Array ( [0] => 15482063 [id] => 15482063 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zoroastrismus [uri] => Zoroastrismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:مراسم گاهنبار امرداد در تخت سلیمان.jpg|náhled|upright|Zarathuštrická oběť před troskami [[Sásánovská říše|sasánovském]] chrámu v íránském [[Tacht-e Sulejmán]], 2008]] [1] => [2] => '''Zoroastrismus''', též '''zarathuštrismus''' či '''mazdaismus''', je [[Íránské národy|íránské]] [[Dualismus (náboženství)|dualistické]] náboženství založené podle tradičního podání [[Zarathuštra|Zarathuštrou]], zvaným též Zoroaster. Vyznavači tohoto náboženství uctívají [[Ahura Mazda|Ahura Mazdu]], a jemu podřízená božstva jako jsou [[Ameša Spenta|Ameša Spentové]] a [[Jazata|jazatové]], kteří následují [[Aša (mytologie)|Ašu]] „Pravdivost“ a stojí v opozici vůči [[Angra Mainju|Angra Mainjuovi]] a jeho démonických služebníkům [[Daéva|daévům]], kteří následují [[Drudž]] „Klamství“. Významné místo zaujímá také [[zarathuštrický kult ohně|kult ohně]]. Ústředním náboženským textem je [[Avesta]], kromě toho existuje velké množství náboženské literatury z doby [[Sásánovská říše|Sasánovské říše]] psané [[střední perština|středopersky]], jako [[Dénkart]] nebo [[Bundahišn]], a taktéž pozdější díla. Přestože je od 7. století počet jeho vyznavačů velice nízký, je pravděpodobné, že mělo vliv na velká [[Monoteismus|monoteistická]] náboženství: [[judaismus]], [[křesťanství]] a [[islám]].{{Citace elektronické monografie [3] => | příjmení = [4] => | jméno = [5] => | odkaz na autora = [6] => | titul = Zoroastrianism [7] => | url = https://www.britannica.com/topic/Zoroastrianism [8] => | datum vydání = [9] => | datum aktualizace = [10] => | datum přístupu = 29. 12. 2023 [11] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [12] => | jazyk = en [13] => }} Ze zoroastrismu také vychází zaniklá náboženství [[Manicheismus|manicheismu]] a [[mazdakismus|mazdakismu]]. [14] => [15] => Počátky zoroastrismu jsou stejně jako život jeho zakladatele jsou v závislosti na badateli kladeny do širokého časového rámce: zhruba mezi 15. a 6. století př. n. l., kdy měla snad proběhnout jakási reforma tradičního [[íránské náboženství|íránského náboženství]]. K tomuto procesu došlo pravděpodobně ve východní části íránského areálu, snad v [[Sogdiana|Sogdianě]] nebo [[Chórezm|Chorasmii]].{{Citace elektronické monografie [16] => | příjmení = William W [17] => | jméno = Malandra [18] => | odkaz na autora = [19] => | titul = – Zoroaster II. - General survey [20] => | url = https://iranicaonline.org/articles/zoroaster-ii-general-survey [21] => | datum vydání = 20. 7. 2009 [22] => | datum aktualizace = [23] => | datum přístupu = 3. 7. 2023 [24] => | vydavatel = Encyclopædia Iranica [25] => | jazyk = en [26] => }} Předmětem sporů je zda byl zoroastrismus dominantním náboženstvím [[Achaimenovská říše|Achaimenovské říše]] (6. až 5. století př. n. l.) a stejně tak může být otázkou zda byl v pravověrné podobě rozšířen v [[Parthská říše|Parthské říši]] (3. století př. n. l. až 3. století n. l.). Nepochybný je zoroastriánský charakter následné [[Sásánovská říše|Sasánovské říše]], ale po [[Muslimské dobytí Persie|dobytí Íránu muslimskými Araby]] v polovině 7. století začal počet vyznavačů klesat a zachovaly se jen