Československé státní aerolinie

Československé státní aerolinie, po druhé světové válce obnoveny jako Československé aerolinie, v obojím případě se zkratkou ČSA, byla československá letecká společnost. Po zániku České a Slovenské federativní republiky (ČSFR) a vzniku samostatné České republiky byla transformována do dnešních Českých aerolinií.

Historie

Počátky dopravního letectví v samostatném Československu

Krátce po vzniku samostatného Československa dne 28. října 1918 se objevily první ambice v civilním letectví. +more Již v roce 1920 vznikly první letecké společnosti na území mladého státu. Primát měla společnost Ikarus, po ní přišla Falco. Tyto společnosti se nejprve zaměřovaly na vyhlídkové lety, ale příležitostně přepravovaly osoby i na delší vzdálenost. V roce 1922 se obě letecké společnosti sloučily v Československou leteckou akciovou společnost - Čs. L. A. S. Tato společnost však v roce 1923 vyhlásila úpadek. V roce 1927 byla založena Československá letecká společnost, ta zanikla v roce 1939.

Vznik ČSA a první lety

Dne 6. +more října 1923 byly československou vládou založeny Československé státní aerolinie, v čele s velitelem československého letectva majorem Karlem Huppnerem, který se stal prvním ředitelem ČSA. Domovským letištěm bylo Letiště Praha-Kbely.

První let Československých státních aerolinií byl proveden 28. října 1923, tedy v den 5. +more výročí vzniku samostatného Československa. Let byl uskutečněn letounem Aero A-14 s registrační značkou L-BARC v barvách ČSA. Letadlo pilotoval šéfpilot ČSA Karel Brabenec, provedl však pouze symbolický oblet letiště. Následujícího dne, tedy 29. října 1923, se uskutečnil první dálkový let z Prahy do Bratislavy. Vzdálenost 320 kilometrů překonali Brabenec a první cestující, redaktor Lidových novin Václav König, s upraveným vojenským strojem Aero A-14. V protisměru odstartoval letoun Aero A-14 s registrační značkou L-BARI na lince z Bratislavy do Prahy. Lety byly v obou směrech dlouhé 320 km a trvaly cca 3 hodiny.

V roce 1924 byla trasa spojení prodloužena přes Bratislavu až na Letiště Košice, kam cesta tou dobou trvala asi šest hodin. Během tohoto roku proběhlo celkem 649 letů, při nichž bylo přepraveno 426 osob a 2148 kg letecké pošty. +more Lety zajišťovaly zprvu československé stroje Aero A-14 a Aero A-10, od roku 1925 byly postupně nahrazovány britskými modernějšími typy De Havilland DH. 50 a Farman F-60 Goliath.

1929-1939

Douglas DC-3 (OK-XDM) ČSA, který byl vystaven na ruzyňském letišti

V roce 1929 se společnost stala členem Mezinárodního sdružení leteckých dopravců, což byl předchůdce současné organizace International Air Transport Association (IATA), která byla založena v roce 1945.

Místo dosavadní poznávací značky L přijaly ČSA kód OK. Prefix OK vychází z radiotelegrafních značek. +more Svého času byly značky OGA-OMZ, HAA-HFZ a UOA-UZZ přiděleny Rakousko-Uhersku. Po vyhlášení samostatnosti Československé republiky byl pro ni vyčleněn segment značek OKA-OKZ. Ty se staly základem pro radiotelegrafní prefix OK, který pak předchůdce IATA převzal jako kód pro Československé státní aerolinie.

Zpočátku ČSA létaly jen na vnitrostátních tratích a první linka do zahraničí byla otevřena roku 1930. Již předtím z Československa mezinárodně létala konkurenční Československá letecká společnost, založená Škodovými závody, která však definitivně ukončila činnost v roce 1939. +more První zahraniční linka ČSA vedla z Bratislavy do jugoslávského (v současnosti chorvatského) Záhřebu, později byly lety prodlouženy i do Rijeky a Dubrovníku. Dne 11. září 1933 byla otevřena pravidelná linka ve směru Praha-Bukurešť o celkové délce 1266 km. Dne 2. září 1936 spojily ČSA Prahu s Letištěm Moskva-Tušino. Let do Moskvy o délce 2440 km trval deset hodin a vyžadoval tehdy pět mezipřistání. Dne 5. dubna 1937 bylo zprovozněno nové moderní letiště Letiště Praha/Ruzyně vzdálené 15 km od středu hlavního města Československa, které se stalo novou základnou ČSA.

V době okupace Československa resp. Protektorátu Čechy a Morava nacistickým Německem byl provoz Československých státních aerolinií zcela zastaven. +more Jejich letadla byla zabavena německou společností Lufthansa.

Proměny právní formy ČSA

+more_V_popředí_Armáda_Spojených_států_amerických'>americký generál Dwight D. Eisenhower. .

V důsledku převzetí moci Komunistickou stranou Československa na základě únorového převratu roku 1948 byly Československé aerolinie od roku 1949 do roku 1953 zapsány v obchodním rejstříku jako národní podnik, zřízený ke dni 1. ledna 1949 zákonem č. +more 311/1948 Sb. , vyhláškou č. 122/1949 Sb. , vládním nařízením č. 128/1949 Sb. a zákonem č. 148/1950 Sb. K 1. srpnu 1956 byly Československé aerolinie zapsány jako státní podnik, zřízený listinou ministra dopravy ze dne 25. července 1956. Ten byl k 30. červnu 1989 vymazán pro zrušení bez likvidace podle rozhodnutí ministra dopravy a spojů ČSSR ze dne 27. června 1989. Zakládací listinou vydanou rozhodnutím ministra dopravy a spojů ČSSR čj. 12271/1989-350 z téhož dne 27. června 1989 byl k 1. červenci 1989 založen nový státní podnik Československé aerolinie. V srpnu 1992 však byly ČSA transformovány na akciovou společnost se základním kapitálem 2,7 miliardy korun.

