Array ( [0] => 15515878 [id] => 15515878 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zohar [uri] => Zohar [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=kabalistickém spisu}} [1] => {{Judaismus}} [2] => '''Zohar''' nebo též '''Sefer ha-Zohar''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: '''ספר הזוהר''', dosl. Kniha Záře) je [[kabala|kabalistický]] spis obsahující [[mystika|mystický]] komentář k [[Tóra|Tóře]]. Je psán specifickou formou [[aramejština|aramejštiny]], která se liší jak od [[talmud]]ické, tak i [[Bible|biblické]] aramejštiny. [3] => [4] => == Původ Zoharu == [5] => Původ a stáří knihy Zohar jsou dodnes zahaleny tajemstvím. Z velmi obecného a zjednodušeného pohledu existují 3 verze: [6] => * Dle tradičního podání sepsal Zohar Rabi [[Šim'on bar Jochaj]] (2. století, [[Izrael]]) během svého ukrývání se před [[Řím]]any v době po [[První židovská válka|první židovské válce]]. [7] => * Dle vědecké teze, rozšířené během 20. století, dnes vesměs všeobecně přijímané a jejímž autorem a hlavním zastáncem byl [[Gershom Scholem]], byl Zohar sepsán ve 13. století španělským kabalistou [[Moše z Leonu|Mošem z Leonu]], který také z důvodu zvýšení popularity a váženosti díla připsal autorství Rabimu Šim'on bar Jochajovi. [8] => * Třetí teze, jíž propaguje především [[Aryeh Kaplan]], ale nepatří mezi všeobecně uznávané, předkládá syntézu obou názorů – podle ní existují určité fragmenty, které byly sepsány v 1. století, tyto pak byly předávány z generace na generaci, rozšiřovaly se průběžnými doplňky, až se dostaly k Mošemu z Leonu, který je zkompiloval, doplnil a vydal jako Sefer ha-Zohar. [9] => [10] => Proti dnes tradičnímu pojetí původu Zoharu vystupovali již ve středověku různí učenci, např. Elijahu Delmedigo. Delmendigo namítal, že Šim'on bar Jochaj nemůže být autorem Zoharu, neboť se v něm vyskytují jména učenců, kteří jistě žili až po něm; že [[Talmud]] nikde Zohar nebo sbírku jemu podobnou nezmiňuje, a nadto, pokud by Šim'onu bar Jochajovi skutečně bylo dáno znát mystický výklad Tóry (a tudíž její nejhlubší smysl), jistě by to byla jeho [[halacha]], která by byla později v [[Mišna|Mišně]] přijata – ale to se nestalo. [11] => [12] => V poslední době se objevila i teze rabína Menachema Mendela Kashera. Kasher se domnívá, že Moše z Leonu byl až finálním kompilátorem a Zohar začal vznikat jako více méně kolektivní dílo nejpozději již v 11.–12. století. [13] => [14] => == Obsah Zoharu == [15] => * '''Zohar – hlavní část''', vydávaná obvykle ve třech svazcích, obsahuje výklady k Tóře uspořádané tematicky podle jednotlivých ''[[Paraša|parašjot]]''. Nebsahuje všechny ''parašjot'', pouze od ''Berešit'' do ''Pinchas'' a dále z [[Deuteronomium|Deuteronomia]] ''Va-etchanan'', ''Va-jelech'' a ''Ha'azinu''. Formou textu se jedná o mystický [[midraš]], ve kterém hraje hlavní roli především Rabi Šim'on bar Jochaj a jeho žáci. Obsahuje množství narativních pasáží a legend. Citovaný text se uvádí v pořadí díl (1, 2 nebo 3) / číslo stránky / folio (a nebo b). Zohar obsahuje kromě vlastního textu i tyto části (někdy bývají vydávány separátně): [16] => ** '''Sifra di-cni'uta - Kniha skrytého'''. Krátký spis, velmi temného a obtížného slohu (2:176b–179a). [17] => ** '''Idra raba - Velké shromáždění''' popisuje shromáždění Rabiho Šim'ona bar Jochaje a jeho žáků, obsahuje diskuze týkající se prvního (dokonalého) člověka - ''[[Adam Kadmon]]''. [[Gershom Scholem]] se domnívá, že tvoří výklad k obtížnému textu ''Sifry di-cni'uty'' (3:127b–145a). [18] => ** '''Idra zuta - Malé shromáždění''' popisuje setkání Rabiho Šim'ona bar Jochaje a jeho žáků před jeho smrtí. Obsahuje podobné diskuze jako ''Idra raba''. Tato část uzavírá původní Zohar (3:287b–296b). [19] => ** '''Idra de-vej Maškena - Shromáždění v domě (příbytku) svatostánku'''. Diskuze nad tématem svatostánku, velká část se zabývá tajemstvím modliteb (2:127a-146b). [20] => ** '''Hechalot - Chrámy'''. Popis sedmi paláců - chrámů v [[Gan Eden]], skrze které vystupují duše a modlitby k Bohu. Velký důraz na [[angelologie|angelologii]]. Jsou dvě verze, druhá je delší a obsahuje kromě prvních sedmi paláců i popis „sedmi paláců nečistoty“, což je kabalistická vize [[peklo|pekla]] (2:244b–262b). [21] => ** '''Raza de-razin - Tajemství (všech) tajemství'''. Krátká pasáž založená na Ex 18,21, vykládá mj. i o hádání z ruky ([[chiromantie]]) (2:70a–75a). [22] => ** '''Saba (Sava de-mišpatim) - Stařec'''. Přídomek ''de-mišpatim'' je zde proto, že je vložen jako část do paraši ''Mišpatim'' (2:94b–114a). Obsahuje rozmluvu rabiho Je'ivy, starého mudrce a kabalisty, nad tématem duše a otroctví v Tóře. [23] => ** '''Januka - Dítě'''. Výklad zázračného dítěte mj. k [[Birkat ha-mazon]] (3:186a–192a). [24] => ** '''Rav Metivta - Představený ješivy'''. Popis snové cesty Rabiho Šim'ona bar Jochaje a jeho žáků do Gan Eden, nebeské akademie a tajemství duše (3:161b–174a). [25] => [26] => * '''Ra'aja mehemna - Věrný pastýř''', v kabalistických spisech je titulem „Věrný pastýř“ označován [[Mojžíš]]. Tento spis je věnován mystickému významu ''micvot''. Popisuje setkání Rabiho Šim'ona bar Jochaje a jeho žáků s Mojžíšem. Struktura spisu je výklad parašjot, především z knih [[Numeri]] a [[Deuteronomium]], avšak v některých aspektech je odlišná od struktury hlavní části Zoharu. [27] => [28] => * '''Hašmatot a Tosafot- „Vynechané“ a „Dodatky“'''. Látka, která byla vynechána, eventuálně později dodána k vlastnímu Zoharu. [29] => [30] => * '''Zohar chadaš - Nový Zohar'''. Kombinace mystických výkladů k jednotlivým parašjot (ne ke všem), doplněn o dva ucelenější a významnější celky, ''Sitrej Tora'' a ''Midraš Ne'elam''. [31] => ** '''Midraš ha-ne'elam - Skrytý midraš'''. Midraš k Tóře, rozdělený mezi Zohar a Zohar chadaš. Kromě toho existuje Midraš ha-ne'elam k Rut a Midraš ha-ne'elam k Písni písní, obojí jako součást Zohar chadaš, ačkoli midraš k Rut byl vydán i jako samostatný spisek (pod titulem ''Tapuchej zahav'' - „Zlatá jablka“). [32] => ** '''Sitrej Tora - Tajemství Tóry'''. Další z řady kabalistických výkladů Tóry, uspořádaný podle pořadí jednotlivých ''parašjot'' knihy [[Genesis]]. [33] => ** '''Zohar k Pisni písní''' je rozšířením první kapitoly v podobném duchu jako vlastní text Zoharu. (1d–75b). [34] => ** '''Kav ha-mida - Míra'''. Výklad ''[[Šema]]'' formou diskuze mezi Rabim Šim'onem bar Jochajem a jeho synem (56d–58d). [35] => ** '''Sitrej otijot - Tajemství písmen'''. Diskuze nad tématem písmen [[Boží jména v judaismu|Božích jmen]] (1b–10d). [36] => ** Mystický výklad vize válečného vozu (''[[Mystika merkavy|merkavy]]'') v 