Únos ze serailu

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Stránka "Únos ze serailu" na české wikipedii je věnována Mozartově operě se stejným názvem. Únos ze serailu je jedno z nejznámějších děl W. A. Mozarta, napsané v roce 1782. Jedná se o singspiel, žánr německé komické opery kombinující dialogy a zpěv. Libreto opery napsal Bretzner ve stylu orientální romantiky, který byl v té době populární. Děj opery se odehrává v Turecku, kde je Belmonte na cestě osvobodit svou milovanou Konstanze, která byla unesena piráty. Opera je plná komických scén, romantických zvratů a melodií, které osobitě charakterizují každou postavu. Únos ze serailu je důkazem Mozartových hudebních a dramatických schopností a je celosvětově uznáván jako jedno z jeho nejvýznamnějších děl.

Únos ze serailu (v originále Die Entführung aus dem Serail) je název komické opery Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1782. Autorem libreta je Gottlieb Stephanie podle textu divadelní hry Christopha Friedricha Bretznera. Opera je psána ve stylu Singspiel. Obsahuje některé pěvecky obtížné pasáže, například Osminovu árii ze třetího dějství „Ha, wie will ich triumphieren!“, která vyžaduje náročnou koloraturu a velké D, jeden z nejnižších tónů požadovaných v klasické opeře pro mužský hlas.

Hlavní postavy

Konstance (soprán) * Blonda, její komorná (soprán) * Selim paša (mluvená role) * Osmin, dozorce v jeho paláci (bas) * Belmonte (tenor) * Pedrillo, jeho sluha (tenor)

Obsah

Únos ze serailu je komická opera o třech dějstvích. Její děj se odehrává v 16. století v Turecku.

Konstance a její komorná Blonda jsou při vyjížďce na lodi uneseny piráty a prodány do Turecka, kde se do Konstance zamiluje zámožný Selim paša a do Blondy jeho dozorce Osmin. Pedrillo vypátrá, kde jsou obě dívky a dostává se do paláce (nechává se najmout jako správce pašových zahrad). +more Zároveň posílá vzkaz svému pánovi - Belmontemu. Zde začíná vlastní děj opery.

První dějství

Belmonte se na návrh Pedrilla nechává najmout pašou jako stavitel, takže se dostává do paláce, kde Konstance mezitím odmítá vytrvalé dvoření Selima. Belmonte s Pedrillem naplánují útěk (svůj i obou mladých dívek) pomocí lodi, která právě v té době kotví v přístavu.

Druhé dějství

Blonda se od Pedrilla dozvídá o plánu útěku. Podaří se jim opít Osmina a všichni čtyři (Belmonte, Konstance, Pedrillo a Blonda) za pomoci provazového žebříku opouštějí palác.

Třetí dějství

Pedrillo a Blonda jsou na útěku chyceni Osminem, o něco později potká stejný osud i Belmonta a Konstanci. Osmin se raduje, protože předpokládá, že paša nechá všechny čtyři (nebo přinejmenším oba muže) usmrtit. +more Paša se zprvu opravdu rozhodne dát Pedrilla a Belmonta mučit za zneužití jeho důvěry, ale pak ukáže svou lepší tvář. Otec Belmonta je totiž jeho nepřítel, takže by se mu mohl mstít, ale nebude to dělat, protože je lepší oplatit křivdu šlechetností a nemstít se (což je vlastně pointa celé opery, vedle nehasnoucí lásky i v úplné beznaději). Z těchto důvodů rozhodnutí změní a nechává všechny čtyři odjet z přístavu na již dříve vyhlédnuté lodi. Pak je paša Salim oslavován a získává si respekt poddaných díky své šlechtnosti, ne krutosti.