Štola Josef (Chotilsko)

Štola Josef se nachází na levém břehu Vltavy, na katastrálním území Prostřední Lhoty, místní části obce Chotilsko v okrese Příbram ve Středočeském kraji, zhruba 50 km jižně od Prahy. Štola slouží od roku 2007 jako Centrum experimentální geotechniky Českého vysokého učení technického v Praze.

Historie

Keltské období

Štola Josef je součástí zlatorudného revíru Psí hory, v němž byla doložena těžba zlata již za éry keltského osídlení této oblasti v období 2. - 1. +more století př. n. l. Zlato bylo rýžováno například na Čelinském potoce, který protéká podél západního úpatí Veselého a Ostrého vrchu a nedaleko vstupu do štoly ústí do Vltavy, respektive do Slapské přehrady.

Středověk

Největší rozmach těžby zlata v oblasti Psích hor nastal ve středověku, zejména v průběhu 14. století až do počátku století 15. +more, kdy bylo zlato v okolí Čeliny dobýváno z křemenných žil pomocí štol a úklonných šachtic. Na Čelinském potoce bylo v té době vybudováno několik mlýnů na drcení rudy a v blízkosti největší šachty existovala kovárna. K dalšímu, byť krátkodobému obnovení těžby zlata v této oblasti, došlo na přelomu 15. a 16. století.

Konec 20. století

Rozcestí páteřní štoly a chodby, která vede k ložisku Čelina-západ Až do druhé poloviny 20. +more století zůstal zlatorudní revír Psí hory nevyužit. Teprve v letech 1977-1980 zde proběhl rozsáhlý regionální revizní průzkum hornin Jílovského pásma. Tímto průzkumem byl potvrzen výskyt významného zlatonosného zrudnění. Podrobný průzkum oblasti Psích hor se uskutečnil v letech 1980-1990. Jeho součástí byla ražba nové štoly Josef v kombinaci s podzemními vrty. V rámci tohoto průzkumu probíhala v letech 1989-1991 také experimentální podzemní těžba ložiska Čelina. V úpravně Rudních dolů v Příbrami bylo z celkem 19 500 tun vytěžené rudniny získáno 21,5 kg zlata.

Během průzkumu byly vyhodnoceny zásoby zlata na již známých a v minulosti těžených ložiscích Čelina a Mokrsko-východ. Zároveň bylo objeveno nové ložisko Mokrsko-západ, jehož využitelné zásoby byly odhadnuty na 75 tun zlata. +more Celkové zásoby všech ložisek revíru byl odhadnut na 130 t zlata, což převyšuje množství rudy, vytěžené během celé historie těžby zlata na území České republiky. Ložisko v revíru Psích hor tak patří mezi nejbohatší ložiska zlata v Evropě a již od 90. let 20. století o něj projevovaly zájem některé mezinárodní těžařské společnosti. Vzhledem k tomu, že ve zdejší oblasti by z ekonomických důvodů přicházela v úvahu těžba formou kyanidového loužení, což by znamenalo naprostou devastaci životního prostředí i krajiny a též likvidaci obce Mokrsko, se tyto záměry staly předmětem občanských protestů a muselo být od nich ustoupeno. Snahy o zahájení těžby a s tím spojené protestní akce však trvají nadále.

Výzkumné pracoviště

Štola Josef i místní zlatorudní ložiska jsou v majetku státu a jsou spravována Ministerstvem životního prostředí České republiky. Na základě dohody s uvedeným ministerstvem si od roku 2007 pronajímá prostory štoly Josef Fakulta stavební Českého vysokého učení technického v Praze, která zde zřídila své Centrum experimentální geotechniky. +more Centrum experimentální geotechniky je vědecké pracoviště, které je provozovatelem Podzemní laboratoře Josef a vědecko-technického parku Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef.

