Černá Voda

Poloha

Obec Černá Voda sousedí na východě a severu s obcí Stará Červená Voda, na severozápadě s obcemi Velká Kraš a Kobylá nad Vidnavkou, na západě s městem Žulová a na jihu s obcí Vápenná. Od okresního města Jeseník je vzdálena 10 km a od krajského města Olomouc 80 km.

Geomorfologicky patří Černá Voda k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), na rozhraní oblasti jesenické (východosudetské) (geomorfologický celek Rychlebské hory, podcelek Sokolský hřbet) a oblasti Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří (geomorfologický celek Žulovská pahorkatina). Nejvyšším bodem je Zelená hora (475 m n. +more m. ) na jihu obce, následuje Hradisko (437 m n. m. ) s hradem Kaltenštejnem.

Území Černé Vody patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. +more Hlavním tokem je zhruba severovýchodním směrem tekoucí Černý potok, po němž obec získala jméno. Ten zde přijímá několik menších vodotečí z pravé, jižní strany, mj. Mariánský potok protékající Starým Podhradím. Na sever od obce jsou též rybníky Dolní a Horní tovaryš, pod Kaltenštejnem je nádrž Podhradí a několik menších zatopených lomů.

Území obce pokrývá ze 52 % zemědělská půda (31,5 % orná půda, téměř 17 % louky a pastviny) a z 35 % les.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1284, kdy se připomíná jako "Nigra aqua" s 8 lány a fojtstvím u hradu Kaltenštejna patřícího vratislavskému biskupovi. Název Černé Vody - podobně jako u blízké Červené Vody a Bílé Vody - odkazuje na barvu toku nebo spíše na barvu jeho dna. +more Ves sleduje ostatně tok Černého potoka.

V 14. a 15. +more století patřila Černá Voda zřejmě ke "zboží" hradu Kaltenštejna, který sice patřil biskupovi, ale byl často zastavován. Není však většinou výslovně zmiňována. Patrně v souvislosti s častými válečnými událostmi souvisejícími s hradem Černá Voda v 15. století na čas zpustla, ale v letech 1579-1581 byla obnovena. Byla pak z větší části až do konce patrimoniální správy roku 1850 v přímém držení vratislavských biskupů, spravována nejprve z Vidnavy, pak jakou součást na panství Frýdberk (nyní Žulová) a menší část též v rámci panství Jánský Vrch.

Současně s obnovením vsi bylo zřízeno lenní (rytířské) fojtství, které bylo samostatným statkem. Prvním fojtem byl Martin Göppert, od jeho potomků je získal Christoph Gebhard, ale významu nabylo zejména poté, co je v roce 1617 získal Johann Mikusch (též Mükusch). +more Jeho rod, povýšený do šlechtického stavu s přídomkem "von Buchberg", držel fojtství až do konce 18. století, postavil v Černé Vodě zámek a i jinak přispěl k jejímu rozvoji. Ernst Urban Mikusch von Buchberg prodal své statky v Černé Vodě a Dolní Červené Vodě roku 1773 hraběti Conradu von Sternberg-Rudelsdorf (biskupské léno na statek přijal až roku 1798). Od roku 1802 mělo černovodské fojtství nešlechtické vlastníky - inženýra Johanna Tschirsche, Johanna Staffina, Johanna Hohlbauma, Johanna Nepomuka Oehla, generálovou Parysovou, Friedolina Thrulla, Augusta Hoppeho, Wilhelma Hoppeho, Gustava Linnartze a další, až se roku 1911 majitelem fojtského velkostatku stal Ferdinand svobodný pánov von Skal, majitel blízké Kobylé.

Roku 1785 byla v obci zřízena římskokatolická lokálie, povýšená roku 1843 na faru, a současně byla zbudována i škola. Do vybudování kostela (r. +more 1788) byly bohoslužby konány v zámecké kapli. V roce 1832 pomřelo 70 lidí v obci na choleru.

Od 70. let 19. +more století se v Černé Vodě (jako v celé Žulovské pahorkatině) rychle rozvíjela těžba kamene, totiž žuly a mramoru, a kamenický průmysl. Firmy Glogau (H. Kulka & Co. , zal. 1876) a G. Franke & Brüder (zal. 1908) patřily k největším podnikům kamenického průmyslu na Jesenicku, avšak přibývaly další a v 20. letech působilo v obci 13 podniků zaměstnávajících až 2000 pracovníků. Ze Žulové sem byla roku 1914 postavena železniční vlečka, první světová válka však zabránila jejímu prodloužení a vybudování skutečné železniční trati. Průmyslové povaze obce odpovídala i politická orientace většiny obyvatelstva na strany sociálně demokratickou a komunistickou. Hospodářská krize v 30. letech 20. století pak přinesla rychlý úpadek, jehož důsledkem byl mimo jiné příklon obyvatelstva Sudetoněmecké straně. Po roce 1945 zanikla většina menších závodů; udržel se jen lom a dopravní středisko.

