Český myslivecký svaz

Český myslivecký svaz (ČMS) vznikl na základě ústavního zákona o československé federaci rozdělením Československého mysliveckého svazu do dvou federativních svazů: Českého mysliveckého svazu (Česká socialistická republika) a Slovenského poľovníckeho zväzu (Slovenská socialistická republika), jejichž společným koordinačním a poradním orgánem byl 25. června 1970 ustaven „Federální výbor mysliveckých svazů v ČSSR” (FV MS). Ustavující sjezd Českého mysliveckého svazu se konal v Praze 12. září 1969. ČMS byl socialistickou dobrovolnou společenskou organizací, která jako jediná na území ČSR sdružovala československé občany, vykonávající právo myslivosti. Při posledním sjezdu 12. září 1992 organizace zanikla a byla obnovena tradice demokratické myslivecké organizace pod názvem Českomoravská myslivecká jednota.

Historie

Na IV. mimořádném sjezdu Československé myslivecké jednoty (28. +more a 29. ledna 1961) v Praze bylo přijato rozhodnutí o vytvoření jednotné celostátní myslivecké organizace Československý myslivecký svaz, sjezd schválil nové stanovy a novou organizační struktura ČSMJ (základní jednoty, okresní a krajské). Po vydání zákona č. 23/1962 Sb. , o myslivosti, došlo k oddělení práva myslivosti od vlastnictví půdy. První sjezd Československého mysliveckého svazu se uskutečnil ve dnech 29. -30. května 1964.

Zákon o myslivosti č. 23/1962 upravoval oblast myslivosti až do nabytí účinnosti nového zákona o myslivosti v roce 2002. +more Po politických socializačních změnách v 50. letech, pro které postačoval zákon z roku 1947, se ÚV KSČ rozhodlo nahradit zákon novou socialistickou doktrínou, která by zahrnovala i zemědělství. Již úvodní ustanovení nového zákona charakterizovalo myslivost jako odvětví zemědělské a lesní výroby zajišťující podle potřeb socialistické společnosti v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství řádný chov, zušlechťování, ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské zužitkování ulovené zvěře. Zákon z roku 1962 se odlišoval především tím, že právo myslivosti oddělil od vlastnictví půdy.

Držení a nošení loveckých zbraní (1948-1990)

Zákon č. 162/1949 Sb. +more, o zbraních a střelivu, nabyl účinnosti dnem 1. února 1950. Držet střelnou zbraň nebo střelivo mohl jen ten, kdo k tomu obdržel od okresního národního výboru povolení (zbrojní list), nosit jakoukoliv zbraň nebo střelivo směl pouze ten, komu k tomu bylo okresním národním výborem vydáno povolení (zbrojní pas), přičemž musela být splněna podmínka, že u osoby nebyla obava ze zneužití a musela taktéž prokázat potřebu zbraň nosit. Okresní národní výbor mohl určité osobě držení těchto zbraní zakázat.

Držení a nošení brokových zbraní upravovala vyhláška ministerstev zemědělství a vnitra č. 7/1955 Ú. +morel. , o loveckých zbraních. Držení a nošení kulových zbraní pak upravovala vyhláška ministerstva vnitra č. 124/1961 Sb. , o střelných zbraních a střelivu, která povolovací řízení převedla na oddělení Veřejné bezpečnosti, ta také zavedla tzv. hromadné povolení.

Ke konci června roku 1962 byla nařízením ministerstva vnitra vydána tajná směrnice č. 34/1962, která podávala oddělením Veřejné bezpečnosti přesné instrukce k jejich povolovacímu řízení střelných zbraní (potažmo loveckých zbraní). +more Povolení pro držení a nošení loveckých kulových zbraní bylo zcela v kompetenci náčelníka VB (popřípadě zástupce náčelníka VB) a ten se řídil článkem 5 směrnice. Kulové zbraně mohly „držet a nosit jen prověřené a spolehlivé osoby oddané socialistickému zřízení”. Zbrojní průkaz mohl opravňovat buď jen k držení zbraně, nebo i k jejímu nošení. U loveckých zbraní se zapisovalo povolení držet a nosit zbraň (zbraně) do loveckého lístku.

Zákon č. 147/1983 Sb. +more, o zbraních a střelivu a související předpisy reagoval na změny v zájmových organizacích (Svazarm) a stanovil, že některé zbraně slouží obecně prospěšné zájmové činnosti a potřebám našich občanů, jako je například výkon práva myslivosti či sportovní střelba. Držet a nosit kulovou zbraň mohl ten, komu bylo vydáno okresní správou Sboru národní bezpečnosti povolení k držení a nošení kulové zbraně. Zbrojní průkaz mohl být vydán osobě starší 18 let, občansky bezúhonné, fyzicky, duševně a odborně způsobilé k používání kulové zbraně, pokud tato osoba skýtala záruku, že zbraně nebude zneužito, a nebránil-li tomu veřejný zájem. Okresní správa SNB mohla zbrojní průkaz odejmout, jestliže nastala změna některé z těchto podmínek. Zákon umožňoval taktéž tzv. hromadné povolení pro kulové (a dále pro lovecké brokové) zbraně. K držení a nošení loveckých brokových zbraní (v nichž se používá brokových nábojů nebo kulových nábojů pro brokové zbraně) opravňoval lovecký lístek vydaný podle zákona č. 23/1962 Sb. , o myslivosti. Organizacím bylo možné udělit hromadné povolení (např. k zabezpečení jejich činnosti, k výuce na lesnických školách, výcviku apod. ).

