Če-ťiang
Author
Albert FloresČe-ťiang (čínsky: 浙江) je provincie v Čínské lidové republice nacházející se na východě země. Leží na pobřeží Východočínského moře a sousedí s provinciemi Šan-tung, An-chuej, Ťiang-su a Fu-ťien. S rozlohou přibližně 101 800 km² patří mezi menší provincie, avšak s hustotou zalidnění asi 375 obyvatel na km² patří k nejvíce osídleným oblastem Číny. Hlavním městem je Chu-cou. Provincie Če-ťiang je známá svou bohatou historií a kulturou. Patří sem mnoho historických památek a zajímavostí, jako je Národní muzeum Ťi-šang v Chu-cou, klášter Ling-jün, hory Tien-mu, malé město Ven-čou a mnoho dalších. Če-ťiang je také známý svou bohatou produkci rýže, čaje, hedvábí a čínské medicíny. V Če-ťiangu se nachází také několik významných přístavů, jako je Ning-pcho a Wen-čou, které jsou důležité pro čínský obchod a ekonomiku. Provincie je také známá svou vysokou úrovní vzdělání a výzkumu, přičemž je domovem mnoha prestižních univerzit a výzkumných institucí. Če-ťiang je oblíbenou turistickou destinací pro čínské i zahraniční návštěvníky, kteří sem přijíždějí prozkoumat krásy přírody, historických památek a kulturní dědictví provincie.
Če-ťiang je provincie Čínské lidové republiky. Nachází se na jihovýchodním pobřeží země, na jih od delty řeky Jang-c’. Hlavním a zároveň také největším městem provincie je Chang-čou, přičemž mezi další významná sídla patří města Ning-po, Wen-čou, Tchaj-čou, Šao-sing či Ťia-sing. Rozloha Če-ťiangu je 105 500 km², což z něj činí jednu z nejmenších čínských provincií. V roce 2020 v provincii žilo více než 64,5 milionu obyvatel. Jedná se také o jednu z nejhustěji osídlených a nejbohatších provincií Číny.
Geografie
Poloha
Provincie Če-ťiang se nachází na pobřeží Východočínského moře na jih od delty řeky Jang-c’-ťiang. Na severu sousedí s provincií Ťiang-su a centrálně spravovaným městem na úrovni provincie Šanghaj, na severozápadě s provincií An-chuej, na západě s provincií Ťiang-si a na jihu s provincií Fu-ťien.
Povrch
Če-ťiang je hornatá provincie, přestože se nachází na pobřeží - hory představují 70,4 % této oblasti, 23,2 % tvoří pánve a roviny. Zbývajících 6,4 % jsou vodní plochy (jezera a řeky). +more Na západě a jihu provincie jsou kopce a hory. Nachází se zde nejvyšší hora v provincii, Chuang-mao-ťien, s výškou 1930 m n. m. Na severu se nachází velká rovina. Touto oblastí, která je velmi úrodná, protéká mnoho řek. Če-ťiang je také provincií s největším počtem ostrovů v Číně. Zahrnuje více než 3000 malých i větších ostrovů o celkové rozloze přes 500 čtverečních kilometrů. Délka pobřeží provincie je celkem 6486 km, což je delší než u všech ostatních čínských provincií.
