Ameriky''Národní listy.'' Praha: Julius Grégr, 8.2.1925, 65(38), s. 3. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e68c1ba0-782e-11e7-8b50-001018b5eb5c}} [355] => [356] => V roce 1925 byla v Paříži založena společnost „Esquimaux-Brick“, která rozšířila svoji výrobu do dalších evropských zemí, zejména do Itálie a Maďarska. Společnost vyráběla „Esquimaux Bricks“, které tehdy neměly dřevěné držátko. V roce 1931 koupil firmu francouzský výrobce sýrů [[Gervais (sýr)|Gervais]].{{Citace elektronické monografie [357] => | příjmení = [358] => | jméno = [359] => | titul = ETABLISSEMENTS ESQUIMAUX BRICK [360] => | url = http://dati.acs.beniculturali.it/oad/uodMarchi/MR026722 [361] => | vydavatel = [362] => | místo = [363] => | datum vydání = [364] => | datum přístupu = [365] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170912234126/http://dati.acs.beniculturali.it/oad/uodMarchi/MR026722 [366] => | datum archivace = 2017-09-12 [367] => | nedostupné = ano [368] => }} [369] => [370] => V [[První Rakouská republika|Rakousku]] se stala v roce 1926 jediným výrobcem tzv. ''amerického národního pokrmu'' „Eskimo-Eiscreme” akciová společnost Milchindustrie (MIAG), Molkerei Großbetrieb (Wien, Lechnerstraße 4). První rok se zmrzlina Eskimo prodávala v kelímku a denní produkce se pohybovala kolem 2 000 litrů. Eskimo se prodávalo v mlékárnách. V roce 1927 začal MIAG ve Vídni s prodejem Eskima na dubovém dřívku – Eskimo Eislutscher.{{Citace elektronického periodika [371] => | titul = Eskimo Geschichte [372] => | periodikum = walls [373] => | url = https://www.eskimo.at/uber-eskimo/geschichte.html [374] => | jazyk = de [375] => | datum přístupu = 2020-12-07 [376] => }}{{Citace elektronického periodika [377] => | titul = ÖNB-ANNO - Die Bühne [378] => | periodikum = anno.onb.ac.at [379] => | url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=bue&datum=19260077&query=(((text:Milchindustrie)+AND+(text:Eskimo-Eiscreme)))&ref=anno-search&seite=2 [380] => | datum přístupu = 2020-12-07 [381] => }}{{Citace elektronického periodika [382] => | titul = ANNO, Der österreichische Volkswirt, 1933-11-11, Seite 20 [383] => | periodikum = anno.onb.ac.at [384] => | url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ovw&datum=19331111&query=%22ESKIMO%22+%22Eislutscher%22&ref=anno-search&seite=20 [385] => | datum přístupu = 2020-12-07 [386] => }} V roce 1960 převzala MIAG Unilever GmbH, která v roce 1970 fúzovala na Eskimo-Iglo GmbH.{{Citace elektronického periodika [387] => | titul = TKL Firmengeschichte {{!}} Die Geschichte von TKL ist eng verbunden mit der Entstehung und Entwicklung des Speiseeis -und Tiefkühlgeschäfts in Österreich. [388] => | periodikum = TKL [389] => | url = https://www.tkl.at/unternehmen/firmengeschichte/ [390] => | jazyk = de-DE [391] => | datum přístupu = 2020-12-07 [392] => }} [393] => [394] => == Zmrzlina v Československu == [395] => Po šesti letech se v roce 1921 vrátili do ulic opět italští zmrzlináři a se svými vozíčky stáli v Praze téměř na každé křižovatce a nároží. Běžná porce zmrzliny do oplatkového kornoutu stála [[Koruna československá|korunu]]. Za dvě nebo tři koruny bylo možné obdržet porci skoro tak velkou jak před první světovou válkou. Zmrzlina u cukrářů byla ale ještě v roce 1921 vázána na společnou koupi se zákuskem a byla drahá.''Večer: lidový deník''. Praha: Roln. tiskárna, 05.08.1921, 8(176). s. 4. [396] => [397] => V roce 1923 otevřel známý pražský restauratér a kavárník Šramota [[Na příkopě|Na Příkopech]] svůj [[Šramotův palác]] s velkokavárnou Lloyd (v 50. letech 