Vývoj v letech 1945-1992

Po roce 1945 zahájily ČSA opět provoz, v poválečném období jako jediný letecký dopravce Československa. Obnovily všechny vnitrostátní linky a postupně otvíraly i mezinárodní linky. +more O dva roky později ČSA poprvé vstoupily do mezikontinentální letecké dopravy na linkách do Káhiry a Ankary.

V roce 1946 ČSA zakoupily z válečných přebytků americké armády letadla Douglas DC-3, které byly v továrnách Avia postupně rekonstruovány na civilní dopravní verzi pro 21 cestujících.

Letišti Orly u Paříže (1957)

Dne 2. listopadu 1957 přistálo na letišti v Ruzyni první proudové dopravní letadlo Tupolev Tu-104 imatrikulace OK-LDA. +more Důvody koupě ruského letadla byly kromě technické pokročilosti také politické, ruská strana chtěla tento letoun propagovat i v západním světě, kam ČSA létaly. ČSA byly po Aeroflotu druhou leteckou společností pravidelně provozující proudové letouny na svých linkách. Po roce 1960 začala společnost používat letadla značky Iljušin, která měla kapacitu až 110 míst. Dne 13. února 1962 zahájily ČSA provoz na první transatlantické lince směřující z Prahy do Havany, na které létalo čtyřmotorové turbovrtulové letadlo Bristol Britannia, které bylo pronajato od kubánské letecké společnosti Cubana de Aviación.

NDR (1967)

Počátkem listopadu 1962 začaly ČSA provozovat lety se stroji sovětské výroby Tupolev Tu-124, které ve flotile zůstaly až do roku 1972. V roce 1969 do flotily přibyl letoun Iljušin Il-62, určený pro dálkové lety, který umožnil otevření linek na Blízký, Střední a Dálný východ, do západní Afriky, Kanady a Spojených států.

Tu-134A na letišti ve Frankfurtu

V roce 1967 byly ČSA podle statistiky IATA jednou ze 34 leteckých společností na světě, která přepravila více než jeden milion cestujících. Zaujímaly 29. +more příčku světového žebříčku a 10. místo mezi evropskými společnostmi; ve vytěžování letadel jim patřilo 10. místo na světě (činilo 63,3 %), v Evropě byly na prvním místě. Ve flotile měly celkem 75 letounů, což bylo nejvíce v historii společnosti.

Iljušin Il-62 společnosti ČSA před odletem z Letiště London Heathrow (1981)

V roce 1970 byly díky Il-62 otevřeny linky ve směrech Praha - Montréal - New York-JFK a Bratislava - Praha - Amsterdam - New York-JFK. Od roku 1971 začaly fungovat lety se stroji Tu-134 které měly 76 míst. +more V roce 1974 přibylo do flotily pět letounů Jak-40, které ve vnitrostátní dopravě nahradily letouny Il-14 (později byly postupně vyřazovány díky prudkému růstu ceny ropy a velké spotřebě paliva). Mezi lety 1977 až 1987 vznikly pravidelné linky z Prahy a Bratislavy do Barcelony, Abú Zabí, Dubaje, Valletty (Malta), Jerevanu, Taškentu a Hanoje a Ho Či Minova Města ve Vietnamu. V roce 1988 byly zakoupeny nové letouny Tu-154. V letní sezóně 1990 otevřely ČSA linky Praha - Havana - Ciudad de México a Praha - Hamburk.

Počátkem roku 1991 ČSA koupily první západoevropský širokotrupý letoun Airbus A310-300 určený pro dálkové tratě. Jeho koupě se zamýšlela již od roku 1989 kvůli již nedostačujícím sovětským letadlům. +more V tomto roce byla také otevřena linka z Prahy na Ben Gurionovo mezinárodní letiště u Tel Avivu a do Istanbulu. Na jaře 1992 přibyla do flotily ČSA čtyři turbovrtulová letadla ATR 72-200. V létě stejného roku bylo do služby zavedeno prvních pět letadel typu Boeing 737-500.

Aerotaxi a Agrolet

Československé aerolinie provozovaly od roku 1951 také aerotaxi. Stalo se tak, když byla firma Svitlet, což původně byla znárodněná Baťova letecká společnost, včleněna do ČSA. +more Později vznikla dceřiná společnost Agrolet, kterou si Československé aerolinie vyhradily pro aerotaxi a například letecké zemědělské práce. Po dobu fungování aerotaxi se vystřídalo 47 letadel Aero Ae-45, 8 strojů Aero Ae-45S, 5 strojů Let L-200, 10 strojů L-200A a 30 letadel L-200D. Dne 1. července 1969 se podnik Agrolet spadající pod ČSA změnil ve slovenský podnik s názvem Slov-Air. Stalo se tak kvůli požadavku slovenských politiků, kteří chtěli po federalizaci Československa rozdělit leteckou dopravu mezi obě republiky. Provozování aerotaxi se v Československu postupně stávalo ztrátovým a jak ČSA tak Slov-air byly nuceny prodávat flotilu menších letadel různým aeroklubům.

Odkazy

Reference

Související články

České aerolinie * Seznam letadel Československých aerolinií (SK)

Externí odkazy

Kategorie:Československé letecké společnosti Kategorie:Zaniklé letecké společnosti Kategorie:Zaniklé firmy v Praze Kategorie:Letecké společnosti se sídlem v Praze Kategorie:Organizace v Ruzyni Kategorie:Firmy založené roku 1923 Kategorie:Firmy zaniklé roku 1992