Řád svatého Benedikta

Historie řádu

+more_Marka,_Florencie. '>vlevo Svatý Benedikt z Nursie (lat. Benedictus Nursias) žil na přelomu 5. a 6. století ve střední Itálii. Jeho názory vycházely z mnišských názorů a víry, Benedikt však nesdílel jejich názor na osamocenost, která nepřináší křesťanské komunitě užitek. Shromáždil podobně smýšlející mnichy, založil de facto první klášter v Monte Cassinu a sepsal zde pravidla klášterního života Regula Benedicti - Řehole Benediktova. Odtud je také český název pro mnichy podléhající pravidlům klášterního života - řeholníci/řeholnice, což jsou ti, kdo dodržují určitou řeholi. Výraz řehole pak vychází z latinského výrazu regula = pravidlo). Řehole obsahuje v 73 článcích jednak teoretický a duchovní základ mnišství a jednak návod, jak by měli řeholníci žít a chovat se ve společenství. Mottem řádu se stalo heslo „Ora et labora“ - česky „Modli se a pracuj“.

Řehole svatého Benedikta se postupně rozšířila po celé Evropě. V +more_století'>10. století se dostala také do Čech a v 11. století na Moravu. Její text podstatně ovlivnil historii, kulturu a spiritualitu křesťanského Západu. Papež Řehoř Veliký dal podnět k jejímu rozšíření na Britské ostrovy. Za císaře Karla Velikého byla přijata jako vzorová klášterní ústava v celé Římské říši. V roce 1336 vydal papež Benedikt XII. bulu nazývanou benediktinská, v níž zdůrazňuje řadu pravidel pro život v jednotlivých opatstvích, pojednává o řádovém rouchu, o studiu a postu.

Benediktinské kláštery stály u vzniku klášterní medicíny, která v nich vzkvétala až do 12. století.

Ve Francii v době revoluce byl řád, podobně jako mnoho dalších církevních institucí a staveb, zakázán a zničen. O jeho obnovu se zasloužil Dom Prosper Guéranger, iniciátor obnovy římské liturgie ve Francii, a autor Liturgického roku (L’Année liturgique), který byl impulsem pro liturgické hnutí.

Členové a členky benediktinského řádu v současné době žijí a pracují po celém světě.

Mnišský život

+more0'>Medaile řádu Při vstupu do kláštera musí uchazeč projít kandidaturou a noviciátem trvající každý přibližně rok. Po skončení noviciátu po dobu tří let skládá tzv. sliby jednoduché (nebo též časné). Teprve pak je připuštěn k tzv. slibům věčným (nebo též slavným) s celoživotní platností a stane se plnoprávným členem Řádu.

Každý klášter je samostatný a tvoří ho společenství bratří v čele s opatem. Kláštery se z praktických důvodů sdružují v kongregace. +more Benediktinské kláštery v českých zemích a chorvatský klášter v Ćokovaci jsou takto spojeny do Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha, která vznikla v roce 1945. Souhrnem jednotlivých benediktinských kongregací je benediktinská konfederace v čele s opatem primasem sídlícím v Římě. Opat primas není generálním představeným, ale spíše reprezentantem Benediktinské konfederace před Svatým stolcem. Nemá žádnou přímou pravomoc nad jednotlivými kláštery.

Benediktini v Česku

Nejstarší český benediktinský klášter byl ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě, jehož první abatyší od roku 976 byla dcera knížete Boleslava I. Mlada. +more Nejstarším mužským byl břevnovský klášter založený roku 993 nedaleko Prahy Boleslavem II. a pražským biskupem svatým Vojtěchem. Mezi další významné nejstarší benediktinské kláštery patřil klášter Ostrov u Davle a Sázavský klášter.

K dalším významným klášterům patřily v Čechách kladrubský klášter u Stříbra, postoloprtský klášter Porta Apostolorum, broumovský klášter, na Moravě klášter Rajhrad u Brna (dle tradice založený roku 1045) a klášter Hradisko u Olomouce.

Odkazy

Reference

Související články

Řehole svatého Benedikta * Benediktinská konfederace * Clunyjská reforma * Seznam benediktinských klášterů * České kláštery benediktinů * Cisterciácký řád * Břevnovský klášter * Emauzský klášter * Benediktinský klášter Rajhrad

Externí odkazy

[url=http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209562213000005-zasveceni/]Zasvěcení - Benediktini, Česká televize, i-vysílání, 24.5.2009 (video)[/url] *

Kategorie:Mnišské řády