Řepeň polabská

Zrající ostnitá plodenství Dvě semena v plodenství

Řepeň polabská (Xanthium albinum) je jednoletá, jednodomá rostlina z čeledi hvěznicovitých, která je v české přírodě zdomácnělý neofyt rostoucí hlavně v teplém Polabí a na jižní Moravě. Na území dnešní České republiky byla poprvé zaznamenána v okolí Děčína roku 1851. +more V době dozrávání semen má, stejně jako ostatní řepně, nápadné ostnaté dvounažky snadno se přichycující zvířat i lidí.

Je plevelnou rostlinou škodící hlavně v širokořádkových plodinách, kde se ve výživné půdě a v nezapojeném porostu široce větví a připomíná spíše drobný keř než bylinu. Má velkou citlivost na běžně užívané herbicidy, ale její nestejnoměrné vzcházení výsledný likvidační efekt snižuje. +more Ve středoevropských podmínkách je dosud pokládána za plevel s malým významem.

Rozšíření

Severoamerický druh druhotně rozšířený hlavně do střední a východní Evropy, nejčastěji podle toků větších řek, Labe, Odra, Spréva. Na východě její areál dále sahá až do Rumunska, na Ukrajinu, evropskou část Ruska a oblast Kavkazu, do Malé i Střední Asie a až po jižní oblasti ruského Dálného východu.

V Čechách roste poměrně hojně podél Labe od Kolína po Hřensko, roztroušeně se vyskytuje podél Vltavy od Prahy do Mělníku, okolo Pardubic, Přelouče i v dolním Poohří. Na Moravě roste řídce v okolí dolních toků Dyje a Moravy. +more Přechodně bývá zavlékána i na jiná území v teplejších částech republiky.

Ekologie

Obvykle se vyskytuje na písčitých nebo štěrkovitých náplavách, obnažených březích rybníků, na výsypkách, staveništích, rumištích i skládkách kompostů, na okrajích polí, podél cest a železničních tratí i jako plevel v okopaninách a zelinářských zahradách. Častý je v nezapojeném porostu, kde nachází vlhkou až mokrou, na živiny bohatou humózní, hlinitou, písčitou až štěrkovitou půdu. +more Bývá rostlinou zátopových území dolních toků velkých řek. Kvete od července do října. Ploidie druhu je 2n = 36.

Popis

Jednoletá, pozdně jarní, tmavě zelená nebo žlutě zelená rostlina s přímou, při dostatku světla a prostoru silně větvenou lodyhou vyrůstající do výšky 20 až 100 cm. Lodyha je oblá, drsně chlupatá a bývá hnědě nebo červenavě skvrnitá. +more Je střídavě porostlá dlouze řapíkatými, tuhými listy oboustranně pokrytými drobnými, drsnými štětinkami. Listové čepele mívají tvar trojúhelníkovitý, srdčitý či vejčitý, jsou celistvé nebo tří až pětilaločné a po obvodě bývají hrubě nepravidelně pilovité, mají dobře patrné tři hlavní žílky vedoucí od řapíku.

Úbory vytvářejí chudá, často zkrácená hroznovitá květenství. Květenství je složeno z jednopohlavných, polokulovitých, mnohokvětých, koncových samčích úborů po odkvětu opadávajících a dvoukvětých samičích úborů přisedlých pod nimi. +more Květy jsou bez kalichu a zelenkavou, pěticípou, trubkovitou korunu mají srostlou. Po opylení květů větrem vznikají ze zákrovů samičích úborů vejčitá až eliptická plodenství, dvounažky, trvalé uzavřené ve zdřevnatělém zákrovu. Plodenství je asi 2 cm dlouhé a 1 cm široké, hustě štětinaté a porostlé mnoha, asi 3 mm dlouhými, ostny s háčkovitě zahnutou špičkou a dvěma zobánky na vrcholu. Dvounažka obsahuje dvě nestejně velká semena, nažky, bez chmýru.

Rozmnožování

Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny, kterých na jedné rostlině uzrává několik desítek. Semena vyklíčí po přezimování v půdě až pozdě na jaře při vyšší teplotě, optimum růstu a kvetení nastává až v druhé polovině léta před nástupem podzimu. +more Rostliny jsou citlivé na mráz a první podzimní mrazíky jejich růst ukončí. Plodenství obsahuje dvě semena, které jsou nejen nestejně velké, ale mají i rozdílnou dobu dormance. Větší z nich vyklíčí prvým rokem po dozrání, kdežto menší až o několik roků později. Plodenství se obvykle dobře šíří zachytáváním háčků za srst zvířat nebo šat lidí, v blízkosti vodních toků jsou také na nová místa odplavována vodou. Snadno se přichytávají k dopravním prostředkům, kterými jsou rozvážena na velké vzdálenosti.

Význam

Řepeň polabská je plevel rostoucí hlavně v bramborách, cukrové řepě, v zelenině, kukuřici, slunečnici či jiné širokořádkové plodině. Je málo rozšířeným druhem a má pouze lokální význam. +more Semena obsahují asi 38 % oleje, ale kvůli obtížnosti sklizně a zpracování se rostlina nepěstuje. Listy mladých rostlin jsou jedovaté a ve větším množství škodí pasoucí se zvěři. Tvrdá ostnatá plodenství mohou dobytku poranit zažívací trakt a zamotaná ve vlně ovcí snižují její kvalitu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://quick.florabase.cz/map/show/taxon/Xanthium+spinosum/callback/]Botanický ústav AV ČR - rozšíření řepně polabské v ČR[/url]

Kategorie:Hvězdnicovité Kategorie:Plevele Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Nepůvodní flóra Česka Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra východní Kanady Kategorie:Flóra severozápadu USA Kategorie:Flóra středoseveru USA Kategorie:Flóra severovýchodu USA Kategorie:Flóra jihozápadu USA Kategorie:Flóra středojihu USA Kategorie:Flóra jihovýchodu USA Kategorie:Flóra Mexika Kategorie:Flóra Střední Ameriky Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky Kategorie:Flóra Brazílie Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky