Černovír (Olomouc)

Černovír je bývalá obec, dnes městská čtvrť venkovského charakteru a katastrální území na severu statutárního města Olomouce. Vedle místního hřbitova se nachází známý vojenský hřbitov. V roce 1997 postihla čtvrť katastrofální povodeň.

Název

Přívlastek v první části jména sloužil mimo jiné k označení hluboké, nebezpečné vody. Osada tedy byla pojmenována podle polohy u nebezpečného vodního víru při přechodu přes řeku.

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1249 (Crinivir). Původně byla zřejmě v majetku drobné šlechy, k roku 1429 je však již doloženo vlastnictví kláštera Hradisko, kterému patřila až do jeho zrušení v roce 1784. +more Život vesnice byl vždy ovlivňován tokem řeky Moravy, jenž přinášela pravidelné záplavy a která zde byla proto ve 20. století regulována. Obyvatelé měli už od 13. století také povinnost starat se o přítok vody k mlýnu u Rohelské brány. Ačkoli se Černovíra výstavba olomoucké pevnosti přímo nedotkla, byly na jeho území vybudovány dva předsunuté forty, č. I a XXII. Byla zde také zřízena vojenská střelnice a hřbitov, na němž je pochováno mnoho vojáků různých národností zemřelých v době první světové války v blízké vojenské nemocnici. Od roku 1850 se Černovír stal samostatnou katastrální a politickou obcí, pod níž spadaly osady Klášterní Hradisko a do roku 1884 také Lazce. Samostatnost Černovíra skončila roku 1919 v souvislosti s vyhlášením tzv. Velké Olomouce, kdy byl spolu se svou osadou Klášterní Hradisko sloučen s městem Olomouc.

Vždy šlo o českou obec, v roce 1876 zde byla postavena česká škola, v níž byl dlouholetým řídícím učitelem Eduard Peřina, vznikl čtenářsko-pěvecký spolek a další. Ačkoli byl Černovír vesnicí převážně zemědělskou, velmi silné postavení zde mělo dělnické a antiklerikální hnutí. +more Kromě Sokola tak zde působila též Dělnická tělocvičná jednota (Černovír byl sídlem jejího 22. okresu), která si vybudovala vlastní Dělnický dům s tělocvičnou, a po vzniku republiky většina místních obyvatel (58 %) vystoupila z římskokatolické církve a vstoupila do nově založené Církve československé. Ta zde pak měla vlastní náboženskou obec pro Černovír, Lazce a Klášterní Hradisko, která si na náměstí v letech 1938-1940 postavila husitský kostel - Sbor Prokopa Holého.

Dne 10. září 1991 bylo založeno ženské fotbalové družstvo Slovanu Černovír. +more V červenci 1997 byla čtvrť těžce poškozena povodní na řece Moravě, z 300 domů bylo 70 zcela zničeno. O dva roky později byl na Heydukově ulici postaven most přes Moravu firmou DT výhybkárna a mostárna Prostějov (je 15 m široký a 10 m vysoký).

Fotogalerie

Soubor:Sbor Prokopa Holého, Černovír, Olomouc. jpg|Sbor Prokopa Holého Soubor:Památník obětem světových válek na Frajtově náměstí, Černovír, Olomouc. +morejpg|Památník obětem světových válek na Frajtově náměstí Soubor:Vojenský hřbitov, Černovír, Olomouc (03). jpg|Vojenský hřbitov Soubor:Základní a mateřská škola, Čenovír, Olomouc. jpg|Základní a mateřská škola Soubor:Kříž vedle kaple na ulici Černovírská, Černovír, Olomouc. jpg|Kříž vedle kaple na ulici Černovírská Soubor:Boží muka na křižovatce ulic Na Partkách, Černovírská a Hlušovická, Černovír, Olomouc. jpg|Boží muka na křižovatce ulic Na Partkách, Černovírská a Hlušovická Soubor:Boží muka na Frajtově náměstí, Černovír, Olomouc. jpg|Boží muka na Frajtově náměstí.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Jindřich Hovadík, Rudolf Hradečný. 750. výročí Černovíra (1249-1999). Olomouc: Komise městské části 1 Černovír-Hradisko, 2000, 35 s.

Související články

Seznam kulturních památek v Černovíru (Olomouc) * TJ Slovan Černovír

Externí odkazy

[url=http://www.olomouc.eu/samosprava/komise-mestskych-casti/cernovir-a-klasterni-hradisko]Komise městské části č. 1 Černovír a Klášterní Hradisko[/url] *

Kategorie:Části Olomouce Kategorie:Haná Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Sídla na řece Moravě