Array ( [0] => 14729605 [id] => 14729605 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zvonice [uri] => Zvonice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Krupka zvonice.jpg|náhled|Zvonice u [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krupka)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Krupka|Krupce]]]] [1] => [[Soubor:Muzeum dřevěného porculánu v Držkové - kopie zvonice z Vlčkové.JPG|náhled|Kopie zvonice z Vlčkové v [[Muzeum dřevěného porculánu|Muzeu dřevěného porculánu]] v Držkové]] [2] => '''Zvonice''' je stavba sloužící výhradně nebo převážně k zavěšení [[zvon]]ů. Podle definice [[Karel Kuča|Karla Kuči]] je zvonicí pouze soliterní stavba funkčně související s [[kostel]]em, na rozdíl od [[kostelní věž]]e s ním však není stavebně spojená.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Kuča [4] => | jméno = Karel [5] => | odkaz na autora = Karel Kuča [6] => | titul = České, moravské a slezské zvonice [7] => | vydavatel = [[Libri]] [8] => | místo = Praha [9] => | rok = 2001 [10] => | isbn = 80-7277-018-7 [11] => | kapitola = [12] => | strany = 8–9 [13] => | jazyk = [14] => }} Menší stavby se označují jako [[zvonička|zvoničky]], přičemž někteří autoři rozlišují zvoničky od zvonic nejen podle velikosti a typu (stavebního provedení), ale i podle toho, jestli mají spojitost s kostelem. [15] => [16] => V obecném smyslu se ovšem zvonicí často nazývá i kostelní věž nesoucí zvony, či dokonce jen zvonové patro kostelní věže. K nepřesnostem ve vztahu ke Kučovu rozlišení zvonice a zvoničky může vést také fakt, že některé velké [[kaple]] jsou rozměrově, konstrukcí a funkcí podobné kostelům, popřípadě se může kaple změnit v kostel či kostel v kapli, aniž by se změnily stavebně. Také v některých případech je zvonice původně samostatná, ale druhotně je stavebně spojena s kostelem a stane se z ní kostelní věž ([[Bystřec]], [[Ostrava]]), nebo naopak je původní kostel zbořen, je z něj ponechána pouze původní kostelní věž a ta pak slouží jako samostatná zvonice nového kostela (taková zvonice bývala např. v [[Uherčice (okres Břeclav)|Uherčicích]]). [17] => [18] => == Výskyt a historie == [19] => Nejstarší zvonice jsou v českém prostředí doloženy v [[15. století]]. [20] => [21] => Vůbec nejstarší zmínka o zvonici pochází z roku [[1407]], kdy zvonice v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] vyhořela{{Citace monografie [22] => | příjmení = Kuča [23] => | jméno = Karel [24] => | odkaz na autora = Karel Kuča [25] => | titul = České, moravské a slezské zvonice [26] => | vydavatel = Libri [27] => | místo = Praha [28] => | rok = 2001 [29] => | isbn = 80-7277-018-7 [30] => | kapitola = [31] => | strany = 157 [32] => | jazyk = [33] => }}. Původně tedy mohla být přinejmenším z 2. poloviny [[14. století]], jde však o ojedinělý případ; není ale vyloučeno, že k nalezení dalších zvonic mohou přispět výzkumy středověké [[archeologie]]. Další zvonice pocházejí až ze [[16. století]], kdy došlo k jejich značnému rozšíření v souvislosti s tím, že v té době přišly do módy zvony velkých rozměrů, kterým kostelní [[sanktusník]]y nepostačovaly. Výskyt zvonic se neomezoval jen na dřevěné kostely (i když pro ně byly nejcharakterističtější), ale objevovaly se i u kamenných kostelů ve městech a městečkách ([[Rovensko pod Troskami]], [[Rakovník]], [[Lomnice nad Popelkou]]). [34] => [35] => Dochované zvonice dřevěných kostelů na českého území tvoří klíčovou složku [[středověk]]ého rázu některých [[vesnice|vesnic]], zejména ve východních Čechách ([[Slavoňov]], [[Měník]], [[Kozojedy (okres Plzeň-sever)|Kozojedy]]). Jejich architektonická forma je v evropském kontextu ojedinělá a nemá ekvivalenty,{{Citace monografie [36] => | příjmení = Kuča [37] => | jméno = Karel [38] => | odkaz na autora = Karel Kuča [39] => | titul = České, moravské a slezské zvonice [40] => | vydavatel = Libri [41] => | místo = Praha [42] => | rok = 2001 [43] => | isbn = 80-7277-018-7 [44] => | kapitola = [45] => | strany = 19 [46] => | jazyk = [47] => }} ač je jinak výskyt zvonic běžný v celé zaalpské části Evropy. Tyto zvonice však mají jiné typy konstrukce a mnohdy výrazný obranný charakter ([[Ukrajina]], [[Rusko]]). Na českém území není znám případ, že by zvonice stála ve vsi, kde nebyl kostel, a pokud někde vidíme samotnou zvonici bez kostela, jedná se o situaci, kdy zvonice kostel přetrvala (např. [[Skůry|Skůry u Slaného]]).{{Citace monografie [48] => | příjmení = Kuča [49] => | jméno = Karel [50] => | odkaz na autora = Karel Kuča [51] => | titul = České, moravské a slezské zvonice [52] => | vydavatel = Libri [53] => | místo = Praha [54] => | rok = 2001 [55] => | isbn = 80-7277-018-7 [56] => | kapitola = [57] => | strany = 9 [58] => | jazyk = [59] => }} [60] => [61] => V souvislosti s [[Ohňový patent|ohňovým patentem]] vydaným Marií Terezií roku 1751, který ukládal mít ve vsích [[Zvonička|zvoničku]], začaly vznikat kromě malých zvoniček i větší stavby, zpočátku dřevěné, později zděné, často na pomezí zvonice a zvoničky. Tyto se označují jako návesní zvonice. {{Citace monografie [62] => | příjmení1 = Hájek [63] => | jméno1 = Pavel [64] => | příjmení2 = Paloušová [65] => | jméno2 = Zdenka [66] => | titul = Návesní kaple jižních Čech a přilehlé Moravy 1 [67] => | vydavatel = Národní památkový ústav [68] => | místo = České Budějovice [69] => | rok = 2021 [70] => | strany = 20–21 [71] => | isbn = 9788088446002 [72] => | edice = Monumenta [73] => }} [74] => [75] => V současnosti (podle knihy z roku 2001) se v [[Česko|České republice]] nachází 388 zvonic a bylo doloženo dalších 305 zvonic zaniklých. Z tohoto počtu 693 zvonic jich je na [[Morava|Moravě]] pouze 81, v české části [[Slezsko|Slezska]] prozatím nebyla doložena ani jediná.{{Citace monografie [76] => | příjmení = Kuča [77] => | jméno = Karel [78] => | odkaz na autora = Karel Kuča [79] => | titul = České, moravské a slezské zvonice [80] => | vydavatel = Libri [81] => | místo = Praha [82] => | rok = 2001 [83] => | isbn = 80-7277-018-7 [84] => | kapitola = [85] => | strany = 5, 107 [86] => | jazyk = [87] => }}. Zato je ovšem v těchto částech republiky více [[zvonička|obecních zvoniček]]. [88] => [89] => == Výstavba nových zvonic == [90] => Při stavbě nových moderních kostelů dochází k postupnému návratu ke zvonicím namísto kostelních věží, zejména počítá-li se s velkými zvony, protože zvonice je od kostela oddělena, a nemůže tak při rozhoupávání zvonů dojít k [[vibrace|rozvibrování]] celé stavby.{{chybí zdroj}} Pokud se dnes staví kostelní věž, i u té se dohlíží, aby byla od zbytku stavby oddělena [[Dilatační spára|dilatační spárou]], a pokud nese hmotnější zvony, bývá zvonová stolice situována tak, že se zvony houpou ve směru kostela.