nepočetné komunity. Nejznámější z nich jsou indičtí [[Pársové]]. [27] => [28] => == Terminologie == [29] => [30] => Samotní zoroastristé se sami označují [[Avestánština|avestánským]] výrazem ''mazdajasna'' „uctívači Mazdy“, středopersky ''mázdésn'', a své náboženství nazývají ''mazdajasna daéna'' „víra uctívačů Mazdy“, středopersky ''dén í Mázdésn''. Výraz [[Jasna (zarathuštrismus)|jasna]] „obětování“ označuje ústřední zoroastrický obřad a taktéž část Avesty obsahující text recitovaný při tomto rituálu.{{Citace elektronické monografie [31] => | příjmení = Malandra [32] => | jméno = William W. [33] => | odkaz na autora = William W. Malandra [34] => | titul = Encyclopædia Iranica – Yasna [35] => | url = http://www.iranicaonline.org/articles/yasna [36] => | datum vydání = [37] => | datum aktualizace = [38] => | datum přístupu = 7.4.2020 [39] => | vydavatel = [40] => | jazyk = en [41] => }} Výraz [[daéna]] „(náboženské) nazírání, víra“ označuje náboženské smyšlení člověka a etickou stránku jeho myšlenek a činů, především rituálních úkonů.{{Citace sborníku [42] => | příjmení = Vavroušek [43] => | jméno = Petr [44] => | autor = [45] => | odkaz na autora = Petr Vavroušek [46] => | titul = Učení nejstaršího mazdaismu [47] => | odkaz na titul = [48] => | příjmení sestavitele = Zemánek [49] => | jméno sestavitele = Petr [50] => | sestavitel = [51] => | sborník = Chatreššar : Ročenka Ústavu starého Předního východu a srovnávací jazykovědy [52] => | odkaz na sborník = [53] => | vydavatel = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [54] => | odkaz na vydavatele = [55] => | místo = Praha [56] => | rok vydání = 2002 [57] => | isbn = [58] => | url = [59] => | kapitola = [60] => | strany = 79–84 [61] => | jazyk = [62] => }} Z jména nejvyššího božstva vychází i západní termín mazdaismus, který ale také někdy používán pro íránské náboženství před Zarathuštrovým působením.{{Citace monografie [63] => | příjmení = Leeming [64] => | jméno = David [65] => | odkaz na autora = David Adams Leeming [66] => | titul = The Oxford Companion to World Mythology [67] => | url = https://archive.org/details/oxfordcompaniont0000leem [68] => | vydavatel = Oxford University Press [69] => | místo = [70] => | rok = 2005 [71] => | strany = 624 [72] => | isbn = 0-19-515669-2 [73] => }} Termín pársismus, odvozený od Pársů „Peršanů“, se vztahuje primárně na zoroastriány žijící v Indii.{{Citace elektronické monografie [74] => | příjmení = [75] => | jméno = [76] => | odkaz na autora = [77] => | titul = Parsi [78] => | url = https://www.britannica.com/topic/Parsi [79] => | datum vydání = [80] => | datum aktualizace = [81] => | datum přístupu = 29. 12. 2023 [82] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [83] => | jazyk = en [84] => }} [85] => [86] => == Stáří a původ == [87] => [[Soubor:Zartosht 30salegee.jpg|náhled|upright=0.5|vlevo|[[Zarathuštra]], obraz z [[18. století]]]] [88] => Doba vzniku zoroastrismu je sporná, stejně jako je sporné, kdy žil historický prorok Zarathuštra. Ještě donedávna se předpokládalo, že se tak stalo kolem roku [[600 př. n. l.]] na území střední [[Asie]], avšak [[Filologie|filologický]] rozbor{{zdroj?