Římskokatolická farnost Čečelice

Historie farnosti

Středověká farnost (plebánie) v Čečelicích je prvně připomínána v roce 1369. Již od roku 1384 je uváděn čečelický kostel jako farní. +more V průběhu husitských válkek se ocitla bez faráře a byla přičleněna k Liblicím. Za třicetileté války byly Čečelice spravovány z Kostelce nad Labem. Pak asi opět z Liblic. Duchovní je uváděn jako administrátor farnosti. Farní knihy uvádějí jména misionářů, kteří v Čečelicích působili. Byli to od roku 1650 kapucíni: P. Samuel z Pilsenburgu, dále P. Ivan a od roku 1660 P. Anastazius. Po něm od roku 1671 v Čečelicích přisluhoval R. D. Housenka z Liblic. V témže roku dostal kostel vlastního kněze přičiněním Antonie hraběnky Černínové z Chudenic rozené z Kuenburka, paní panství Mělnického. Dále zde až do roku 1832 způsobili administrátoři počínaje Prokopem Spanerem a konče Antonínem Turnovským. Původně gotický kostel byl přebudován barokně v letech 1694-1711 dle návrhu Marka Antonia Canevalleho. Z původní gotické stavby zůstala stát pouze hranolová věž. Matriky jsou v místě zachovány od roku 1729.

Od roku 1832 byl v Čečelicích ustanoven na místo dosavadních administrátorů první farář. Byl jím Josef Vincenc Aust, který působil v Čečelicích od roku 1832 do roku 1848. +more V roce 1843 vykonal pouť od Říma a přivezl mnoho ostatků svatých do čečelického chrámu a do mnoha okolních kostelů. Při této příležitosti se konala procesí do Čečelic. Zásluhou tohoto kněze se zachoval až do 21. století Seznam křížů a kaplí ve farní osadě Čečelské, který vypracoval k datu 22. listopadu 1835. V roce 1836 byl zřízen nový hřbitov a v roce 1840 byla dostavěna nová budova fary.

Po prvním faráři nastoupil Jan Teodor Vorš, čestný děkan a farář v Čečelicích a jeden za zakladatelů Matice české. Narodil se 19. +more prosince 1801, na kněze byl svěcen 4. září 1827 a zemřel v Čečelicích 12. května 1872 o ranních bohoslužbách při pozdvihování. Na čečelické faře působil 24 let a je pohřben na místním hřbitově. Do Čečelic na faru přišel v roce 1848 a před tímto datem se zúčastňoval obrozeneckého hnutí. Spolu s Františkem Palackým v roce 1831 založil spolek Matice česká, který se podílel na vydávání vědeckých spisů vydávaný ČCM, např. Staročeskou bibliotéku, Novočeskou bibliotéku, Bibliotéku klasiků a Malou encyklopedii nauk. Tento spolek byl pobočným ústavem Muzea království českého a zanikl po sto letech v roce 1949. Za působení J. T. Vorše v roce 1856 byly na náklad čečelického kostela zřízeny nové venkovní dveře do sakristie. Pro kostelní slavnosti byl 25. května 1862 zakoupen obecním zastupitelstvem „moždýř“ ke střelbě při kostelních slavnostech za 3 zl. 50 kr. 16. července 1863 byl za přispění děkana Vorše „zeštafírován“ (vyzdoben) hlavní oltář sv. Havla na náklad zádušní kasy a celý kostel byl vybílen. Štafírníkem byl pan Dvořák z Mladé Boleslavi. 10. června 1869 do kostela přijel biskup z Litoměřic Augustin Wahala a biřmoval zde 230 biřmovanců. V roce 1871 byla do kostela instalována křížová cesta se čtrnácti zastaveními v ceně 153 zlatých na náklad nejmenovaných sousedů, přičemž do obecní kroniky zaznamenal 14. dubna 1889 A. Majzler, že těmito „sousedy“ byli František a Jan Dvořákovi.