20. století přeměněny na bufet a restaurant Moskva). Restaurace byla vybavena nejmodernějším strojním chladicím zařízením, které se používalo pro výrobu [[Suchý led|umělého ledu]], zmrzliny a cukrářských krémů.''Světozor: světová kronika současná slovem i obrazem : časopis pro zábavu i poučení''. Praha: J. Otto, 15.03.1928, 28(23). s. 450. [398] => [399] => V roce 1930 v Praze neexistovala ulice, kde by se neprodávala zmrzlina a mražená káva či se neobjevil pojízdný vozík s bíle oděným prodavačem, u kterého stačilo objednat: „Jednu oříškovou a jahodovou se šlehačkou!” Ve stejném roce začali po Praze jezdit ve svých ''sidecar'' motorizovaní prodavači zmrzliny.''Národní listy''. Praha: Julius Grégr, 4.4.1930, 70(93). s. 9. [400] => [401] => V roce 1931 žádal Svaz společenstev cukrům o vydání nařízení, které by na základě § 41. zákona proti nekalé soutěži upřesnilo pojem zmrzlina a zabránilo tak vydávání méně hodnotné vodové zmrzliny za zmrzlinu z mléka nebo smetany. Pražská obchodní komora návrhu svazu sice nevyhověla, ale hodlala nápravy docílit aplikací § 11. zákona o potravinách, který pravil, že se stává vinným přestupkem ten, kdo nabízí nebo prodává potraviny za účelem klamání a nesprávně je označuje. Porušení se trestalo pokutou nebo vězením v rozmezí od 1 týdne do 3 měsíců. Komora doporučila zákrok u ministerstva zdravotnictví, které by vydalo zemským úřadům normativní výnos.''Národní listy''. Praha: Julius Grégr, 19.6.1931, 71(168). s. 3. [402] => [403] => Výrobu a prodej zmrzliny v Praze drželi v rukou převážně italští výrobci. Akciová společnost pro průmysl mléčný se sice zabývala přípravami na výrobu a prodej zmrzliny, ale po nezdařených pokusech v roce 1934 konstatovala, že by na trhu neuspěla, jelikož výrobny vedené vesměs Italy prodávaly zmrzlinu za ''lidové ceny'', s nimiž by smetanová zmrzlina pražských mlékáren nemohla v žádném případě soutěžit a od zamýšleného projektu vlastní výroby upustila.''Expres''. Praha: Jiří Stříbrný, 03.05.1934, 7(99). s. [1]. [404] => [405] => V roce 1931 si angličtí konstruktéři Dalton Henry Guy, Plunkett Reginald Joseph Albert a Smith James Woodrow nechali patentovat automat na zmrzlinu (uváděný v činnost vhozenou mincí).''Patentní věstník''. Praha: Patentní úřad, 15.04.1936, 18(4). s. 234. V roce 1937 deník [[Lidové noviny]] oznamoval, že v [[Spojené státy americké|Americe]] už mají automaty na zmrzlinu: „''Do automatu se vhodí žádaný peníz a stroj ihned vydá porci zmrzliny, která je zabalena v papírovém spirálovitě točeném obalu, který lze stupňovitě odvinovat. Na dno obalu je připojen papírový ubrousek, jenž slouží k očištěni rukou''”.''Lidové noviny''. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 14.10.1937, 45(518**, polední vydání). s. 4. [406] => [407] => Ústředna obchodních komor poukazovala již v roce 1930 na to, že se výrobci neslazených oplatek (tedy i oplatek zmrzlinových) domáhali zrušení paušální daně z obratu, kterou byla výroba cukrovinek tehdy zatížena, jelikož své výrobky považovali za polotovar. Výroba zmrzlinových oplatek z neslazeného těsta podléhala nakonec 4 1/2 % dani z obratu. Od 1. ledna 1937 byla zavedena 1% daň z obratu na veškeré neslazené pečivo pro výrobce i prodejce (cukráře a obchodníky). Neslazeným pečivem se rozuměly neslazené oplatky jakéhokoliv tvaru (oplatkové pláty, kornouty, mušle, bábovky, misky, rybičky), karlovarské suchary, neslazené sušenky a preclíky (též preclíkové kroužky a kolečka), neslazené tyčinky apod.''