{{chybí zdroj}} [91] => [92] => Kromě toho je třeba, aby poloha zvonů převyšovala okolní zástavbu, jinak jejich hlas není slyšet do dostatečné vzdálenosti – a zde se také lépe uplatní zvonice, které mohou stát na výše položeném místě než kostel (tento případ je znám už z historie, např. Lipnice nad Sázavou, Krnsko). [93] => [94] => == Konstrukce zvonic == [95] => U našich zvonic rozlišujeme dvě základní konstrukce, které se užívaly i při stavbě dřevěných kostelních věží, s řadou přechodných variant: [96] => * konstrukci štenýřovou [97] => * konstrukci vzpěradlovou [98] => [99] => Ve štenýřové konstrukci jsou hlavním nosným prvkem čtyři rohové sloupy, tzv. [[štenýř]]e, zpevněné křížovým [[zavětrování]]m. Zvony bývají umístěny na trojúhelníkové '''zvonové stolici''' (též '''zvonové hranici''') ve zvonovém patře (např. [[Železný Brod]]). Zvonová stolice nemá vliv na architekturu a není stavebně spojena se zvonicí. [100] => [101] => Základním prvkem konstrukce vzpěradlové jsou trámy sestavené do trojúhelníků, které nesou jak zvon, tak i obvodový, ponejvíce [[mnohoúhelník|polygonální]] plášť zvonice ([[Rtyně v Podkrkonoší]]). Výhodou polygonálních zvonic jsou jejich vynikající [[Akustika|akustické]] vlastnosti. [102] => [103] => Zvononosná konstrukce má z boku trojúhelný tvar, což umožňuje statické i dynamické upevnění zvonu, a je vyrobena z odolného [[jedle|jedlového]] nebo [[dub]]ového dřeva. Musí být vystavěna velmi stabilně, aby vzdorovala silám [[pnutí]], převrácení, [[torze]] aj. [104] => [105] => Zvony na ní bývají zavěšeny nejčastěji vedle sebe, při větším počtu též v patrech nad sebou (zpravidla tak, že v nižších patrech jsou větší zvony, ve vyšších menší, i když toto neplatí obecně), výjimečně - u zvonic s úzkým [[půdorys]]em - za sebou. [106] => [107] => U přechodného typu zvonic je nejčastější varianta vzpěradlovo-štenýřová (např. Rovensko pod Troskami). [108] => [109] => Zvláštním druhem zvononosné konstrukce je tzv. '''zvonová kostra''', která nemá žádné stěny, stojí zpravidla vedle kostela či zvonice a slouží k provizornímu zavěšení zvonů. [110] => [111] => == Typy podle materiálu == [112] => [[Soubor:Zvonice v Sezemicích.jpg|náhled|upright|Dřevěná zvonice u kostela Nejsvětější Trojice v [[Sezemice|Sezemicích]] u [[Pardubice|Pardubic]]]] [113] => [[Soubor:Nehvizdy.jpg|náhled|upright|Zděná zvonice u kostela sv. Václava v [[Nehvizdy|Nehvizdech]]]] [114] => [[Soubor:Slavonov2.JPG|náhled|upright|Polozděná zvonice ve [[Slavoňov]]ě]] [115] => [[Soubor:Half-timbered belltower.JPG|náhled|upright|Hrázděná zvonice v [[Církvice|Církvicích]]]] [116] => Kromě zvononosné konstrukce, která rovněž může značně ovlivňovat architektonické zpracování zvonice (zejména u nezděných zvonic), je pro typologii zvonic důležitá konstrukce stavební. [117] => [118] => Podle materiálu rozlišujeme zvonice: [119] => * dřevěné [120] => * zděné [121] => * polozděné [122] => * další typy [123] => [124] => === Dřevěné zvonice === [125] => Dřevěné zvonice jsou pro [[Kampanologie|kampanology]] architektonicky nejzajímavější, neboť jejich konstrukce je závislá také na rozmístění zvonů, takže je s nimi v úzké souvislosti. Dřevěné zvonice se v českých zemích objevují ve dvou základních typech; jsou to: [126] => * zvonice polygonální šestiboké a osmiboké, které [[Václav Mencl]] {{Doplňte zdroj}} označuje jako gotické (mj. zvonice v [[Samšina|Samšině]], [[Rtyně v Podkrkonoší|Rtyni v Podkrkonoší]], [[Rohenice|Rohenicích]], [[Osek (okres Jičín)|Oseku u Sobotky]], [[Vysočany (Nový Bydžov)|Vysočanech]], [[Skůry|Skůrech u Slaného]], [[Zvonice (Vyskeř)|Vyskři]], [[Rovensko pod