Chu-nan

Chu-nan je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Chu-nan má rozlohu 211 836 km² a populaci přesahující 66 milionů obyvatel, což z něj činí 10. největší a 7. nejlidnatější provincii v Číně. Hlavním a zároveň největším městem provincie je Čchang-ša.

Historie

Oblasti Chu-nanu byly nejprve obývány předky současných národů Miao, Tchu-ťia, Tung a Jao. Součástí psané čínské historie se provincie stala roku +more_n. _l. '>350 př. n. l. , kdy se v období válčících států na sklonku dynastie Čou Chu-nan stal nejjižnější částí království Čchu. Následně se mezi lety 221 př. n. l. a 207 př. n. l. území provincie stalo součástí sjednocené Číny pod dynastií Čchin. V tomto období byl Chu-nan pouze řídce osídlen, většinu území zabíraly neprostupné pralesy. Obyvatelé se kromě lovu a rybolovu živili také kopaničářským cyklickým zemědělstvím, přičemž půda byla získávána žďářením. Probíhala těžba mědi a cínu.

Následně za dynastie Chan byl Chu-nan vystaven několika vlnám migrace etnických Číňanů, Chanů, přičemž domorodé obyvatelstvo se uchýlilo do hornatých oblastí na jihu a jihozápadě provincie. Koncem dynastie Západní Ťin (počátek 4. +more století n. l. ) již byly oblasti na severu provincie v okolí jezera Tung-tching a na východě kolem řeky Siang poměrně výrazně osídleny. Chanská migrace ze severu pokračovala i v dalších stoletích, zejména v dobách mongolské invaze ve 13. století (říše Jüan) a později také mandžuské invaze v 17. století (dynastie Čching).

Během povstání Tchaj-pchingů na počátku druhé poloviny 19. století sehrál významnou roli chunanský rodák, generál a učenec Ceng Kuo-fan. +more Právě v Chu-nanu se v té době šířily protikřesťanské nálady a leckdy eskalovaly v násilí jak proti západním misionářům, tak proti křesťanským tchaj-pchingům. V těchto podmínkách Ceng Kuo-fan vybudoval tzv. chunanskou armádu, která výrazně přispěla k potlačení povstání. Zahraničnímu obchodu byl Chu-nan zpřístupněn až v roce 1904. Zejména britské a japonské firmy působily ve městě Čchang-ša.

V roce 1910 v provincii vypuklo povstání proti čchingské vládě a Chu-nan se stal jedním z center revolučních aktivit. Po Sinchajské revoluci v roce 1911 v sousední Chu-peji, pádu císařství a následném vzniku Čínské republiky v roce 1912 zůstal Chu-nan dlouhodobě politicky nestabilní. +more V roce 1927 se provincie stala dějištěm tzv. Povstání podzimní sklizně, série neúspěšných rolnických povstání organizovaných Mao Ce-tungem a Komunistickou stranou Číny. Na Chu-nan také v roce 1927 udeřilo nebývalé sucho a následně opět v roce 1929. Následnému hladomoru v roce 1929 v Chu-nanu podlehly až dva miliony lidí.

Během druhé světové války, resp. druhé čínsko-japonské války, byl Chu-nan v letech 1939 až 1941 jedním z míst střetu japonských a čínských (kuomintangských) vojsk. +more I přes to, že byl poté Chu-nan dobyt japonskými jednotkami, město Čchang-ša pod velením generála Süe Jüe odolávalo až do dobytí v roce 1944. Po konci druhé světové války a následném znovuobnovení čínské občanské války utrpěl Chu-nan během bojů mezi komunisty a Kuomintangem relativně malé škody (poškozena byla zejména infrastruktura, mosty).

Geografie

Poloha

Provincie Chu-nan se nachází v čínském vnitrozemí, na jižním břehu středního toku Jang-c’-ťiang. Regionálně spadá do středojižní Číny. +more Na západě hraniční s provincií Kuej-čou a přímo spravovaným městem Čchung-čching, na severu s provincií Chu-pej, na východě s provincií Ťiang-si a na jihu s provincií Kuang-tung a autonomní oblastí Kuang-si.

Povrch

Chu-nan je z východu, jihu a západu obklopen horami; terén provincie se od hornatého jihu postupně svažuje k nížinatému severu. Na severozápadě Chu-nanu se rozkládá horské pásmo Wu-ling, v západní části provincie pohoří Süe-feng. +more Na jihu Chu-nanu se táhne pohoří Nan, tvořící přirozenou hranici s Kuang-tungem a Kuang-si. Východu provincie dominuje systém pohoří Luo-siao. Nejvyšším bodem Chu-nanu je vrchol Šen-nung (神农峰), dříve známý jako vrchol Ling (酃峰), dosahující výšky 2 115,2 m n. m.