Český Lloyd: časopis národohospodářský : orgán obchodního spolku Merkur : orgán ústředního spolku maloobchodníků (kupců) z Čech, Moravy a Slezska''. V Praze: Leopold Schulz, 1938, 54(19). s. 3. [408] => [409] => Po vyhlášení [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] netrvalo dlouho a regulace jednotlivých zemědělských odvětví se odrazila na zmenšeném potravinovém sortimentu. Ještě před koncem roku 1939 byl vyhlášen zákaz prodeje [[Smetana|smetany]] a v roce 1940 následoval zákaz výroby zmrzliny z plnotučného mléka a zákaz přídělu plnotučného mléka pro živnostenské zpracovávání (tedy pro cukráře, restaurace, mléčné bary, kavárny, jídelny, atd.)Vyhlášky č. 2 (ze dne 4.11.1939), 34 (ze dne 4.5.1940), 56 (ze dne 19.11.1940) Českomoravského svazu pro mléko, tuky a vejce. [410] => [411] => === Eskimo v čokoládě === [412] => Dne 20. ledna 1934 si židovský obchodník Emil Propst (psán někdy též Probst),{{Citace elektronického periodika [413] => | titul = Probst Emil. Databáze dokumentů. Holocaust: Cestovní pas [414] => | periodikum = www.holocaust.cz [415] => | url = https://www.holocaust.cz/databaze-dokumentu/dokument/193135-probst-emil-nezpracovano/ [416] => | datum přístupu = 2020-12-06 [417] => }} narozený 27. září 1889 ve Vídni,{{Citace elektronického periodika [418] => | titul = Probst Emil. Databáze dokumentů. Holocaust: Cestovní pas do roku 1941 [419] => | periodikum = www.holocaust.cz [420] => | url = https://www.holocaust.cz/databaze-dokumentu/dokument/193137-probst-emil-nezpracovano/ [421] => | datum přístupu = 2020-12-06 [422] => }} zažádal u Magistrátu hlavního města Prahy (živnostenský referát) o povolení živnosti na výrobu a velkoprodej cukrovinek, zejména zmrzliny v čokoládě pod známkou „Eskimo”. Firmu hodlal provozovat společně s Josefem Neuradem na adrese Praha II, Na Příkopě čp. 20.{{Citace elektronického periodika [423] => | titul = Probst Emil. Databáze dokumentů. Holocaust [424] => | periodikum = www.holocaust.cz [425] => | url = https://www.holocaust.cz/databaze-dokumentu/dokument/193138-probst-emil-nezpracovano/ [426] => | datum přístupu = 2020-12-06 [427] => }} Firma nesla název '''Emil Probst, Zuckerwarenerzeugung (Eskimo – Brick)'''.{{Citace elektronického periodika [428] => | příjmení = [429] => | jméno = Moravská zemská knihovna v Brně [430] => | titul = Digitální knihovna: Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha: Rudolf Mosse, 1939. s. 1979 [431] => | periodikum = www.digitalniknihovna.cz [432] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:4f1dc410-c176-11e4-b2e2-005056827e52?page=uuid:3e993980-eaca-11e4-a794-5ef3fc9bb22f&fulltext=Probst [433] => | jazyk = cs [434] => | datum přístupu = 2020-12-06 [435] => }} Eskimo (zmrzlina v čokoládě) bylo roznášeno v biografech a rozváženo zmrzlináři v bílých vozících a to až do roku 1939.''Národní listy''. Praha: Julius Grégr, 21.6.1936, 76(170). s. 10. [436] => [437] => V létě 1939 si E. Probst (Propst) zažádal u Policejního ředitelství v Praze za účelem vycestování o osvědčení zachovalosti.{{Citace elektronického periodika [438] => | titul = Probst Emil. Databáze dokumentů. Holocaust: Policejní ředitelství Praha [439] => | periodikum = www.holocaust.cz [440] => | url = https://www.holocaust.cz/databaze-dokumentu/dokument/193139-probst-emil-nezpracovano/ [441] => | datum přístupu = 2020-12-06 [442] => }} Policejní ředitelství ale na podzim 1939 rozhodlo, že E. Probstovi starý pas nebude prodloužen a ani mu nebude udělen nový. Jednak proto, že je židovského původu, ale i pro další skutečnosti (udání) vedené ve spisu.{{Citace elektronického periodika [443] => | titul = Probst Emil. Databáze dokumentů. Holocaust: Trestní oznámení - Antonín Vondra [444] => | periodikum = www.holocaust.cz [445] => | url = https://www.holocaust.cz/databaze-dokumentu/dokument/193140-probst-emil-nezpracovano/ [446] => | datum přístupu = 2020-12-06 [447] => }}{{Citace elektronického periodika [448] => | titul = Probst Emil. Databáze dokumentů. Holocaust: Vyjádření Policejního ředitelství Praha 1939 [449] => | periodikum = www.holocaust.cz [450] => | url = https://www.holocaust.cz/databaze-dokumentu/dokument/193141-probst-emil-nezpracovano/ [451] => | datum přístupu = 2020-12-06 [452] => }} Dne 27. července 1942 byli Emil Probst, jeho manželka Františka a dcera Lili Probstová deportováni do [[Koncentrační tábor Terezín|koncentračního tábora v Terezíně]], kde všichni zahynuli.{{Citace elektronického periodika [453] => | titul = Transport AAu (Praha → Terezín): Emil Probst, Františka Probstová, Lili Probstová [454] => | periodikum = www.holocaust.cz [455] => | url = https://www.holocaust.cz/transport/84-aau-praha-terezin/strana/30/ [456] => | datum přístupu = 2020-12-06 [457] => }} [458] => [459] => V roce 1942 byla u Krajského obchodního soudu v Praze provedena u firmy Emil Probst, Zuckerwarenerzeugung (Eskimo – Brick) se sídlem v Praze, Na Příkopě čp. 20, změna zápisu. Majitel firmy Emil Probst a správce (Treuhänder) Hans Joachim Latz byli vymazáni. Jako majitel firmy byl do obchodního rejstříku zaznamenán Franz Tauchmann, bytem v Praze na Královské ulici čp. 57. Firma nesla nový název: '''„Eskymo – Süßwarenerzeugung Fr. Tauchmann'''”, česky Eskymo – výroba cukrovinek, Fr. Tauchmann.Úřední list Československé socialistické republiky, Vydání 10, s. 10071. [460] => [461] => === Vašatův Nanuk === [462] => V roce 1936 koupil [[Jaroslav Vašata]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] restauraci Evropu, kde otevřel plzeňskou restauraci a automat Vašata. V létě 1938 uvedl na trh svou zmrzlinu v čokoládě pod názvem NANUK. [463] => [464] => {{Citát v rámečku|'''Severní pól přeložen do Prahy''' [465] => :Nastala ohromná změna v zeměpisu: Severní pól přeložen do Prahy — a to do Vašatova automatu na Václavské náměstí. Co z toho vzniklo? '''VAŠATŮV NANUK!''' Nejskvělejší mražená lahůdka tohoto století! První výpravy pražských Eskymáků už se přihlásily. Přijďte také! Už ta podívaná, jak se NANUK dělá, stojí za to. Cena NANUKU je také pod nulou: jeden NANUK za 1 Kč! [466] => :P. S. Na všeobecnou žádost Pražanů prodává Vašata také populární '''ESKYMO'''. Můžete je dostat po celý den. - Vašata a spol., Václavské náměstí 16|Polední list, Praha, 11.07.1938''Polední list''. Praha: Tempo, 11.07.1938, 12(190). s. 3.}} [467] => [468] => Jaroslav Vašata patřil k těm málo občanům, kteří tvrdili, že [[Edvard Beneš|prezident Beneš]] tlak [[Komunistická strana Československa|komunistů]] nevydrží. Již v [[Únor 1948|únoru 1948]] se rozhodl emigrovat – nejprve do [[Londýn|Londýna]], pak do [[Chicago|Chicaga]] a nakonec do [[New York|New Yorku]], kde otevřel českou restauraci, kterou vedl až do roku 1967.{{Citace elektronické monografie [469] => | titul = Euro.cz: Grand u vidličky restaurant [470] => | url = https://www.euro.cz/byznys/grand-u-vidlicky-restaurant-879667 [471] => | datum přístupu = 2020-12-07 [472] => | jazyk = cs [473] => }}{{Citace elektronického periodika [474] => | titul = Vepřenky od Vašaty, ovocné knedlíky z Koruny, segedín se šesti od Rozvařilů [475] => | periodikum = zpravy.org [476] => | url = http://zpravy.org/1/2014/13/Fafejtova.htm [477] => | datum přístupu = 2020-12-07 [478] => }} [479] => [480] => === Eskymo-Laktos === [481] => {{Citát v rámečku|Prodavač nesl před sebou krabici a vykřikoval: „Frédo - lédo - mraženky!” a „Cuc na kládě v čokoládě!”