Technické parametry

Plánek renovovaných a zpřístupněných úseků štoly Josef Celkem bylo v průběhu průzkumných prací v předposlední dekádě 20. +more století vyraženo téměř osm kilometrů nových chodeb. Hlavní páteřní štola, která spojuje všechna ložiska v oblasti Čeliny a Mokrska, je dlouhá 1835 metrů. Příčný průřez páteřní štoly je 14 - 16 m². Postranní chodby na jednotlivých ložiscích měří celkem 6018 metrů. Dále v rámci průzkumu byly uskutečněny 103 jádrové vrty z povrchu o celkové délce 23 378 m a 127 podzemních jádrových vrtů o celkové délce 13 137 metrů. Kromě toho byly vyraženy tři větrací komíny o celkové délce 330 m. Délka paralelních vstupních tunelů je 80 metrů, výška nadloží 90 - 110 m. Během experimentální těžby byla vytvořena rozlehlá podzemní kaverna, hluboká 40 metrů. V průběhu deseti let průzkumných prací bylo odebráno a zanalyzováno 9 818 půdních vzorků a dalších více než 25 000 vzorků z vrtů a z podzemí.

Geomorfologie a geologie

Zlatorudní revír Psí hory se nachází na území geomorfologického celku Benešovská pahorkatina, který je součástí Středočeské pahorkatiny. Rudní revír Psí hory se rozprostírá převážně v proterozoických, více než 600 milionů let starých horninách tzv. +more Jílovského pásma, do kterých později během variského vrásnění pronikly granitoidy Středočeského plutonu. Zlatorudní ložisko Čelina a rudní zóna Mokrsko-východ se nacházejí v tufech a vulkanitech Jílovského pásma, naopak převážná část rudní zóny Mokrsko-západ leží v granodioritu Středočeského plutonu.

Dostupnost

Pracovníci Centra experimentální geotechniky se snaží zpřístupnit štolu Josef nejen odborníkům a studentům ČVUT, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti, samozřejmě za předem stanovených podmínek a omezení. Štola je přístupná veřejnosti od 1. +more května do 31. října vždy v pondělí, ve středu a v pátek dopoledne. Prohlídky se však konají jen pro skupiny osob a v termínech, které je nutno dohodnout předem e-mailem nebo telefonicky. Přímo u štoly se nachází parkoviště, vyhrazené pro návštěvníky, další možnost parkování je u odbočky ze silnice do Smilovic poblíž zastavení naučné stezky Zlaté Psí hory u vyhlídky na kaňonovité údolí Vltavy. Nejbližší autobusovou zastávkou je Chotilsko, Smilovice, rozc. 2. 0 na trase autobusové linky Praha - Sedlčany.

Fotogalerie

Soubor:Štola Josef (23). jpg|Pohled do areálu štoly z nedaleké haldy vytěžené horniny Soubor:Štola Josef (3). +morejpg|Vstupní brána do areálu a budova Podzemního výzkumného centra Soubor:Štola Josef (20). jpg|Stěny chodby, vedoucí ke kaverně, jsou částečně tvořeny jílem Soubor:Štola Josef (15). jpg|Detail křemenné žíly, obsahující rozptýlené částečky zlata Soubor:Štola Josef (16). jpg|Balkón pro návštěvníky ve výši 20 metrů ode dna podzemní kaverny.

Odkazy

Reference

Související články

Důl Roudný

* Kašperské Hory * Muzeum zlata Nový Knín * Regionální muzeum v Jílovém u Prahy

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160815090644/http://www. zlatokop. cz/ckz/clanky/cesky/NovyKninStezky/3StezkaPsiHory. htm]Schematická mapka naučné stezky Zlaté Psí hory[/url] * [url=http://www. chotilsko. cz/mokrsko/d-17532/p1=2088]O těžbě zlata u Mokrska na stránkách obce Chotilsko[/url] * [url=http://www. cechynadzlato. cz/]Stránky sdružení Čechy nad zlato[/url] * [url=http://www. korkyne. cz/tezba-zlata-v-mokrsku/d-1633]Dokumenty o těžbě zlata u Mokrska na stránkách obce Korkyně[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/10150778447-historie-cs/216452801400026/]Zlato a stříbro v českých dějinách (Česká televize, Historie. cs 10. 9. 2016)[/url].

Kategorie:Chotilsko Kategorie:Těžba zlata ve Středočeském kraji Josef (Chotilsko) Kategorie:Rudní revír Psí hory Kategorie:Těžba v okrese Příbram Kategorie:Podzemní stavby v okrese Příbram Kategorie:Stavby nazvané po osobách