Česká hungaristika

Technology

12 hours ago

Author

Hungaristika nebo též hungarologie (maď. hungarológia nebo magyarságtudomány, ang. Hungarian studies) je vědní oblast zabývající se maďarským jazykem a literaturou, maďarskými dějinami a maďarskou kulturou. Tato vědní oblast má na území dnešního Česka dlouhou tradici - jakožto badatelská disciplína i jakožto univerzitní obor.

Jakožto univerzitní obor se v současné době v Česku vyučuje hungaristika pouze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, konkrétně jako specializace Maďarská studia studijního programu Středoevropská studia.

Jakožto badatelská disciplína se česká hungaristika často zaměřuje na česko-maďarské vztahy.

Hungaristika na univerzitě v Praze

1854-1860

Jakožto předmět výuky se maďarština a hungaristika na pražské univerzitě poprvé objevily v 50. letech 19. +more století. Oficiální žádost o zřízení učitelské stolice (Lehrkanzel) maďarštiny zformuloval 30. 7. 1853 profesorský sbor filozofické fakulty pražské univerzity, vídeňské ministerstvo kultu a vyučování se s návrhem ztotožnilo a císař František Josef vydal své svolení 26. 11. 1853.

Na základě konkurzu, do kterého se přihlásilo 18 uchazečů, byl na tento post vybrán Mansvet Riedl, který byl 10. 8. +more 1854 císařem jmenován učitelem (Lehrer) maďarštiny na pražské univerzitě. Riedl následně dle své povinnosti vyučoval mluvnici maďarštiny a maďarský obchodní styl, ovšem kromě toho, zcela dobrovolně, vyučoval rovněž odborné hungaristické předměty: přednášky ze srovnávací ugrofinské a uralo-altajské jazykovědy a z maďarské literatury (dějiny maďarské poezie, maďarská mytologie).

Riedl předložil v roce 1860 žádost o změnu umístění v rámci školství, které by jeho vzdělání a schopnostem odpovídalo lépe než místo pouhého učitele (Lehrer). Když na tuto žádost reagovalo víděňské ministerstvo negativně, vyžádal si Riedl zdravotní dovolenou a odjel se léčit do Pešti, aby si tam zároveň hledal nové pracovní místo. +more To se mu také v roce 1861 povedlo, načež na své pražské místo univerzitního čitele se již nevrátil. Toto místo zůstalo neobsazené a po další dvě desetiletí na pražské univerzitě hungaristická výuka neprobíhala.

1883-1925

V roce 1882 se pražská Karlo-Ferdinandova univerzita rozdělila na německou univerzitu a na českou univerzitu. Ministerským výnosem ze dne 15. +more 3. 1883 byl na základě své žádosti jmenován za lektora jazyka a literatury maďarské František Brábek. Ten pak od roku 1883 do letního semestru 1925/26 vyučoval dvě lektorská cvičení týdně.

1925-1933

Dne 20. 4. 1925 byl za docenta dějin literatury maďarské na pražské univerzitě jmenován Pavel Bujnák.

1933-1939

Po smrti Pavla Bujnáka nebyl v celém Československu habilitovaný pracovník pro obor maďarské filologie. Proto profesorský sbor filozofické fakulty musel zaprvé zajistit okamžité a dočasné řešení pro pokračování výuky, zadruhé směřovat k dlouhodobému řešení. +more Na prozatímní výuce se podíleli Vladimír Šmilauer a František Jančovič, jako kandidát na budoucího docenta a následně profesora oboru byl vybrán Vladimír Skalička.

Vladimír Skalička získal venia docendi, tj. habilitaci, pro obor ugrofinské jazykovědy ministerským usnesením z 2. +more 1. 1939. Tou dobou ale již suplovaná výuka maďarské filologie neprobíhala.

1945-1949

Jelikož poválečný vztah československého státu k Maďarsku a maďarské menšině byl velmi komplikovaný a jelikož k opětovnému navázání diplomatických vztahů mezi Československem a Maďarskem došlo až v roce 1947, byl lektorát maďarštiny znovu ustaven teprve počínaje letním semestrem 1947/48.

1950-1989

V letech 1948-1950 proběhla v Československu vysokoškolská reforma. Reformovaný obor maďarština byl otevřen poprvé ve studijním roce 1950/51. +more Jeho zorganizování je spojeno s Vladimírem Skaličkou, ale výuku v té době zajišťovali zejména Josef Blaskovics (maďarská jazykověda) a Petr Rákos (maďarská literatura). V roce 1952 Začal na oboru působit Julius Bredár, který postupně převzal veškerou jazykovědnou výuku od J. Blaskovicse. Petr Rákos se z externího spolupracovníka stal v tomto roce interní zaměstnanec oboru. Ti dva pak byli jedinými pedagogy oboru až do 80. let. Od počátku 70. let pak vedle nich působil na oboru také lektor vysílaný s z Maďarska. Tím v tomto období byli: Rózsa Varga Pölöskeiné (1973/74-1976/77), Veronika Heé (1977/78-1978/79), Gábor Rudnai (1979/80-1981/82), György Magyar (1982/83-1983/84), József Juhász (1984/85-1990/91).

Od 1990

Od roku 1990 se na výuce oboru začal podílet také Evžen Gál. Od února 1996 začala na oboru vyučovat Simona Kolmanová.

Absolventi

Tünde Bartha * Evžen Gál * Dana Gálová * Eva Irmanová * Miloslava Knappová * Richard Pražák * Angelika Schreierová * Anna Valentová

Hungaristika na univerzitě v Brně

1919-1939

V tomto prvním období existence brněnské univerzity na ní hungaristika zastoupena nebyla, ačkoliv pokusy o její zavedení byly.

1945-1995

Z iniciativy Josefa Macůrka byla hungaristická výuka zavedena se začátkem roku 1949/50. Zajišťovat ji nejprve měl Ján Bakoš. +more V roce 1957/58 vypsal lektorský kurz maďarštiny poprvé Richard Pražák, který následně vedl tyto kurzy po dalších několik desetiletí.

Jako diplomový předmět byla maďarština na brněnské filozofické fakultě otevřena celkem čtyřikrát: 1975/76, 1987/88, 1991/92, 1993/94. Ovšem naposledy byla výuka realizována v roce 1994/95, následně byl obor zrušen.

Od 1995

Od této doby je hungaristická výuka zastoupena převážně pouze praktickými jazykovými kurzy maďarštiny.

Important

Richard Pražák

Evžen Gál (hungarista)

František Brábek

Josef Dobrovský

Speciální:Zdroje knih/978-80-246-3355-8

Petr Rákos (hungarista)

Vladimír Skalička

Szende Riedl

International Standard Book Number

Rózsa Varga Pölöskeiné

Dana Gálová

Hungaristika