Troskami|Rovensku pod Troskami]]), [127] => * zvonice čtyřboké ([[Vlastibořice]], [[Železný Brod]]). [128] => [129] => === Hrázděné zvonice === [130] => V [[Česko|Česku]] se nachází pouze jediná [[Hrázděný dům|hrázděná]] zvonice, a sice v [[Církvice (Ústí nad Labem)|Církvicích]]. Částečně hrázděné zvonice se pak nachází v [[Rakovník]]u a [[Senomaty|Senomatech]]. [131] => [132] => === Zděné zvonice === [133] => Zděné zvonice někdy mohou sloužit i jinému účelu než jen výhradně ke zvonění, proto bývají stavebně spojeny např. s [[brána|bránou]], hláskou, [[fortifikace|fortifikací]] apod. a také se v nich více odráží slohové a regionální diference. Zděné zvonice se tradičně vyskytují v [[Polabí]] (např. [[Choceň]], [[Ohníč|Křemýž]], [[Teplice]]), v [[16. století|16.]] a [[17. století]] se ovšem (zejména s nedostatkem dřeva) rozšířily i do jiných oblastí ([[Davle]], [[Hvožďany (okres Příbram)|Hvožďany]]). [134] => [135] => === Polozděné zvonice === [136] => Polozděné zvonice mají zděné přízemí a dřevěné zvonové patro. Najdeme je například v [[Krupka|Krupce]], [[Krčín (Nové Město nad Metují)|Novém Městě nad Metují - Krčíně]], [[Slavoňov]]ě, [[Merboltice|Merbolticích]], [[Bechlín]]ě či [[Hronov]]ě. [137] => [138] => == Světově proslulé zvonice == [139] => * [[Zvonice Ivana Velkého]] [140] => * [[Šikmá věž v Pise]] [141] => [142] => == Odkazy == [143] => [144] => === Reference === [145] => [146] => [147] => === Literatura === [148] => * {{citace monografie [149] => | příjmení = Kuča [150] => | jméno = Karel [151] => | odkaz na autora = Karel Kuča [152] => | titul = České, moravské a slezské zvonice [153] => | vydavatel = Libri [154] => | místo = Praha [155] => | rok = 2001 [156] => | isbn = 80-7277-018-7 [157] => | kapitola = [158] => | strany = [159] => | jazyk = [160] => }} [161] => * Vladimír Teyssler, Václav Kotyška: ''Technický slovník naučný'' – díl XV., Borský a Šulc, Praha 1939, heslo Zvonice [162] => * Jiří Vaverka a kolektiv: ''Nové kostely a kaple z konce 20. století v České republice'', Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2001, {{ISBN|80-7192-539-X}} [163] => [164] => === Související články === [165] => * [[Zvonařství]] [166] => * [[Zvon]] [167] => * [[Zvonička]] [168] => * [[Kampanila]] [169] => [170] => === Externí odkazy === [171] => * {{commonscat||Zvonice a zvoničky}} [172] => * {{commonscat|Bell towers in the Czech Republic|Zvonice a zvoničky v České republice|lokální=ano}} [173] => * {{Wikislovník|heslo=zvonice}} [174] => * {{NK ČR|věc=ano|množné=ano|ph135230}} [175] => [176] => {{Autoritní data}} [177] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Křesťanství}} [178] => [179] => [[Kategorie:Zvonice| ]] [180] => [[Kategorie:Zvonařství]] [181] => [[Kategorie:Náboženská architektura]] [182] => [[Kategorie:Historické stavby]] [] => )
good wiki

Zvonice

Krupce Muzeu dřevěného porculánu v Držkové Zvonice je stavba sloužící výhradně nebo převážně k zavěšení zvonů. Podle definice Karla Kuči je zvonicí pouze soliterní stavba funkčně související s kostelem, na rozdíl od kostelní věže s ním však není stavebně spojená.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zvonička','Železný Brod','Česko','Rovensko pod Troskami','Rakovník','Zvonička','Rtyně v Podkrkonoší','16. století','Slavoňov','Skůry','Soubor:Half-timbered belltower.JPG','Morava'

Česko

Morava

Rakovník

Skůry

Skůry jsou přírodní materiál získávaný z koženky zvířat.

Slavoňov

Zvonička