Podnebí

Chu-nan má vlhké subtropické podnebí (dle Köppenovy klasifikace typ Cfa) ovlivněné sezónními monzuny. Střídají se čtyři roční období. +more Počasí je mírné, průměrná roční teplota je 16-18 °C. Na jaře bývá počasí proměnlivé a deštivé. Léta bývají horká a deštivá, průměrná teplota dosahuje 26-29 °C. Podzim bývá chladnější a charakteristická je nižší vlhkost. Zimy bývají mírnější než na severu Číny; sněží a mrzne pouze občasně. Nejchladnější bývá leden, nicméně i tehdy průměrná teplota přesahuje 4 °C. Většinou nemrzne více než 10 dní v roce. V horských oblastech na jihu a západě provincie je teplota relativně nižší v zavilosti na rostoucí nadmořské výšce. Průměrný roční úhrn srážek je 1 215 mm.

Vodstvo

Největší řekou Chu-nanu je Siang-ťiang, pramenící na jihu v pohoří Nan, tekoucí severně ve východní části Chu-nanu. Mezi nejvýznamnější řeky odvodňující západní část Chu-nanu patří Jüan-ťiang, C’-šuej a Li-šuej. +more Všechny tyto řeky a tedy téměř celý říční systém Chu-nanu se vlévá do jezera Tung-tching a z něj dále do řeky Jang-c’, s níž je spojen několika rameny. Jezero Tung-tching, nacházející se na samém severu provincie, je největší jezero v Chu-nanu a druhé největší sladkovodní jezero v celé Číně. Jeho úroveň je závislá na toku Jang-c’-ťiang. V letních měsících se hladina jezera zvedá až o 15 metrů a zaplavená oblast může vzrůst až o 20 tisíc km². Mezi další významná jezera v Chu-nanu patří například Wan-c'-chu, Ta-lien-chu, Ta-tchung-chu či Cheng-ling-chu, přičemž všechna se obdobně nachází na severu provincie v rovinaté oblasti mezi městy Čchang-ša, Čchang-te a Jüe-jang.

Administrativní členění

Obyvatelstvo

Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 v Chu-nanu žilo 66 444 864 obyvatel, což představuje 4,71% celkové populace Číny a z Chu-nanu činí 7. nejlidnatější provincii (resp. +more administrativní celek na provinční úrovni). 51,16% populace provincie tvořili muži, zatímco ženy představovaly pouze 48,14%. Poměrně tak připadá 104,77 mužů na 100 žen. Lidé ve věku 0-14 let tvořili 19,52% obyvatelstva, lidé ve věku 15-59 let představovali 60,6% obyvatelstva a lidé nad 60 let 19,88% obyvatelstva provincie (z toho nad 65 let bylo 14,81% celkové populace Chu-nanu). Podíl dětí a mladistvých do 14 let a také lidí nad 60 let v Chu-nanu je tedy mírně vyšší než je průměrný podíl v celé Číně (tj. 17,95% celkové populace do 14 let věku a 18,70% celkové populace nad 60 let věku).

Národnostní složení

Oblasti Chu-nanu obývané národnostními menšinami. +more Tchuťiaové jsou znázorněni hnědou barvou, Miaové tmavě modrou, Tungové růžovou a Jaové světle modrou. Chu-nan je multietnická provincie, kde kromě Chanů (tedy etnických Číňanů) žije také dalších 55 etnických skupin. V roce 2000 tvořili Chanové 89,9% populace Chu-nanu, přičemž necelých 6,5 milionů příslušníků národnostních menšin tvořilo 10,1% obyvatelstva. K nejpočetnějším menšinám v Chu-nanu patří Tchuťiaové (2,64 miliony), Miaové (1,92 milionu), Tungové (842 100), Jaové (704 600), a dále Chuejové, Pajové, Čuangové a Ujgurové.

