Český Rudolec (zámek)

Český Rudolec (nazývaný též Malá Hluboká nebo Moravská Hluboká) je zámek v okrese Jindřichův Hradec, který se nachází u silnice II/409 v jihovýchodní části Českého Rudolce nedaleko Dačic v oblasti tzv. České Kanady. Zámek se zámeckým parkem je chráněn jako kulturní památka.

Historie

Tvrz

Původní stavba měla charakter gotické vodní tvrze v rovinaté krajině. Stála v podmáčeném prostředí na dubových pilotách. +more Nepřístupná oblast byla kolonizována v souvislosti s hledáním míst pro těžbu stříbra a dalších drahých kovů. O jeho dolování svědčí i názvy některých částí v okolí - např. Silberberg.

První přímá zpráva o tvrzi je z roku 1353 (Rudolec byl zmiňován již v roce 1343 v souvislosti s místním farním kostelem); tehdy náležela vladykům z Rudolce a ležela při obchodní cestě Praha-Vídeň. V roce 1406 ji předal markrabě Jošt Vilémovi z Miličína a přitom zbavil zboží lenního závazku. +more V roce 1446 přepustil Beneš z Miličína Rudolec spolu s Lidéřovicemi, Markvarcem, Radíkovem, Klenovou (zaniklá), Kadolcem, Leštnicí (zaniklá), Lipnicí a Němčicemi Janu Crhovi z Dolan. Jako další majitelé Rudolce se uvádějí Václav z Maříže (1464) a Jan z Osečan, který ji vyženil roku 1499. Po jeho smrti přešla tvrz v rámci příbuzenských svazků v polovině 16. století na Hodické z Hodic. Jan Hodický z Hodic v kostele vybudoval náhrobek a je zde také pohřben s celou rodinou. V roce 1630 prodala Kateřina z Hodic Rudolec s tvrzí a některými dalšími statky moravskému císařskému hejtmanu Ferrantu Coquiovi. Majitelé se pak střídali v rychlém sledu.

Kolem 17. +more století hraběnka Tokelliová přestavěla tvrz na renesanční zámek, v téže době vznikly v okolí park i se skleníky, které byly na místě původního mlýnu, dále také pivovar a lihovar. Ve výše zmiňované oranžerii byl později vypěstovaný první ananas na našem kontinentě. Ještě na konci 17. století - za Trautsonů - byl zámek přestavěn barokně. V dokumentech z počátku 18. století se o píše o „panském zámku s věží a hodinami, k němuž přiléhá zahrada anglického stylu se skleníkem“. V roce 1741 umřela majitelka Marie Terezie Trautsohnová a byl sepsán první známý inventář majetku a popis zámku: „Pokoj pro hosty s nizozemskými čalouny, další pokoj, jídelna - dříve ložnice - červené damaškové čalouny, pokoj kněžny s krbem, kabinet, chodba, další tři pokoje, pokoj paní, komora, důstojnický pokoj, lékárna, kuchyně, přípravna. “.

Novogotický zámek

Letecký pohled Objekt byl po požáru v roce 1860 přestavěn v letech 1860-1861 ve stylu romantické tudorovské anglické novogotiky. +more Majitelem velkostatku byl tehdy rytíř Michael Angelo von Picchioni, který sám vypracoval plán přestavby. (Jaroslav Dvořák v textu o historii obce a po něm MF Dnes autorství přestavby mylně přisoudili až rytířovi Ludvíkovi von Picchioni, představiteli pozdější generace rodu. ).

Se zámkem sousedí statek (čp. 2) s obytnou budovou, stájemi, sklady a dalšími hospodářskými objekty. +more Těmto souvisejícím hospodářským budovám nepřiznala v roce 2008 prodávající realitní kancelář valnou uměleckou-historickou hodnotu, jejich stav vyžadoval rekonstrukci. Zámecký park je registrovaný jako významný krajinný prvek.

Chátrání zámku v druhé polovině 20. století a počátkem 21. století

Koncem 2. světové války byl zámek několikrát vykraden. +more V roce 1948 byl znárodněn a od té doby i přes občasné pokusy o údržbu převážně chátral. Od 50. do 70. let sloužil zámek dočasně k bydlení zaměstnanců Státního statku Český Rudolec, než pro ně Státní statek postavil nové byty.

V roce 1963 byl zámek zapsán do seznamu státních kulturních památek. V 70. +more letech Okresní národní výbor v Dačicích nechal za asi 300 000 Kčs opravit střechu, byla pokryta měděným plechem. Turistický průvodce z roku 1987 již zámek popisoval jako neudržovaný a poškozený. V roce 1987 či 1989 byl zámek Okresním národním výborem v Jindřichově Hradci bezúplatně převeden na JZD Chyně (vlastníkem byl stále stát. ) Pokus o rekonstrukci na rekreační objekt z důvodu nedostatku financí nebyl dokončen, naopak se během něj ztratila i měděná krytina ze 70. let. Od začátku 90. let až do roku 1998 vedl stát s JZD Chýně soudní spor, jehož výsledkem byl verdikt, že zámek patří státu.

