Řekomyšovití

Řekomyšovití (Thryonomyidae) je čeleď hlodavců z podřádu Hystricomorpha (dikobrazočelistných), infrařádu Hystricognathi. Zahrnuje jediný rod řekomyš (Thryonomys) se dvěma druhy žijícími na západě, na východě a na jihu Afriky.

Řekomyši jsou velcí zavalití hlodavci. Přes svou velikost se však dokáží velmi rychle pohybovat. +more Žijí v savanách - oblastech s vysokou travou, která jim poskytuje úkryt a slouží i jako obživa.

Výskyt

Řekomyši žijí v africkém kontinentu od subsaharské Afriky na severu až po Jihoafrickou republiku na jihu. Obývají savany a další oblasti s vysokou travou.

Řekomyšovití se oddělili od ostatních hlodavců přibližně před 30 miliony lety: v Africe se jejich předci vyskytovali od oligocénu do současnosti, v Evropě a Asii během miocénu.

Taxonomie

Známý je jen jeden rod - Thryonomys - který obsahuje dva druhy:

rod Thryonomys - řekomyš * druh Thryonomys swinderianus - řekomyš africká - žije na západě, na východě a na jihu Afriky, * druh Thryonomys gregorianus - řekomyš menší - žije ve východní Africe.

Vzhled

Řekomyši patří mezi velké hlodavce. Tělo je 350-610 mm dlouhé, ocas měří 65-260 mm. +more Váží 4-7 kg, ale jsou známi i jedinci do 10 kg. Srst je hrubá a naježená, podsada chybí. Na svrchní straně je těla hnědavá s nádechem dožluta nebo došeda, na spodní bělavá, někdy došeda. Ocas porostlý řídkými krátkými naježenými chlupy je u kořene hnědavý, ke konci špinavě bílý.

Tělo je velké a podsadité. Má krátké kulaté uši, jejichž konce vyčnívají nad srst. +more Na zadních nohách má čtyři prsty, na předních nohách pět, ale jen prostřední tři jsou plně vyvinuté. V silných čelistech má celkem 20 oranžových zubů - jejich zubní vzorec je * 1. 1. 3 * 1. 1. 3 Samice mají dva až tři páry mléčných žláz.

Způsob života

Řekomyši jsou aktivní především v noci. Přes svou zavalitost to jsou hbitá a rychlá zvířata, při vyrušení dokáží nečekaně rychle prchat hustou vegetací. +more Dobře plavou a potápějí se. Bylo zjištěno, že populační hustota je asi 1 jedinec na hektar.

Jsou to býložravci - konzumují především trávu, rákos i kůru stromů, ale také ořechy, ovoce a jiné plody, které najdou na zemi. Řekomyši působí škody na plantážích cukrové třtiny, kukuřice, prosa, manioku nebo podzemnice olejné. +more Ohryzávají také kosti nebo i skály, zřejmě kvůli svým zubům.

+more42_Ngattadolikro_agoutis. jpg|náhled'>Ulovené řekomyši na trhu v Pobřeží slonoviny V tropických oblastech mívají dva vrhy ročně, v jižní Africe obvykle jen jeden v období od června do srpna. Po březosti trvající v průměru 155 dní rodí obvykle 4 mláďata. Ta váží kolem 129 g a mají otevřené oči, jsou osrstěná a brzy začínají běhat. Sexuálně dospívají ve věku jednoho roku. V zajetí se dožívají čtyř let.

Oba druhy řekomyší se často stávají kořistí servalů nebo hadů (krajty). Jsou však také loveny domorodým obyvatelstvem: jejich maso je ceněno více než hovězí, vepřové nebo skopové. +more Proto se někdy chovají na farmách.

Stupeň ohrožení

Podle výzkumů IUCN nejsou populace ani jednoho druhu řekomyši zásadně ohroženy.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id36972/]Profil taxonu řekomyšovití[/url] v databázi BioLib