|[[Pavel Augusta]]: Kniha o Praze 4Pavel Augusta: Kniha o Praze 4: Nusle, Michle, Krč, Podolí, Braník, Nakl. Milpo, 1996, s. 70.}} [482] => Bezprostředně po 2. světové válce spravovalo německé konfiskáty [[Ministerstvo zemědělství České republiky|Ministerstvo zemědělství]], pod které spadala i bývalá firma Emila Probsta. Po [[Únor 1948|únoru 1948]] se nacházely znárodněné potravinářské závody pod správou podnikových ředitelství a byly podřízeny ministerstvu výživy (od r. 1951 ministerstvu potravinářského průmyslu). V polovině roku 1949 byla úředně zrušena družstva i svazy (též Laktos, obchodní společnost mlékařských družstev, akc. spol. v Praze) a vzniklo Ústředí pro hospodaření zemědělskými výrobky. Mlékárny musely nejprve zásobovat smluvní státní podniky.{{Citace elektronického periodika [483] => | příjmení = [484] => | jméno = [485] => | titul = 278/1948 Sb. Zákon o Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky [486] => | periodikum = Zákony pro lidi [487] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-278 [488] => | jazyk = cs [489] => | datum přístupu = 2020-12-07 [490] => }}{{Citace elektronického periodika [491] => | příjmení = lab.SNG [492] => | titul = Jaroslav Poncar - Nanuk [493] => | periodikum = Web umenia [494] => | url = http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.GD_25753 [495] => | jazyk = cs [496] => | datum přístupu = 2020-12-06 [497] => }} [498] => [499] => '''Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, mléčný kombinát Laktos''', jehož hlavní závod a podnikové ředitelství sídlilo v Praze na Českomoravská ulici 150, řídilo pobočné závody: [500] => * Distribuční závod Praha VII, Osadní 30 (sídlo dřívějšího Obchodního ústředí českých a moravských družstevních mlékáren) [501] => * Výrobna mléčných specialit Eskymo-Laktos, Praha II, [[Na příkopě]] 16 [502] => * Sklad II, Praha XI, Sladkovského náměstí 3 [503] => * Sklad III, Praha XVI, Kroftova 14 [504] => * Sklad IV, Praha XII, Mánesova 38 [505] => * Sklad V. Praha XIII, Moskevská 45 [506] => * Továrna na polévkové koření, chladírny a sušárna kaseinu, [[Brandýs nad Labem]] [507] => * Tavírna sýrů, [[Velký Valtinov]] [508] => * Tavírna sýrů, [[Polom (okres Přerov)|Polom u Hranic]] na Moravě [509] => * Drůbežářský závod, [[Uherský Ostroh]] [510] => * Distribuční závod, [[Brno]], Vlečková č. 5 s prodejnou ve Velkém Brně, Novobranská 10/12 [511] => * Výrobna syřidel, [[Brno-Židenice]], Filipinská 46 [512] => * Chladírny [[Novosedlice]] u Teplic [513] => * Mléčný pavilon na Starém výstavišti v Praze [514] => [515] => Laktos vyráběl tavené sýry, krémové sýry, mléčné speciality (Eskymo-Laktos), mražený smetanový krém (ice-cream '''»NANUK«'''), polévkové koření.''Svět práce''. Praha: Ústřední akční výbor československé sociální demokracie, 15.12.1949, 5(50). s. 14. [516] => [517] => {{Citát v rámečku|Mražený smetanový krém Chr. zn. »NANUK« v kelímku o obsahu 1/12 litru, není ovšem jedinou formou výrobku. Mražený smetanový krém jest též plněn do osmilitrových nádob, které jsou pak určeny k dalšímu porcování s ovocnou šťávou, nebo čokoládovou polevou a ovocnou ozdobou, nebo k přípravě parfaitů (směs mraženého smetanového krému s hrubosekaným ovocem, jamem, oříšky a ovocnou šťávou nebo čokoládovou polevou). Mražený smetanový krém formuje se též do kostek se zamraženými dřevěnými držátky, nebo je důležitou složkou k přípravě mléčných cocktailů, kterým dodává známé osvěžující chuti.