Cesko.wiki Řečtí Slované
Author
Albert FloresHlavní oblasti s přítomností slovanských mluvčích v Řecku (růžová a fialová), spolu s dalšími menšinovými jazyky. Řečina je dnes používána jako dominantní jazyk po celé zemi. Řečtí Slované ( Slavi tis Elladas) jsou Slované obývající území dnešního Řecka. Rozdělují se na křesťanské Slovany, přičemž tito sami sebe označují jako Σλαβόφωνοι Έλληνες-Slavofoni Ellines (Slavofónní Řekové) a na muslimy, tzv. Pomaky), kteří se dají obyčejně identifikovat jako Turci. Z hlediska koncentrace obývají severní Řecko, severní území kraje Makedonie (křesťané) a Thrákie (muslimové).
V oficiálních sčítání dnes křesťanští Slované nejsou uznáni jako menšina, protože sami se tradičně považují za Řeky (od 18. -19. +more století). Takže jejich počet vyplývá z různých (i řeckých) odhadů. Muslimští Pomaci se řadí k turecké menšině Řecka. Počet křesťanských Slovanů v Řecku je přes 100 000. Předpokládá se, že přibližně 200 000 Řeků má alespoň jednoho slovanského předka, přičemž většina z nich už slovanský jazyk neovládá.
Dějiny
druhé balkánské válce, 1913 Slované přišli do Řecka v druhé polovině +more_století'>6. století po Kr. a usadili se zde. Pronikli až na západní Peloponés, ale většina z nich byla z Řecka postupně odvedena zákroky byzantské armády. Taková opatření dělali císaři Konstans II. , Justinián II. , Generál Staurakios a nakonec císař Nikeforos. Jiná situace však byla v Makedonii, kde zůstali v celé severní části regionu, přičemž Řekové se udrželi pouze v jižních oblastech. Od 12. století Makedonii ovládli Srbové, ale již ve 14. století se regionu postupně zmocnili Turci. V osmanském období se makedonští Slované hlásili k Bulharům a patřili pod bulharskou pravoslavnou církev. Místní Slované, kteří se cítili být Řeky, bojovali společně s makedonskými Řeky v řecko-bulharském boji o Makedonii. V roce 1919 byla již Makedonie ovládnuta Řeky, ale Řekové zde tvořili menšinu.
Slovanská komunita Makedonie po první světové válce zpočátku měla statut menšiny a měli i vlastní školy, Řekové jim povolili vydávat učebnice s názvem Abecedar. V letech 1925 - 1927 se však konala výměna obyvatelstva mezi Řeckem a Bulharskem a část Slovanů Makedonii opustila (cca 50 000) výměnou za etnické Řeky z Bulharska. +more Protože Řekové přibyli i v rámci výměny obyvatelstva s Tureckem (1923), počet Řeků se v Makedonii výrazně zvýšil. Přibližně 700 000 maloasijských Řeků se usadilo v Makedonii.
V roce 1926 byla v Řecku v rámci cílené helenizace povinně všechna toponyma změněna na řecká a v roce 1936 byl makedonský (slovanský) jazyk metaxasovou vládou zakázán zákonem. Po pádu metaxasova režimu byl slovanský jazyk opět povolen a tak to platí dodnes. +more Slované jsou oficiálně označováni jako "slavofonní Řekové", Pomaci jako Turci.
Navíc po druhé světové válce se Slované v Řecku stali terčem řeckých antikomunistických politiků, kteří po válce vyháněli Slovany do zahraničí (Bulharska, Jugoslávie, Austrálie apod. ), protože tvořili značnou část povstalců. +more Po těchto zákrocích zde zůstalo pouze malé slovanské etnikum. Rok 1951 byl poslední rok, ve kterém se ve sčítání vůbec zjišťoval mateřský (tedy i slovanský) jazyk obyvatelstva. Přes 40 000 osob uvedlo slovanský mateřský jazyk.
Dnes
Dnes po zmíněných přesídlováních zůstali Slované v severozápadní Makedonii v okolí měst Florina (slov. Lerin), Kastoria a Edessa (slov. +more Vodena), jelikož odsud bylo vysídleno jen málo Slovanů a po roce 1923 se zde usadil pouze malý počet pontských Řeků. Severní centrální a severní východní Makedonie je již dnes obývána především pontskými Řeky. Mateřský slovanský jazyk dnes v Řecku uvádí přibližně 50 000 osob a většina z nich žije právě v prefektuře Kastoria. Řečtí Slované se sami nazývají Řekové a jsou bilingvní, mnoho z nich se však v poslední době vystěhovalo do Soluně, kde se smíšenými manželstvími s Řeky asimilují.
Jazyk
Dialektické rozdělení makedonského jazyka v Řecku. +more Jazyk řeckých Slovanů (často včetně řeckých Bulharů, méně často i řeckých Pomáků) se označuje nejčastěji jako egejská makedonština; řecky se nazývá jednoduše slavika (slovanština) nebo dopika (místní), v místním slovanském dialektu se označuje jako balgartski nebo bulgratski ezik. Někteří ho považují za přechodný jihoslovanský jazyk mezi makedonštinou a bulharštinou, jiní ho považují jen za souhrnné označení pro makedonštinu, bulharštinu a pomačtinu v Řecku. I když už mnozí z mladší generace křesťanských Slovanů v jejich původních územích slovansky nemluví, uchovali si v řečtině silný jihoslovanský přízvuk. Muslimští Pomaci si naopak adoptovali za mateřský jazyk turečtinu, cítí se být Turky, ovládají však i řečtinu.
Významní Slované + Slovanky z Řecka
Konstantinos Christu - slavofonní řecký generál z Řecko-bulharské partyzánské války * Angelis Gatsos - slavofonní řecký generál z Řecko-bulharské partyzánské války * Evangelos Natsis - slavofonní řecký generál z Řecko-bulharské partyzánské války * Andreas Tsipas - komunistický představitel v řecké občanské válce * Nikola Gruevski - premiér Republiky Makedonie, původem slavofonní Řek * Dimitra Liani - manželka řeckého premiéra Andrease Papandreua, původem z Floriny * Markos Meskos - řecký básník z Edessy * Filippos Petsalnikos - řecký politik za stranu PASOK, bývalý předseda parlamentu * Marietta Chrusala (řecky Μαριέττα Χρουσαλά) - řecká modelka z Edessy, má řecko-slovanský původ