Švédský pravopis

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Švédský pravopis je soustava pravidel a doporučení pro správné psaní v švédštině. Švédský pravopis je v principu fonologický, zachovává však mnoho historických prvků (např. psaní skupin dj, hj, lj , různý způsob psaní téže hlásky jako v případě sj, sch, sk, stj , relativně velké množství výjimek apod.). Používá mnohé spřežky. K zápisu švédštiny se používá latinka, doplněná o 3 dodatečná písmena (Å, Ä, Ö), která se řadí na konec abecedy.

Abeceda

Švédština používá latinku, rozšířenou o některé další znaky. Písmena Q a W používá jen pro některá cizí slova (například bowling). +more Å, Ä a Ö se považují za samostatná písmena, nikoli jen za znaky s diakritikou. V abecedě se řadí v tomto pořadí za písmeno Z. Písmeno W bylo do švédské abecedy oficiálně přijato v roce 2006. Do té doby se považovalo za variantu V. Ve slovnících a abecedních seznamech se oba znaky řadily společně, nyní již každý zvlášť. Švédská abeceda má tedy celkem 29 písmen (do roku 2006 28 písmen).

PísmenoA, aB, bC, cD, dE, eF, fG, gH, hI, iJ, jK, kL, lM, mN, nO, oP, pQ, qR, rS, sT, tU, uV, vW, wX, xY, yZ, zÅ, åÄ, äÖ, ö
Název (IPA)ɑːbeːseːdeːefːgeːhoːjiːkoːelːemːenːpeːkʉːɛrːesːteːʉːveːdɵbːɘl veːekːsseːtaɛːøː

Pravidla čtení

Samohlásky

Švédské samohlásky se podobně jako v češtině liší svojí délkou. Dlouhé samohlásky se vyskytují pouze v přízvučných slabikách (viz Délka hlásek). +more Na rozdíl od češtiny se u předních samohlásek vyskytují páry se zaokrouhlenou a nezaokrouhlenou výslovností. Švédština má celkem 17 samohláskových fonémů - 9 dlouhých a 8 krátkých, výslovnost krátkého /e/ a /ä/ splývá. Redukovaná výslovnost nepřízvučného /e/ jako je běžná v hovorovém stylu. Ve standardní švédštině se nevyskytují dvojhlásky, výjimečně pouze v přejatých slovech (Europa, paus).

PísmenoVýslovnostPoznámka
Přízvučná dlouháPřízvučná krátkáNepřízvučná
center |acenter |otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska|otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|krátké jako české /a/, dlouhé se blíží českému /ó/
epolozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|, schwa|jako zavřené „brněnské“ /é/ (dlouhé) výslovnost krátkého /e/ splývá s výslovností krátkého /ä/, v přízvučných slabikách před /r/ je otevřenější téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|, v nepřízvučných slabikách se často redukuje
center |icenter |zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|center |zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|center |zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|
center |ocenter |obvykle zavřená zadní zaokrouhlená samohláska| někdy polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska|center |obvykle polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska| někdy zavřená zadní zaokrouhlená samohláska|center |obvykle polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska| někdy zavřená zadní zaokrouhlená samohláska|pravidla výslovnosti psaného /o/ nelze přesně popsat, např. stor [stuːr], ale sova [soːva]
center |ucenter |zavřená střední zaokrouhlená samohláska|center |polozavřená střední zaokrouhlená samohláska|center |polozavřená střední zaokrouhlená samohláska|zvuk mezi /u/ a /y/ (dlouhé), resp. +more mezi /o/ a /ö/ (krátké)
center |ycenter |zavřená přední zaokrouhlená samohláska|center |zavřená přední zaokrouhlená samohláska|center |zavřená přední zaokrouhlená samohláska|jako německé /ü/
center |åcenter |center |polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska|center |polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska|
center |äcenter |polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska|center |polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska|center |polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska|jako otevřené „pražské“ /e, é/ před /r/ otevřenější téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|
center |öcenter |polozavřená přední zaokrouhlená samohláska|center |polozavřená přední zaokrouhlená samohláska|center |polozavřená přední zaokrouhlená samohláska|jako německé /ö/ před /r/ otevřenější polootevřená přední zaokrouhlená samohláska|
.

