Cesko.wiki Úpravna vody Podhradí u Vítkova
Author
Albert FloresÚpravna vody v Podhradí u Vítkova byla vybudována v letech 1954 - 1962. Je součástí Ostravského oblastního vodovodu a jejím úkolem je úprava surové vody z údolní nádrže Kružberk v podhůří Jeseníků na vodu pitnou, kterou je zásobován především Moravskoslezský kraj, ale také příhraniční část Polska, hlavně město Jastrzębie-Zdrój a část Olomouckého kraje, především město Hranice na Moravě. Úpravnu provozuje společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.. Projektové řešení umožňuje v případě potřeby úpravu vody jen na jedné ze dvou symetrických linek, které mají dohromady 26 filtračních jednotek o celkové ploše 1872 m2 s výkonem 2700 litrů za sekundu.
Z hlediska stavebně-architektonického jde o příklad průmyslové technické architektury z dílny architekta Cyrila Kajnara. Konstrukci tvoří převážně železobetonový skelet s cihelnými vyzdívkami. +more Dominantou nad vstupní částí úpravny je pak poslední rozsáhlý reliéf národního umělce Vincence Makovského z let 1961 - 1964 z cyklu Voda v Našem životě.
Historie
Výstavba byla zahájena v roce 1954 po schválení usnesení vlády ČSR z 13. března 1954 o vybudování skupinového vodovodu z přehrady u obce Kružberk. +more Termín uvedení díla do provozu byl stanoven na konec roku 1958. Příčinou rozhodnutí vlády byla skutečnost, že podzemní zdroje, které se v letech po skončení druhé světové války významně podílely na zásobování pitnou vodou, přestaly stačit rostoucím požadavkům obyvatel, expandujícího průmyslu i zemědělství.
Souběžně s výstavbou úpravny byly stavěny přívodní řady pro dopravu pitné vody do Ostravy. Prvním budovaným úsekem se stala takzvaná I. +more větev Kružberského skupinového vodovodu, jejímž prostřednictvím byla 20. prosince 1958 zahájena dodávka vody z úpravny v Podhradí do Ostravy. Na začátku fungování čerpala úpravna vodu v objemu 250 l/s přímo z řeky Moravice, která se nachází v blízkosti úpravny vody. Po zprovoznění tlakové štoly v roce 1959 se zvýšila kapacita úpravny na 500 l/s, po ukončení první etapy výstavby v roce 1962 to bylo již 1000 l/s a v roce 1967 2000 l/s. V té době to byla největší úpravna vody v tehdejším Československu. V 70. letech byly přistavěny nové filtrační jednotky na přístavbách hal filtrů, to navýšilo potencionální maximální výkon až na 2700 l/s.
Za dobu svého fungování vyrobila úpravna 2,4 miliardy m3 pitné vody (k roku 2019). +morejpeg|náhled'>Úpravna vody v Podhradí u Vítkova provozovaná společností SmVaK Ostrava a. s. , autor: Boris Renner.
Technologie
Přívod vody z Kružberka
Úpravna vody v Podhradí u Vítkova - pískové filtry, autor: Boris Renner Surová vody z údolní nádrže Kružberk (potažmo z nádrže Slezská Harta, který je v kaskádě nad Kružberkem) je zajišťována 6,7 kilometru dlouhou tlakovou štolou s průměrem 240 centimetrů s maximální kapacitou devět kubických metrů vody za sekundu. +more Pro vodárenské účely je určeno 2700 litrů za sekundu. Štola byla ražena v náročných geologických podmínkách v letech 1954-1958.
Odběrný objekt tlakové štoly je umístěn na pravém břehu nádrže, umožňuje odběr ze dvou výškových horizontů. Obě vtokové štoly se spojují v šachtě návodních uzávěrů. +more Odtud voda proudí přes vyrovnávací komoru ke komoře uzávěrů, které jsou umístěny při vyústění štoly v Podhradí.
Povrchová voda z vodního díla Kružberk je nízce mineralizovaná, velmi měkká až měkká, se slabou alkalickou reakcí. Obsahuje v průměru mírně vyšší obsah manganu a sezónní výskyt biologických organismů.
Úprava vody
Surová voda je do úpravny vedena gravitačně na flokulační nádrže a následně na 26 otevřených pískových rychlofiltrů o ploše 1872 m2. Do potrubí před flokulací (čiření, vločkování) je dávkován trvale síran hlinitý, chlordioxid a chlor. +more Alternativně lze pro předoxidaci surové vody dávkovat manganistan draselný, který se uplatňuje zejména při odstraňování biologických organizmů. K desinfekci vody na odtoku z filtrů do akumulační nádrže je opět dávkován chlordioxid a chlor a vápno ve formě vápenné vody pro zvýšení pH. Kaly z praní filtrů jsou zahušťovány ve 4 vertikálních zahušťovacích nádržích, dosušovány na kalových polích - deponovány na skládce. Od roku 2016 se používá i desinfekce ozónem. Ozón spolehlivě zničí veškeré choroboplodné zárodky, ale ve vodě ozon nevydrží, proto je voda stále ošetřována i chlorem, a to i několikanásobně v průběhu cesty ke spotřebiteli, protože skrz vodovodní potrubí může voda ke spotřebitelům putovat i 4,5 dne (například do Karviné) a mohlo by dojít ke kontaminaci. Chlor ve vodě tedy chrání už ozonem upravenou vodu, aby se do ní nedostaly viry a bakterie.
V 90. letech 20. +more století prošla úpravna řadou rekonstrukcí a modernizací (1993 - rekonstrukce technologie dávkování chloru a vybudováno dávkování chlordioxidu,1996 - nový systém skladování a kontinuálního rozpouštění síranu hlinitého, 1999 - nová kontinuální linka přípravy a dávkování manganistanu draselného do surové vody).
Trend modernizace technologií a rekonstrukce infrastruktury pokračoval i v novém tisíciletí (2005 - rekonstrukce mechanické flokulace na flokulaci hydraulickou, nová linka odvodňování kalu na odstředivce, 2009 - doplněno chlorové hospodářství o instalaci zkrápěcí jednotky pro případ úniku chloru ve skladu chloru a v roce 2011 byla dokončena rekonstrukce střechy a stropních konstrukcí na halách filtrů). V roce 2014 byla zprovozněna malá vodní elektrárna využívající energii proudící vody, čímž se úpravna z hlediska elektrické energie stala soběstačnou. +more Poté v letech 2015-2016 byla rekonstruována strojní a elektrotechnická zařízení (čerpadla, dávkování chloru, vápenné hospodářství, rozvodna, trafostanice), byla doplněna technologie ozonizace vody (s výrobnou ozónu z kyslíku) a řízení bylo zautomatizováno.
Distribuce upravené vody
Úpravna vody Podhradí zásobuje pitnou vodou 66 měst a obcí v oblastech Frýdecka, Karvinska, Novojičínska, Opavska a Ostravska, ale také Olomouckého kraje, tzn Přerovsko. +morejpeg|náhled'>Úpravna vody v Podhradí u Vítkova - biologický monitoring kvality vody, autor: Boris Renner Z úpravny pokračuje gravitačně štolou o délce 5663 metrů a průměrem 210 cm do Domoradovic. Tam na ni navazuje vodovodní přivaděč I. a II. Kružberského skupinového vodovodu. Voda také putuje štolovým přivaděčem do Dolejších Kunčic s délkou 8050 m a průměrem 245 cm a následně z Dolejších Kunčic přes Bílov do Krmelínu/Bělé. Tento systém se jmenuje III. přivaděč Kružberského skupinového vodovodu.
Naopak výtlakem je voda dopravována do Vítkova, skupinového vodovodu Libavá a skupinového vodovodu Melč a odtud převážně přes vodojemy do spotřebišť.