}} nejstarších posvátných textů ukazuje, že počátky nauky sahají snad až do [[2. tisíciletí př. n. l.]] To činí ze zoroastrismu jedno z nejstarších [[náboženství]] světa. Zoroastrismus se nejúspěšněji ujal v [[Írán]]u a v některých částech [[Afghánistán]]u. Tato území obývali Protoíránci, kteří tu zůstali při přesunu kmenů do [[Indie]]. O jejich původním náboženství se nezachovalo mnoho poznatků, ale z podobností védského náboženství se zoroastrismem lze usuzovat, že [[védy]] i zoroastrismus čerpají ze stejného pramene. Do zoroastrismu pronikají jména některých původních [[Bůh|božstev]], jen zde sehrávají jinou úlohu. Například protoíránské označení pro bohy, ''[[daivové]]'', nabývá v posvátném spise [[Avesta]] významu [[démon]]i. [89] => [90] => == Zarathuštrovo dílo a náboženská reforma == [91] => Zarathuštra je autorem nejstarších částí [[Avesta#Jasna|Jasny]], tzv. „zpěvů“ [[Gáthy|Gáth]]. Jejich jazyk nejspíš nebyl přímo jeho mateřštinou, značné shody v dikci se staroindickými památkami naznačují existenci „kněžského“ jazyka. Zarathuštrova reforma spočívá v tom, že odvrhl starší polyteismus a za jediného svrchovaného boha označil „vládce-moudrost“ [[Ahura Mazda|Ahuru Mazdu]]. Zarathuštra tvrdil, že se mu zjevil jako dobrý, spravedlivý bůh, odměňující dobro a trestající zlo. Ahura Mazda je zároveň nejvyšší pravdou, je nesmrtelný a nedělitelný. Má tedy základní [[božské atributy]]. [92] => [93] => == Učení zoroastrismu == [94] => [[Soubor:BactrianZoroastrian.jpg|náhled|upright=0.6|Alabastrová hlava zoroastrovského kněze, [[Řecko-baktrijské království]] (dnešní [[Tádžikistán]]), [[2. století př. n. l.|2.]]–[[3. století př. n. l.]]]] [95] => Učení zoroastrismu je v nejpůvodnější formě podáno v knihách Avesty. Skutečností, která dala počátek všemu [[Jsoucno|jsoucnu]], je praprincip chápaný jako čistě duchovní bytost (Ahura Mazda), ale zároveň princip rozdvojený v sebeafirmaci (Spenta Mainju) a sebenegaci (Angra Mainju). Jsou to dva zabsolutizované protiklady, které vyplývají z působení praprincipu a podmiňují existenci pohybu. V zurvanistické odnoži zoroastrismu podmiňuje Óhrmazd (z avestánského Ahura Mazda) bytí, zatímco Ahriman (z avestánského Angra Mainju) ztělesňuje jeho popření. Proti tomu se staví Óhrmazd a z negace popření vyplývá další bytí. Proti bytí znovu působí Ahriman, a tak se donekonečna srážejí protiklady, jež udržují existenci neosobní – později personifikované – praskutečnosti. Celý tento proces vykládají jednotlivé náboženské proudy v zoroastrismu jako odvěký boj protikladných činitelů – dobrého a zlého. [96] => [97] => Kevin Burns toto učení hodnotí jako tolerantní, mírumilovné, svobodomyslné, vyznávající odpovědný vztah k přírodě.BURNS, Kevin. ''Východní filozofie :'' největší myslitelé od starověku po současnost. 1. vyd. Praha: Brána {{ISBN|978-80-7243-638-5}}, {{ISBN|80-7243-638-4}}. [[Online Computer Library Center|OCLC]] 855464949 S. 89. [98] => [99] => === Dualismus dobra a zla === [100] => [[Soubor:Naqsh i Rustam. Investiture d'Ardashir 1.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Ahura Mazda]] (vpravo) předává kolo, symbol královské moci, [[Ardašír I.