1. kapitole Ezechielova proroctví, bez jakéhokoli titulu (37c–41b). [37] => ** '''Ta chazei - Pojď a viz'''. Krátký anonymní mystický výklad ke knize Genesis. [38] => [39] => * '''Tikunej Zohar'''. Samostatný spis podobný spisu ''Ra'aja mehemna''. Obsahuje komentář k paraše ''Berešit'', rozdělený do 70 částí (''tikunim'') podle 70 aspektů Tóry. Každá z těchto částí začíná slovem ''Berešit'' - „na počátku“. Kromě mnoha jiného obsahuje i část nazvanou ''Patach Elijahu'', která se objevuje v řadě [[sidur]]ů a je mystickou výpovědí proroka [[Elijáš]]e ohledně Boží jedinosti. [40] => [41] => == Vliv Zoharu == [42] => Zohar velkým způsobem ovlivnil kulturu a myšlení judaismu. K Zoharu poměrně záhy začaly vznikat anonymní nebo autorské komentáře, které se přidružovaly k původnímu dílu. Zohar natolik ovlivnil vnímání mystiky, že se stal nejdůležitějším kabalistickým dílem vůbec a dodnes je někdy velmi nepřesně označován za „Bibli kabalistů“ nebo „svatou knihu“ kabaly, což jen odráží obrovský respekt, který se mu mezi kabalisty dostávalo. Není pochyb o tom, že hlavní zásluhu na tom mělo fiktivní autorství připsané Rabimu [[Šim'on bar Jochaj|Šim'on bar Jochajovi]]. Dnes je v neortodoxních ješivách Zohar nadále probírán, ovšem spíše jako zdroj mystické tradice judaismu a jako jeden z mála dochovaných pramenů uvažování vrcholně středověkého židovstva. [43] => [44] => == Polemika proti Zoharu == [45] => Poměrně záhy po uveřejnění se proti Zoharu zvedá silná kritika, především z řad židovských náboženských filosofů. Tato kritika se po čase mění. Zohar a kabala jako celek se stává terčem kritiky přívrženců židovského osvícenství, [[Haskala|haskaly]]. [46] => [47] => Skupina původě jemenitských židů, nazvaná ''Dor da'im'' (דרדעים) staví svou existenci na odmítnutí idejí Zoharu jakožto neslučitelných s učením [[Maimonides|Maimonida]], [[Talmud]]u a [[Sa'adja Gaon|Sa'adji Gaona]]. [48] => [49] => == Odkazy == [50] => [51] => === Literatura === [52] => * {{Citace monografie|jméno=Gerschom|příjmení=Scholem|odkaz na autora=Geršom Scholem|titul=Hlavní proudy židovské mystiky|místo=Praha|rok=2017|vydavatel=Argo|isbn=978-80-257-2430-9|kapitola=Zohar - kniha a její autor|typ kapitoly=Pátá přednáška:|stránky=235-298}} [53] => * {{Citace monografie|jméno=Gerschom|příjmení=Scholem|odkaz na autora=Geršom Scholem|titul=Hlavní proudy židovské mystiky|místo=Praha|rok=2017|vydavatel=Argo|isbn=978-80-257-2430-9|kapitola=Teosofické učení Zoharu|typ kapitoly=Šestá přednáška:|stránky=299-349}} [54] => [55] => === Externí odkazy === [56] => * {{Commonscat}} [57] => [58] => {{Pahýl}} [59] => {{Autoritní data}} [60] => [61] => [[Kategorie:Kabala]] [62] => [[Kategorie:Židovská náboženská literatura]] [] => )
good wiki

Zohar

Zohar nebo též Sefer ha-Zohar (hebrejsky: ספר הזוהר, dosl. Kniha Záře) je kabalistický spis obsahující mystický komentář k Tóře.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Deuteronomium','Talmud','Šim\'on bar Jochaj','Gershom Scholem','midraš','Maimonides','Mystika merkavy','Šema','Numeri','Mojžíš','První židovská válka','chiromantie'

Chiromantie

Deuteronomium

Deuteronomium je pátá kniha Tóry, zapsaná podle židovské tradice Mojžíšem.

Maimonides

Midraš

Mojžíš

Numeri

Numeri je české pěvecké trio, které bylo založeno v roce 2013.

Talmud