Švábská Alba

Švábská Alba poblíž Tübingenu Vodopády u Bad Urach Švábská Alba (německy Schwäbische Alb nebo Schwabenalb), někdy také nazývaná Švábský Jura, je německé pohoří na jihu spolkové země Bádensko-Württembersko, s malým přesahem do Švýcarska.

Geografie

Topografická mapa pohoří Švábskou Albu na západě odděluje úzký pruh tzv. +more Gäuplatten od Schwarzwaldu. Na severovýchodě na ni navazuje Franská Alba, na jihu začíná podhůří Alp. Stejně jako Franská Alba, i Švábská na severu přechází v tzv. Keuperland, tedy nižší celky tvořené už nikoli jurskými, ale staršími triasovými vápenci.

Od Bodamského jezera se hřeben pohoří táhne severovýchodním směrem až k městu Aalen. Nejvyšší horou je pohoří je Lemberg s nadmořskou výškou 1015 m. +more Celé pohoří je významným nalezištěm jurských fosílií a současně jedním velikým krasovým územím.

Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že Franská Alba, Švábská Alba, Švýcarský a Francouzský Jura tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka. +more Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období jury, ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná alpinským vrásněním. Obě Alby tedy patří do Jihoněmecké stupňoviny (Süddeutsches Schichtstufenland), zatímco Jura se už řadí k Alpám.

Členění

V německém členění má Schwäbische Alb číslo D60, resp. podle starého systému 09. +more Podle staršího systému Emila Meynena se oblast dělí takto:.

* 09 (=D60) Schwäbische Alb (Švábská Alba) ** 090 Randen ** 091 Hegau-Alb (Hegauská Alba) ** 092 Baaralb und Oberes Donautal (Baarská Alba a údolí horního Dunaje) ** 093 Hohe Schwabenalb (Vysoká Švábská Alba) ** 094 Mittlere Kuppenalb (Střední kupovitá Alba) ** 095 Mittlere Flächenalb (Střední plošinová Alba) ** 096 Albuch und Härtsfeld (Albuch a Härtsfeld) ** 097 Lonetal-Flächenalb (Niedere Alb) (Nízká Alba) ** 098 Riesalb (Rieská Alba)

Orograficky lze vyčlenit také tyto celky: * Härtsfeld * Albuch * Heidenheimská Alba * Spodní Alba * Stubersheimská Alba * Ulmerská Alba * Blaubeurská Alba * Urachská Alba * Münsingská Alba * Reutlingská Alba * Zwiefaltská Alba * Zollernalb * Grosser Heuberg

Hydrologie

Severozápadní svahy pohoří jsou odvodňovány řekou Neckar, která pramení v rašeliništi ve městě Schwenningen. Tok Neckaru kopíruje přibližně severozápadní svah pohoří a u města Plochingenu se prudce stáčí na západ směrem k řece Rýn, do níž se později vlévá. +more Mírnější jihovýchodní svahy jsou odvodňovány prostřednictvím menších toků do Dunaje. V celé oblasti se nachází množství podzemních toků, z nichž některé nejsou dosud podrobně zmapovány. Zvláštností je, že většina místních toků vytéká naráz z podzemních prostor už jako hotová řeka či říčka, aniž by sbírala na svému toku drobné přítoky z jednotlivých malých pramenů. Těmto prameništím de německy říká „Töpfe“ (doslovný překlad do češtiny by znamenal „hrnce“) a jedná se o vyvěračky.

* Významné vyvěračky: ** Aachtopf nejvydatnější vyvěračka v Německu, pramen řeky Aach ** Blautopf pramen řeky Blau ve městě Blaubeuren, řeka Blau se v Ulmu vlévá do Dunaje ** Filsursprung pramen řeky Fils u městečka Wiesensteig, řeka Fils tvoří pravobřežní přítok Neckaru v Plochingenu ** Lautertopf pramen romantické turisticky vyhledávané říčky Große Lauter u obce Gomadingen, říčka protéká údolím hradů a jeskyní a tvoří levobřežní přítok Dunaje ** Goldloch pramen říčky Lauter u obce Lenningen, říčka vytéká přímo z jeskyně a vlévá se do Neckaru u města Wendlingen.

Turistické lokality

V regionu se nachází mnoho hradů, klášterů, kostelů, jeskyní a starých měst. * Řeka Dunaj, která pramení v pohoří Černý les prostřednictvím zdrojnic Brigach a Breg se poblíž obce Immendigen propadá a protéká nejprve soustavou krasových jeskyní do města Aachu a poté se vlévá coby řeka Aach do Bodamského jezera. +more Následně Dunaj pramení jakoby znovu pomocí zdrojnic Krähenbach a Elta. * Jeskyně a umění z doby ledové v pohoří Švábská Alba - lokalita světového kulturního dědictví UNESCO.

Osídlení

Nejstarší doklady pravěkého osídlení dosahují stáří až 35 000 let. Patří mezi ně píšťala vyrobená z labutí kosti, dvě sošky lvího muže či koňská hlava. +more Od 1. do 3. století tudy probíhala hranice římské říše, tzv. Limes Romanus.

Sídla

Města Gönningen a Reutlingen (vzadu) * Důležitá sídla přibližně ve směru od jihozápadu na severovýchod: ** Sigmaringen, hohenzollernské město na horním Dunaji ** Rottweil, nejstarší město v Bádensku-Württembersku ** Albstadt, město v srdci Švábské Alby ** Balingen, město pod hradem Hohenzollernů ** Tübingen, univerzitní město, město lékařů ** Reutlingen, „brána“ do Švábské Alby ** Ulm, univerzitní město, město Alberta Einsteina, ** Münsingen, město na hranici vojenského újezdu ** Laichingen, město tkalců ** Kirchheim unter Teck, město řemeslníků pod horami ** Geislingen an der Steige, město čtyř údolí ** Aalen, město hranic římského impéria

Panorama Dreikaisergebirge

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Pohoří v Německu