Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách

Technology

12 hours ago

Author

Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách je zákon, který byl přijat v Československu v roce 1920. Byl jednou z ústředních politických opatření, které měly za cíl uskutečnit zásadní změny v československém územním uspořádání. Územní úpravy spočívaly zejména ve vytvoření nových správních systémů, které měly sloužit k decentralizaci státní moci a zajištění efektivní správy území. Zároveň se měly přizpůsobit novým politickým, hospodářským a sociálním podmínkám vzniklého státu. Jednou z hlavních změn bylo zřízení tzv. Velkého Hamburku, který se skládal ze samostatných částí městských obvodů Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a dalších deseti velkých měst. Tyto části se staly samostatnými správními celky s vlastním zastupitelstvem a starostou. Další územní úpravy zahrnovaly změny hranic jednotlivých krajů a okresů a jejich vytvoření na základě historických a etnických hledisek. Bylo také zřízeno celonárodní úřednické jádro, které mělo zajišťovat správu celkového státního aparátu. Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách měl za cíl dosáhnout spravedlivého a vyváženého uspořádání území Československa. Byl významným krokem směrem k decentralizaci a demokratizaci státního aparátu, ačkoli se v pozdějších letech některé jeho aspekty staly předmětem diskusí a kritiky.

Rozšíření Hamburku podle zákona Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách (německy Gesetz über Groß-Hamburg und andere Gebietsbereinigungen z 26. ledna 1937, byl zákon německé říšské vlády, podle jehož I. článku došlo 1. dubna 1937 k územní výměně mezi zeměmi Pruskem a Hamburkem, čímž se připojením některých obcí a měst vytvářelo z dosud nesouvislých území souvislé území moderního Hamburku, který současně přišel o svoje exklávy Geesthacht, Großhansdorf, a Ritzebüttel s městem Cuxhavenem. Nově vymezené území země Hamburk pak od 1. dubna 1938 zároveň vytvořilo jednu obec s novým názvem Hanzovní město Hamburk (německy Hansestadt Hamburg), čímž zároveň zanikla samostatnost všech měst a obcí, které byly současně součástí původní a nově zvětšené země Hamburku, jako bylo například město Bergedorf.

Další článek II. „Další územní změny“ téhož zákona zaváděl k 1. +more dubnu 1937 následující změny: * zrušení dosud samostatné země Lübecku a rozdělení jejího území mezi Prusko a Meklenbursko. * územní výměny mezi Pruskem na jedné straně, a Oldenburskem a Meklenburskem na straně druhé, čímž byla zrušena řada exkláv.

Podrobný rozpis změn

Územní výměny mezi Hamburkem a Pruskem

Územní zisky země Hamburku

od pruské provincie Šlesvicko-Holštýnsko: ** městský okres Altona ** městský okres Wandsbeck ** ze zemského okresu Stormarn: obce Bergstedt, Billstedt, Bramfeld, Duvenstedt, Hummelsbüttel, Lemsahl-Mellingstedt, Lohbrügge, Poppenbüttel, Rahlstedt, Sasel, Steilshoop a Wellingsbüttel ** ze zemského okresu Pinneberg: obec Lokstedt s Niendorfem a Schnelsenem, Wellingsbüttel ** ze zemského okresu Vévodství lauenburského: vesnice Curslack, do té doby patřící k obci Börnsten. * od pruské provincie Hannoverska: ** městský okres Harburg-Wilhelmsburg ** ze zemského okresu Harburg: Altenwerder, Finkenwerder, Fischbeck, Francop, Gut Moor, Kirchwerder, Langenbeck, Marmstorf, Neuenfelde, Neugraben, Neuland, Rönneburg, Sinstorf, a osadu Overhaken (dnes součást hamburského městského obvodu Bergedorf) do té doby patřící k obci Over. +more ** ze zemského okresu Stade: obec Cranz.

Územní ztráty země Hamburku

město Geesthacht - začleněno do zemského okresu Vévodství lauenburského * obec Groß-Hansdorf-Schmalenbeck (po druhé světové válce přejmenována na Großhansdorf) - začleněna do zemského okresu Stormarn * exkláva Ritzebüttel zahrnující ostrovy Neuwerk a Scharhörn (oba byly spolu s přilehlou mělčinovou oblastí vráceny Hamburku roku 1969 na základě státní smlouvy s Dolním Saskem), město Cuxhaven a obce Berensch, Arensch, Gudendorf, Holte-Spangen, Oxstedt, Sahlenburg - celé území bylo začleněno do zemského okresu zemský Land Hadeln, v jehož rámci bylo později připojeno ke Cuxhavenu.