Poplatkové odstřely a hony

Od roku 1952 byl národní podnik zahraničního obchodu Čedok pověřen zcela novým úkolem realizace výzkumu v oblasti „zpřístupnění a hospodářského využívání přírodních hodnot a jiných zajímavostí cestovního ruchu”, dále obstaráváním „úkolů státního pohostinství pro zahraniční návštěvy republiky”. Právě s posledním úkolem souvisely služby Čedoku, který ve státních honitbách zprostředkovával pro zahraniční hosty (členy diplomatického sboru, jejich přátele a ostatní zahraniční hosty) i domácí lovecké hosty poplatkové odstřely a hony na zvěř všeho druhu.

V letech 1948-1989 tvořili v Lánské oboře převážnou část loveckých návštěv hosté ze Sovětského svazu (například L. I. +more Brežněv, N. S. Chruščov, R. J. Malinovskij), z Jugoslávie (J. B. Tito), z NDR (E. Honecker), z Maďarské a Bulharské lidové republiky, velvyslanci Mongolska, Argentiny, Indonésie, Číny, KLDR, Kuby, Ghany, Mali, Libanonu, Tuniska, Turecka, Indie, Švýcarska, Francie, Itálie, Kanady, Nizozemí, Sýrie, Polska atd. V roce 1968 do Lán začínají jezdit první hosté (zejména ze SRN a Francie) za účelem poplatkových lovů. V šedesátých letech byla uprostřed Lánské obory postavena pro prezidenta Antonína Novotného lovecká chata „V Luhu”. V roce 1978 v Lánech lovil libyjský plukovník M. Kaddáfí. Lovy měly formu individuálních doprovodů na vybranou spárkatou zvěř, diplomatické návštěvy a představitelé vlády se účastnili honů na drobnou zvěř v „bažantnici Amálie”.

Interlov Praha

V letech 1961-65 se myslivost řídila ročními plány (např. rozpis dodávky zvěřiny a odchyt živé zvěře). +more V roce 1966 ÚV KSČ na 13. sjezdu strany rozhodl o změně stanov ČSMS, které vycházely ze zásad, že základními organizacemi ČSMS budou myslivecká sdružení (základní organizace s honitbou). Dosavadní základní organizace (jednoty) a krajské výbory byly zrušeny, ponechané okresní výbory nadále řídil ústřední výbor ČSMS. Okresní výbory pak řídily myslivecká sdružení jako základní organizace, a to i po výrobní stránce.

Navýšení počtu členů mysliveckých sdružení bylo dosaženo snížením stanovené výměry na jednoho člena, u polní honitby ze 40-50 ha na 30-50 ha, ze 70-100 ha na 50-100 ha u lesní honitby. Přičemž ČSMS měl i nadále organizovat a zajišťovat odchyt zvěře, její vývoz do zahraničí, nákup zvěře, komorování a odbyt zvěře v tuzemsku. +more Členové mysliveckých sdružení se podle nových stanov měli určitým procentem podílet na čistém zisku mysliveckého sdružení. Byl zrušen direktivní rozpis dodávek zvěřiny a od 1. ledna 1967 mohla myslivecká sdružení a ostatní uživatelé honiteb prodávat veškerou zvěřinu volně. Po navýšení cen za zvěřinu tak byly od 1. 1. 1967 zavedeny volné ceny, upraveny nákupní a prodejní ceny živé zvěře tak, aby myslivecká sdružení byla na zajišťování odbytu zvěře hmotně zainteresována.

Dosavadní závod „Odchyt zvěře Čs. mysliveckého svazu” (se středisky pro komorování zvěře: Praha-Spořilov, Bášť u Prahy, Hradec Králové, Tři Sekery u Chebu, Přerov, Napajedla a Židlochovice) byl v roce 1969 přeměněn na „Interlov”, hospodářské zařízení ČSMS. +more Interlov zajišťoval odchyt zvěře, její výkup, komorování i odchyt, umělý chov zvěře, doplňkovou zemědělskou výrobu, výrobu asfaltových terčů, poplatkové lovy pro zahraniční lovce, výkup zvěřiny, její odbyt a export (hlavně do Itálie, Francie, Švýcarska, NSR, Belgie a USA), preparaci úlovků, výrobu suvenýrů s mysliveckými motivy, jejich odbyt a poskytování služeb myslivcům.

Český myslivecký svaz

7. -8. +more prosince 1973 II. sjezd Českého mysliveckého svazu v Praze * 20. -21. října 1978 III. sjezd Českého mysliveckého svazu v Praze * 26. -27. srpna 1983 IV. sjezd Českého mysliveckého svazu v Praze * 19. -20. srpna 1988 V. sjezd Českého mysliveckého svazu v Praze * 31. března 1990 VI. mimořádný sjezd Českého mysliveckého svazu v Praze * 12. září 1992 VII. sjezd Českého mysliveckého svazu.

Předsedové

Československý myslivecký svaz

1961-1963, 1963-1966: Josef Skála * 1966-1969, 1969-1970: Vítězslav Zásměta

Předseda Ústředního výboru ČMS

1973-1978, 1978-1983, 1983-1988, 1988 - listopad 1989: Rudolf Jindrák, nar. 28. +more 2. 1934, člen ÚV KSČ, od r. 1959 předseda JZD Rudá hvězda Modletice, r. 1978 Řád práce * 1989-1990, 1990-1992, 1992-1995: Jan Hromas.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.zakonyprolidi.cz/obor/myslivost]Myslivost - zákony a předpisy[/url]

Kategorie:Národní fronta Čechů a Slováků Kategorie:Myslivecké organizace Kategorie:Organizace založené roku 1969