Červený Újezdec (Lišov)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Červený Újezdec je vesnice ležící asi osm kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic, na Lišovském prahu v nadmořské výšce 515 metrů, což je příčinou o poznání chladnějšího klimatu než v pánvi Českých Budějovic. Ves je situována na rozvodí Vltavy a Lužnice a neprotéká jí žádná vodoteč. V roce 2011 zde trvale žilo 43 obyvatel.

Historie

Raná historie

První písemná zmínka o Červeném Újezdci pochází z roku 1390 (bývá udáván také roku 1461. ), ačkoliv stopy osídlení v okolí jsou z mnohem dřívějších dob. +more V tomto roce jakýsi Petr z Újezdce prodal plat ze svých lánů slověnickému faráři. Stával zde svobodnický dvorec, jehož držitelem byl roku 1460 Jan Mazanec u Újezda, příslušník drobného šlechtického rodu. V roce 1461 získal od krále Jiřího z Poděbrad vlastní erb. Nejpozději v první polovině 16. století došlo k rozdělení dvorce na dva, přičemž větší zůstal svobodnickým a druhý se stal poddanským. Sídlil tu i nadále svobodnický rod Mazanců z Újezdce, na poddanské usedlosti je připomínán k roku 1558 Dvořák Mazanec. Postupně vznikaly ve vsi další grunty a chalupy, náležející částečně ke hlubockému panství a částečně k majetku zdejších svobodníků. Na hlubocké části osady se nacházela krčma, kde působil šenkýř Urban Kovář, jeho syn Vavřinec převzal v roce 1639 otcovskou živnost a svým jménem položil základ starobylému rodu Vávrů.

17. století

Za stavovského povstání 1618 byla víska i oba újezdecké dvorce vypáleny a velká část obyvatel povražděna vojsky Katolické ligy, vedené generálem Buquoyem. Červený Újezdec nebyl jedinou obcí takto postiženou, z blízkého okolí potkal stejný osud také obce Kolný, Velechvín, Levín a Hůry. +more Vsi Provod a Žďár již nebyly nikdy osídleny a zcela zanikly. K obnově dvorců v Červeném Újezdci však došlo, a tak již v roce 1632 vznikla registra Mazancovského dvora a vlastníkem se stal Petr Gros. V těchto letech se počet obyvatel v Čechách snížil. Příčinou byly hromadné emigrace po roce 1627 a ztráty způsobené třicetiletou válkou. Robotní povinnost vzrostla až desetinásobně, z 15 dní před bitvou na Bílé hoře až na 150 dní v roce 1650. V šestidenním pracovním týdnu to znamenalo polovinu času pracovat na panském kromě dalších odvodních povinností. Není divu, že poddanské usedlosti pustly a neprosperovaly.

V letech 1653-1654 byl držitelem dvora Pavel Pamwerl a od roku 1658 rytíř Jiří Kunáš z Machovic a od roku 1667 Schwarzenbergové, kteří v té době výhodně skupovali jihočeská panství od různých majitelů. Menší dvůr nazývaný Vojířovský, náležel kolem poloviny 17. +more století budějovickému měšťanu Valentinu Mundterovi a v roce 1663 byl rovněž prodán Schwarzenbergům. Během šedesátých let 17. století se tak stal součástí hlubockého panství. Kníže ze Schwarzenbergu pak nařídil oba dvory rozdělit a vytvořit z nich menší poddanské usedlosti. Obecní pastouška měla popisné číslo 8 a žil v ní obecní pastýř a sluha.

Moderní historie

Stránka z Chytilova adresáře

Název Červený Újezdec se poprvé objevuje ve statistickém lexikonu k roku 1921, do té doby se užíval úřední název Červený Újezd. Jméno dostala obec podle zvláštní načervenalé barvy půdy, která obsahuje značné množství zvětralého břidličného podloží. +more Po zániku vrchnostenského zřízení se Červený Újezdec stal v létech 1850-1919 osadou obce Velechvín, 1919-1943 byl samostatnou obcí, v letech 1943-1945 osadou obce Lhotice, od roku 1945 do 11. června 1960 znovu samostatnou obcí, v období 12. června 1960 - 30. června 1980 osadou obce Kolný a od 1. července 1980 až do současnosti je místní částí města Lišov.

Roku 1921 vznikl hasičský sbor, který působí dodnes, v roce 1928 byla založena obecní knihovna, roku 1927 byla provedena elektrifikace, od roku 1968 zajíždí do obce autobusová linka z Lišova přes Hosín do Českých Budějovic. Až do roku 1980 občas fungovala ve vsi kovárna na návsi, posledním kovářem byl pan Ludvík. +more Od roku 2008 je do obce zaveden internet.

V roce 1900 bylo v obci 21 domů a 121 obyvatel, v roce 1915 měl Červený Újezdec podle Chytilova adresáře 139 obyvatel. K 31. +more prosinci 2005 měla vesnice 25 popisných čísel, 31 obyvatel a zhruba stejný počet chalupářů.

Na návsi stojí novogotická kaple, přestavěná do dnešní podoby v roce 1896, kaplička svatého Benedikta tady však stála již v roce 1785. V osadě se zachovalo několik pěkných lidových staveb.

Pamětihodnosti

V blízkosti Červeného Újezdce se nachází mohylové žárové pohřebiště z pohanské doby, datované do prvního tisíciletí našeho letopočtu. Památkově chráněné mohyly jsou dobře patrné vyvýšeniny v lesním porostu v blízkosti vrchu Vávra (526 m n. +more m. ). Nálezy z nich jsou součástí stálé expozice Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Výzkumy jsou zachyceny v knize Kovář, D. : Z dějin výzkumu mohylových pohřebišť u Červeného Újezdce na Českobudějovicku.