Po Voršovi nastoupil do Čečelic 8. srpna 1872 jako farář Petr Strnad. +more Do té doby způsobil v roce 1842 na Vysoké, dále 8 let na Mělníku, poté v Chorušicích a od roku 1856 v Záboří. Za jeho působení byla na farní zahradě postavena nová farní stodola. V červnu 1878 byla provedena oprava kostelní věže a uvnitř byl kostel vybílen. V roce 1881 byla jeho zásluhou provedena oprava oltáře a hrobu Pánů z milodarů v ceně 1316 zl. 30 kr. Opravu a „štafírování“ provedl umělec Nývlt z Prahy. 30. května 1880 proběhlo ve farnosti biřmování litoměřickým biskupem Antonínem Frindem. 10. srpna 1882 byly zakoupeny nové varhany na náklad zádušní pokladny od varhanáře z České Lípy v ceně 850 zlatých. Pražský umělecký malíř Anjelo vyčistil obraz sv. Havla. V roce 1886 dostal farář Strnad Pochvalné uznání od litoměřického biskupa Emanuela Schöbela. Zesnul 25. listopadu 1889 a byl pochován na místním hřbitově.

Václav Zborník, 1890-1904 Od 17. +more dubna 1890 se novým farářem stal Václav Zborník. Narodil se v roce 1844 a do Čečelic nastoupil ve 46 letech věku. Byl velmi aktivní v rámci obce při výstavbě nové školní budovy, zakládání Spořitelního a záložního spolku Kampelička. 1. listopadu 1890 proběhlo biřmování za účasti litoměřického biskupa Schöbela a byl zřízen nový vchod do kostela proti faře. Dříve byl proti železnému kříži. Starý vchod byl zazděn. V roce 1901 se stal 1. starostou Kampeličky v Čečelicích. 3. července 1903 po 13 letech služby v Čečelicích ve věku 59 let zemřel a byl pohřben na místním hřbitově.

+more_1910,_farář_v_Čečelicích_v_letech_1904-1914. jpg|thumb|right|upright'>Ludvík Seyvalter, 1904-1914 Jeho nástupcem se stal Ludvík Seyvalter. V Čečelicích působil v letech 1903-1912 a za jeho působnosti došlo k velké úpravě interiéru kostela v roce 1904. Tehdy byl kostel vymalován v románském (beuronském) slohu. Výmalbu provedla firma Václava Gottlieba z Prahy, malíři Jan Gottlieb, Václav Ledecký a akademický malíř Vincenc Gottlieb. Za oltář sv. Rocha byla pak umístěna pamětní listina těchto malířů. Malba stála 1120 korun. Při malbě byl opraven hlavní oltář, byly zde instalovány nové obrazy a sochy. V roce 1904 zde proběhlo další biřmování za účasti biskupa Kásla. Dostavil se i kníže Jiří Kristián z Lobkovic. V roce 1912 se Seyvalter před svým odchodem z Čečelic zasloužil o rozšíření hřbitova (východní strana) s novou obvodovou zdí a o výstavbu márnice s věžičkou. Ze zdravotních důvodů byl předčasně pensionován a odešel do Prahy, kde na přání své osleplé matky se zasloužil založení Útulny pro slepé dívky na Kampě. V Čečelicích působil 9 let do roku 1912 a zemřel v 61 letech dne 26. prosince 1918. Pohřben byl v Brandýse nad Labem. Po odchodu Ludvíka Seyvaltera v roce 1912 působil v Čečelicích jako administrátor Jindřich Egrt do 30. května 1913. Ve škole v Čečelicích v té době vyučoval náboženství Jaroslav Šorejs, kaplan z Liblic, který odešel v témže roce do Bělé.

1. června 1913 nastoupili na farářské místo v Čečelicích František Šimůnek. +more Narodil se 30. května 1851 ve Studcích na okrese Nymburk. Studoval gymnázium v Mladé Boleslavi a v Jičíně. Kněžský seminář absolvoval v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 18. června 1875. Poté působil na různých místech. Nejprve jako kaplan na Řepíně 1875-1880, dále v Chorušicích; jako administrátor v Záboří. V letech 1884-1886 byl špitálním kaplenm v Čížové u Písku. V letech 1895-1913 byl farářem ve Vysokém u Mělníka. Do Čečelic přijel 1. června 1913. Působil zde tři roky a 27. října 1916 v Čečelicích ve věku 65 let zemřel. Asi čtrnáct dní před smrtí ho v Čečelicích zastupoval František Srnka. Šimůnkovým přáním bylo být pochován ve Vysokém u Mělníka, takže po smutečních obřadech v Čečelicích byly jeho ostatky převezeny do Vysokého u Mělníka, kde byl pochován.

