Šu-mi-jüan

Technology

12 hours ago

Author

Šu-mi-jüan je historický román čínského spisovatele Čao Cu-čina. Dílo bylo dokončeno v roce 1693 a je považováno za jedno z klasických děl čínské literatury. Román se odehrává v 14. století za vlády dynastie Jüan a vypráví příběh fiktivního císařovny Čao Süe-feng, která se stane jednou z nejmocnějších žen v čínské historii. Příběh je plný intrik, zrad a politických machinací a poskytuje podrobný obraz dobové čínské společnosti. Dílo je také ceněno pro svůj literární styl a působivý popis čínské kultury a tradic. Šu-mi-jüan je jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších románů v čínské literatuře a dosud zůstává silně ovlivňujícím dílem.

Vojenský výbor Šu-mi-jüan byl v Číně od počátku 10. století do 14. století nejvyšším vojenským úřadem státní správy, který řídil ozbrojené síly státu. Vznikl počátkem období pěti dynastií pod názvem Čchung-čeng-jüan ( „Vznešený vládní úřad“), záhy byl přejmenován. Převzala jej i administrativa říše Sung založené roku 960 a od ní i říše Liao, Ťin a Jüan.

Historie

Počátky výboru šu-mi-jüan („Významný a důvěrný úřad“ či „Úřad pro významné a důvěrné [věci]“) sahají k Taj-cungovi, císaři říše Tchang (vládl 762-779), který roku 765 vytvořil k vyřizování své korespondence v paláci sekretariát šu-mi-jüan obsazený sekretáři šu-mi-š’ vybíranými mezi eunuchy. Tito sekretáři postupem doby získali značnou moc, byli schopni ovlivňovat jmenování členů císařské rady a od 70. +more let 9. století kontrolovali takřka neomezeně císařský palác i úřady v hlavním městě.

V období pěti dynastií v administrativě říše Pozdní Liang vznikl úřad Čchung-čeng-jüan ( „Vznešený vládní úřad“) ke spravování vojenských záležitostí. V následující říši Pozdní Tchang byl úřad přejmenován na Šu-mi-jüan. +more Zprvu byli vedoucí výboru mimořádně vlivní a převážili i nad civilními hodnostáři, ovšem v říši Pozdní Čou se pravomoci vojenského výboru omezily na plánování a administraci vojenských akcí a od civilní správy byl oddělen. V administrativě říše Sung byl výbor jedním ze dvou nejmocnějších úřadů, vedle císařského sekretariátu, který byl nejvyšším civilním úřadem. Vedoucí těchto dvou úřadů a jejich zástupci tvořili císařskou radu.

Za prvního císaře dynastie Sung sloužili ve vojenském výboru zasloužilí vojevůdci, postupně je nahradili civilisté, kteří měli v rukou také výběr generálů. Při návrzích na jmenování a povýšení ovšem u kandidátů více než kompetenci zvažovali loajalitu k císaři a politické postoje.

V sungské éře vojenský výbor nominálně vedl vedoucí šu-mi-š’, který měl vedlejší první úřední hodnost. Zpravidla však byl místo něj jmenován pověřený správce vojenského výboru č’ šu-mi-jüan š’ , obvykle titulovaný caj-č’, císařský rádce, případně pověření spolusprávci tchung-č’ šu-mi jüan š’ . +more O stupeň níže stáli jeden nebo dva zástupci nazývaní fu šu-mi š’ nebo tchung-č’ šu-mi-jüan š’ (同知樞密院事), pokud byli dočasně pověřeni výkonem funkce. V letech 1078-1089 byl vedoucí úřadu a jeho zástupce přejmenováni na čeng čang-kuan a fu čang-kuan .

Pravomoci výboru se překrývaly s agendou ministerstva vojenství, časem se ustálil stav, kdy se ve výboru řešily důležité politické otázky a ministerstvo sloužilo jako konzultativní orgán a k vykonávaní běžné administrativní rutiny. Výbor se dělil na sekce fang , jejichž počet rostl z počátečních čtyř na dvanáct v 80. +more letech 11. století. V období Jižní Sung byl počet sekcí zredukován, ale v jüanské době vzrostl až na 35.

Výbor převzaly i kitanská říše Liao, džürčenská říše Ťin a mongolská říše Jüan. V říši Jüan titul šu-mi-š’ držel následník trůnu, fakticky výbor vedl pověřenec č’ šu-mi-jüan š’. +more Jüanská vláda zřídila i pět provinčních poboček vojenského úřadu, zodpovědných za vojenské operace ve svěřených regionech. Po stabilizaci situace byly pobočky vojenského úřadu rušeny a správa přešla na provinční pobočky císařského sekretariátu.

Zakladatel říše Ming Ču Jüan-čang ve své administrativě roku 1361 vojenský výbor zrušil a nahradil ho Hlavní vojenskou komisí Ta tu-tu fu .