|Ardašírovi]]]] [101] => Při takovéto koncepci nejvyšší bytosti se Zarathuštra musel nutně střetnout s problémem, jak vysvětlit zlo na světě. Ahura Mazda jako nejvyšší dobro, spravedlivý a moudrý Bůh, nemohl být původcem zla. Podle Zarathuštrových představ stvořil Ahura Mazda na počátku dvě bytosti, dvojčata Spenta Mainju a Angra Mainju, které byly plodem jeho mysli. Spenta Mainju se rozhodl konat dobro, stal se Ahura Mazdovým duchem, zatímco Angra Mainju se vyvinul v představitele a původce zla. Ne proto, že by jeho povaha byla zlá, ale proto, že si sám zvolil takovou cestu. Spenta Mainju a Angra Mainju jsou dvě síly, které spolu neustále zápasí. Je však nutné je chápat v jejich celistvosti, nemohou existovat odděleně. Představují světlo a tmu, den a noc. Tento dualismus způsobuje, že se na světě stále objevují nové pozitivní i negativní síly, které stojí buď na straně Spenta Mainju, anebo Angra Mainju a navzájem spolu bojují. [102] => [103] => Dobří duchové jsou souborně nazýváni ''améša spentové'' (nesmrtelní svatí) a zosobňují Ahura Mazdovy vlastnosti. Po boku Angra Mainju vystupují ''daivové'' (démoni). Zarathuštra nabádá lidi, aby se rozhodli konat dobro. Pokud činí nepravosti, spolupracují s Angra Mainjou a opakují jeho volbu. Důležitým momentem je v zoroastrismu právě možnost, dokonce nutnost svobodné volby. Člověku se tak dostává [[Morálka|morální]] zodpovědnosti za jeho činy. [104] => [105] => === Členění sil dobra a zla === [106] => {{upravit část}} [107] => [[Soubor:Faravahar.svg|náhled|upright|Faravahár je strážný duch a další symbol zoroastrismu]] [108] => '''Ahura Mazda (nejvyšší božstvo)'''

[109] => '''Spenta Mainju''' '''Angra Mainju''' [110] => (svatý duch Ahura Mazdy) (zlý duch) [111] => [112] => '''Améša spentové''' '''Daivové''' [113] => • Kšathra Vairja - duch moci • Aka Manah - démon zlé mysli [114] => • Aša Vahišta - duch práva • Indra - démon války [115] => • Haurvatád - duch zdraví • Saurva - démon destrukce [116] => • Vohu Manah - duch dobré mysli • Náonhaitja - démon nájezdnictví [117] => • Spenta Ármaiti - duch zbožnosti • Tauru - démon temnoty [118] => • Ameretát - duch nesmrtelnosti • Zairi - démon opilství [119] => • Jazatové - nižší božské bytosti • nižší daivové [120] => [121] => === Eschatologie === [122] => [[Soubor:USSHER(1865) p012 BAKU, FIRE TEMPLE.jpg|náhled|vpravo|upright=0.8|Zoroastrovský ohňový chrám v [[Baku]], [[1860]]]] [123] => V zoroastrismu se život lidí dělí na tělesný a duševní. Duše (''urván'') přežije i zánik tělesné schránky člověka. Její další úděl závisí na tom, jaký žila život, jak volila mezi dobrem a zlem. [124] => [125] => Spravedlivý člověk smí vstoupit přes most soudu (''čhinvad-púl'') do domu hymnů (''garó-demána''), obývaném Ahura Mazdou i ostatními spravedlivými. Do domu hymnů je provázen krásnou Daénou, tvořenou z jeho dobrých myšlenek. [126] => [[Soubor:Farvahar001.JPG|náhled|vlevo|upright=0.7|Faravahár – strážný duch v [[Persepolis|Persepoli]], [[Írán]]]] [127] => Duše nespravedlivého člověka bude naopak provázena ošklivou dívkou, jež je stejně tak výtvorem jeho myšlenek. Daéná představuje lidské svědomí, ať už dobré či zlé, reprezentuje vlastní Já té které osoby. [128] => [129] => Oddělení dobrých duší od špatných se odehrává na mostě, přes který jsou převáděny. Utrpení či blaženost jsou přímo úměrné skutkům, vykonaným během života. Pokud jsou tyto skutky v rovnováze, je stav blaženosti a utrpení neutrální. Z dochovaných pramenů není zcela jasné, zda duše zemřelého bude v tomto stavu setrvávat