|Svět práce, 15.12.1949}} [518] => [519] => V roce 1951 bylo Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky a Velkodistribuční podnik vládním nařízením zrušeno.{{Citace elektronického periodika [520] => | příjmení = [521] => | jméno = [522] => | titul = 84/1951 Sb. Vládní nařízení, kterým se zastavuje činnost Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky a Velkodistribučního podniku [523] => | periodikum = Zákony pro lidi [524] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1951-84 [525] => | jazyk = cs [526] => | datum přístupu = 2020-12-07 [527] => }} [528] => [529] => === Pražské mlékárny, n. p. === [530] => Pražské mlékárny, [[Národní podnik|n. p.]] otevřel v červenci 1949 na Václavském náměstí čp. 49 (nyní čp. 824/29) mléčný bar (bývalý bufet U Šenfloků,{{Citace elektronického periodika [531] => | titul = měšťanský dům Na korábě, U Žabků, U Šenfloků - Památkový Katalog [532] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [533] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/mestansky-dum-na-korabe-u-zabku-u-senfloku-152021 [534] => | datum přístupu = 2020-12-07 [535] => }} zavedený před válkou [[Vysočanská mlékárna|Vysočanskou mlékárnou]]), kde zahájil prodej mraženého smetanového krému '''Polárka''' (na způsob eskyma). Nejdůležitějším zařízením mléčného baru byl rozměrný mrazící pult, v němž se udržovala stálá teplota (8 až 10 [[Stupeň Celsia|C]]). Polárka se v baru používala k výrobě [[Koktejl|mléčných koktejlů]] s příchutí čokoládovou, ovocnou či kávovou. Jinak se krém prodával ve skleněných pohárech s ovocnými kompoty a čokoládovou polevou. Zařízení na výrobu mraženého smetanového krému bylo dodáno ze zahraničí.''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 04.12.1949, 5(284). s. 5. [536] => [537] => Vedle mléčného baru otevřely Pražské mlékárny dalších 20 prodejen v jednotlivých částech [[Velká Praha|Velké Prahy]], kde se Polárka prodávala v kulatých kelímcích z tuhého nepromokavého kartonu, s obsahem 0,12 litru po 12 Kčs za kus. Mražený krém Polárka se vyráběl ve [[Vysočanská mlékárna|Vysočanské mlékárně]], která po znárodnění byla součástí národního podniku Pražské mlékárny. Na 100 litrů Polárky o tučnosti 8–13 % bylo zapotřebí 50 [[Litr|litrů]] mléka, 8 kg másla, 8 kg cukru, 6 kg sušeného mléka a vanilkové třešti. Výrobní kapacita mlékárny činila 8 000 litrů krému za 8 hodin. Plánována byla výroba Polárky »na špejli«, aby mohla být nabízena v biografech, divadlech a na nádražích.''Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové''. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 09.07.1949, 5(158). s. 2. [538] => [539] => Mražený smetanový krém Polárka byl pojmenován po úplně prvním mláděti ledního medvěda, kterého se v [[Zoo Praha|Pražské ZOO]] podařilo odchovat až do dospělého věku. Medvědice Polárka byla tehdy velmi populární. Pražské mlékárny využily této popularity a medvědice se stala logem nového smetanového krému. Polárka se na trhu objevovala nepřetržitě od svého založení až do roku 1989 (i když ne v takové míře). V roce 2018 prodělala značka velký comeback a obdržela zbrusu nový design. I přes inovaci zůstala medvědice Polárka stále jejím logem.