V oblastech s vyšším podílem národnostních menšin jsou v Chu-nanu ustaveny zvláštní územně-správní celky, jeden na prefekturní úrovni, 7 na okresní úrovni a 100 na obecní úrovni. Na prefekturní úrovni se jedná o Tchuťiaský a miaoský autonomní kraj Siang-si, na okresní úrovni to jsou Miaoský autonomní okres Čcheng-pu, Miaoský autonomní okres Ma-jang, Tungský autonomní okres Sin-chuang, Tungský autonomní okres Č'-ťiang, Tungský autonomní okres Tchung-tao, Miaoský a tungský autonomní okres Ťing-čou a Jaoský autonomní okres Ťiang-chua.

Náboženství

Přibližně 6,4 milionů obyvatel Chu-nanu se hlásí k víře, církvi či náboženskému učení. Z toho je přibližně 4,1 milionu budhistů, 1,75 milionu taoistů, 160 tisíc muslimů, 50 tisíc katolíků a 330 tisíc dalších nespecifikovaných křesťanů. +more V Chu-nanu působí v náboženských komunitách přibližně 11 000 kněží.

Ekonomika

V roce 2020 dosáhl hrubý domácí produkt Chu-nanu 4,178 biliony jüanů (~14,7 bilionů CZK) a oproti roku 2019 zaznamenal růst 3,8 %. Podle sektorového hlediska se na tvorbě HDP Chu-nanu podílel primární sektor 10,2 %, sekundární sektor 38,1 % a terciární sektor 51,7 %. +more Přidaná hodnota průmyslu tvořila 29,6 % provinčního HDP, high-tech a new-tech odvětví tvořila 23,5 % HDP. Co se týče podílů jednotlivých regionů, oblast Čchang-ša - Ču-čou - Siang-tchan tvořila 1,7 bilionu jüanů z celkového objemu HDP, jižní Chu-nan 811 mld. jüanů, západní Chu-nan 688 mld. jüanů a oblasti kolem jezera Tung-tching představovaly 960 mld. jüanů.

Doprava

Silniční

K roku 2020 bylo v Chu-nanu postaveno celkem 6 802 km dálnic. Do půl hodiny je možné se napojit na dálniční systém ze všech 122 okresů (resp. +more administrativních celků okresní úrovně) v Chu-nanu. V severojižním směru provincii protíná 20x20pixelů Dálnice G4 Peking - Hongkong a Macao, táhnoucí se východními částmi Chu-nanu (Jüe-jang, Čchang-ša, Ču-čou, Čchen-čou), a 25x25pixelů Dálnice G55 Eren chot - Kanton, která prochází centrálními oblastmi provincie (Čchang-te, Šao-jang a Jung-čou). Chu-nanem dále také prochází 25x25pixelů Dálnice G56 Chang-čou - Žuej-li, 25x25pixelů Dálnice G59 Chöch chot - Pej-chaj, 25x25pixelů Dálnice G60 Šanghaj - Kchun-ming, 25x25pixelů Dálnice G65 Pao-tchou - Mao-ming, 25x25pixelů Dálnice G72 Čchüan-čou - Nan-ning, 25x25pixelů Dálnice G76 Sia-men - Čcheng-tu, 34x34pixelů Dálnice G0401 Okruh Čchang-ša, 34x34pixelů Dálnice G0421 Sü-čchang - Kanton a 34x34pixelů Dálnice G5513 Čchang-ša - Čang-ťia-ťie.

Letecká

Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-hua Nejvytíženějším letištěm v Chu-nanu je Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-chua, obsluhující zejména hlavní město provincie a také města Ču-čou a Siang-tchan. +more V roce 2016 odbavilo více než 20 milionů cestujících a bylo tak 13. nejvytíženější letiště v Číně. dalšími významnými letišti jsou Mezinárodní letiště Čang-ťia-ťie Che-chua nacházející se na severozápadu Chu-nanu a Letiště Čchang-te Tchao-chua-jüan, které je od prosince 2019 třetím mezinárodním letištěm v Chu-nanu. Od roku 2014 je v provozu také Letiště Cheng-jang Nan-jüe, a dále od roku 2018 Letiště Jüe-jang San-che, páté nejvytíženější letiště v provincii. Od roku 2004 je v provozu také Letiště Chuaj-chua Č'-ťiang, které původně sloužilo jako letecká základna. Dále jsou v Chu-nanu v provozu Letiště Šao-jang Wu-kang a Letiště Jung-čou Ling-ling.

Ve výstavbě jsou také Letiště Čchen-čou Pej-chu na jihovýchodě Chu-nanu a Letiště Ťi-šou Siang-si, které bude obsluhovat autonomní kraj Siang-si na severozápadě provincie. Spuštění provozu obou letišť je plánováno v lednu 2022.