věčně. [130] => [131] => === Poslední soud === [132] => V zoroastrismu nacházíme též popis posledního soudu (podobně jako v křesťanství), jemuž bude předcházet souboj sil dobra, zastoupených spasitelem Saošjantem, se silami zla. Po vítězství Saošjanta dojde ke vzkříšení mrtvých, spravedlivých i nespravedlivých. Nespravedliví budou očištěni ohněm, aby mohli vstoupit spolu se spravedlivými do stavu blaženosti. V zoroastrismu se hovoří až o čtyřech spasitelích, kteří mají postupně vykonávat své dílo. Spasení završí teprve poslední z nich, jenž se má narodit z panny oplodněné Zarathuštrovým semenem, uloženém v jistém jezeře, kde se panna bude koupat. [133] => [134] => == Smrt a pohřbívání, věže mlčení == [135] => [[Soubor:Tower of silence.jpg|náhled|upright=0.8|vpravo|Věž mlčení v [[Jazd]]u]] [136] => {{viz také|Věže mlčení}} [137] => Pro zoroastriány je užívaní charakteristických vyvýšených mohyl s plochým vrškem zvaných [[věže mlčení]], které slouží k pohřbívání mrtvých. Dnes je tento způsob praktikován už jen u komunity indických Pársů na [[Malabárský vršek|Malabárském vršku]] v [[Bombaj]]i. Zoroastriánské pohřbívání spočívá v tom, že se mrtvé tělo považuje za nečisté a není možné jej spálit ani uložit do země, ale je pokládáno na onen plochý vrchol věže, kde se stává potravou divokých ptáků, zatím co duše zemřelého dle představ zoroastriánů odchází do nebe po slunečních paprscích. Vybělené kosti se později ukládají do jámy ve středu věže. Pohřbívání ve věžích mlčení bylo v [[Írán]]u zakázáno v 50. letech [[20. století]]. [138] => [139] => == Oslavy svátků == [140] => [[Soubor:Sadeh.jpg|náhled|upright=0.8|Slavnost ''Sadeh'' v [[írán]]ském [[Teherán]]u]] [141] => Vzhledem k historickému a geografickému vývoji zoroastrismu existují 3 různé kalendáře, tedy i 3 různé doby oslavy svátků{{Citace elektronického periodika |titul=BBC Interfaith calendar - Zoroastrian |url=http://www.bbc.co.uk/religion/tools/calendar/faith.shtml?zoroastrian |datum přístupu=2010-09-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101006081300/http://www.bbc.co.uk/religion/tools/calendar/faith.shtml?zoroastrian |datum archivace=2010-10-06 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Zoroastrian Calendar |url=http://www3.sympatico.ca/zoroastrian/cal.html |datum přístupu=2010-09-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110805035049/http://www3.sympatico.ca/zoroastrian/cal.html |datum archivace=2011-08-05 }}TheLalis.com, [http://ahura.thelalis.com/ Zoroastrian Calendar] {{Wayback|url=http://ahura.thelalis.com/ |date=20130407141616 }}: [142] => * kalendář Faslí [143] => ** vždy na [[jarní rovnodennost]] (okolo [[21. březen|21. března]] – Džamšédí Nourúz, v kalendáři Faslí zoroastrijský Nový rok [144] => ** vždy 5 dní po [[jarní rovnodennost]]i (tj. okolo [[26. březen|26. března]]) – Chordád Sal, v kalendáři Faslí den narození proroka Zarathuštry [145] => * kalendář Qadímí [146] => ** vždy [[20. červenec|20. července]] – Džamšédí Nourúz, v kalendáři Qadímí zoroastrijský Nový rok [147] => ** vždy [[25. červenec|25. července]] – Chordád Sal, v kalendáři Qadímí den narození proroka Zarathuštry [148] => * kalendář Rasmí [149] => ** 19. srpna 2010 – Džamšédí Nourúz, v kalendáři Rasmí zoroastrijský Nový rok, dále pak 19. srpna 