{{Citace elektronického periodika [540] => | příjmení = [541] => | jméno = [542] => | titul = POLÁRKA slaví sedmdesát let [543] => | periodikum = Chytrá žena [544] => | url = http://www.chytrazena.cz/polarka-slavi-sedmdesat-let-44994.html [545] => | datum přístupu = 2020-12-07 [546] => }} [547] => [548] => V roce 1953 byl zřízen Pražský mlékárenský trust, pod který spadaly všechny mlékárenské podniky v Praze a [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. V roce 1963 proběhla další transformace těchto mlékáren do jediného n.p. Laktos se sídlem v Praze. Největší výroba mražených krému byla od roku 1981 soustředěna do nové mlékárny v [[Kyje|Praze-Kyjích]] (Pragolaktos).{{Citace elektronického periodika [549] => | titul = Home [550] => | periodikum = Mlékárna Pragolaktos, a.s. [551] => | url = http://pragolaktos.cz/ [552] => | jazyk = cs [553] => | datum přístupu = 2020-12-07 [554] => }} [555] => [556] => == Zmrzlina ve 21. století == [557] => [[Soubor:Zmrzlinový pohár s jahodami.jpg|náhled|vpravo|Zmrzlinový pohár s jahodami]] [558] => Dnešní zmrzliny v Česku jsou vyráběny z [[mléko|mléka]] a [[smetana|smetany]] již zřídka, kvalitní zmrzlina je vzácností.[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/187590-dobra-zmrzlina-casto-jen-voda-olej-a-chemie/?mobileRedirect=off Dobrá zmrzlina? Často jen voda, olej a chemie] Výrobky, které se objevují na pultech pod označením „zmrzlina“, jsou převážně mražené krémy, na jejichž výrobu se používají [[rostlinné tuky]] (výrobky z rostlinných olejů a tuků jsou levnější).http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/762332http://www.vitalia.cz/clanky/vetsina-zmrzlin-obsahuje-misto-smetany-kokosovy-tuk/http://ekonomika.idnes.cz/zmrzlina-velka-porce-tuku-ktera-ohrozuje-zdravi-f6a-/test.aspx?c=A070803_795163_test_spi K příchutím zmrzliny nepoužívají často výrobci originální ingredienci, ale náhražky, umělá ochucovadla a barviva.http://www.vitalia.cz/clanky/serial-o-zmrzline-pravda-o-vanilkovych-nanucich/http://www.lidovky.cz/ktere-zmrzliny-jsou-nejlepsi-a-na-co-si-dat-pri-vyberu-pozor-plk-/dobra-chut.aspx?c=A100721_151245_dobra-chut_glu [559] => [560] => Pravou zmrzlinu si někteří lidé podomácku vyrábějí sami z originálních surovin.http://www.lidovky.cz/jak-vyrobit-domaci-zmrzlinu-letni-recepty-fjq-/dobra-chut.aspx?c=A110718_163149_dobra-chut_glu [561] => [562] => Pro průmyslově vyráběné zmrzliny se používají různé příchutě, které obsahují např. sušené mléko, guárovou gumu, stabilizátory, aromatické látky přírodně identické a barviva. [563] => === Výroba a druhy zmrzlin === [564] => [[Soubor:EismaschineBoku.JPG|náhled|Zmrzlinový stroj značky BOKU Europa]] [565] => [[Soubor:ZMRZLINA LUHAČOVICE.jpg|thumb|Zmrzlina v kornoutu, rakytník → borůvka → vanilka]] [566] => Nejdříve se uvaří hmota, která obsahuje vodu, mléko, cukr, tuk a různé koncentráty. Pak přichází na řadu [[homogenizace]] (protlačení směsi pod tlakem jemným sítem) a [[pasterizace]] (krátkým tepelným šokem s následným rychlým ochlazením se odstraní mikroorganismy). Poté se směs šlehá a chladí. Pak se jí plní kornouty a kelímky nebo se formuje. Nakonec se zmrazí. [567] => [568] => Z hlediska současných českých předpisů jsou zmrzliny to samé, co mražené krémy. Záleží jen na výrobci, jak své produkty označí. Konzistence mraženého krému musí být hladká, jemná, krémovitá, nemá obsahovat hrudky, větší krystaly a velké vzduchové bubliny, může však obsahovat viditelné částice přidaných ochucujících složek v nerozmělněné formě. [569] => [570] => Mražené krémy se dělí na: [571] => * '''mléčné''' – musí obsahovat nejméně 2,5 % mléčného tuku, nesmí obsahovat rostlinný tuk [572] => * '''smetanové''' – obsahují alespoň 8 % mléčného tuku, nesmí obsahovat rostlinný tuk [573] => * '''s rostlinným tukem''' – používá se rostlinný tuk, nejméně 5 % [574] => * '''vodové''' – neobsahují tuk [575] => * '''ovocné''' – vyrábí