Souhlásky

Písmeno nebo skupina písmenVýslovnostPoznámka
center rowspan=2|ccenterpřed e, i, y, ä, ö
center rowspan=2|ccenterv ostatních případech
center|chcenterv cizích slovech; och [ok:]
center|ckcenterpíše se místo kk
center|djcenterna začátku slov
center rowspan=2|gcenterpřed e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
center rowspan=2|gcenterv ostatních případech
center|gjcenterna začátku slov
center|gncenterna konci slabik
center|hneznělé
center|hjcenterna začátku slov
center rowspan=2|kcenter|Neznělá alveolopalatální frikativa|, Neznělá alveolopalatální afrikáta|před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
center rowspan=2|kcenterv ostatních případech
center|kjcenter|Neznělá alveolopalatální frikativa|, Neznělá alveolopalatální afrikáta|
center|ljcenterna začátku slov
center|lgcenterna konci slov
center|ngcenter|ŋ
center|rdcenter|Znělá retroflexní ploziva|
center|rgcenterna konci slov
center|rlcenter|Retroflexní laterální aproximanta|
center|rncenter|Retroflexní nazála|
center|rscenter|Neznělá retroflexní frikativa|
center|rtcenter|neznělá retroflexní ploziva|
center|schcenter|Neznělá palatovelární frikativa|
center|sjcenter|Neznělá palatovelární frikativa|
center rowspan=2|skcenter|Neznělá palatovelární frikativa|před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
center rowspan=2|skcenterv ostatních případech
center|-tion -ssioncenter
center|tjcenter|Neznělá alveolopalatální frikativa|, Neznělá alveolopalatální afrikáta|
center|xjcenter
center|zcenter

J se nikdy nezdvojuje, a čte se dlouze (böja ). M a n na konci slabiky se též nezdvojují, ačkoliv se vysloví dlouze (glöm , ale glömma ).

Specificky švédský je foném Neznělá palatovelární frikativa|, označovaný jako sje. Ve slovnících je často pro zjednodušení přepisován jako (neznělá postalveolární frikativa|, od českého /š/ se však jeho výslovnost místně značně liší (výslovnost jako české /š/ však není chybou). +more V různých nářečích se vyslovuje různě a jeho výslovnost kolísá mezi [š] a [ch]. Často za ním můžeme slyšet ještě slabé [w]. Obecně lze říci, že „temná“ výslovnost blížící se [ch] je typická hlavně pro nářečí na jihu Švédska. Směrem na sever spíše slyšíme [š]. „Temné“ [ch] se spíše vyslovuje hlavně na začátku slov před přízvučnou samohláskou (např. själv). Před nepřízvučnou samohláskou nebo na konci slova je to spíše [š] (např. dusch, kanske).

Tzv. tje (do češtiny obvykle přepisované jako je blízké měkkému polskému /ś/ (Neznělá alveolopalatální frikativa|) nebo /ć/ (Neznělá alveolopalatální afrikáta|).

R se obvykle vyslovuje jako v češtině, v některých nářečích na jihu Švédska se vyslovuje hrdelní. Ve slabikách rd Znělá retroflexní ploziva|, rl Retroflexní laterální aproximanta|, rn Retroflexní nazála|, rs Neznělá retroflexní frikativa| a rt neznělá retroflexní ploziva| se r nevyslovuje, ale ovlivní výslovnost následující souhlásky, která se vysloví se špičkou jazyka obrácenou dozadu a vzhůru (tzv. +more retroflexní hlásky). Skupina rs zní asi jako české /š/, přesněji tuto hlásku vystihuje polské /sz/. V některých oblastech však k této asimilaci nedochází, obě hlásky se vyslovují zvlášť. Tato výslovnost je též charakteristická pro vysoký styl.

Neznělé explozivy /p, t, k/ se ve většině pozic vyslovují s aspirací (přídechem), tedy .

Ve švédštině neexistují hlásky odpovídající českému /č, ď, dž, ch, ň, ř, ť, z, ž/.

Délka hlásek

Ve švédštině se na rozdíl od češtiny rozlišují i souhlásky na dlouhé a krátké. Dlouhé souhlásky se vyskytují v přízvučných slabikách po samohlásce. +more Dlouze se vyslovuje souhláska, která je v písmu zdvojená, nebo první ze skupiny souhlásek na konci přízvučné slabiky. Přízvučné slabiky jsou vždy dlouhé. Buď je dlouhá samohláska následována krátkou nebo žádnou souhláskou, nebo po krátké samohlásce následuje dlouhá souhláska. Jiné kombinace nejsou možné. Příklady:.

* illa - špatný (zdvojená souhláska je dlouhá, předcházející samohláska je krátká) * önska - přát si (první ve skupině souhlásek je dlouhá, předcházející samohláska je krátká) * god - dobrý (dlouhá samohláska následovaná jednou souhláskou) * tala - mluvit (totéž, v otevřené slabice je dlouhá samohláska) * ö - ostrov (v otevřené slabice je dlouhá samohláska)

Nepřízvučné slabiky jsou vždy krátké, tj. obsahují pouze krátké samohlásky i souhlásky.

Odkazy

Reference

Literatura

KORNITZKY, Herbert. Langenscheidts Taschenwörterbuch der schwedischen und deutschen Sprache = Langenscheidts fickordbok över svenska och tyska språket. +more Neubearb. von Eleonor Engbrant-Heider. 9. Aufl. Berlin [u. a. ]: Langenscheidt, 1994. . * MENCÁK, Břetislav; FRYDRICH, Miroslav. Švédština pro samouky. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. .

Související články

Norský pravopis * Rozdíly mezi dánštinou, norštinou a švédštinou

Kategorie:Švédština Kategorie:Pravopis

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top