Červená (Jetětice)

Červená (též Červená nad Vltavou) je vesnice, část obce Jetětice v okrese Písek v Jihočeském kraji.

K Červené patří osady Jetětické Samoty, Truhlařov, Pazderna, Kopanický, hájovna Habr a několik chatových osad a rekreačních areálů. Prochází jí železniční trať Tábor-Ražice a leží zde železniční nádraží Červená nad Vltavou. +more Žije zde obyvatel.

Červená nese jméno po stejnojmenné vesnici, která se rozkládala níže na březích Vltavy až do zatopení vodami orlické vodní nádrže na konci 50. let 20. +more století. I. díl Červené patřil administrativně pod Jetětice nejpozději k roku 1869. V historických záznamech je území dnešní Červené nazýváno jako Červenský břeh, Kopaniny, Jetětické chalupy nebo Jetětice-samoty.

Historie

Stabilní katastr z první poloviny 19. století zachycuje na dnešním katastrálním území jetětické části Červená několik samot ve vltavském údolí: * Pazdera. +more Dnešní Pazderna. * Pepřil. * Saník. Od majitelů bratří Šejharů koupila mlýn v roce 1922 společnost Přemysl Bečka a společníci a přestavěla jej na továrnu, kde na 40 dělníků vyrábělo závitníky a další nástroje pro kovoprůmysl. Výroba šroubárny se po napuštění přehrady přesunula do objektů dnešní restaurace U Šáchů. * Kopanický. * Honsa. Podle pozdějších majitelů nazývaný Šejharův mlýn. Mlynář Šejhar budovu po roce 1902 vybavil dynamem, moderní turbínou a elektrickým osvětlením. * Šimek. Samota, podle které je v současnosti nazvána Šimkova strouha. * Mašek. Pozdější Adámkův mlýn mlel na Hrejkovickém potoce dvěma vodními koly. V létě roku 1927 si zde pronajal pokoj malíř Václav Špála a během svého pobytu namaloval několik pláten s tematikou červenského údolí. Budova nádraží Přes území vesnice byla v roce 1889 zprovozněna železniční trať Tábor-Ražice. Vltavu trať překonává na unikátním železničním mostě. Původně na trati stálo pouze nádraží, které se tehdy jmenovalo Jetětice. Teprve na jaře roku 1939 ho na podnět Odboru turistů v Milevsku ministerstvo železnic nechalo přejmenovat na Červená nad Vltavou. Občané Jetětic se navíc v roce 1917 částkou 2000 korun složili na postavení zastávky poblíž obce. Obec tedy měla zastávku i železniční nádraží.

Na konci druhé světové války útočily americké stíhací letouny, tzv. hloubkaři, na území okupovaném Němci na pozemní cíle, které měly vykazovat činnost k vojenským účelům. +more Vybíraly si především parní lokomotivy, nákladní a cisternové vagony, výtopny, na silnicích pak na vojenská vozidla a v neposlední řadě německá letiště. Po výjezdu z nádraží Červená nad Vltavou ve směru na Tábor byl takto 24. dubna 1945 v půl jedenácté napaden osobní vlak č. 1043. Letouny poškodily lokomotivu a jedenáct vagonů. Podle očitého svědectví četníků bylo zabito sedm osob (z toho dva vojáci), sedmnáct zraněno těžce (z toho šest vojáků) a pět lehce.

V roce 1959 bylo na Červené u Vltavy zprovozněno velké rekreační středisko Letov, svůj areál zde mělo i ZVVZ Milevsko.

Do rekreačního střediska Vltava, které patří ministerstvu vnitra, byly během vojenského konfliktu na východě Ukrajiny na dobu 6 měsíců umísťovány rodiny volyňských Čechů. Zásluhou toho vykazovala obec v srpnu 2016 nezaměstnanost 19,8 %.

Památky

Železniční most přes Vltavu z let 1886-1889. * Železniční nádraží Červená nad Vltavou na trati Tábor-Ražice. +more * Kaple Panny Marie Lurdské v Jetětických Samotách z 1. poloviny 20. století. * Památník Karla Šebka, umístěný u silnice v osadě Truhlařov, s nápisem: „K uctění světlé památky Karla Šebka, naroz. dne 27. VIII. 1896, padl ve světové válce v boji u Sokalu v Haliči dne 6. V. 1917, věnováno otcem a sourozenci. “.

Infrastruktura

V současnosti je zde evidováno 173 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 34 obyvatel.

Nacházejí se zde restaurace U Šáchů (čp. 152), penzion Kerak (čp. +more 85), velká rekreační střediska Vltava (čp. 126, patřící ministerstvu vnitra) a bývalé Letov a ZVVZ.

Značené turistické trasy na sever od Červené musely být v minulosti přetrasovány. Procházely totiž rukávečskou oborou vlastněnou Schwarzenbergy, kteří oboru nechali oplotit, následně v roce 2017 odstranili přelízky, rozcestníky sundali ze stromů a značky zamazali. +more Klub českých turistů a okolní obce tak budoucí podobu místa řeší soudní cestou. Orlická přehrada nabízí možnosti koupání.

Během posledních let se v části Jetětické Samoty staví nové rodinné domy. Do míst obec v minulosti zavedla vodovod, dešťovou a splaškovou kanalizaci a čističku odpadních vod.

Demografie

Galerie

Image:Zeleznicni most (Jetetice). jpg|Železniční most přes Vltavu z let 1886-1889 Image:Cervena prejezd. +morejpg|thumb|left|upright|Železniční přejezd Image:Červená (Jetětice) - okres Písek 08. JPG|Rekreační středisko Vltava Image:Jetětické Samoty okres Písek 01. JPG|Kaple Panny Marie Lurdské Image:Jetětické Samoty (okres Písek) (2). jpg|Památník Karla Šebka.

Odkazy

Reference

Literatura

CACÁK, František - RYBÁK, Jaroslav. Vltava v zrcadle dobových pohlednic. +more 1. vyd. Pistorius & Olšanská, Příbram 2007. * ČÁKA, Jan. Zmizelá Vltava. 1. vyd. BAROKO&FOX, Beroun 1996. ; 2. vyd. Paseka, Praha 2002. * HANESCH, Josef. Velkostatek Orlík nad Vltavou. Třeboň 1969. * HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 1. vyd. Město Milevsko, Milevsko 2007. ; 2. vyd. Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, Praha 2011. * KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Nákladem odboru klubu českých turistů v Milevsku, Milevsko 1940. * PALACKÝ, František. Popis království českého. 1. vyd. Knihkupectví J. G. Kalve, Praha 1848; 2. vyd. PhDr. Ivo Sperát, Brno 2019. * RŮŽKOVÁ, Jiřina a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. díl. Český statistický ústav, Praha 2006. * TYL, František. Paměti zvíkovské. 1. vyd. Šimáček, Praha 1888; 2. vyd. GARN, Brno 2013.

Související články

Jetětice * Železniční trať Tábor-Ražice * Železniční most (Červená) * Červená nad Vltavou (zaniklá vesnice) * Saník

Externí odkazy

[url=https://libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=148]Železniční viadukt Červená[/url] na stránkách Encyklopedie mostů

Kategorie:Vesnice v okrese Písek Kategorie:Jetětice Kategorie:Sídla v Táborské pahorkatině Kategorie:Sídla na Vltavě