Cesko.wiki Švýcarsko za Římské říše
Author
Albert FloresMince, které razili Raetové od 5. do 1. století před naším letopočtem. Římané byli na území dnešního Švýcarska přibližně 6 století, nejdříve za římské republiky, později za římské císařství. Toto území dobyli při tažení Evropou ve druhém století před naším letopočtem a opustili jej při ústupu přes Alpy v 5. století našeho letopočtu.
Švýcarsko jako politický nebo kulturní subjekt neexistovalo před vznikem Staré švýcarské konfederace v 13. +more století. Švýcarská plošina byla cca od roku 1500 př. n. l. osídlena keltskými kmeny, největší byli Helvéti na západě a Rétové na východě.
V době vpádu Římanů zde žily keltské kmeny, které ovládaly strategické cesty z Říma přes Alpy do Galie. Zemi de facto dobyl Gaius Julius Caesar když v roce 58 př. +more n. l. porazil Helvéty.
Švýcarsko bylo do římské říše hladce integrováno během Pax Romana. Římané byli zapojováni do místní správy, stavěly se silnice, které propojovaly nově založená koloniální města a území bylo rozděleno do římských provincií.
Řím začal z území Švýcarska ustupovat během krize třetího století a zcela jej opustil v roce 401, a zemi obsadili Germánské národy.
Římský vpád
První část, kterou Římané obsadili byl jih dnešního kantonu Ticino, po vítězství nad Galy roku 222 př. n. +more l. Území v okolí Ženevy se dostalo pod kontrolu Římanů v roce 121 př. n. l. a bylo včleněno do provincie Gallia Narbonensis.
Kolem roku 110 př. n. +more l. se dva Helvétské kmeny pod vedením krále Divica - Tigurinové a Tougeni připojily k putování Germánského kmene Cimbrů na západ. V roce 107 před naším letopočtem byli poraženi římskými vojsky pod vedením Lucia Cassia Longina. V roce 102 před naším letopočtem se Tigurinové vrátili zpět na Švýcarskou plošinu.
V roce 61 před naším letopočtem se Helvétové pod vedením Orgetorixe rozhodli opustit své území a přestěhovat se na západ. Vypálili proto 12 svých oppid a asi 400 svých vesnic. +more Caesar využil jejich plánovaného přesunu přes území dalších kmenů jako záminky. Překročil hranice (aniž by k tomu měl zákonný důvod, nebo svolení senátu) a v roce 58 př. n. l. Helvéty porazil a přinutil k cestě zpět. Tím začalo Caesarovo dobývání Galie. Jako úspěšného vojevůdce, který vozil do Říma z Galie bohatou kořist, se jej pak už nikdo na nelegální rozpoutání válečného konfliktu neptal. V rámci politiky "rozděl a panuj" přiznal Caesar poraženým Helvétům titul Foederati tj. spojenci.
