Array ( [0] => 15575855 [id] => 15575855 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zwitterion [uri] => Zwitterion [3] => EDTA-xtal-2D-skeletal.png [img] => EDTA-xtal-2D-skeletal.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Betain-Glycine.png|náhled|280px|Molekula [[glycin]]u kyselé ([[Karboxylové kyseliny|karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]], vlevo neionizovaná forma, vpravo zwitterion.]] [1] => '''Zwitterion''' (také „vnitřní sůl“, obojetný nebo amfoterní ion, amfion nebo nepřesně dipolární ion) je [[ion]], který ve své molekule obsahuje pozitivní i negativní náboj v různé části molekuly, jehož celkový náboj je ale neutrální. [2] => [3] => == Vznik == [4] => Zwitterionty vznikají z [[amfolyt]]ů, molekul, které ve své molekule obsahují [[kyseliny|kyselé]] i [[hydroxidy|zásadité]] funkční skupiny, v prostředí s [[pH]] blízkým jejich [[izoelektrický bod|izoelektrického bodu]]. [5] => [6] => Typickým příkladem zwitteriontů jsou [[aminokyselina|aminokyseliny]] a [[peptid]]y, nesoucí kyselé ([[karboxylové kyseliny|karboxylové skupiny]]) a [[Zásady (chemie)|bazické]] centrum ([[aminy|aminová skupina]]). Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu [[kyselina glutamová|glutamovou]] a [[kyselina asparagová|asparagovou]] a kladně nabitý [[arginin]], [[lysin|lyzin]] a v některých podmínkách i [[histidin]]. Obvyklé proteiny tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin. [7] => [8] => Na základě teoretické analýzy se předpokládá, že zwitterion je ve vodném roztoku stabilizován vodíkovou vazbou s molekulami vody v rozpouštědle.{{Citace periodika [9] => | příjmení = Jensen [10] => | jméno = Jan H. [11] => | příjmení2 = Gordon [12] => | jméno2 = Mark S. [13] => | titul = On the Number of Water Molecules Necessary To Stabilize the Glycine Zwitterion [14] => | periodikum = Journal of the American Chemical Society [15] => | datum vydání = 1995-08 [16] => | ročník = 117 [17] => | číslo = 31 [18] => | strany = 8159–8170 [19] => | issn = 0002-7863 [20] => | doi = 10.1021/ja00136a013 [21] => | jazyk = en [22] => | url = https://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/ja00136a013 [23] => | datum přístupu = 2024-02-27 [24] => }} Analýza dat neutronové difrakce glycinu ukázala, že v pevném stavu je ve zwitteriontové formě, a potvrdila přítomnost vodíkových vazeb. Teoretickými výpočty bylo prokázáno, že zwitteriony mohou být přítomny i v plynné fázi v některých případech odlišných od jednoduchého přenosu karboxylové kyseliny na amin.{{Citace periodika [25] => | příjmení = Price [26] => | jméno = William D. [27] => | příjmení2 = Jockusch [28] => | jméno2 = Rebecca A. [29] => | příjmení3 = Williams [30] => | jméno3 = Evan R. [31] => | titul = Is Arginine a Zwitterion in the Gas Phase? [32] => | periodikum = Journal of the American Chemical Society [33] => | datum vydání = 1997-12-01 [34] => | ročník = 119 [35] => | číslo = 49 [36] => | strany = 11988–11989 [37] => | issn = 0002-7863 [38] => | doi = 10.1021/ja9711627 [39] => | jazyk = en [40] => | url = https://pubs.acs.org/doi/10.1021/ja9711627 [41] => | datum přístupu = 2024-02-27 [42] => }} Některé aminokyseliny nesou více než dva náboje a mohou tvořit smíšené soli, kde se systémy H-vazby mohou lišit.{{Citace periodika [43] => | příjmení = Novikov [44] => | jméno = Anton P. [45] => | příjmení2 = Safonov [46] => | jméno2 = Alexey V. [47] => | příjmení3 = German [48] => | jméno3 = Konstantin E. [49] => | titul = What kind of interactions we may get moving from zwitter to “dritter” ions: C–O⋯Re(O 4 ) and Re–O⋯Re(O 4 ) anion⋯anion interactions make structural difference between l -histidinium perrhenate and pertechnetate [50] => | periodikum = CrystEngComm [51] => | datum vydání = 2024 [52] => | ročník = 26 [53] => | číslo = 1 [54] => | strany = 61–69 [55] => | issn = 1466-8033 [56] => | doi = 10.1039/D3CE01164J [57] => | jazyk = en [58] => | url = http://xlink.rsc.org/?DOI=D3CE01164J [59] => | datum přístupu = 2024-02-27 [60] => }} [61] => [62] => Betainy jsou zwitterionty, které nemohou izomerizovat na zcela neutrální formu, například když se kladný náboj nachází na kvartérní amoniové skupině. Podobně nemůže izomerizovat molekula obsahující fosfoniovou skupinu a karboxylátovou skupinu. Betainy neizomerizují, protože chemické skupiny navázané na atom dusíku nejsou labilní. Tyto sloučeniny lze klasifikovat jako trvalé zwitteriony, protože k izomeraci na molekulu bez elektrického náboje nedochází nebo dochází velmi pomalu. [63] => Silně polarizované konjugované sloučeniny (konjugované zwitteriony) jsou obvykle velmi reaktivní, mají diradikálový charakter, aktivují silné vazby a malé molekuly a slouží jako přechodné meziprodukty při katalýze. Donor-akceptorové entity mají široké využití ve fotochemii (fotoindukovaný přenos elektronů), organické elektronice, spínání a snímání. [64] => [65] => Přechodu [[glycin]]u nebo [[tricin]]u (aminokyselina netvořící [[bílkovina|proteiny]]) mezi záporně nabitou formou a zwitteriontem se využívá při "zaostřovacím kroku" při rozdělování proteinů metodou [[SDS-PAGE]]. [66] => == Odkazy == [67] => === Reference === [68] => {{Překlad|en|Zwitterion|1193953690}} [69] => [70] => [71] => === Externí odkazy === [72] => * {{Commonscat}} [73] => [74] => [75] => {{Autoritní data}} [76] => [77] => [[Kategorie:Zwitterionty| ]] [] => )
good wiki

Zwitterion

aminová skupina, vlevo neionizovaná forma, vpravo zwitterion. Zwitterion (také „vnitřní sůl“, obojetný nebo amfoterní ion, amfion nebo nepřesně dipolární ion) je ion, který ve své molekule obsahuje pozitivní i negativní náboj v různé části molekuly, jehož celkový náboj je ale neutrální.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.