Krátce po smrti Šimůnka v Čečelicích působil kaplan Josef Lidický, který se narodil 9. prosince 1882 v Chrastinách u Písku. +more Vystudoval gymnázium v Písku a stal se kaplanem v Držkově a později v Čečelicích, odkud 28. února 1917 odešel do Záboří.

Dalším farářem v Čečelicích byl Pavel Mudroch. Narodil se 10. +more října 1868 v Bratonicích na okrese Nové Benátky. V Litoměřicích studoval tři roky a čtvrtý rok na Bohoslovecké fakultě UK v Praze. Na kněze byl vysvěcen 30. září 1894 a byl ustanoven jako kaplan do Rožďalovic. Do Čečelic přišel v roce 1917 a setrval zde až do roku 1926, kdy odešel do Chorušic, kde v roce 1946 zemřel. V době kdy působil na faře byly zrekvírovány pro válečné účely památné zvony Burian a Poledník. V roce 1921 oslavil 200leté výročí zřízení farní správy v Čečelicích. Ve 20. letech 20. století docházelo mezi jím a představiteli obce ke sporům, které vyústily v to, že v roce 1926 odešel do Chorušic a nakrátko byl do Čečelic na opuštěnou faru jmenován Alois Šulc, farář z Liblic. Karel Kytýr, 1928-1953 Po tomto krátkém období nastoupil do Čečelic Karel Kytýr. Narodil se 15. dubna 1879 v Jankově. V Litoměřicích studoval kněžský seminář a na kněze byl vysvěcen 16. července 1905. Do Čečelic na faru přišel z Hořína v roce 1927 a působil zde v kněžské službě 26 let až do roku 1953. Za jeho působení nechala hřbitovní komise v roce 1928 opravit a oplechovat zvoničku a přestavět kříž ze starého hřbitova doprostřed novějšího hřbitova. Jednalo se o kříž, který byl hřbitovu věnován rodinou Prchlých z čp. 24 v roce 1836. V roce 1932 byla provedena oprava průčelí kostela. Práce prováděl tesař Josef Krupička z Čečelic a zednický mistr Jaroslav Vais. Podle zápisů na podezdění základů průčelí zdi bylo potřeba 10 tisíc cihel a 50 metrických centrů cementu. Oprava stála 11 tisíc korun. Oprava střechy, věže a farní budovy prováděná v letech 1928-1934 činila 53 tisíc korun. Kronikář obce Josef Jelínek zaznamenal, že úhrada oprav kostela a fary byla z výnosu svého jmění spravovaného patronem chrámu Ing. Miroslavem Vaňkem, který byl majitelem zbytkového statku v Byšicích. Předchozím patronem čečelického chrámu byl po mnoho let rod Lobkoviců. V prosinci 1935 se začalo pracovat v kostele na instalaci elektrického osvětlení, a to i oltáře a stropu. Náklady hradila z větší části Marie Hlavenská z čp. 37 a práce prováděla firma Čumrda z Kostelce nad Labem. Jednalo se celkově o 8 tisíc korun. Kytýr působil v Čečelicích až do propuknutí nemoci, kdy pak odešel ze zdravotních důvodů z fary. Zemřel 25. ledna 1960. Hermann Schmid, 1954-1995 Od 7. srpna 1953 se stal administrátorem farnosti František Vaněk, který ji spravoval ze Všetat (ve 21. stol. se jedná o farnost Stará Boleslav) a od 1. listopadu 1954 nastoupil JUDr. Hermann Schmid. JUDr. Hermann Schmid se narodil 28. července 1907 v Nových Zákupech. Po právnických studiích a praxi ve státní správě vystudoval teologii v innsbruckém Canisianu. Dále studoval v Praze a v Litoměřicích, kde 31. května 1942 přijal kněžské svěcení. Jako kněz působil na mnoha místech a v Čečelicích působil 40 let až do své smrti. Vedle svých kněžských povinností v Čečelicích pomáhal bohoslovcům, řádovým sestrám a kněžím v Litoměřicích jako jejich zpovědník, duchovní vůdce a excercitátor. Litoměřický biskup Josef Koukl jej jmenoval osobním arciděkanem a papež Jan Pavel II. jej jmenoval prelátem Jeho Svatosti. V Čečelicích byl jmenován v roce 1992 čestným občanem za dlouholeté osobní zásluhy o duchovní život čečelických občanů a péči o farnost a kostel. Zemřel 10. prosince 1994 a po posledním rozloučení v Čečelicích byly jeho ostatky převezeny do litoměřické katedrály a poté uloženy na městský hřbitov v Litoměřicích.