Po odsunu Němců byla Černá Voda dosídlena zejména z Horní Bečvy, Drahan a slovenského Liptova. Obnovení zemědělské výroby i kamenictví však naráželo na problémy a poté, co vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, řada obyvatel obec opět opustila. +more Pozemky bývalého fojtského velkostatku zůstaly ve správě státu, a když bylo JZD nakonec roku 1964 zrušeno, byly všechny zemědělské pozemky přičleněny ke státnímu statku Žulová. Lesy převzal Lesní závod Javorník.

Černá Voda je členem Mikroregionu Žulovsko, svazku obcí vzniklého v roce 2003. Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník, a od roku 1997 Euroregionu Praděd.

Černá Voda je samostatnou obcí od počátku obecního zřízení roku 1850, a od té doby k ní rovněž přináleží osada Šropengrunt/Rokliny s vlastním katastrem. Kromě toho jižně od vlastní vesnice vznikly pod zříceninami hradu Kaltenštejna dvě osady: * na jižním svahu osada Staré Podhradí (do roku 1948 Starý Kaltštejn, něm. +more Alt-Kaltenstein, Altkaltenstein, Alt Kaltenstein), založená na biskupské půdě před rokem 1781; část osady se nachází na katastru Vápenné * na severním svahu Nové Podhradí (do roku 1948 Nový Kaltštejn, něm. Neu-Kaltenstein, Neukaltenstein, Neu Kaltenstein), založená na lukách patřících k fojtství Johannem Tschirschem roku 1802.

Správní vývoj

Správní příslušnost Černé Vody od roku 1848 * 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (část) panství Frýdberk, (část) panství Jánský Vrch, (část) lenní fojtství Černá Voda * od 1. +more ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava * od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Vidnava * od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava * od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava ** kromě: od 1. října 1938 do května 1945 "sudetoněmecká území", od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau ** od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské * od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník * od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk * od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník * od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Černé Vody podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:

Celá obec Černá Voda (včetně Roklin)

V obci Černá Voda je evidováno 281 adres : 260 čísel popisných (trvalé objekty) a 21 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 239 domů, z toho 198 trvale obydlených.

Osada Černá Voda

Osada Staré Podhradí

Osada Nové Podhradí

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec do farnosti Černá Voda, pouze osada Rokliny spadá do farnosti Stará Červená Voda. Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a jsou dlouhodobě administrovány excurrendo: farnost Černá Voda z Vidnavy a farnost Stará Červená Voda ze Supíkovic.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru Javorník u Jeseníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku.

Členění obce

Černá Voda se nečlení na části, má ale dvě katastrální území: * Černá Voda (851,76 ha) * Rokliny (144,53 ha)

Základní sídelní jednotky: Černá Voda, Nové Podhradí, Rokliny a Staré Podhradí.

Doprava

Obcí prochází silnice II. třídy číslo 456 z Velkých Kunětic a Staré Červené Vody na Žulovou. +more Několik silnice III. třídy má jen místní význam (např. silnice na Staré a Nové Podhradí).

Zajímavosti

Kulturní památky

zřícenina hradu Kaltenštejna (kulturní památka) * římskokatolický farní kostel Jména P. Marie - klasicistní kostel z roku 1787, postavený zednickým mistrem Rösslerem. +more Výmalba stěn zřejmě z roku 1899 od Aloise Baucha z Vidnavy, oltářní obraz od Rudolfa Tamplera (kulturní památka) * hřbitov okolo kostela s ochrannou zdí a sochami sv. Jana Evangelisty a Bolestné P. Marie * pozdně renesanční zámeček s obytnými budovami, kaplí, věží, stájemi a spojovacími zdmi, vybudován po roce 1618, ve 2. polovině 20. století utilitárně upraven (kulturní památka).

Přírodní památky

přírodní památka "Píšťala" - žulové (granodioritové) skály se skalními mísami na kopci Píšťala v sousedství Kaltenštejna * les Bažantnice s hojným výskytem bludných balvanů * skalní městečko na Smolném vrchu (404 m n. m. +more) * množství opuštěných lomů, mj. zatopený lom "Rampa" využívaný k rekreaci * zerav obrovský pod Kaltenštejnem - památný strom * kostel je chráněnou, evropsky významnou lokalitou vrápence malého, kulturní dům zase netopýra brvitého Na území Černé Vody zasahuje: * Evropsky významná lokalita Rychlebské hory - Sokolský hřbet.

Školství

V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího stupně (1.- 5. ročník) a dále dětský domov.

Fotogalerie

Image:Černá_Voda_A. _kostel_Panny_Marie. +morejpg|kostel Panny Marie Image:Černá_Voda,_křížek. jpg|Křížek Image:Černá_Voda_A. _zámeček,_celek. jpg|Zámeček (Dvorec čp. 67) Image:Lom_Rampa. JPG|jezírko (lom Rampa).

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.obeccernavoda.cz/]Stránky obce Černá Voda[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Jeseník Kategorie:Obce v okrese Jeseník Kategorie:Sídla v Žulovské pahorkatině Kategorie:Sdružení měst a obcí Jesenicka Kategorie:Svazek obcí Mikroregionu Žulovska