Zobrazení (matematika)

Zobrazení je v matematice speciálním případem binární relace, u které má každý vzor nejvýše jeden obraz. Je to předpis f, který prvkům množiny X přiřazuje nejvýše jeden prvek množiny Y. Přesněji mluvíme o zobrazení z množiny X do množiny Y. Pokud X=Y, mluvíme o zobrazení na množině. Ve speciálním případě, když je Y libovolná číselná množina, zobrazení nazýváme funkcí. Je-li prvku x množiny X přiřazen prvek y množiny Y, pak říkáme, že prvek x je vzorem a prvek y=f(x) je obrazem.

Definice

Zobrazení f \colon X \to Y z množiny X do množiny Y je binární relace, která ke každému prvku x množiny X přiřazuje nejvýše jeden prvek y množiny Y tak, že [x,y] \in f.

* Množina prvků x \in X, pro které existuje prvek y \in Y tak, že y=f(x), se nazývá definičním oborem D(f)=D_f zobrazení f. * Množina prvků y \in Y, pro které existuje alespoň jeden prvek x \in X tak, že f(x)=y, se nazývá oborem hodnot R(f) = R_f zobrazení f.

V teorii množin se tedy zobrazení definuje jako binární relace f \,\! splňující podmínku existence a jednoznačnosti: :\forall x \in D(f), \exists y \in R(f) tak, že \forall( y_{1},y_{2})(([ x,y_{1}] \in f\ \land\ [ x,y_{2} ] \in f) \Rightarrow y_{1}=y_{2} ).

Typy zobrazení

Typy zobrazení V matematice jsou injekce, surjekce a bijekce třídy zobrazení, které se liší způsobem, jakým jsou vzory a obrazy vzájemně mapovány:

*Zobrazení je injektivní (zobrazení do), pokud je každý prvek oboru hodnot mapován nejvýše jedním prvkem definičního oboru, nebo ekvivalentně, pokud jsou různé prvky definičního oboru mapovány na různé prvky oboru hodnot: ::\forall x, x' \in X platí f(x) = f(x') \Rightarrow x = x' \ \ \ \ \ nebo \ \ \ \ \ \forall x,x' \in X platí x \neq x' \Rightarrow f(x) \neq f(x').

*Zobrazení je surjektivní (zobrazení na), pokud je každý prvek oboru hodnot mapován alespoň jedním prvkem definičního oboru: ::\forall y \in Y, \exists x \in X tak, že y = f(x).

*Zobrazení je bijektivní (vzájemně jednoznačné), pokud je každý prvek oboru hodnot mapován právě jedním prvkem definičního oboru: ::\forall y\in Y, \exists! x\in X tak, že y = f(x).

*V každém případě pro libovolné zobrazení platí následující: ::\forall x\in X, \exists! y\in Y tak, že y = f(x).

Bijektivní zobrazení je jak injektivní, tak surjektivní. Injektivní zobrazení nemusí být surjektivní a surjektivní zobrazení nemusí být injektivní. +more Čtyři možné kombinace injektivních a surjektivních zobrazení jsou znázorněny na uvedeném obrázku. Bijektivní zobrazení se užívá k porovnávání mohutností nekonečných množin.

Zobrazení prosté a inverzní

Prosté zobrazení

Zobrazení f z množiny X do množiny Y se nazývá prosté, právě když každé dva různé vzory x_1,x_2 \in D(f) mají různé obrazy y_1,y_2 \in R(f): :\forall [ x_1,y_1 ] , [ x_2,y_2 ] \in f: x_1 \ne x_2 \ \Rightarrow \ y_{1} \ne y_{2}.

Inverzní zobrazení

Je-li f prosté zobrazení z množiny X do množiny Y, pak zobrazení f^{-1} z množiny Y do množiny X, které každému y \in R(f) přiřazuje prvek f^{-1}(y) = x \in D(f), pro nějž y=f(x), se nazývá inverzní zobrazení k zobrazení f. Jeho definičním oborem je tedy D(f^{-1}) = R(f) a platí f^{-1}(y) = x \Leftrightarrow f(x) = y.

Zobrazení podle typu vzorů a obrazů

Posloupnost je zobrazení z množiny přirozených čísel (zpravidla do jiné číselné množiny, v obecném smyslu i do jiných druhů objektů) - vzor udává pořadí obrazu. * Funkce (reálné či komplexní proměnné) je zobrazení v množině reálných či komplexních čísel. +more * Vektorová, tenzorová resp. maticová funkce je zobrazení z množiny (vektorového prostoru) vektorů, tenzorů resp. matic. * Funkcionál zobrazuje funkci na číslo. * Operátor - funkci přiřazuje funkci. * Třídové zobrazení - vzory i obrazy jsou množiny či třídy.

Speciální zobrazení

Identické zobrazení - každému prvku přiřadí tentýž prvek. * Spojité zobrazení - k nekonečně blízkým vzorům přiřazuje nekonečně blízké obrazy. +more * Lineární zobrazení - platí pro něj L(\alpha x + \beta y)=\alpha L(x) + \beta L(y), kde \alpha a \beta jsou prvky daného tělesa a x a y jsou prvky vektorového prostoru nad tímto tělesem. * Konformní zobrazení - spojité zobrazení, které zachovává úhly.

Příklady zobrazení

+more8'>Příklady zobrazení Mějme množiny \mathcal{A} = \{1, 2, 3, 4\} a \mathcal{B} = \{a, b, c, d\}. Můžeme například definovat zobrazení f: \mathcal{A} \rightarrow \mathcal{B} jako * 1 \rightarrow a * 2 \rightarrow c * 3 \rightarrow d * 4 \rightarrow c Oborem hodnot \mathcal{R}_f = f(\mathcal{A}) je tedy množina \{a, c, d\}. Vzorem prvku c jsou prvky 2,4. Jeden prvek v \mathcal{B} tedy může mít více než jeden vzor v \mathcal{A}. Ale každý prvek \mathcal{A} se zobrazí na právě jeden prvek v \mathcal{B}.

Na obrázku jsou uvedeny příklady mapování A \rightarrow B: * Na a) je příklad, kdy se nejedná o zobrazení. * Na b) je příklad prostého zobrazení množiny A do množiny B. +more * Na c) je příklad vzájemně jednoznačného zobrazení množiny A na množinu B. * Na d) je příklad zobrazení, které není prosté.

Mnohoznačné zobrazení

Jak vyplývá z uvedené definice zobrazení, název mnohoznačné zobrazení je matematický oxymóron. Pojem se ale běžně užívá pro relaci, kde každému vzoru odpovídá alespoň jeden obraz. +more Mnohoznačné zobrazení :\mathcal{A} \rightarrow \mathcal{B} lze převést na jednoznačné zobrazení do potenční množiny \mathcal{P} (\mathcal{B}) :\mathcal{A} \rightarrow 2^\mathcal{B}.

Mnohoznačná zobrazení jsou poměrně přirozený způsob, jak se vypořádat s inverzí zobrazení, které není prosté. Např.: :y = \pm \sqrt{ x }.

Literatura

Související články

Binární relace

Kategorie:Matematické relace a zobrazení