se z vody, obsahují nejméně 15 % ovocné složky (pokud se jedná o citrusy a exotické ovoce, dolní hranice je 10 %), nesmí se do nich přidávat tuk [576] => * '''sorbet''' – musí obsahovat nejméně 25 % ovocné složky (pokud se jedná o citrusy a exotické ovoce, dolní hranice je 15 %), nesmí se do nich přidávat tuk [577] => [578] => Pokud je zmrzlina ochucena aromatizující látkou (a ne např. ovocem nebo ovocnou šťávou), musí být výsledný výrobek označený „s příchutí“. [[Meruňka obecná|Meruňková]] zmrzlina má tedy chuť z meruněk, ale zmrzlina s meruňkovou příchutí má chuť z meruňkového aroma. Toto pravidlo může porušit jen [[vanilka|vanilková]] zmrzlina, která, i když obsahuje jen aroma, se může jmenovat vanilková. [579] => [580] => === Skladování === [581] => Zmrzliny musí být v obchodě uloženy při teplotě −18 °C nebo nižší. [[Teploměr]] by měl být v mrazicích boxech viditelně umístěný. [582] => Známkou špatného skladování je, pokud má zmrzlina zdeformovaný tvar, poškozený obal nebo obal s námrazou. [583] => [584] => === Italská zmrzlina === [585] => Pravá italská zmrzlina není vyrobena z vody, rostlinných tuků a umělých přísad, ale ze smetany a čerstvého ovoce. To se odráží na její kvalitě a ceně. [586] => Zmrzlina vyrobená z přírodních surovin má vždy méně jásavou barvu než zmrzlina z umělých ingrediencí. [587] => [588] => === Zmrzlina a zdraví === [589] => * Zmrzlina se doporučuje při zánětech hrdla a ústní dutiny, při nechutenství a potížích s polykáním. [590] => * Mléko ve zmrzlině je zdrojem [[vápník]]u a [[bílkovina|bílkovin]]. [591] => [592] => * Některé ingredience ve zmrzlině mohou vyvolávat [[alergie]]. [593] => * Při nedodržení [[hygiena|hygieny]] během výrobního procesu mohou být zdrojem nákazy [[koliformní bakterie]]. Právní předpisy však nařizují přísné hygienické podmínky, které musí výrobci při výrobě zmrzliny zajistit. Využívají uzavřené výrobní linky, aby byla vyloučena možnost styku surovin s lidmi. [594] => [595] => == Odkazy == [596] => === Související články === [597] => * [[Míša]] [598] => * [[Nanuk]] [599] => * [[Točená zmrzlina]] [600] => * [[Zmrzlinový pohár]] [601] => * [[Ledová dřeň]] [602] => * [[Ledová tříšť]] [603] => === Reference === [604] => [605] => === Externí odkazy === [606] => * {{Commonscat}} [607] => * {{Commons}} [608] => * {{Wikicitáty|téma=Zmrzlina}} [609] => * {{Wikislovník|heslo=zmrzlina}} [610] => * [https://youtu.be/9tiLRBes3FE Eskimo Pie (Drive-In Ad)] [611] => * [http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.GD_25753 Plakát: Mražený smetanový krém NANUK], autor: Jaroslav Poncar, 50. léta 20. stol. [612] => * ČTK – fotobanka: [https://multimedia.ctk.cz/foto/search-view/c963f442ab5a86b24d6d17b14570220e/select-continue Mléčný kombinát Laktos, výroba zmrzliny a Mléčný bar], r. 1950 [613] => * ČTK – fotobanka: [https://multimedia.ctk.cz/foto/search-view/06709048f8c4b992371a10255a319d0e/select-continue Pražské mlékárny, výroba Polárky], r. 1950 [614] => {{Autoritní data}} [615] => [616] => [[Kategorie:Mléčné výrobky]] [617] => [[Kategorie:Mražené potraviny]] [] => )
good wiki

Zmrzlina

Zmrzlina je mražený mléčný výrobek ze směsi smetany nebo mléka, cukru, vajec, a přísad (ovoce, čokoláda, vanilka aj. ).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sorbet','Meruňka obecná','Kohlmarkt (Vídeň)','Na příkopě','smetana','vanilka','Paříž','želé','Vysočanská mlékárna','Václavské náměstí','Graben (Vídeň)','Dolomity'

Dolomity

Dolomity jsou pohoří v Itálii, které se nachází v severovýchodní části země.

Paříž

Smetana

Sorbet

Vanilka

Želé