V roce 2001 jej za 2,5 milionu korun koupila obec. Obec prodala v roce 2004 ruinu za čtyři milióny korun společnosti Pragoprojekt. +more Slíbenou rekonstrukci na turistický objekt s hotelem, masážním salonem, restaurací a hipoterapeutickou konírnou však nový vlastník neuskutečnil a zajistil jen drobné opravy. Pro přestavbu bylo vydáno v lednu 2008 stavební povolení. V rámci počátku rekonstrukce byly obnoveny stropy a oklepána omítka. Objekt připadl od 1. listopadu 2007 do vlastnictví společnosti NMS a. s. , odštěpené od Pragoprojektu. V listopadu 2007 jej vlastník prostřednictvím realitní kanceláře nabízel (včetně pozemků v celkové výměře 43 076 m2) k prodeji za 10,5 miliónu korun (dle aktualizované nabídky za 11,26 milionu včetně projektu).

MF Dnes v září 2008 zveřejnila nepravdivou informaci, že zámek údajně koupili Rusové a že jen čekají na to, až zámek spadne. Městský úřad v Dačicích se údajně vyjádřil, že památka není v havarijním stavu a že správní řízení zahájí až tehdy, pokud by vlastník v nejbližších měsících nezačal zámek zajišťovat.

V roce 2008 byly vstupy zazděné a zamřížované, omítka opadaná, stěny rozpraskané a prorůstající náletovými dřevinami, okna vytlučená. Zámek neměl střechu ani okna, v některých místnostech byly propadlé stropy. +more Interiéry byly v roce 2007 zcela zničeny.

Rekonstrukce zámku

V roce 2010 se v zámku začaly provádět drobné opravy (byla obnovena krytina ozdobného cimbuří, byly provizorně zabedněny okenní otvory). Objekt byl roku 2011 rovněž zpřístupněn veřejnosti, v roce 2012 došlo k opravě budovy správce a zájezdního hostince. +more V roce 2014 byla zahájena oprava věže zámku; oprava byla dokončena v roce 2016.

Architektura zámku

Východní nároží zámku Zámek Český Rudolec tvoří pětiboká třípatrová budova s nepravidelným nádvořím. +more Dominantou zámku je hranolová věž, která se tyčí ze středu hmoty budovy. Z těla budovy vystupuje monumentální vstup s vestibulem. Sídlo prošlo mnohými úpravami a v současné době si uchovalo podobu neogotické stavby, na které bylo přestavěno po požáru v roce 1860.

Severozápadní průčelí

Severozápadní fasáda má dvě části. Většinu tvoří obdélný rizalit, který nese sdružená okna v přízemí a prvním patře. +more Druhému patru vévodí trojité sdružené okno, jehož střední část převyšuje obě boční. Rizalit je zakončen pseudogotickou římsou a dvěma miniaturními věžičkami. Celý rizalit je orámován náznakem opěrného systému, který má na posledním článku reliéf kříže.

Druhá část průčelí je lehce zkosená a velice úzká, v každém patře má jedno okno dělené horizontálně na půl a vertikálně na třetiny. S každým dalším podlažím se okna zmenšují. +more Průčelí je ukončeno rovnou římsou s cimbuřím.

Křídlo, kde se nachází hlavní vstup do zámku, stojí na půdorysu písmene Y. Křídlo tvoří dvou patrová hranolovitá věž s užší částí křídla pojící jí s hlavní hmotou zámku a dvě přízemní křídla s velkými vstupními vraty na jejich koncích. +more Věž má na všech stranách v každém patře po jednom okně, která jsou horizontálně dělena na poloviny a vertikálně na třetiny. V přízemí vstupní věže je široké francouzské okno, původně děleno do čtvercové sítě s dalším dělením pomocí pseudogotických ornamentů, nad oknem je neogotický portál. Věž je na každé hraně zakončena miniaturní věžičkou a obepnuta cimbuřím.

Západní průčelí

Západní průčelí se skládá ze dvou částí, přičemž pravá menší část tvoří pouze čtvrtinu průčelí. Je zakončena dvěma malými věžičkami s cimbuřím, nad okny ve druhém patře je římsa ve tvaru písmene A. +more Pravá část průčelí je ohraničena náznakem opěrného systému. V každém patře nese jedno okno, v přízemí je sdružené s ostěním, v prvním patře je horizontálně rozděleno na poloviny, dříve i vertikálně na třetiny, v druhém patře stejně jako v prvním, ale v honí polovině okna se nachází pseudogotické ornamenty ve tvaru lomeného oblouku, okno má ostění.

Levá část průčelí nese v každém patře okna tři, všechna jsou nebo byla rozdělena horizontálně na poloviny a vertikálně na třetiny a opět mají v horní polovině neogotické ozdoby ve tvaru lomeného oblouku. Ve třetím patře jsou tři malá sdružená okna. +more Pravá část průčelí je zakončena cimbuřím.

Jižní průčelí

Jižní průčelí je velmi členité, má pět částí. Ta první je hraničena dvěma římsami s náznakem opěrného systému a s věžičkou nahoře, v přízemí je malé zabedněné čtvercové okno, nad ním trojboký arkýř zabírající první i druhé patro, zakončen cimbuřím. +more Na každé straně nese jedno obdélné okno, patra na arkýři rozděluje římsa, která je i pod cimbuřím. Nad arkýřem je římsa vykrojena do tvaru písmene A, zakončeno cimbuřím.

Další část má v přízemí dveře zakončené špicí a vedle okno taktéž zakončené špicí. Obě patra nesou po dvou obdélných oknech s ostěním. +more Ve třetím patře jsou dvě sdružená okna. Zakončeno cimbuřím. I tato část je ohraničena římsami s náznakem opěrného systému a s věžičkou nahoře.

Třetí část je rizalit v přízemí s dveřmi s ostěním, v obou patrech po jednom okně s ostěním horizontálně rozděleným na poloviny a vertikálně na třetiny, přičemž v horní polovině s neogotickými ozdobami, římsa je vykrojena do pěti obloučků. Rizalit je ohraničen stejně jako dvě předchozí části.

Předposlední část má v přízemí okno zakončené špicí ve tvaru písmene A, v prvním patře je arkýř s cimbuřím a velkým oknem rozděleným na poloviny. Ve druhém patře je obdélné okno s ostěním a ve třetím patře je malé sdružené okno. +more Zakončeno cimbuřím.

Poslední částí je čtyřpodlažní pětiboký arkýř s třemi okny v každém patře. Je zakončen cimbuřím.

Východní průčelí

Východní průčelí není členité. V přízemí má dvě obdélníková okna s ostěním, mezi nimiž jsou úzké dveře, v obou patrech nese po třech obdélníkových oknech s ostěním, ve třetím patře jsou tři malá sdružená okna, přičemž prostřední převyšuje obě krajní. +more Nad tímto oknem má římsa tvar písmene A, na obě strany pak pokračuje ve tvaru malých obloučků. Zakončeno cimbuřím, nad prostředním oknem je větší a vyšší. Po stranách jsou arkýře ve tvaru věží.

Severozápadní

Severozápadní průčelí má čtyři části. První částí zleva je pětiboký arkýř s pěti, nahoře oblými okny v každém patře včetně třetího, zakončen cimbuřím. +more Vedle asi metr široký pruh s velice úzkým okénkem ve třetím patře, zakončen cimbuřím.

Další část začíná vystouplou římsou s věžičkou nahoře. V přízemí, prvním a druhém patře je trojité sdružené okno s ostěním, v horní polovině s neogotickými ozdobami ve tvaru lomeného oblouku. +more Zakončena opět cimbuřím, které se však mírně liší od cimbuří před věžičkou.

Třetí část je zrcadlová k části předchozí, odděluje je římsa.

Poslední část nemá jako jediná v tomto průčelí okna ve třetím patře a je nepatrně nižší než předchozí dvě části, tedy stejně vysoká jako metrový pruh vedle arkýře. V přízemí jsou dva zabedněné vchody s ostěním, jsou stejně široké, jako obdélná okna v obou patrech. +more Ty mají také ostění, jsou horizontálně rozděleny na poloviny a vertikálně na třetiny. V horní polovině jsou pseudogotické ozdoby ve tvaru lomeného oblouku. I tato část je zakončena cimbuřím, ale římsa pod ním přesahuje i do třetího patra, takže tam nejsou žádná okna.

Odkazy

Reference

Literatura

SMRŽOVÁ, E, [url=https://theses. cz/id/s6lps9/BP2020-Eva_Smrzova-Zamek_Cesky_Rudolec. +morepdf. info]Zámek Český Rudolec - stavební historie a uměleckohistorické souvislosti[/url] (bakalářská práce), FF JČU, České Budějovice 2020.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160205025326/http://www. zamek-ceskyrudolec. cz/turisticke-info-centrum]Turistické centrum Česku Rudolec[/url] * Jaroslav Dvořák: [url=http://www. ceskyrudolec. cz/vismo/dokumenty2. asp. id_org=2310&id=14994&p1=3567]Historie Českého Rudolce na webu obce[/url] * [url=https://www. malahluboka. cz/zamek/]Malá Hluboká a. s. [/url] *.

Kategorie:Zámky v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Novogotické zámky v Česku Kategorie:Kulturní památky v okrese Jindřichův Hradec Zámek