Cesko.wiki Škoda Ostrov
Author
Albert FloresŠKODA OSTROV s.r.o. (v letech 2008-2010 STROJÍRNY OSTROV s.r.o.) byla česká strojírenská firma ve městě Ostrov, která vyráběla zejména trolejbusy pro tuzemský i světový trh. Jejím vlastníkem byla Škoda Holding
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_02.JPG)
Historie
V souvislosti s omezováním provozu jáchymovských uranových dolů, kde do té doby pracovali z velké částí političtí vězni, potřeboval stát využít místní infrastrukturu a zaměstnat zdejší obyvatele. Protože v té době zároveň Škoda Plzeň rozšiřovala výrobu pro investiční strojírenství a vymisťovala některé provozy, bylo rozhodnuto, že do Ostrova bude přemístěna právě výroba trolejbusů, jakkoliv zde nebyla žádná tradice s podobnou výrobou. +more Závod Škoda Ostrov tak byl budován od konce 50. let 20. století.
Prvním trolejbusem, který zde byl v prosinci 1960 zkompletován zčásti ještě z plzeňských dílů, byly vozy z 19. výrobní série typu Škoda 8Tr. +more Tyto vozy zamířily v rámci Československa jen do dopravních podniků ve městech Ostrava (5 vozů), Plzeň (2 vozy) a Pardubice (1 vůz), všechny ostatní byly dodány do zemí Sovětského svazu (SSSR). Od roku 1961 zvolna nabíhala výroba nového typu Škoda 9Tr s líbivou zaoblenou karosérií - nultá série byla (až na dva vozy pro Plzeň) opět dodána výhradně do SSSR, teprve vozy z řádné sériové výroby byly hromadně dodávány i do tuzemských dopravních podniků. Model 9Tr byl v různých modifikacích a s řadou modernizací vyráběn až do roku 1982, bylo jich celkem postaveno 7372 kusů a tím se také stal druhým nejrozšířenějším typem trolejbusu na světě (po sovětském ZiU-9, kterého bylo v letech 1972-2014 bylo vyrobeno více než 42 000 ks). Výroba totiž vcelku strmě rostla až k hranici 350 vozů ročně, přičemž byla také zbudována zkušební trolejbusová trať Ostrov-Jáchymov o délce 6,1 km. V dobách socialistického Československa byly vyvinuty a vyráběny ještě typy T 11 (1964-1967, pouze 7 kusů), 14Tr (sériová výroba 1981-1998, 3265 ks), první československý článkový trolejbus Škoda-Sanos S 200 (sériová výroba 1982-1987, 77 kusů), 15Tr (sériová výroba 1988-1995, 469 ks) a 17Tr (1987-1990, pouze 3 kusy).
Po sametové revoluci vznikla samostatná firma Škoda Ostrov s. r. +moreo. (do obchodního rejstříku zapsána 1. října 1992, IČ 468 84 173), jejímž majitelem byla plzeňská Škoda. Došlo k důkladné modernizaci typů 14Tr/15Tr na 14TrM/15TrM, jejichž modifikace 14TrSF/15TrSF byly od konce 20. století úspěšně provozovány i ve americkém San Francisku. V roce 1993 byl vyroben moderní nízkopodlažní článkový trolejbus 22Tr (sériová výroba 2002-2004, vyrobeno 13 kusů) a od něj byl zpětně odvozen dvounápravový nízkopodlažní trolejbus Škoda 21Tr (prototyp 1995, sériová výroba 1995-2004, vyrobeno 135 kusů), jehož derivací s motorem MAN vznikl nízkopodlažní autobus 21Ab (sériová výroba 1995-2001, vyrobeno 37 kusů).
V roce 2004 byla výroba pro ztrátovost a nedostatek zakázek zastavena, výroba nových trolejbusových typů 24Tr a 25Tr již byla realizována ve Škodě Electric v Plzni. Od 15. +more září 2004 bylo sídlo Škody Ostrov rovněž přeneseno do Plzně, v Ostrově byly ještě nějakou dobu vyráběny náhradní karoserie a další díly. Od 25. července 2008 do 23. listopadu 2010, kdy byla vymazána z obchodního rejstříku, nesla společnost název Strojírny Ostrov.
Galerie sériově vyráběných typů
File:Ostrava, Škoda 8Tr a Karosa B 40. jpg|Škoda 8Tr s vlekem Karosa B 40 File:Ostrava - Flickr - Infodad (77). +morejpg|Škoda 9Tr File:Brno, Řečkovice, depozitář TMB, DOD 2005, Škoda T 11. jpg|Škoda T 11 File:Plzeň, Škoda 14Tr, rok 1994 (1). jpg|Škoda 14Tr File:Pardubice, sídliště Dubina, Jana Zajíce, Škoda 14TrM č. 381 (02). jpg|Škoda 14TrM File:San Francisco Muni trolleybus. jpg|Škoda 14TrSF File:Plzeň, Škoda 15Tr, rok 1994. jpg|Škoda 15Tr File:Škoda 15TrM trolleybus in Hradec Králové in 2005. jpg|Škoda 15TrM File:Škoda-ETI 15TrSF 7118, trolleybus line 14, San Francisco, 2011. jpg|Škoda 15TrSF File:Brno, Řečkovice, depozitář TMB, DOD 2005, Škoda-Sanos S 200Tr. jpg|Škoda-Sanos S 200 File:Brno, Benešova, smyčka Hlavní nádraží, Škoda 21Tr č. 3024 (2013-04-27; 02). jpg|Škoda 21Tr File:Brno, vozovna Husovice, BMUE 2004 (01). jpg|Škoda 22Tr File:Škoda 21Ab (5). jpg|Autobus Škoda 21Ab.
Likvidace areálu
Ostrovský areál po skončení výroby trolejbusů chátral a stal se brownfieldem, následně byl prodán v konkurzu. Majitel, developerská společnost Panattoni Europe, má v plánu vybudovat v místě průmyslovou zónu Ostrov-sever. +more Demolice stávajících objektů má podle plánů začít na podzim 2018. Celý areál má být otevřený, oploceny budou jen jednotlivé haly.
Vlečka
Do areálu podniku vedla železniční vlečka ze stanice Ostrov nad Ohří, která byla pozůstatkem železniční trati Ostrov - Jáchymov (provoz zastaven 3. srpna 1957). +more Nový majitel areálu nechal vlečku zrušit a v průběhu srpna 2009 byla vlečka zlikvidována.
Pracovní tábor
Věž smrti, bývalá třídička uranu Část areálu v padesátých letech 20. +more století sloužila jako pracovní tábor pro politické vězně. Roku 2008 společnost Škoda Holding darovala tyto pozemky Konfederaci politických vězňů; Rudá věž (zvaná Věž smrti), která sloužila jako třídírna uranové rudy, byla prohlášena národní kulturní památkou.
Věž smrti má být při přestavbě areálu na průmyslovou zónu zachována a uvažuje se o jejím zpřístupnění veřejnosti.