Administrativní členění
Provincie je složena ze dvou subprovinčních měst a 11 městských prefektur:
Mapa provincie | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | ||
---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | pchin-jin | ||
Chang-čou | 杭州市 | Hángzhōu Shì | Kung-šu | |
Ning-po | 宁波市 | Níngbō Shì | Chaj-šu | |
Městská prefektura | Městská prefektura | Městská prefektura | Městská prefektura | |
Chu-čou | 湖州市 | Húzhōu Shì | Wu-sing | |
Ťia-sing | 嘉兴市 | Jiāxīng Shì | Nan-chu | |
Ťin-chua | 金华市 | Jīnhuá Shì | Wu-čcheng | |
Li-šuej | 丽水市 | Líshuǐ Shì | Lien-tu | |
Čchü-čou | 衢州市 | Qúzhōu Shì | Kche-čcheng | |
Šao-sing | 绍兴市 | Shàoxīng Shì | Jüe-čcheng | |
Tchaj-čou | 台州市 | Tāizhōu Shì | Ťiao-ťiang | |
Wen-čou | 温州市 | Wēnzhōu Shì | Lu-čcheng | |
Čou-šan | 舟山市 | Zhōushān Shì | Ting-chaj | |
Subprovinční město | Subprovinční město | Subprovinční město | Subprovinční město |
Obyvatelstvo
Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 v Če-ťiangu žilo 64 567 588 obyvatel, což představuje 4,57 % celkové populace Čínské lidové republiky. Podle údajů Statistického úřadu provincie Če-ťiang 52,16 % populace (33 680 008) tvořili muži , zatímco ženy představovaly 47,84% (30 887 580). +more Poměrně tak připadá 109,04 mužů na 100 žen. Lidé ve věku 0-17 let představovali 17,17% populace (8 701 957), lidé ve věku 18-34 let představovali 19,76% populace (10 016 698), lidé ve věku 35-59 let představovali 39,65% populace (20 096 105) a lidé starší 60 let představovali 23,43% populace provincie (11 875 236).
Ekonomika
Zemědělství
Če-ťiang je známá jako „země ryb a rýže“. Rovina na severu provincie je zemědělským centrem a největším výrobcem hedvábí v Číně. +more Oblast kolem Čou-šanu je největší oblastí rybolovu v zemi. Rýže je nejdůležitějším zemědělským produktem, následuje pšenice, kukuřice a sladké brambory. Také se pěstuje juta, bavlna, řepka a cukrová třtina.
Doprava
Letecká
mezinárodního letiště Chang-čou Siao-šan Největším letištěm v Če-ťiangu je mezinárodní letiště Chang-čou Siao-šan nacházející se přibližně 30 km východně od Chang-čou, hlavního města provincie. +more V roce 2019 odbavilo více než 40 milionů cestujících a bylo tak 10. nejvytíženějším letištěm v Číně.
Druhým největším letištěm v provincii je mezinárodní letiště Ning-po Li-še. Otevřeno bylo roku 1984 a slouží zejména městu Ning-po na východě Če-ťiangu. +more V roce 2019 odbavilo 12,4 milionu cestujících a denně v průměru vypravilo 240 letů. V roce 2021 bylo 32. nejrušnějším letištěm v Číně.
Třetím mezinárodním letištěm v Če-ťiangu je mezinárodní letiště Wen-čou Lung-wan, do roku 2013 známé jako letiště Wen-čou Jung-čchiang. Letiště leží u města Wen-čou a s 9,2 miliony odbavených cestujících bylo v roce 2021 33. +more nejrušnější letištěm v Číně, a 45. největší letiště v celé Asii.
Dalšími dopravními letišti v provincii jsou letiště I-wu, letiště Čou-šan Pchu-tchuo-šan a letiště Tchaj-čou Lu-čchiao. V Če-ťiangu se dále nachází letiště Te-čching Mo-kan-šan, největší letiště určené pro všeobecné letectví ve východní Číně.
Do roku 2000 jako hlavní letiště pro město Chang-čou sloužilo letiště Chang-čou Ťien-čchiao, které v současnosti slouží výhradně jako letecká základna Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády.
Letiště Li-šuej a letiště Čchü-čou jsou letiště určená pro smíšený vojenský a civilní provoz.
Letiště Ťia-sing je v současné době přestavováno z vojenského letiště na smíšené vojenské a civilní letiště. Letiště, nacházející se u města Ťia-sing, severovýchodně od Chang-čou, by mělo mít kapacitu až půl milionu cestujících ročně.
Železniční
Vysokorychlostní tratě
+more28_20-12-10. jpg|náhled|310x310pixelů|Nádraží_Chang-čou_východ'>Vlakové nádraží Chang-čou východ, hlavní nádraží pro vysokorychlostní vlaky v Chang-čou Li-šuej Če-ťiangem prochází tři vysokorychlostní železniční koridory, které jsou součástí čínské sítě „osmi vertikálních a osmi horizontálních“ vysokorychlostních koridorů. Jedná se o dva koridory v severojižním směru, tedy tzv. „vertikály“ - jmenovitě pobřežní koridor a koridor Peking - Šanghaj - a jeden koridor „horizontální“, tedy ve směru z východu na západ, jmenovitě koridor Šanghaj - Kchun-ming.
Pobřežní koridor do provincie vstupuje ze sousední Šanghaje na severu. Poté se táhne podél čeťiangského pobřeží a nakonec vede dál na jihozápad do sousední provincie Fu-ťien. +more Jeho dvě součásti na území provincie Če-ťiang jsou vysokorychlostní trať Šanghaj - Chang-čou a vysokorychlostní trať Chang-čou - Fu-čou - Šen-čen, konkrétně tři její úseky: vysokorychlostní trať Chang-čou - Ning-po, železniční trať Ning-po - Tchaj-čou - Wen-čou a železniční trať Wen-čou - Fu-čou.
Koridor Peking - Šanghaj zasahuje do Če-ťiangu pouze okrajově; dvě z jeho vedlejších větví vedou z provincií Ťiang-su a An-chuej jižně do Chang-čou. Jedná se o vysokorychlostní trať Nanking - Chang-čou a úsek Che-fej - Chang-čou, součást vysokorychlostní trati Šang-čchiou - Chang-čou.
Třetí z koridorů, koridor Šanghaj - Kchun-ming, vede ze Šanghaje přes Če-ťiang na západ. Jeho první část, vysokorychlostní trať Šanghaj - Chang-čou, je také součástí pobřežního koridoru. +more Na ni v Chang-čou navazuje vysokorychlostní trať Chang-čou - Čchang-ša, vedoucí z Če-ťiangu do provincie Ťiang-si a dále do hlavního města Chu-nanu, Čchang-ša.
Kromě toho se v Če-ťiangu dále nachází vysokorychlostní trať Ťin-chua - Wen-čou, která slouží jako spojnice mezi VRT Chang-čou - Čchang-ša a VRT Chang-čou - Fu-čou - Šen-čen, konkrétně stanicí Wen-čou, kde na sebe navazují úseky Ning-po - Tchaj-čou - Wen-čou a Wen-čou - Fu-čou. Trať, vedoucí čeťiangským vnitrozemím, byla uvedena do provozu v roce 2015 a její celková délka činí 188 km.
V roce 2018 byla dále uvedena do provozu vysokorychlostní trať Chang-čou - Chuang-šan, spojující provinční hlavní město Chang-čou s městskou prefekturou Chuang-šan na jihu provincie An-chuej. Trať je součástí delší vysokorychlostní trati Chang-čou - Nan-čchang.
Meziměstské tratě
Od roku 2017 je v provozu meziměstská trať Ning-po - Jü-jao. Trať má celkovou délku 48,7 km a spojuje městský obvod Chaj-šu v přístavním městě Ning-po s městským okresem Jü-jao.
Konvenční tratě
železniční trať Ťin-chua - Wen-čou * železniční trať Ning-po - Tchaj-čou - Wen-čou * železniční trať Šanghaj - Chang-čou * železniční trať Šanghaj - Kchun-ming * železniční trať Su-čou - Ťia-sing * železniční trať Wen-čou - Fu-čou * železniční trať Siao-šan - Ning-po * železniční trať Sin-ji - Čchang-sing * železniční trať Süan-čcheng- Chang-čou