2011, 18. srpna 2012, 18. srpna 2013, 18. srpna 2014 [150] => ** vždy [[24. srpen|24. srpna]] – Chordád Sal, v kalendáři Rasmí den narození proroka Zarathuštry [151] => [152] => == Zoroastrismus dnes == [153] => [[Soubor:Ateshkadeh yazd.jpg|náhled|vlevo|upright=0.8|Ohňový chrám v [[írán]]ském [[Jazd]]u]] [154] => [155] => {{Podrobně|Pársové}} [156] => V současnosti je počet vyznavačů zoroastrismu nízký, což je způsobeno dlouhým pronásledováním a postupnou konverzí k [[islám]]u. Odhaduje se, že na světě žije mezi 124 000 a 190 000 zoroastristů. Z toho však většina nežije v Íránu, ale v Indii, kam emigrovali po pádu [[Sásánovská říše|Sásanovské říše]] a kde jsou známí jako [[Pársové]]. V původní vlasti Íránu žijí ve městech [[Teherán]], [[Jazd]], [[Kermán]] a [[Kermánšáh]], kde mluví zvláštním dialektem [[Perština|perštiny]], a ve [[Střední Asie|střední Asii]]. Komunity zoroastristů existují i v [[Pákistán]]u, [[Severní Amerika|Severní Americe]] a [[Austrálie|Austrálii]]. [157] => [158] => == Odkazy == [159] => === Reference === [160] => [161] => [162] => === Literatura === [163] => * {{Citace monografie | příjmení = Klíma | jméno = Otakar | titul = Zarathuštra | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 2002 | počet stran = 220 | isbn = 80-7198-532-5 | jazyk = česky}} [164] => * {{Citace monografie | titul = Oběti ohňům | překladatelé = Otakar Klíma |vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1985 | počet stran = 346 | isbn = | jazyk = česky}} [165] => * {{Citace monografie | příjmení = Wiesehöfer | jméno = Josef | titul = Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr. | vydavatel = Artemis und Winkler | místo = München ; Zürich | rok = 1993 | počet stran = 426 | isbn =3-7608-1080-2 | jazyk = německy}} [166] => [167] => === Související články === [168] => * [[Haft kešvar]] [169] => [170] => === Externí odkazy === [171] => * {{Commonscat}} [172] => * {{Commons|Zoroastrianism}} [173] => * [http://www.avesta.org Avesta: anglický překlad] [174] => * [http://www.sacred-texts.com/zor/index.htm Zoroastrijské texty online (anglicky)] [175] => [176] => {{Zoroastrismus}} [177] => {{Autoritní data}} [178] => {{Portály|Írán|Náboženství}} [179] => [180] => [[Kategorie:Zoroastrismus| ]] [181] => [[Kategorie:Indická náboženství]] [182] => [[Kategorie:Íránská náboženství]] [183] => [[Kategorie:Náboženství v Indii]] [184] => [[Kategorie:Náboženství v Íránu]] [185] => [[Kategorie:Starověká Persie]] [] => )
good wiki

Zoroastrismus

sasánovském chrámu v íránském Tacht-e Sulejmán, 2008 Zoroastrismus, též zarathuštrismus či mazdaismus, je íránské dualistické náboženství založené podle tradičního podání Zarathuštrou, zvaným též Zoroaster. Vyznavači tohoto náboženství uctívají Ahura Mazdu, a jemu podřízená božstva jako jsou Ameša Spentové a jazatové, kteří následují Ašu „Pravdivost“ a stojí v opozici vůči Angra Mainjuovi a jeho démonických služebníkům daévům, kteří následují Drudž „Klamství“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sásánovská říše','Pársové','Avesta','jarní rovnodennost','Ahura Mazda','islám','Írán','Manicheismus','24. srpen','Parthská říše','Monoteismus','zarathuštrický kult ohně'

Avesta

Írán

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Manicheismus

Monoteismus

Pársové