Za dlouholetého působení Hermanna Schmida došlo ke značným úpravám a opravám jak fary, tak především kostela. Jedna z oprav proběhla v roce 1976 na základě přípisu Střediska památkové péče z 2. +more července 1976. V dalších letech docházelo průběžně k opravám, na kterých se podíleli i řemeslníci z místní obce. Generální opravy hospodářských budov fary, střechy fary, střechy kostela, jeho omítnutí a vybarvení bylo provedeno koncem 80. let 20. století a dokončeno v roce 1992-1993. Financování zajistil Schmid z příspěvku od státu a ze sbírek. Oprava byla rozvržena do několika etap, kdy fasáda kostela byla provedena v barvě růžové a bílé, věž kostela byla hrubě omítnuta barvou přírodně bílou. Dále byla provedena výměna okenic ve zvonici kostela, které byly nahrazeny hnědými žaluziemi.

Téměř rok před smrtí Hermanna Schmida v roce 1994 začal v čečelickém kostele s církevními obřady vypomáhat pozdější administrátor farnosti Leopold Paseka, který dojížděl z Řepína. Od 1. +more listopadu 1999 se pak Paseka stal v Čečelicích administrátorem excurrendo, a farnost začal duchovně spravovat z Nebužel.

Leopold Paseka se narodil 4. listopadu 1959 v Chomutově, bohosloví vystudoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích v roce 1986 a v témže roce byl 28. +more června vysvěcen Františkem kardinálem Tomáškem v katedrále sv. Víta v Praze na kněze. Působil pak jako kaplan v Chomutově a poté na řadě dalších míst v litoměřické diecézi. Vedle toho, že stal excurrendo administrátorem v Čečelicích se věnoval charitativní činnosti na Zakarpatské Ukrajině, i v africké Keni, kde v roce 2002 osobně navštívil potřebné lidi a předal jim humanitární pomoc. O svých misijních cestách po Nikaragui v roce 1999 pro veřejnost pak pořádal přednášky, ke kterým přidal i přednášky o své cestě po Izraeli v roce 1995. V Čečelicích i celém nebuželském farním obvodu se mu pak stala stěžejní práce s dětmi a mládeží při výuce náboženství. Od 1. ledna 2014 se zároveň stal okrskovým vikářem mladoboleslavského vikariátu.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Duchovní správa farního obvodu

Duchovní správou spadá farnost Čečelice do farní kolatury (obvodu) Nebužely. Tato kolatura vznikla 15. +more listopadu 1993, kdy tři samostatné farnosti Nebužely, Řepín a Liblice vytvořily samostatný farní obvod. V roce 1955 se k tomuto obvodu přidružila i farnost Čečelice. Tento stav trval do 1. května 2004, kdy přibyla farnost Chorušice a od 1. dubna 2005 farnost Dolní Slivno. Farní obvod dohromady tvoří 30 osad a obcí a duchovní správu vykonává farář z Nebužel.

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce: * Čečelice (něm. Tschetschelitz) * Kojovice

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostel	Kostel	Kostel	Kostel	Kostel	Kostel	Kostel	Kostel
1.	+more_Havla. JPG'>160px	Kostel sv. Havla	Čečelice	[url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/652]bližší informace o bohoslužbách[/url]		farní kostel
Fara	Fara	Fara	Fara	Fara	Fara	Fara	Fara
2.		Fara	Čečelice	-	Školní 60	bývalé sídlo farního úřadu
Venkovní kříže	Venkovní kříže	Venkovní kříže	Venkovní kříže	Venkovní kříže	Venkovní kříže	Venkovní kříže	Venkovní kříže
3.		Kříž	Čečelice	-	náves u kostela	krucifix	-
4.		Kříž	Čečelice	-	křížek východně od silnice z Byšic	kříž	-
" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Mladoboleslavský vikariát * Seznam kulturních památek v okrese Mělník * Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy

[url=http://katalog.dltm.cz/web/farnosti/1562]Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze[/url]

Čečelice Čečelice Kategorie:Čečelice