V letech 1955 a 1988-1995 bylo v provozu také Letiště Cheng-jang Pa-ťia-ling, původně vojenské letiště, které sehrálo významnou roli za druhé světové války. Oblast hlavního města v letech 1957-1989 obsluhovalo také Letiště Čchang-ša Ta-tchuo-pchu, které nadále výhradně slouží jako vojenská letecká základna.

Železniční

Železniční stanice Čchang-ša Ke konci roku 2020 bylo v Chu-nanu postaveno 5 582 km železničních tratí, z čehož bylo 1 986 km tratí vysokorychlostních. +more Provincií prochází sedm hlavních železničních tratí, konkrétně železniční trať Peking-Kanton, procházející v severojižním směru městy Jüe-jang, Čchang-ša, Ču-čou a Cheng-jang, dále železniční trať Šanghaj - Kchun-ming, železniční trať Ču-čou - Kuej-jang, železniční trať Chang-čou - Ču-čou, železniční trať Chu-nan - Kuang-si, železniční trať Š'-men - Čchang-ša a železniční trať Ťiao-cuo - Liou-čou.

Vysokorychlostní trať Wu-chan - Kanton, součást vysokorychlostní tratě Peking - Hongkong, prochází Chu-nanem v severojižním směru. Zprovozněna byla již v prosinci 2009 a zkrátila cestu z Čchang-ša do Wu-chanu na jednu hodinu, do Kantonu na dvě hodiny a do Pekingu na pět hodin.

Vysokorychlostní trať Šanghaj - Kchun-ming protíná provincii v západovýchodním směru. Konkrétně její úsek Chang-čou - Čchang-ša, které byl zprovozněn v roce 2014, zkracuje cestu z města Čchang-ša do Chang-čou na přibližně tři a půl hodiny, do Šanghaje na necelé čtyři a půl hodiny. +more V letech 2015-2016 byl uveden do provozu úsek Čchang-ša - Kchun-ming, který Chu-nan spojuje s provincií Jün-nan na západě.

Přes Chu-nan bude také procházet vysokorychlostní železnice Čchung-čching - Čchang-ša, konkrétně její tři sekce: sekce Čchien-ťiang (Čchung-čching) - Čang-ťia-ťie - Čchang-te, sekce Čchang-te - I-jang - Čchang-ša a sekce Čchang-ša - Kan-čou, pokračující dále na západ do provincie Ťiang-si. Na sekci Čchien-ťiang - Čang-ťia-ťie - Čchang-te byly v listopadu 2019 zahájen zkušební provoz.

Vodní

Provincie Chu-nan má vzhledem ke své poloze u řeky Jang-c’ přístup k vodní dopravě, především skrze jezero Tung-tching a splavné řeky Siang-ťiang, C’-ťiang, Jüan-ťiang a Li-šuej. Celková délka komplexní splavné říční sítě v provincii je 12 tisíc km, a jedná se tak o třetí nejdelší splavnou vodní síť v rámci jedné provincie v Číně. +more Délka řek a kanálů splavných pro plavidla o výtlaku nad tisíc tun je 1 139 km, přičemž je pro tato tisícitunová plavidla dostupných 112 kotvišť.

Jediným hlubokovodním přístavem v Chu-nanu je přístav Čcheng-ling-ťi v městě Jüe-jang. Je schopný přijmout plavidla s kapacitou až 10 tisíc tun a na středním a horním toku Jang-c’-ťiang tak konkuruje přístavům ve Wu-chanu či Čchung-čchingu. +more Dalším významným přístavem je nový přístav v Čchang-ša.

Metro

Systém metra je budován v Čchang-ša, hlavním městě Chu-nanu. V roce 2020 bylo v provozu 5 linek o celkové délce 142,5 km. +more Ve výstavbě je 6. linka a její zprovoznění je plánováno na rok 2021.

Maglev

Stanice maglevu Čchang-ša jih Ve městě Čchang-ša je v provozu také linka vlaků maglev spojující železniční stanici Čchang-ša jih a Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-chua ve vzdálenosti 18,55 km. +more Linka byla otevřena v roce 2016 jako první linka maglevu navrženého a vyrobeného v Číně. Zatímco první verze tohoto maglevu měla nejvyšší provozní rychlost 100 km/h, v roce 2020 druhá verze úspěšně dokončila zkušební provoz na 160 km/h.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.enghunan.gov.cn/hneng/index.html]Oficiální stránky provinční vlády[/url]

*

Kategorie:Provincie v Číně