Zrušení země Lübecku a její rozdělení

Země Lübeck byla zrušena, její nejvýchodnější obce Schattin (dnes součást obce Lüdersdorf) a Utecht byly připojeny k meklenburskému zemskému okresu Schönberg, zbytek území byl začleněn do pruské provincie Šlesvicka-Holštýnska, v jejímž rámci byla hlavní část země přeměněna v městský okres Hanzovní město Lübeck, dosavadní jižní lübecké exklávy obce Düchelsdorf, Sierksrade, Behlendorf, Hollenbek, Albsfelde, Giesensdorf, Harmsdorf, Nusse, Poggensee], Ritzerau, Groß Schretstaken, Klein Schretstaken a Tramm byly začleněny do zemského okresu Vévodství lauenburského, zatímco 4 severní lübecké exklávy (Dissau, Malkendorf, Krumbek a Curau) byly začleněny do nově vytvořeného zemského okresu Eutin a dnes jsou součástí obce Stockelsdorf.

Územní výměny mezi Pruskem a Oldenburskem

Územní zisky Oldenburska

Oldenbursko získalo od Pruska hannoverské přístavní město Wilhelmshaven, které bylo spojeno s oldenburským Rüstringenem v jeden městský okres Wilhelmshaven. Dále získalo osadu Eckwarderhörn, která byla připojena k oldenburské obci Butjadingen v zemském okrese Wesermarsch.

Územní ztráty Oldenburska

Oldenbursko naopak ztratilo obě svoje exklávy Birkenfeld, jež se stala jako zemský okres Birkenfeld součástí pruské provincie Porýní, a Lübeck (neplést s městem Lübeckem!), která byla začleněna do pruské provincie Šlesvicko-Holštýnsko jako součást nově vytvořeného zemského okresu Eutin.

Územní výměny mezi Pruskem a Meklenburskem

Vedle výše zmíněného zisku dvou lübeckých obcí došlo k následujícím změnám:

Meklenburské zisky

od pruské provincie Braniborska: ** Dabelowské jezero (Dabelow See) - původně součást zemského okresu Templin, bylo začleněno do zemského okresu Stargard. Dnes součást obce Wokuhl-Dabelow. +more ** Großmenow (od roku 1990 nicméně jako část města Fürstenberg opět součást Braniborska) - původně součást zemského okresu Ruppin, byl začleněn do zemského okresu Stargard. ** Kornowské jezero (Kornow See) ležící na 53°24' s. š. a 13° 33' v. d. - původně součást zemského okresu Prenzlau bylo začleněno do zemského okresu Stargard. Dnes součást obce Woldegk. ** Osada Quaßliner Mühle - původně součást obce Jännersdorf (dnes patří Jännersdorf k obci Marienfließ) v zemském okrese Ruppin byla začleněna do zemského okresu Parchim. Dnes součást obce Wahlstorf.

* od pruské provincie Pomořanska: obce Duckow (s Pinnowem), Rottmannshagen (dnes součást obce Jürgenstorf), a Zettemin s osadou Carlsruhe - původně patřily k pomořanskému zemského okresu Demmin a byly začleněny do meklenburského zemského okresu Malchin

Meklenburské ztráty

připojeno k provincii Braniborsku: ** Rossow (dnes součást obce Wittstock/Dosse), Netzeband s osadou Dovensee (dnes součást obce Temnitzquell), Drusedow a Grüneberg, Schönberg s osadou Doßkrug (dnes součást obce Wusterhausen/Dosse) - původně součást meklenburského zemského okresu Waren, byly začleněny do braniborského zemského okresu Východní Prignitz. ** Glanz-See - původně součást zemského okresu Stargard, bylo začleněno do zemského okresu Templin. +more * připojeno k provincii Šlesvicko-Holštýnsko: ** Obce Panten s osadami Hammer a Mannhagen, Horst, Walksfelde a Domhof Ratzeburg - původně součást zemského okresu Schönberg byly připojeny k zemskému okresu Vévodství lauenburské.